HYDROBOTANIKA Prezentace sinic, řas a makrofyt Kapitola VIc. Bacillariophyceae (rozsivky)

Stephanodiscus Volně žijící rozsivky s krátce válcovitými buňkami. Nejběžnější druh S. hantzschii je hojný v jarním planktonu převážně eutrofních vod.

Melosira Tento rod centrických rozsivek je charakteristický spojením buněk do dlouhých vláken.

Aulacoseira Rod vydělený z rodu Melosira, nejběžněji najdeme v planktonu rybníků druh A. granulata

Cyclotella Rod náleží mezi centrické rozsivky, avšak buňky žijí jednotlivě a nikdy se nespojují do vláken.

Rhizosolenia Rod žije v mořském, vzácně i sladkovodním planktonu. Konce buněk nesou excentrické ostny.

Tabellaria Rod náleží mezi penátní rozsivky, buňky utvářejí pásy, klikaté řetězce nebo hvězdicovité kolonie.

Diatoma Buňky se spojují do pásů nebo klikatých řetězců. Misky jsou s hrubými transapikálními žebry.

Meridion Rod tvořící spirálovitě stočené pásy. Výskyt v čistějších a chladnějších tekoucích vodách.

Fragilaria Typickým znakem pro rod je spojení buněk valvami do dlouhých pásovitých kolonií.

Synedra Rod je velmi podobný předchozímu rodu Fragilaria, ale buňky všech jeho druhů žijí jednotlivě a tvoří-li kolonie, pak nikdy pásovité.

Asterionella Běžným planktonním druhem tohoto rodu je A. formosa tvořící hvězdičkovité kolonie v čistých i eutrofních vodách.

Cocconeis Rod patří mezi penátní rozsivky s raphe vyvinutou pouze na jedné valvě, v tomto případě na hypovalvě, kterou buňky přisedají na substrát a nepohybují se.

Navicula Rozsivka příslušející k penátním, s raphe na obou valvách. Rod je velmi bohatý, obsahuje několik set druhů, jež mají zpravidla tvar lodičky.

Pinnularia Rod penátních rozsivek s raphe na obou valvách. Schránky jsou obvykle lineárně eliptické až kopinaté s mohutnými rýhami na valvách.

Gyrosigma Schránka je výrazného esovitého tvaru, jenž je jedním ze znaků celého rodu. Struktura schránek je tvořena velmi jemnými tečkami, seřazenými do příčných a podélných řad, které se protínají naprosto kolmo.

Amphora Rod tvoří většinou mořské rozsivky. Schránky jsou z valvárního pohledu eliptické s uťatými konci.

Didymosphenia Rozsivky s výrazně odškrcenými oběma konci a centrální zduřeninou. Vzácně v litoráli vysokohorských jezer.

Gomphonema Buňky tohoto rodu jsou souměrné jen podle dvou rovin, a to podle podélné a sagitální (horizontální). Časté je přichycení buněk k podkladu pomocí slizových stopek

Cymbella Buňky žijí volně v planktonu nebo přichycené pomocí slizových stopek, zřídka v rosolových trubicích. Rod má schránky souměrné jen podle roviny sagitální a příčné.

Nitzschia Na počet druhů bohatý rod Nitzschia obsahuje několik set druhů. Buňky jsou ponejvíce čárkovité až jehlovité.

Surirella U rodu se vyskytuje kanálkové raphe, umístěné v odsazeném křídlovitém výběžku probíhajícím po obvodu každé théky.

Cymatopleura U rozsivek tohoto rodu je charakteristickým znakem existence tzv. křídla, což je vlastně rozšířený záhyb buňky v místě, kde přechází valva v pleuru.