Úvod do filozofie

Základní charakteristika Filozofie = systematická analýza a kritické zkoumání základních problémů, jakými jsou podstata hmoty, mysli, jazyka, skutečnosti, identity, svobodné vůle, vnímání, času, prostoru Je to kladení otázek po základu, smyslu, porozumění a osvětlení celku světa a místa člověk v něm Slovo filozofie pochází z řečtiny: philein = milovat, sophia = moudrost

Základní filozofické disciplíny: Ontologie = nauka o bytí Gnozeologie = teorie poznání, zkoumá možnosti a způsoby poznávacích procesů Filozofická antropologie = zkoumá podstatu člověka

Logika = studuje obecně platné zákonitosti myšlení Etika = shrnuje filozofické názory na mravnost, ptá se na původ a podstatu morálního vědomí a jednání Estetika = zabývá se vnímáním krásy, hodnotí působení jevů na člověka Další disciplíny – dějiny filozofie, filozofie náboženství, kultury, práva atd.

Ontologie metafyzika zabývá se výkladem jsoucna  jsoucno = to, co je, co existuje, je to každá jednotlivost (člověk, zvíře, věc) bytí = základní vlastnost jsoucna (každé jsoucno musí být) Substance = první jsoucno Existence = výskyt, pobyt ve skutečnosti

Filozofické směry podle podstat světa 1) Monismus – je jen jeden základ světa – jsou 2 pojetí: – a) materialismus – základem je hmota – b) idealismus – základem je duchovno Idealisté se dělí na: Objektivní – duchovní základ světa existuje nezávisle na našich myšlenkách a na našem prožívání Subjektivní – bytí je odvozeno z našeho vědomí, ze subjektu, naše vědomí formuje realitu 2) Dualismus 3) Pluralismus

4) Determinismus – směr, který vylučuje náhodu – vše ve světě je dáno, předurčeno – celý svět je popsatelný, poznatelný, počitatelný atd. 5) Indeterminismus – ve světě existuje náhoda – svět není dokonale popsatelný

Gnozeologie noetika, epistemologie zabývá se poznáním Gnosis = poznání, vědění Episteme = vědění, opírající se o důkaz   základní pojmy: subjekt X objekt – subjekt – ten, který poznává (aktivní princip) – objekt – to, co poznáváme (pasivní princip) Poznání může být různého druhu - smyslové, rozumové

Směry: Skepticismus Zpochybňování možnosti dosáhnout pravdivého poznání Univerzální (absolutní skepse), částečná (relativní) Empirismus Základním pramenem našeho poznání je zkušenost X racionalismus Zásady, které poznáváme, nečerpáme ze zkušenosti, ale z rozumu

Senzualismus = krajní empirismus – uznává jen zkušenosti vnější – smyslové, ne vnitřní (vzpomínky, pocity, zážitky) Agnosticismus – tvrdí, že svět není poznatelný

Počátky evropské filozofie Počátky evropské filozofie se kladou do přelomu 7. – 6.st. př.n.l. Člověk si klade stále více otázek, jeho uvažování přechází od mýtu k logu Mýtus = imaginární příběh, poskytuje vysvětlení přírodních i jiných jevů Logos = rozum, slovo, myšlenka

Antickou (řeckou) filosofii dělíme do tří hlavních období: Předsókratovská filosofie (6.-4. st. př. Kr.) Filosofie klasického období (5. – konec 4. st. př. Kr.) Doba helénismu (konec 4. st. př. Kr. – 529 po Kr.)

Použité zdroje http://abicko.avcr.cz/2009/02/05/teolog.html http://hvezdy.astro.cz/nazvoslovi/602-prometheus http://www.profilek.cz/tag/?tag=oko http://www.profilek.cz/obrazky/