Garance Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. Katedra financí (FES) B_MFT Mezinárodní finanční trhy léto 2017 Rozsah 1/1. 6 hodin KS/semestr. 3 kr. Ukončení: z. téma 6 Mezinárodní trhy finančních derivátů Garance Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. Katedra financí (FES)

Cíle předmětu Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit formy mezinárodních finančních trhů , subjekty vystupující na mezinárodních finančních trzích, úlohu mezinárodních finančních zprostředkovatelů, hlavní finanční nástroje využívané na mezinárodních finančních trzích. Dále základní mechanismus fungování mezinárodních finančních trhů, principy oceňování finančních instrumentů a základy regulace mezinárodních finančních trhů.

Osnova 1. Obecný úvod. Model finančního trhu. Definování subjektů mezinárodních finančních trhů. Rozlišení národních a mezinárodních trhů. Formy mezinárodních finančních trhů. Hlavní finanční nástroje využívané na mezinárodních finančních trzích. 2. Devizový trh. Struktura devizového trhu. Market maker a klient na devizovém trhu. Mechanismus fungování devizových trhů. Spotové a termínové kontrakty na devizovém trhu. Způsoby kótování. 3. Měnové systémy. Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy). Křížový kurz, eura. Platební bilance. Struktura platební bilance. Dílčí a kumulativní salda platební bilance. 4. Mezinárodní peněžní trhy. Charakteristika a struktura mezinárodního peněžního trhu. Instrumenty mezinárodního peněžního trhu. Subjekty na trhu jednotlivých nástrojů mezinárodního peněžního trhu. Europeněžní trhy. Euroměna. Referenční úrokové sazby. 5. Mezinárodní trhy dluhových cenných papírů. Segmenty trhů dluhových cenných papírů. Instrumenty obchodované na mezinárodních dluhopisových trzích. Euroobligace. Inovace na trzích dluhových cenných papírů. 6. Mezinárodní trhy finančních derivátů. Struktura mezinárodních trhů finančních derivátů, jejich funkce a význam. Druhy finančních derivátů (forwardy, swapy, opce a futures). Burzovní a mimoburzovní trh termínových kontraktů.

Literatura povinná literatura PAVLÁT, Vladislav. Globální finanční trhy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2013, 214 s. ISBN 978-80-7408-076-0. MANDEL, Martin a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Mezinárodní finance a devizový trh. Praha: Management Press, 2016. ISBN 978-807-2612-871. doporučená literatura POLOUČEK, Stanislav a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Peníze, banky, finanční trhy: zdroj financování. V Praze: C.H. Beck, 2009. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807-4001-529. Pavlát, V. a kol.: Kapitálové trhy. Praha: Professional Publishing, 2005. NÝVLTOVÁ, Romana. a Mária Režňákiová. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-802-4719-221. Němeček, E.: Mezinárodní měnový systém. Praha: Karolinum, 2000.

Výukové metody a hodnocení Výuka probíhá formou přednášek a cvičení v prezenční formě studia a řízených skupinových konzultací v kombinované formě studia. Minimální povinná účast na cvičení / semináři v prezenční formě studia je 75%, na řízených skupinových konzultacích v kombinované formě studia 50%. Studentům, kteří nesplní povinný rozsah účasti, mohou být v průběhu semestru zadány dodatečné studijní povinnosti (v míře, která umožní prokázat studijní výsledky a získané kompetence nezbytné pro úspěšné zakončení předmětu). Metody hodnocení zápočet: úspěšné absolvování (min. 60% správných odpovědí) průběžného a závěrečného testu (31 bodů z max. 50)

6. Mezinárodní trhy finančních derivátů.

Charakteristika FD FD jsou nástroje finančního trhu, jejichž hodnota je odvozena z hodnoty jiného aktiva. Toto aktivum je označováno za podkladové (bazické) aktivum. Podkladovými aktivy mohou být akcie, dluhopisy, devizy, akciové indexy apod. FD vznikly v polovině 20. století na plodinových burzách v USA.

Podoba FD Obchod s FD je založen na formě termínového obchodu, při kterém dochází k určitému zpoždění mezi sjednáním obchodu a jeho plněním. FD mají obvykle podobu smlouvy mezi dvěma stranami, které vymezují právo nebo povinnost na nákup nebo prodej určitého podkladového aktiva.

Podkladová aktiva Podkladovými aktivy bývají nejrůznější finanční instrumenty. Jsou rozdělovány na finanční a reálné. Do finančních podkladových nástrojů patří především akcie, dluhopisy, úrokové sazby, burzovní indexy, cizí měny a drahé kovy. Derivát, který má finanční podkladové aktivum, bývá nazýván finanční. Mezi reálná aktiva patří především komodity, nemovitosti a movité věci. Názvu komoditní derivát se používá pro derivát s komoditním podkladovým nástrojem. Těžce zařaditelná podkladová aktiva: deriváty na počasí, kde podkladovými aktivy jsou počty chladných či teplých dnů ve stanoveném budoucím období.

