Ženy v (české) politice a uvnitř KSČM Mgr. Marcela Adamusová Mgr. Veronika Šprincová Praha, 15. února 2014
Ženy v české politice: nejvýznamnější rozhodovací orgány a kraje Poslanecká sněmovna PČR: 39 žen z 200 poslanců/kyň, 19,5 % Senát PČR: 14 žen z 81 senátorů/ek, 17,3 % Vláda ČR: 3 ženy z 17 členů/ek, 17,7 % Kraje: 0 žena ze 13 hejtmanů/ek, 0 % Zastupitelstva krajů : 19,7 %
Zastoupení žen na komunální úrovni zastoupení žen v zastupitelstvech měst a obcí se po volbách v roce 2010 zvýšilo z 24,9 % na 26,3 % ve statutárních městech se poměr zvýšil z 19,5 % na 22,8 % v současné době má ČR pouze 2 primátorky ve 24 statutárních městech patrná je zde nepřímá úměra - čím větší město, tím menší podíl žen na jeho vedení
Mezinárodní srovnání (www.ipu.org) Skandinávie 42,0 % Americký kontinent 24,6 % Evropa (vč. Skandinávie) 24,2 % Evropa (bez Skandinávie) 23,0 % Subsaharská Afrika 21,1 % Česká republika 19,5 % Asie 19,1 % Pacifik 17,8 % Arabské státy 13,1 % Česká republika je na 72. místě ze 142 spolu s Hondurasem.
Mezinárodní srovnání (Světové ekonomické fórum) – 83. místo (136 zemí)
Faktory a bariéry vstupu žen do politiky politická kultura sociálně-ekonomické předpoklady institucionální rámec Bariéry: individuální společenské institucionální
Faktory ovlivňující poměr žen v politice politická kultura = nakolik je daná společnost nakloněna rovným příležitostem žen a mužů sociálně-ekonomické předpoklady = vzdělanostní a profesní struktura žen institucionální rámec = zejm. systém stranické struktury a systém rekrutování kandidátů a volební systém
Faktory ovlivňující politickou participaci žen uvnitř stran organizace strany (míra centralizace, míra institucionalizace, úroveň, na níž jsou nominováni/y kandidáti/ky, velikost strany) ideologie strany (levice x pravice, typ strany, „novost” strany) přítomnost ženského hnutí vnitrostranická pravidla volební systém
Příčiny nízkého počtu žen v politice Individuální bariéry - přetrvávající patriarchální model rodiny, odlišná hodnocení žen a mužů, odlišné pojetí moci Společenské bariéry - přetrvává tradiční pojetí rolí žen a mužů, ženy se v menší míře zajímají o politiku, chybí ženské vzory, odlišná výchova dívek a chlapců Institucionální bariéry - mechanismus fungování politických stran, volební systém, způsob nominace kandidátů/tek, neexistence pozitivních opatření
Bariéry vstupu žen do politiky Podle jiného pojetí musejí ženy překonat tři zásadní bariéry: musejí samy sebe vybrat za vhodnou kandidátku; musí je za kandidátku zvolit jejich politická strana; musí je zvolit voličstvo.
