Michelanagelo Merisi zv. Caravaggio Barokní naturalismus VY_32_INOVACE_DVK_3_4 Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 / Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava

Počátek barokní malby je do velké míry spojen s tvorbou Caravaggia Působení Počátek barokní malby je do velké míry spojen s tvorbou Caravaggia Caravaggio působil hned na několika místech Itálie. Bylo to zejména proto, že měl konfliktní povahu a stále se dostával do sporů se zákonem.

Řím a Neapol Nejdříve působil v Římě, kde se však dopustil vraždy a tak musel utéct do Neapole. V obou těchto městech zanechal hlubokou uměleckou stopu. Řím i Neapol následně fungovala jako centra barokní malby, kam za školením mířili malíři z celé Evropy.

Naturalismus Caravaggio byl malíř, který nenáviděl konvence a velmi rád experimentoval. Mezi charakteristické znaky jeho stylu, patří užití modelů „z ulice“. Tito prostí lidé jsou zobrazeni drsným naturalistickým způsobem.

Úspěch naturalismu Tento realisticko-naturalistický způsob zobrazení slavil u barokní katolické církve a věřících velký úspěch Konečně byli totiž hrdinové náboženských scén zobrazeni prostě. Pro věřící bylo daleko snazší se s nimi identifikovat a církev tak získala skvělý propagační nástroj

Povolání sv. Matouše – 1600 (obr. 1)

Tenebrismus Druhým výrazným znakem Caravaggiovy malby je práce se světlem Malíř noří svoje scény do temnoty, se kterou kontrastuje ostré světlo Světlo přichází z neviditelného zdroje, zpravidla z levého horního rohu (sklepní světlo) Tento styl bývá označován jako temnosvit či taktéž tenebrismus

Nevěřící Tomáš - 1601 (obr. 2)

Divák se cítí být bezprostředním účastníkem děje Umístění postav Caravaggio umisťuje do svých obrazů vždy velmi omezený počet postav Natlačí je na okraj plátna Ruší tak bezpečnostní bariéru mezi divákem a obrazem Divák se cítí být bezprostředním účastníkem děje

Následovníci Caravaggio se stal jedním z nejvlivnějších evropských malířů 17. a 18. stol. Již během jeho života začalo jeho styl napodobovat mnoho malířů z nejrůznějších zemí. Bývají označování jako „Caravaggisti“

Judita a Holofernes – 1599 (obr. 3)

Obrazová dokumentace Obrázek č. 3 2. 5. 2014 Obrázek č. 1 Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:The_Incredulity_of_Sain t_Thomas_by_Caravaggio.jpg Obrázek č. 2 Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:The_Calling_of_Saint_M atthew_by_Carvaggio.jpg Obrázek č. 3 Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Judith_Beheading_H olofernes_by_Caravaggio.jpg

Použitá literatura a zdroje Toman, R. (ed.), Baroko: architektura, sochařství, malířství. Praha, Slovart 2007. Matějček, A., Dějiny umění v obrysech. Praha 1958