Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice Autor: Mgr. Miloslav Cajska Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3235 Název: VY_52_INOVACE_1A_34_Vejcorodí Téma: Přírodopis na 2. stupni ZŠ
Anotace: Vejcorodí jsou významnou skupinou savců, jelikož nám naznačují vývoj savců z plazů. Obrázky a znaky dvou zástupců prezentujeme pomocí interaktivní tabule. 6. třída
VEJCORODÍ
Znaky: připomínají plazí předky nerodí živá mláďata, ale snáší vejce (kloaka), pak sají mléko samice nemají mléčné bradavky, ale mléčná políčka Austrálie a Nová Guinea
Zástupci - plovací blány, nesmáčitelná srst - loví vodní bezobratlé Ptakopysk podivný - polovodní živočich - kachní zobák (bezzubé čelisti) - plovací blány, nesmáčitelná srst - loví vodní bezobratlé - vejce klade do podzemního doupěte (2 mláďata), kde je matka zahřívá vlastním tělem
Ptakopysk podivný
Ptakopysk je až 75 cm dlouhý Ptakopysk je až 75 cm dlouhý. Žije v nepřístupných krajinách Austrálie a v Tasmánii. Zdržuje se kolem menších řek, na březích jezer. Jeho kořistí jsou různí červi, raci, hmyz, pulci, plži a jiní drobní živočichové. Loví podobně jako kachna. Snáší dvě bílá, kulatá, asi 2 cm velká vajíčka.
Ježura australská - noční hmyzožravec (mravenci a termiti) - snáší jediné vejce do vaku na břiše, zde mládě žije, dokud mu nenarostou bodliny - trubkovitá ústa bez zubů - dlouhý, lepkavý jazyk - silné drápy, bodliny
Ježura australská
Ježura je až 45 cm a hmotnost 3-6 kg Ježura je až 45 cm a hmotnost 3-6 kg. V tlamě nemá zuby a potravu rozmačkává jazykem. Živí se mravenci a termity. Žije v Austrálii, Tasmánii a v jihovýchodní Nové Guineji. Do kapsy na boku těla snáší vajíčka, která se zde vyvíjejí.
Citace: Obrázky: Ježura australská, ptakopysk podivný: Přírodopis 2. Praha 1: SPN, 2005. ISBN 80-7235-069-2.