Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Miroslav Votava MIKROBIOLOGIE A MEDICINA Přednáška pro II. r. LF 23.2.2006

Co je lékařská mikrobiologie? Lékařská mikrobiologie = soubor věd o mikroorganismech čili mikrobech, které mají význam v medicině Lékařská mikrobiologie se tedy zabývá: mikroby patogenními, které vyvolávají onemocnění lidí nebo zvířat mikroby, které se u nich nalézají jen jako tzv. normální mikroflóra vzájemnými vztahy mezi mikroby a jejich hostitelem vztahy mezi mikroby a prostředím

Jsou i jiné mikrobiologie? Rozlišovat by se měla dvojí lékařská mikrobiologie: humánní a veterinární Většinou se ale lékařská mikrobiologie považuje za vědu o mikrobech majících význam jen pro humánní medicinu Klinická mikrobiologie = část lék. mikrobiologie, zabývá se etiologií, patogenezí a diagnostikou onemocnění vyvolaných mikroby Mikrobiologie sanitární prostředí (půdní, vody apod.) potravinářská a další průmyslové mikrobiologie

Rozdělení mikrobiologie bakterie bakteriologie mikromycety (plísně a kvasinky) mykologie (řasy) (algologie) parazité parazitologie prvoci protozoologie helminti helmintologie členovci entomologie viry virologie obecná × speciální

Co nutno znát o mikrobu XY? – I 1. Klasifikace, morfologie, struktura Je to bakterie, kvasinka, či prvok? Bakterie: je G+, G-, nebo se barví jinak? Je to kok, tyčinka, vlákno, spirála? Jak jsou navzájem uspořádány? Tvoří spory, pouzdra, granula? 2. Fyziologie, biochemie, genetika, odolnost Není to anaerob? Má něco důležitého z biochemie? Z genetiky? Je odolný, či choulostivý?

Co nutno znát o mikrobu XY? – II 3. Antigenní struktura Je jediný antigenní typ, či typů několik? 4. Patogenita Které choroby či syndromy vyvolává? Jak se nazývají latinsky? 5. Patogeneze Brána vstupu, šíření tělem, vylučování? Jak vznikají příznaky? Které jsou faktory patogenity? 6. Imunita Vzniká vůbec? Krátkodobá, nebo doživotní, humorální, či celulární?

Co nutno znát o mikrobu XY? – III 7. Epidemiologie Zdroj infekce: člověk, zvíře, nebo prostředí? Jaký je způsob přenosu? 8. Prevence, případně profylaxe Očkuje se, nebo se imunizuje pasivně? O jaký typ očkovací látky jde? 9. Terapie Co je lékem volby? Pokud antibiotikum, tak které?

Co nutno znát o mikrobu XY? – IV 10. Laboratorní diagnostika Průkaz přímý, nebo nepřímý? Když přímý, co se nemocnému odebírá? Jak se to vyšetřuje? Když kultivací, nechce to zvláštní půdu? Jak se to blíže určí? Když nepřímý, není na to zvláštní reakce? Co se považuje za pozitivní nález?

Výročí 2006 – I 330 1676 van Leeuwenhoek: první viděl bakterie 220 1786 Müller: bacillus, vibrio, spirillum 130 1876 Pasteur: mikroby → vady vína a piva Pasteur a Koch (nezávisle): Bacillus anthracis ze zvířete 125 1881 Ogston: stafylokoky 120 1886 Fränkel: pneumokoky Escherich: Bacterium ( dnes Escherichia) coli 110 Gruber: aglutinace

Výročí 2006 – II 105 1901 Bordet a Gengou: KFR Beijerinck: půdní Azotobacter, fixace N2 Lazear: první exitus na laboratorní infekci (žlutou zimnici) von Behring: první Nobelova cena za studium bakteriálních toxinů a antitoxinů 95 1911 McCoy: Francisella tularensis 85 1921 Calmette a Guérin: BCG-vakcina proti tbc 80 1926 Murray: Listeria monocytogenes de Kruif: Lovci mikrobů * Ferdinand Přecechtěl

Výročí 2006 – III 75 1935 Goodpasture a Woodruff: kuřecí embryo ve virologii 55 1951 Vaněk a Jírovec: etiologie pneumocystosy novorozenců (Pneumocystis jirovecii) Theiler: Nobelova cena za výzkum žluté zimnice 50 1956 Sabin: orální poliovakcina 40 1966 Rouss: Nobelova cena za objev nádorových virů Lwoff: moderní klasifikace virů 30 1976 McDade: Legionella pneumophila † Jiří Sedlák (Salmonella Praha a Salmonella Vinohrady)

Výročí 2007 – I 185 1822 * Louis Pasteur 160 1847 Semmelweis: podstata a prevence horečky omladnic (sepsis puerperalis) 150 1857 Pasteur: kvašení způsobují mikroby 145 1862 Pasteur: vyvrátil teorii samoplození 140 1867 Lister: zavedení antisepse v chirurgii 135 1872 * Pavel Ludvík Kučera 125 1882 Koch: Mycobacterium tuberculosis 120 1887 Weichselbaum: Neisseria meningitidis Bruce: Brucella melitensis

Výročí 2007 – II 115 1892 Ivanovskij: virový původ mosaiky tabáku 110 1897 Duclaux: termín „mikrobiologie“ Löffler a Frosch: v. slintavky a kulhavky van Ermengen: Clostridium botulinum Ross: malárii přenáší komár Anopheles Ogata: mor přenáší Xenopsylla cheopis 105 1902 Ross: Nobelova cena za přenos malárie 100 1907 Pirquet: tuberkulinová reakce Prowazek: viry hmyzu Laveran: Nobelova cena za úlohu prvoků * Otto Jírovec

Výročí 2007 – III 90 1917 d´Hérelle: bakteriofágy * Ladislav Jandásek 85 1922 Fleming: lysozym v slzách 80 1927 von Jauregg: Nobelova cena za léčbu progresivní paralýzy naočkováním malárie * Stanislav Rosypal 75 1932 Domagk: první sulfonamid 55 1952 Waksman: Nobelova cena za streptomycin 50 1957 Liu: Mycoplasma pneumoniae Isaacks: interferon 10 1997 Prusiner: Nobelova cena za priony

Doporučená literatura Paul de Kruif: Lovci mikrobů