Dělení nerostů Mgr.Jan Kašpar ZŠ Hejnice 2010
Rozdělení nerostů - minerálů podle chemického složení v přírodě je známo asi 4300 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 50 dalších. častý výskyt se dá přiřknout jen cca 300 minerálům pro tvorbu hornin je významných jen několik desítek
1. PRVKY - nerosty tvořené jediným prvkem (Au, C, …) - dělíme je na: kovové: - ušlechtilé kovy, rozpustné pouze v lučavce královské (HCl+HNO3) velká hustota (kolem 20 g/cm3) - zlato, stříbro, platina, někdy i měď nekovové: - síra a uhlík ZLATO (Au) - v křemičitanových žilách spolu se stříbrem a druhotně v naplaveninách - těží se rýžováním (je těžší než příměsi), největší kus – 70 kg - výskyt: - Jílová u Prahy, Sibiř, Aljaška, Brazílie, Afrika, Austrálie - využití: - klenotnictví, mincovnictví, zubní lékařství, mezinárodní platidlo, zlatá státní rezerva STŘÍBRO (Ag) - ušlechtilý kov bílé barvy, používaný člověkem již od starověku Vyznačuje se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Slouží jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů a šperkařství, jeho sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl
1. PRVKY TUHA (GRAFIT) (C) - šedá až černá, měkká (1), odolává vysokým teplotám a kyselinám - výskyt: - Český Krumlov a Staré město - využití: - žáruvzdorné kelímky, tužky, mazivo DIAMANT (C) - nejtvrdší nerost (10), vysoký lesk, vzácný, nejcennější drahokam - výskyt: - jižní Afrika (Kimberley), Rusko (letos 1,4 kg) - využití: - klenotnictví, technika SÍRA (S) - žlutý, křehký, měkký (2) nerost, hoří modrým plamenem, typický zápach - vzniká při sopečné činnosti nebo činností bakterií - výskyt: - Sicílie, Francie, Polsko - využití: - kyselina sírová (H2SO4), výroba pryže, součástí přípravků proti houbovým chorobám (fungicidy, kožní lékařství, vinné sudy)
2. HALOGENIDY - jsou to nerosty vzniklé sloučením halogenů (Cl, F, Br, I) s kovy - chloridy jsou rozpuštěny ve slaných vodách, kam byly dopraveny tekoucí vodou ze zvětralých hornin - fluorit vznikl z plynů magmatu SŮL KAMENNÁ, HALIT (NaCl) - bezbarvá, bývá zbarvená příměsemi - vzniká odpařením z vodných roztoků - výskyt: Slovensko (Solná Baňa), Polsko, přímořské státy FLUORIT (CaF2) - čistý je průhledný, bezbarvý, ale častěji se vyskytuje zbarvený - použití: - sklenářství - při výrobě plastů - při výrobě hliníku a oceli - výroba HF - výskyt: Krušné Hory
3. SULFIDY (-S) - jsou bezkyslíkaté sloučeniny síry a kovu, - vznikají z horkých roztoků a z magmatu - mají většinou větší hustotu, zvětrávají na oxidy a sírany GALENIT (PbS) - měkký (2,2), kovový vzhled, modrošedá barva - olovnatá ruda - použití: desky akumulátorů, výroba broků, desky na ochranu proti radioaktivnímu a rentgenovému záření - rozpustné sloučeniny jsou jedovaté !!! - výskyt: Příbram, Stříbro, Oloví v Krušných horách SFALERIT (ZnS) - hnědý nebo černý, zinková ruda - výskyt: Příbram, Stříbro PYRIT (FeS2) - tvar krychle, mosazně žlutý, není žel. rudou (obsahuje málo Fe), nachází se v hnědém uhlí, při hoření uhlí uvolňuje SO2 - použití: výroba H2SO4 ANTIMONIT (Sb2O3) - použití: výroba zápalek, v pyrotechnice, v lékařství a keramice CHALKOPYRIT (CuFeS2) - mosazně žlutá barva - použití: měděná ruda