Účel FD (a) ochrana před rizikem -např. zvýšenou finanční volatilitou, k zajištění závazků plynoucích ze sjednaného obchodu, k průběžnému každodennímu vyrovnávání zisků a ztrát plynoucích z otevřených kontraktů. (b) FD jsou významnou měrou využívány k finančním spekulacím.

Význam TFD Funkce TFD spočívá především v tom, že umožňují, aby se investoři zajišťovali proti rizikům (tzv. hedging) spojeným s nestabilitou finančních trhů (nárůst volatility úrokových sazeb, kursů cenných papírů a měnových kursů aj.). Pomocí derivátů lze fixovat cenu určitého finančního instrumentu k předem sjednanému termínu v budoucnosti.

Význam TFD TFD často slouží ke spekulačním obchodům, jejichž účastníci přinášejí na trhy značné finanční prostředky. Motivem pro využívání FD na trhu je to, že jejich využití vyžaduje nižší počáteční investice než je obvyklé u obchodů se ziskovo-ztrátovým profilem FD jsou založeny na tzv. pákovém efektu, spočívající v tom, že relativně malá změna ceny derivátového kontraktu může znamenat mnohonásobně vyšší zhodnocení počáteční investice.

Druhy (segmenty) TFD Významné je členění podle místa (prostoru), na němž obchody probíhají. Podle toho lze TFD členit na a) trh OTC, b) burzovní trh. FD lze rovněž členit podle produktů (tj.FD), s nimiž se na TFD obchoduje . Základními typy FD jsou forwardy, opce, futures a swapy.

TFD, výhody a nevýhody S deriváty se obchoduje na specializovaných termínovaných burzách a na mimoburzovních (OTC = over-the-counter) trzích. Výhodou burzovních trhů je jejich vysoká transparentnost, podmínky kontraktů a ceny jsou veřejnosti známé, systém tržního přeceňování, který zcela eliminuje úvěrové riziko partnerů. Nevýhodou jsou vysoké poplatky, ze kterých je financován provoz burzy. Na OTC trzích nejsou podmínky obchodu standardizovány, výhodou jsou produkty na míru účastníků trhu a menší poplatky než u burzovních obchodů. Mezi nevýhodami je zmiňována především malá transparentnost, která však vyplývá z charakteru mimoburzovních trhů.

FD - obchodované produkty FRA – Forward Rate Agreement. Smlouva o nákupu a prodeji FA za pevně dohodnutý kurz (úrokovou sazbu). Dodání a placení se uskuteční v dohodnutém termínu ( více než 2 dny, většinou do 1 roku ). Forward lze využít ke krytí rizika vzestupu či poklesu ceny FA. Výhodou těchto operací je skutečnost, že se ve vhodný okamžik může zafixovat cena FRA se používá na OTC trhu (tzn. dohodou s protistranou), nikoli burzovně.

Finanční opce Finanční opce je kontrakt mezi dvěma stranami. Kupující (držitel opce, tzv. holder ) získává právo - nikoliv povinnost – koupit či prodat stanovené množství daného aktiva za předem pevně stanovenou cenu k dohodnutému budoucímu termínu. Vypisovatel opce (tzv. writer ) je zavázán koupit nebo prodat finanční aktivum za tuto předem dohodnutou pevnou cenu, tedy zavazuje se neodvolat po stanovenou dobu svou nabídku.

Finanční opce a) kupní opce - call option: Kupní opce zaručují právo FA koupit (očekává se růst ceny FA). b) prodejní opce - put option . Prodejní opce zaručují právo FA prodat (očekává se pokles ceny FA). Nebo Tzv. americkou opci její držitel může využít kdykoliv do splatnosti opce ; tzv. evropskou opci její držitel může využít pouze v den splatnosti opce. S opcemi se obchoduje na OTC i na burzách.

Příklad: Cena akcie na spotovém trhu je 140 Kč Příklad: Cena akcie na spotovém trhu je 140 Kč. Investor koupí na tuto akcii evropskou kupní opci s realizační cenou 150 Kč. Cena této opce je 7 Kč. Pokud je při splatnosti spotová cena akcie menší než 150 Kč, investor opci neuplatní a nechá ji propadnout. Při ceně mezi 150 Kč a 157 Kč investor uplatněním opce minimalizuje svoji ztrátu. Naopak po překročení break-even pointu (ve výši 157 Kč) realizuje zisk. Pro prodávajícího kupní opci je graf zisků a ztrát zrcadlově opačný.

