NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Dolní Benešov, přísp. organ. AUTOR: Mgr. Libuše Widlová NÁZEV20VY_32_Inovace_20_Přírodopis 7. ročník TEMA: biologické pojmy ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.1262

anotace Práce slouží k procvičení biologických pojmů Žáci vypisují předložené pojmy do dvou sloupců ROSTLINY X ŽIVOČICHOVÉ Žáci si uvědomí, že živé organismy mají mnoho společného Tabulku vyplní na tabuli i do sešitu Jednotlivé pojmy pak vysvětlí ústně Pokud mají žáci problém s vysvětlením pojmů, je vhodné zadat práci do skupin

Biologické pojmy vypiš do tabulky. Pokud můžeš slovo přiřadit k rostlinám i k živočichům, napiš jej do obou sloupců: květ, spermie, dýchání, tkáň, list, vaječná buňka, kořen, fotosyntéza, tvorba kyslíku, děloha, plíce, pletiva, žábra, růst, krev, hemoglobin, dědičnost, buněčná stavba, příjem organických látek, příjem anorganických látek, chloroplast, tvorba cukrů, tuků, bílkovin, reakce na podněty, vývoj, zánik, končetiny, nervová buňka ROSTLINY ŽIVOČICHOVÉ

ŘEŠENÍ

ROSTLINY ŽIVOČICHOVÉ Květ List Kořen Fotosyntéza Tvorba kyslíku Dýchání Pletiva Děloha Růst Dědičnost Buněčná stavba Příjem anorganických látek Tvorba cukrů, tuků, bílkovin Chloroplast Reakce na podněty Vývoj Zánik Vaječná buňka Spermie Tkáň Plíce Žábra Krev Hemoglobin Nervová buňka Končetiny Příjem organických látek

Slova vyskytující se v obou sloupcích vyznač

ROSTLINY ŽIVOČICHOVÉ Květ List Kořen Fotosyntéza Tvorba kyslíku Dýchání Vaječná buňka Pletiva Děloha Růst Dědičnost Buněčná stavba Příjem anorganických látek Tvorba cukrů, tuků, bílkovin Chloroplast Reakce na podněty Vývoj Zánik Spermie Tkáň Plíce Žábra Krev Hemoglobin Nervová buňka Končetiny Příjem organických látek

Vyznačená slova vysvětli 1. dýchání 2. vaječná buňka 3. děloha 4. růst 5. dědičnost 6. buněčná stavba 7. reakce na podněty 8. vývoj 9. zánik

DÝCHÁNÍ Dýchání je proces výměny plynů (kyslíku a oxidu uhličitého). Dýchají rostliny i živočichové. Vyšší živočichové mají speciálně vyvinuté orgány k dýchání (žábra, plíce). U obojživelníků je doplněno dýchání plícemi i dýcháním přes kůži, která musí být stále vlhká. Rostliny musí také přijímat kyslík k buněčnému dýchání, tj.k získávání energie.

VAJEČNÁ BUŇKA U rostlin se jedná o samičí pohlavní buňku uloženou v květu nebo u mechů, kapradin a nahosemenných rostlin na šišticích. U živočichů je vaječná buňka vlastně zralá samičí pohlavní buňka neboli vajíčko, které vzniká a dozrává ve vaječníku. Při oplodnění se vajíčko spojí se spermií.

DĚLOHA Botanikové dělí rostliny na jednoděložné a dvouděložné. Název dostaly podle jedné nebo dvou děloh v semeni. Navenek se dají dobře rozlišit podle žilnatiny v listech nebo podle stavby kořene. U živočichů je děloha orgán samic savců, ve kterém se uhnízdí oplozené vajíčko a vyvíjí se nový jedinec (člověk 280dnů, pes asi 60 dnů, kráva 285 dnů, slon až 2 roky).

RŮST Růst rostlin i živočichů je způsoben množením buněk. U některých živočichů dochází k růstu už uvnitř těla matky (hlavně savci), jiní živočichové rostou a mění své tělo později (hmyz). U rostlin dochází k nevratnému zvětšování rozměrů i hmotnosti po celý život rostliny

DĚDIČNOST Každý potomek získává znaky svého rodičovského organismu. Vlastnosti přenášené na nové generace nemusí být úplně totožné s vlastnostmi rodičů. Dědičnost je zakodována v molekule DNA (deoxiribonukleová kyselina). U pohlavního rozmnožování získá nový jedinec polovinu znaků od otce a polovinu od matky.

BUNĚČNÁ STAVBA Každý organismus je složen z buněk. U jednobuněčných organismů vykonává 1 buňka všechny životní funkce. U mnohobuněčných se skupiny buněk specializovaly na jistou funkci v organismu a podle toho získaly během fylogeneze i svůj tvar. Tyto specializované skupiny buněk nazýváme u rostlin pletiva a u živočichů tkáně.

REAKCE NA PODNĚTY Organismy reagují na podněty změnou stavu. Podněty mohou být chemické, fyzikální, optické, … Podnět (stimul) může vycházet zevnitř organismu (hlad, žízeň, …) nebo zvnějšku (horko, světlo, …)

VÝVOJ U organismů rozlišujeme ontogenetický vývoj a fylogenetický vývoj. Ontogenetický vývoj je vývoj jedince od splynutí pohlavních buněk po dospělost. Při tomto vývoji se mladý jedinec může velmi podobat dospělému jedinci nebo může jít vývoj přes larvu (hmyz, obojživelníci). Fylogenetický vývoj je vývoj druhu. Touto problematikou se zabývá evoluční biologie. U rostlin můžeme pozorovat vývoj jedince od zárodečných buněk, přes semena, mladé rostlinky až po odumření rostliny. Tento proces může trvat několik dnů, týdnů, i několik stovek let.

ZÁNIK Zánik jedince = smrt. U živočichů mluvíme o smrti zánikem mozkových buněk. U rostlin mluvíme o odumření rostliny, jestliže nepřijímá vodu, usychá nebo hnije.

citace Veškerý text je vytvořen autorkou 20.11.2012