Mezinárodní finance A N_MF_A 5. Mezinárodní investování Přímé investice faktory a efektivnost. teorie zahraničního investování rating, krátkodobý, dlouhodobý, country rating portfolio investice

Teorie zahraničního investování 1. Vernonova hypotéza tří fází: Produkce pro domácí trh s využitím blízkosti a koordinace mezi výzkumem a výrobou Export do zemí s vyšší životní úrovní Přemístění výroby zastaralého výrobku do rozvojových zemí s levnou pracovní silou 2. Vertikální a horizontální investování / R.E.Caves / Horizontální – výroba stejných, nebo podobných výrobků doma a v zahraničí /ochrana patenty proti padělání / Vertikální - investice do získání levných prvotních zdrojů a obchodních sítí za účelem snížení vstupních a obchodních nákladů.

„Teorie zaplňování mezer“ Hogendorn, 1992 přenosem úspor ze zahraničí, takže domácí investice mohou převyšovat a nahrazovat domácí úspory (mezera úspor –savings gap); generováním příjmů v cizí země, které zaplňují mezeru mezi požadovanými příjmy v cizí měně a tím, co by měla země získat tak jako tak z exportu (příp. z pomoci, půjček – foreign exchange gap); zmírněním nedostatku manažerských, technických a jiných dovedností (knowledge gap); mobilizací nových příjmů veřejných financí v důsledku zdanění, a tudíž vyplňováním rozpočtové mezery (government revenue gap).

Typy pobídek (Blomström a Kokko, 1997) pobídky fiskální – daňové prázdniny, celní úlevy; pobídky finanční – granty, zvýhodněné úvěry; opatření – tržní preference, infrastruktura, a někdy dokonce tržní ochrana.

Determinanty efektů FDI - PZI podle výzkumu kapacita hostitelské země v absorbování FDI externalit může být limitována lokálními podmínkami, například stupněm vývoje domácího finančního trhu, nebo úrovní vzdělání v zemi – tzv.„absorptive capacities FDI přináší technologii, která se projeví ve vyšším ekonomickém růstu pouze tehdy, pokud má daná země určitou hranici lidského kapitálu. pouze země s vyspělými finančními trhy jsou schopny zaznamenat prostřednictvím FDI signifikantní růst

Ekonomické důvody k podpoře FDI (Kokko, 2002) zvyšující se produktivita práce v hostitelské zemi; transfer vyspělých technologií a manažerského know-how do hostitelské země; vyšší četnost vazeb mezi MNC a lokálními firmami; FDI přesouvá zisky MNC do hostitelské ekonomiky; prostřednictvím vyšších mezd v FDI je stimulována domácí poptávka.

Přímé investice Přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního (vlastního) kapitálu společnosti Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich afilovanými podniky a ostatními podniky ve skupině. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. 7

Přímé investice čím více tím lépe 1. Dva názory na přímé investice : čím více tím lépe větší obezřetnost / obavy z budoucího transferu zisku do zahraničí, ze ztráty ekonomické a politické nezávislosti. 2. Měl by stát podporovat příliv zahraničního kapitálu výhodnějšími daňovými podmínkami, nebo by měl příliv zahraničních investic regionálně či odvětvově usměrňovat? 3. Hospodářská politika : země lákají zahraniční kapitál daňovými prázdninami, jiné země stanovují rozmanité formy omezení pro příliv zahraničního kapitálu /minimální kapitálové účasti domácích společností, restriktivní opatření na transfer dividend nebo požadavek určitého podílu vývozu na objemu výroby. 8

Přímá investice  při plnění oznamovací povinnosti, pro účely devizového zákona) Vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku

Přímá investice formy dle § 1 zákona č. 219/1995 Sb Přímá investice  formy dle § 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření, účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10% podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10% hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10%,

Přímá investice formy § 1 zákona č. 219/1995 Sb., devizového zákona další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku)

Přímá investice zákon č. 219/1995 Sb., devizového zákona Oznamovací povinnost ČNB a)Oznamovací povinnost podle §1 odst.4: se nevyžaduje, je-li skutečnost nebo inkasa a úhrady nižší než 1 000 000 Kč. b) Oznamují se transakce podle §1 odst.1, které se týkají: přímých investic přijetí finančního úvěru od cizozemce nabytí zahraničních cenných papírů a vydání emise dluhopisů.

Přímá investice zákon č. 219/1995 Sb., devizového zákona Oznamovací povinnost ČNB c) Oznamovací povinnost plní podle: §1 odst.2: tuzemec, který je právnickou osobou cizozemec, který je právnickou osobou a který má v tuzemsku umístěn podnik nebo organizační složku podniku a pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku fyzické osoby pouze na základě vyžádání Českou národní bankou.