Nejznámější druhy opcí Evropská opce. Evropské opce se mohou uplatnit pouze v den vypršení. Americká opce. Americké opce může jejich držitel uplatnit kdykoliv v průběhu životnosti. To je pro majitele opce výhodné, protože existuje vyšší pravděpodobnost, že nastanou příhodné podmínky opci uplatnit. Tudíž cena americké opce, znějící na stejné podkladové aktivum se stejnými parametry, je rovna nebo je vyšší než cena evropské opce. Asijská opce. Hodnota asijské opce je dána průměrnými hodnotami podkladového nástroje za určité období. Tím asijské opce snižují riziko prudkých výkyvů cen.

Nejznámější druhy opcí Bermudská opce. Bermudská opce může být uplatněna pouze v předem stanovených datech. Obvykle jedenkrát za měsíc. Kanárská opce. Po uplynutí stanoveného období lze kanárskou opci uplatnit v předem určených datech. Bariérová opce. Tato opce začne platit nebo naopak se stane neplatnou po překročení stanovené ceny (bariéry) podkladového aktiva. Lookback opce. Dává držiteli opce právo koupit za minimální cenu podkladového aktiva nebo v případě prodejní opce prodat za minimální cenu, kterou bazický instrument v průběhu existence dosáhne.

Futures pevná dohoda mezi dvěma partnery, která jim dává právo a současně povinnost koupit, resp. prodat k stanovenému termínu v budoucnosti, standardizované množství určitého FA, a to za předem sjednanou termínovou (futures) cenu. umožňuje eliminovat úvěrové riziko protistrany spočívající v nesplnění sjednaného termínového obchodu. Umožňuje průběžné zúčtování zisků (resp. ztrát) v případě příznivého (resp. nepříznivého) vývoje na trhu bez nutnosti skutečného plnění sjednaného obchodu a čekání až do dne splatnosti kontraktu.

Příkladem obchodování s futures může být koupě futures, jehož podkladovým aktivem je jeden lot (1 000 ks) akcií za 900 000 Kč. Investor, který je v dlouhé pozici, věří v růst podkladového aktiva. Jeho protějšek, kterého díky clearingovému středisku nezná, si myslí opak.

Futures Existuje možnost kdykoliv „odstoupit“ od sjednaného obchodu za aktuálních podmínek na trhu neboli možnost uzavřít otevřenou pozici jejím odprodejem na likvidním sekundárním trhu a tím fixovat konečný zisk či ztrátu.

Swap Swap - smlouva o swapu – zavazuje smluvní strany ke vzájemné směně určitého cash-flow k dohodnutému budoucímu datu. Swapy jsou syntetické FI, které jsou konstruovány pomocí několika FI, jako např. dluhopisů s pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbou, futures, opcí apod.

swapy Hlavní typy (druhy) swapů: a) úrokový swap b) devizový swap c) měnový swap d) swap úvěrového selhání

Druhy swapů Úrokový swap Jeho cílem je výměna fixní a pohyblivé úrokové sazby, přičemž platby probíhají v pravidelných intervalech. Jedna strana platí pohyblivou, druhá fixní sazbu. Přesouvají se pouze rozdíly.

Druhy swapů Devizový swap Cílem je prodej určité částky jedné měny za jinou a poté prodej zpět. První transakce může proběhnout ihned (spot - forward), anebo za nějakou dobu (dva forwardy). Jedná se o bankovní krátkodobý derivát.(overnigt swap)

Druhy swapů Měnový swap dlouhodobý derivát. Na počátku si dvě strany vymění určitou částku v odlišných měnách (jedna národní) mezi sebou, vzájemně po nějakou dobu platí kupónové platby (odvozené od úrokové parity každé země) podle předem domluveného scénáře a poté si opět smění původní částky zpět za předem domluvený kurz. Využití: Vývoz národní měny a posílení devizových rezerv centrální bankou (juan)

Druhy swapů Swap úvěrového selhání kreditní derivát, pojištění určité pohledávky (dluhopisu). „Kupující“ kreditního swapu vlastní např. dluhopis a chce se zajistit proti krachu jeho emitenta. Koupí tedy kreditní swap, který mu zajistí, že v případě kreditní události (např. bankrotu) emitenta podkladového dluhopisu mu prodávající kreditního swapu nahradí ztrátu z rozdílu skutečné a předpokládané tržní ceny

Regulace TFD jsou vesměs trhy regulované přísl. regulátory, kteří na ně také dohlížejí. Burzovní trhy jsou vysoce regulované a standardizované, na rozdíl od trhů OTC a od trhů některých specifických FD (např. CDS apod.).

Tvorba kurzů na TFD Tvorba kurzů na TFD probíhá u burzovních FD v podstatě týmž způsobem jako u podkladových aktiv obchodovaných na dané burze. Způsob tvorby kurzu FD závisí na systému, který je na dané burze zaveden. Rovněž u FD typu OTC se kurs tvoří analogickým způsobem jako na OTC trzích podkladových aktiv. Způsob tvorby kurzu