Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1405 Název sady materiálů Český jazyk pro 8. ročník Název materiálu VY_32_INOVACE_07_Způsoby obohacování slovní zásoby Autor Fulínová Šárka

ZPŮSOBY OBOHACOVÁNÍ SLOVNÍ ZÁSOBY FULÍNOVÁ Šárka 2.Zš dobříš

Slovní zásoba Způsoby obohacování všechna slova daného jazyka; neustále se vyvíjí. Způsoby obohacování tvoření nových slov vznikem nového významu slova vznikem nových sousloví přejímáním slov

Význam slova Rozeznáváme slova významově nadřazená (obilí), podřazená (oves) a souřadná (pšenice, ječmen, oves=jsou slova na stejné významové rovině.

Uvádějte daným slovům slova s významem souřadným a společně pro ně slova s významem nadřazeným. 1. stůl 2. hrušeň 3. vidlička 4. smrk 5. mrkev

ŘEŠENÍ STŮL = židle, skříň // nábytek HRUŠEŇ = jabloň, třešeň // ovocné stromy VIDLIČKA = lžíce, nůž // příbor SMRK = dub, jedle // jehličnany MRKEV = petržel, celer // zelenina

Co je to základové slovo? ZOPAKUJME SI z předešlého ročníku!!!!! Co je to základové slovo? Co je to slovotvorný základ? Co je to slovo odvozené?

Základové slovo = slovo, od kterého je jiné slovo odvozeno: smrk smrkový. Slovotvorný základ = společná část slova odvozeného a základového část slova, která přešla ze slova základového do slova odvozeného bez koncovky: rybář + ský rybářský základové slovo přípona

Odvozené slovo: se tvoří ze základového slova připojením různých částí.

-k slovotvornému základu tvoření nových slov předponu rozorat b) příponu lesík koncovku vezu předponu+příponu podpatek předponu+koncovku nábřeží Odvozováním -k slovotvornému základu přidáváme:

Skládáním vznikají složeniny, obsahují nejméně dva slovotvorné základy: tepl /o/ měr

Rozlišujeme složeniny: -vlastní, kde první část složeniny se připojuje k druhé spojovací samohláskou -o- vod-o-vod, -e- kož-e-luh, -i- pět-i-boj. Druhá část složeniny nemusí existovat samostatně (přírod-o-pis). -nevlastní (spřežky), které se dají rozlišit na slovní spojení beze změny složek (pravděpodobný, dlouhohrající, žáruvzdorný, jaksepatří atd.)

písemné (iniciálové) zkratky z počátečních písmen píšeme bez teček např.: ČR zkratková slova z počátečních hlásek nebo slabik píšeme první písmeno velké např.: Čedok zkratky jiného druhu malé písmeno, zakončení tečkou např.: atd. Zkracováním vznikají

Vznikem nového významu slova využívají se stará slova: branka= zařízení vyznačující cíl útoku; branka=gól Vznikem nových sousloví např.: skleníkový efekt

Přejímáním slov z jiných jazyků (ofsajd) z nespisovného vyjadřování, profesní mluvy, nářečí ( čeština, veselka….)

PROCVIČOVÁNÍ Uveďte, jakým způsobem se obohatila česká slovní zásoba o tato slova. Orlosup plovárna porodnice štěrkopísek laser běloučký drama diskuse brífink stařeček holka zubař faulovat kytka peprný lounský jihozápad IČO AMU maturovat zeměpis.

ŘEŠENÍ Orlosup-skládáním, plovárna-odvozováním, porodnice- -odvozováním, štěrkopísek- skládáním, laser- přejímáním z c.j.,běloučký-odvozováním, drama- přejímáním z c.j., diskuse-přejímáním z c.j., brífink-přejímáním z c.j., stařeček- odvozováním, holka- přejímáním z obecné češtiny, zubař-přejímáním z profesní mluvy, faulovat- -přejímáním ze slengu, kytka- přejímáním z obecné češtiny, peprný-odvozováním, IČO-zkracováním, AMU-zkracováním, maturovat-přejímáním, mez.slovo, zeměpis-doslovný překlad z cizího jazyka

JAK BYLA ODVOZENA TATO SLOVA(PŘEDPONOU, PŘÍPONOU, KONCOVKOU..) Hnojit číslovat předminule volno sací napínavý Ostravan osadník nožík přelaskavý prazvláštní podlouhlý houpačka sedadlo držitel.

ŘEŠENÍ HNOJ/ I(T) ČÍSLO/VA (T) PŘED/MINULE VOLN/O SA/C(Í) NAPÍNA/V()Ý OSTRAV/AN OSAD/NÍK NOŽ/ÍK PŘE/LASKAVÝ PRA/ZVLÁŠTNÍ PO/DLOUH/L(Ý) HOUP/AČK(A) SADA/DL(O) DRŽ/ITEL