Překážky při vykonávání politické funkce: dominační techniky zneviditelňování zesměšňování odpírání informací dvojitá zátěž zatížení vinou a studem
Ženy v českých politických stranách Na základní úrovni členů/nek stran je počet žen poměrně vysoký 25 - 53 % žen (členek strany) Na nejvyšších stranických postech – ve vedení stran je žen v průměru zhruba 25 % (parlamentní strany) Se zvyšující se pozicí ve straně se počet žen snižuje = „skleněný strop“, ženy se jen obtížně prosazují do nejužšího vedení stran Výsledek – ženy mají minimální možnost ovlivňovat důležitá rozhodnutí ve stranách např. sestavování kandidátek, přijímání pozitivních opatření, financování ženských frakcí
Vývoj zastoupení žen v PS PČR za strany zvolené v letech 1996 – 2013 Do grafu jsou zahrnuty pouze strany, které měly v PSP ČR zastoupení déle než jedno volební období. Zdroj dat: ČSÚ
Nominace žen do Senátu: časový vývoj Volební rok Podíl nominovaných žen 1996 10 % 1998 9 % 2000 16 % 2002 15,5 % 2004 19 % 2006 2008 17 % 2010 2012 18 %
Nominace žen do Senátu: časový vývoj
Vývoj zastoupení žen v Senátu v letech 1996 – 2012
Vývoj zastoupení žen v krajských zastupitelstvech (2000 – 2012)
Vývoj zastoupení žen na komunální úrovni (1994 – 2010)
Ženy v českých politických stranách
Postavení žen v KSČM – předpoklady Hodnoty rovnosti a spravedlnosti Vysoké zastoupení žen v členské základně strany Relativně vysoké zastoupení žen v zastupitelských funkcích na všech úrovních Doporučení pro sestavování kandidátních listin Komise žen ÚV KSČM
Ženy mezi zastupiteli a zastupitelkami zvolenými za KSČM Rozdíly dle úrovní politiky Největší podíl žen: Senát PČR (50 %) Nejmenší podíl žen: kraje (24,7 %) Poslanecké sněmovna PČR: 33,3 % Zastupitelstva měst a obcí: 25,7 %
Postavení žen v KSČM – stranické orgány Členská základna: 45 % Předseda + místopředsedové/kyně ÚV: 25 % VV ÚV KSČM: 9 % ÚV KSČM: 17 % = strana je úspěšnější v prosazování žen do zastupitelských funkcí než do vlastních vrcholných orgánů
Volby do PS PČR 2013 dle krajů
Volby do PS PČR 2013 dle krajů
Nominace do Senátu PČR za KSČM
Volby do krajských zastupitelstev za KSČM
Volby do krajských zastupitelstev 2012 za KSČM
Aktuální zastoupení žen v krajských radách za KSČM
Opatření na zvýšení počtu žen v politice rétorické strategie = zejm. podpisy mezinárodních smluv, oficiální prohlášení a přihlášení se k politice rovných příležitostí mužů a žen rovné příležitosti = implementace aktivních opatření vedoucích k vyššímu zastoupení žen pozitivní akce = usilování o zahájení a pokračování procesu směřujícího k dosažení rovných práv
Pozitivní opatření Měkká: školení pro ženy, osvětové kampaně, databáze expertek, zviditelňování žen, mentoring, síťování... Tvrdá: kvóty Cílem kvót je vyrovnat systémové znevýhodnění určité sociální skupiny. Slouží k odstranění existující diskriminace. Efektivní a systémově nenákladný nástroj.
Kvóty jako nástroj zvýšení počtu žen v politice Typy kvót: zakotvené v ústavě či zákoně – zavedeny v Belgii, Itálii, Francii, bývalé Jugoslávii, v zemích Latinské Ameriky a tzv. “Třetího světa” vnitrostranické – zaváděny bez ohledu na kontext politického systému, jde o rozhodnutí jednotlivé politické strany. V Evropě jsou tyto kvóty typické zejm. pro severské země, v ČR je zavedly ČSSD a SZ. Mohou být aplikovány při sestavování kandidátních listin do voleb na různých úrovních, nebo na zastoupení v orgánech strany.