4. OXIDY (-O2) - sloučeniny prvků s kyslíkem, dělí se na vodnaté a bezvodé A) Bezvodé oxidy Krevel (hematit) (Fe2O3) - nerost šedý až načervenalý, význam: železná ruda - výskyt: Mníšek pod Brdy, Švédsko, SRN (Porýní) Korund (Al2O3) - tvrdý, odolný, průhledný = drahokam (modrý safír, červený rubín) - v současné době se vyrábí synteticky - výskyt: Indie, Srí Lanka, Austrálie - využití: šperkařství, hodinky, brusný materiál Cínovec (SnO2) - cínová ruda (78% Sn) Smolinec (UO2) - černý, radioaktivní, využití: palivo, lékařství, zbraně, Jáchymov, Dolní Rožínka, JAR, Francie
4. OXIDY (-O2) Křemen (SiO2) - nejrozšířenější nerost, součást hornin - zbarvení: čirý – křišťál růžový – růženín černý – morion žlutý – citrín fialový – ametyst hnědý – záhněda - dutiny v horninách vyplňují acháty - význam: sklářství, šperkařství, - Kozákov v Českém ráji Magnetit (Fe3O4) - nejvýznamnější železná ruda (72% Fe), magnetické vlastnosti, Krušné hory, Říp, Ural, Švédsko
B) VODNATÉ OXIDY (-O2 n H2O) - netvoří krystaly (jsou amorfní = beztvaré) Opál (SiO2 n H2O) - usazuje se z roztoků - pěkně zbarvené odrůdy patří mezi drahokamy - Krumlovsko Hnědel (Fe2O3 n H2O), těží se jako železná ruda Bauxit (Al2O3 n H2O), důležitá ruda hliníku
5. UHLIČITANY (-CO3) Kalcit (CaCO3) - tvoří jako jediný nerost horniny vápenec a mramor - bezbarvý nebo bílý, křehký, reaguje s HCl (šumí) - vzniká srážením z roztoků, odpařováním kapek (krápníky) nebo ze schránek živočichů Ocelek (FeCO3) - významná železná ruda (48% Fe), hnědý nerost - Příbram, Slovenské rudohoří Magnezit (MgCO3) - výroba ohnivzdorných cihel (vysoké pece) Malachit a Azurit - malachit je zelený, azurit modrý - měděné rudy, dekorační kámen
6. DUSIČNANY (-NO3) Ledek (NaNO3) - dusíkatá hnojiva (rozpustný ve vodě) - byl využíván k výrobě střelného prachu - výskyt: Chile 7. SÍRANY (-SO4) Sádrovec (CaSO4 2H2O) - je bílý, jemnozrnný se nazývá alabastr, průhledný mariánské sklo - pálením vzniká sádra - přísada do cementu - Opava, hnědouhelné pánve Baryt (BaSO4) - vyrábí se z něho baryum - snižuje průchod RTG, kontrastní látka při RTG žaludku 8. FOSFOREČNANY (-PO4) Apatit - různé zbarvení - přírodní zdroj fosforu pro rostliny - využití k výrobě fosforu a jeho sloučenin
9. Křemičitany - nerosty nekovového vzhledu, často jsou součástí hornin (horninotvorné nerosty) - většinou vznikly tuhnutím z magmatu Olivín (Mg, Fe) - je žlutozelený, průhledný (chryzolit) = drahokam Živce (K, Na, Ca) - nejdůležitější nerosty hornin - ortoklas = živec draselný, plagioklas = živec sodnovápenatý - při zvětrávání uvolňují K, Ca a Na – reagují s vodou – živiny pro rostliny – proto název živce Kaolinit - vzniká zvětráváním živců, váže vodu bobtná - využití: surovina pro výrobu porcelánového a kameninového zboží - složka horniny kaolinu, naleziště: Karlovarsko, Kadaňsko, Plzeňsko, SRN (Míšeň), Francie, Čína
9. Křemičitany Slídy - štěpné, ohnivzdorné, pružné, - tmavá slída = biotit, světlá, průsvitná = muskovit - horninotvorný nerost (vyvřeliny, břidlice) - využití: izolační elektrotech. materiál, do ochranných brýlí Granáty - obsahují vždy dva atomy kovů: Ca, Mg, Mn, Fe, Al, Cr - podle kovu se liší barva nerostu: obecný granát - červenohnědý, český granát (pyrop) - tmavě červený, almandin - fialově červený - kvalitní odrůdy = drahokamy - České středohoří, Jičínsko
10. Nerosty organického původu (organolity) - vznikly z organ. kyselin, uhlovodíků a pryskyřice - vzácné Jantar - směs utuhlých pryskyřic z třetihorních jehličnatých stromů - medově žlutá barva, často uvnitř rostlinka nebo hmyz - využití: šperkařství, Baltské pobřeží
Použité zdroje: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kašpar.