ŠKOLA: Gymnázium Lovosice AUTOR: Mgr. Radmila Vorasická NÁZEV: VY_32_INOVACE_5C_03_Mykény TÉMA: Dějiny umění ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1073 DATUM TVORBY: 28.10.2013

Anotace Materiál slouží jako osnova výkladu učitele, k tvorbě zápisků žáka a pro utřídění a strukturaci poznatků o mykénském umění Obsahuje interaktivní odkazy funkční i bez on-line připojení Řešení některých úkolů se objeví animací Obsahuje aktivační úkoly a krátký test – správná tvrzení se zabarví zeleně, chybná červeně Podporuje mezipředmětové vztahy (výtvarná výchova, dějepis, zeměpis) Je primárně určen pro předmět výtvarná výchova v 1.ročníku gymnázia a kvintě

Předřecké civilizace Mykény

Mykénská civilizace Archeologická lokalita v Řecku asi 90 km jihozápadně od Athén Řečtí Achájové 16. – 12. stol. př.n.l. Řecká pevnina, ve 2. pol. 15. stol. př.n.l. i Kréta Mykénský vliv sahá až do Egypta Ve 13. stol. př.n.l. – Trojská válka Zánik okolo roku 1100 př.n.l.

Architektura Nejstarší památky – pravoúhlé šachtové hroby ze 16. stol. př.n.l. vytesané do skály Objevitel Heinrich Schliemann (po objevení Troje) Královské paláce obehnané mohutnými hradbami z mnohatunových kvádrů Lví brána Centrem megaron – ústřední stavba knížecího hradu – později základ řeckých staveb (rozšířen o stylobat – stupňovitou podstavu)

Hrobky Hrobka s nepravou kupolovou klenbou tholos, k níž vedla chodba – dromos (na kruhové základně další řada kvádrů vždy nepatrně přesahuje spodní – vzniká homolovitý tvar) Átreova pokladnice – tholos

Umělecké řemeslo Množství drahocenných předmětů v šachtových hrobech zlaté masky s portrétními rysy zbraně vykládané zlatem a stříbrem do mědi na bronzový podklad zlaté poháry šperky z Kréty i zdejší provenience keramika – stále stylizovanější až abstraktní dekor zlomky nástěnných maleb (autoři patrně Kréťané, avšak obrazy se znaky Achájů)

Která tvrzení jsou pravdivá? Mykénská civilizace byla starší než krétská Mykény objevil Heinrich Schliemann Název Átreova pokladnice je zavádějící, jedná se o hrobku Zlatá pohřební maska patřila králi Agamemnonovi Masivní zdivo hradeb se nazývá kyklopské Hrobka s nepravou klenbou se nazývá tholos Dromos je palácová stavba, vzor řeckých chrámů Ištařina brána je vstupní branou do knížecího paláce

Pojmenujte následující památky: Zlatá (Agamemnónova) maska Lví brána Átreova pokladnice - tholos Mykény – archeologické naleziště

Zdroje ČERNÁ, Marie. Dějiny výtvarného umění. Praha: Idea servis, 1996, ISBN 1866-034-96 NEZNÁMÝ. Mykény [online]. [cit. 28.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Myk%C3%A9ny NEZNÁMÝ. tholos [online]. [cit. 28.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tholos LOOPZILLA. Tholos [online]. [cit. 28.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Treasure_of_Atreus.jpg NEZNÁMÝ. Heinrich Schliemann [online]. [cit. 28.10.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Heinrich_Schliemann ROSEMANIA. Mask of Agamemnon [online]. [cit. 28.10.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MaskOfAgamemnon.jpg?uselang=cs JASTROW. Mycenaean gold goblet [online]. [cit. 28.10.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mycenaean_gold_goblet_BM_820.jpg?uselang=cs HOUSEN, Jean. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:20100408_mykines83.JPG?uselang=cs [online]. [cit. 28.10.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:20100408_mykines83.JPG?uselang=cs