Typy kvót Vztahují se k výsledku: tzv. vyhrazená křesla předem určují počet mandátů pro ženy a muže méně obvyklé, celkem 17 zemí (Rwanda, Egypt) Vztahují se ke startovním podmínkám: kvóty na kandidátní listiny určují podíl žen a mužů na kandidátních listinách
Typy kvót Jednoduché: stanovují minimální zastoupení žen/mužů např. 30 % míst na kandidátní listině určeno pro ženy/muže (Polsko) Dvojité: stanovují nejen podíl žen/mužů, ale i jejich pořadí např. v každé trojici jedna žena, pravidelně se střídají muži a ženy (tzv. zipový systém)
Kvóty: způsob formulace, flexibilita Genderově neutrální kvóty: stanovují zastoupení obou pohlaví (např. Strana zelených) Dočasné: po překročení určité minimální hranice zrušeny (např. Dánsko) Možnost zvyšovat či snižovat kvóty (např. Belgie, Slovinsko)
Nastavení minimální hranice Tzv. kritická hranice: 30 % minimální hranice Paritní práh: od 40 % od této hranice je zastoupení obou skupin vyrovnané
Genderové kvóty ve světě
Kvóty ve světě hodně velké rozdíly co do výše kvóty (od 5 % - Nepál, Arménie až po paritu - Francie) podrobněji viz www.quotaproject.org tradici mají kvóty ve skandinávských zemích (zpravidla ve výši 40 %)
Další faktory ovlivňující efektivitu kvót volební systém (systém poměrného zastoupení je pro zavádění kvót vhodnější než většinový) (ne)existence sankčních mechanismů za nedodržení kvóty (finanční sankce: pokuta za porušení pravidla, zkrácení či odebrání státních příspěvků – např. Francie; zamítnutí registrace kandidátních listin do voleb – např. Polsko)
Nejčastější argumenty PRO kvóty kvóty pro ženy nejsou diskriminační, ale vyvažují momentální bariéry, které zabraňují ženám zaujímat spravedlivý podíl na mandátech kvóty vedou k tomu, že ve výboru či sjezdu je vždy několik žen, tudíž odpadá stres, který zažívají ženy v pozici tokenů ženy jakožto občanky mají právo na rovnocennou reprezentaci zkušenosti žen jsou v politickém životě nezbytné ve volbách jde o reprezentaci, nikoli o schopnosti získané na základě vzdělání ženy jsou schopné stejně jako muži, ale schopnosti žen jsou v politickém systému kde dominují muži podceňovány a zlehčovány nominace ve skutečnosti ovládají politické strany, nikoli voliči, kteří rozhodují, kdo bude zvolen zavádění kvót může vyvolat rozpory, ale pouze dočasně
Nejčastější argumenty PROTI kvótám kvóty jsou v rozporu se zásadou rovných příležitostí pro všechny, jelikož upřednostňují ženy kvóty jsou nedemokratické, protože voliči a voličky by měli mít šanci rozhodnout, kdo bude zvolen kvóty způsobují, že politici a političky jsou voleni na základě svého pohlaví místo na základě svých schopností a co víc, schopní kandidáti jsou odsunuti mnoho žen nechce být zvoleno na jen základě toho, že jsou ženy zavádění kvót vytváří zásadní rozpory uvnitř organizace strany
Co si myslí česká veřejnost o kvótách? Výzkum CVVM 2009 zavedení kvót pro volené funkce, tzv. vyhrazená křesla, podporuje 47 % dotázaných pro proměnu mechanizmů sestavování kandidátních listin je 58 % dotázaných. Vhodnost změny systému sestavování kandidátních listin Vhodnost zavedení kvót na křesla vhodné nevhodné vhodné nevhodné muži 36 % 42 % muži 51 % 34 % ženy 58 % 26 % ženy 63 % 16 %
Stranické kvóty v České republice Jediná strana uplatňující kvóty pro kandidátní listiny: Strana zelených v každé trojici kandidátů musí být jedna osoba opačného pohlaví (zakotveno ve volebním řádu) KSČM: nepovinné doporučení, ale kraje ho zpravidla dodržují do třetího místa alespoň jedna žena
Legislativní kvóty v ČR bývalý ministr pro lidská práva a menšiny Michael Kocáb: iniciace vzniku novely volebního zákona zavádějící kvóty vypracovalo Ministerstvo vnitra vztahovala se na volby do Sněmovny, krajů a hl.m. Prahy minimálně 30 % žen či mužů na kandidátních listinách na prvních dvou místech muž a žena sankce za nedodržení: odmítnutí registrace listiny
Doporučení pro KSČM Strategie prosazování rovných příležitostí žen a mužů Vzdělávání v problematice rovných příležitostí žen a mužů Ukotvení genderových kvót ve stanovách strany Užívání genderově korektního jazyka Podpora budování a činnosti ženské organizace Mentoring Databáze žen Zjišťování potřeb – slaďování osobního a politického života
Děkujeme za pozornost. Marcela Adamusová Veronika Šprincová forum@padesatprocent.cz www.padesatprocent.cz