Přímé investice z pohledu cílů Market – seeking / vyhledávající trh/ Efficiency seeking / vyhledávající vyšší efektivitu/ Resource seeking / vyhledávající zdroje/ Asset seeking FDI /vyhledávající růst aktiv společnosti/ Multinacionální společnost - činnost v zahraničí nejméně 30 % /měřená podílem zahraničních aktiv, nebo obratem/ Zahraniční činnost je prováděna prostřednictvím zahraničních poboček nebo dceřinné a přidružené společnosti 14

Pobočky a dceřiné společnosti (formy přílivu zahraničních přímých investic) Zahraniční pobočka: je dílčí část v organizaci multinacionální společnosti s omezenými rozhodovacími pravomocemi. Nese název mateřské společnosti a její bilance je součástí celkové bilance této společnosti /nemá základní kapitál/. V mateřské zemi je zisk pobočky obvyklé zdaňován jako součást zisku celé společnosti 15

Pobočky a dceřiné společnosti Zahraniční dceřinná a přidružená společnost /Subsidiary/ : napojena na mateřskou společnost pouze prostřednictvím kapitálové účasti multinacionální společnosti /není jejím vnitřním organizačním článkem/. samostatný právní subjekt s plnou právní subjektivitou. jméno se obvykle liší od jména mateřské společnosti. Mateřská společnost může svou subsidiary v zahraničí nově založit nebo ji rovněž může koupit ve formě akciového podílu na již existující firmě. 16

Další formy přílivu zahraničních přímých investic Licence – poskytnutí patentového know-how Joint – venture – společný podnik / Sony Ericsson/ Franchising – právo prodávat a používat jméno –multinacionální společnosti - Mc Donald 17

Význam přímých investic PZI doplňují doma nedostatečně generovaný finanční kapitál (nedostatek úspor), If = (S-I) + (T-G), čistý příliv zahraničního kapitálu If (včetně PZI) zaplňuje mezeru v deficitu nabídky domácích soukromých (S) a veřejných úspor (T) vůči domácí poptávce po investicích (I) a potřebách vládních výdajů (G). Současně s tím se snižuje domácí cena doma nedostatečně generovaného finančního kapitálu.

Význam přímých investic b) PZI přinášejí do země moderní technologie (tj. fyzický kapitál vyšší kvality). c) PZI doplňují domácí nedostatečnou vybavenost země lidským kapitálem v oblastech: výzkumu a vývoje, know-how ke zvládání nových technologií pracovníky, řízení a organizace výroby a prodejů.

Význam přímých investic d) Rozšiřují nedostatečně vyvinutý domácí kapitál sítí v oblastech: • informačních technologií, • distribuce a marketingu, včetně lepšího přístupu na světové trhy, • přístupu k patentům, inovacím a bankovním službám,

Význam přímých investic e) Zlepšují stav institucionálního systému hostitelské země v oblastech: • efektivnosti a kompetitivnosti trhů, • signalizace o věrohodnosti a budoucím rozvoji dané ekonomiky, • ochrany a vynutitelnosti vlastnických práv, • funkcí veřejné administrativy, • celkové kultury místní tržní ekonomiky.

Faktory motivující přímé investice využití levnějších výrobních faktorů, odbourání nákladů spojených se zahraničním obchodem, využití výhodnějších daňových podmínek, snížení devizového /kursového/ rizika, diverzifikace vstupu, výstupu a zisku, využití výhodnějších zdravotních, bezpečnostních a ekologických předpisů, následování obchodních partnerů. 22

Faktory motivující přímé investice 1 Faktory motivující přímé investice 1. využití levnějších výrobních faktorů Namísto exportu zboží Výrobní faktory, které nelze importovat – pracovní síla Nižší mzdy, zdravotní a sociální zabezpečení Nevýhody, omezení High tech s nízkým podílem mezd Nízké mzdy znamenají nízkou kvalifikaci 23

Odstranění transportních nákladů u objemově náročné produkce Faktory motivující přímé investice 2. odbourání nákladů spojených se zahraničním obchodem Odstranění transportních nákladů u objemově náročné produkce Odstranění celních barier / EU a jiná celní pásma/ 24

Faktory motivující přímé investice 3 Faktory motivující přímé investice 3. využití výhodnějších daňových podmínek Nižší sazby daně ze zisku i nižší daňový základ Odlišný způsob zdanění poboček a dceřiných společností Transfery zisku do třetích zemí Daňové ráje 25

Faktory motivující přímé investice 4 Faktory motivující přímé investice 4. snížení devizového /kursového/ rizika, Ekonomická a transakční devizová expozice Změny hodnoty kursu znehodnocují, či zhodnocují pohledávky a platby ve styku se zahraničím Zajištění zvyšuje náklady / transakční/ a snižuje efektivnost obchodu Založení dceřiné společnosti umožňuje realizovat vstupy a výstupy a zisk v jedné měně Přesun problému do fáze transferu zisku /fakturační ceny/ 26

Faktory motivující přímé investice 5 Faktory motivující přímé investice 5. diverzifikace vstupu, výstupu a zisku Dva pozitivní efekty Změny poptávky v souvislosti s hospodářským cyklem nejsou mezi zeměmi, kde jsou umístěny dceřiné společnosti související. Cenové změny vyvolané změnou poptávky mají v jedné zemi zhruba stejný dopad jak na straně vstupů, tak na straně výstupů. To umožňuje stabilizovat míru zisku jednotlivě za dcery i vcelku za společnost 27

Faktory motivující přímé investice využití výhodnějších zdravotních, bezpečnostních a ekologických předpisů Přemísťování špinavých a nebezpečných výrob do zemí s nižší úrovní právní ochrany pracujících a ŽP 28

Faktory motivující přímé investice následování obchodních partnerů Banky, pojišťovny, poradenské společnosti, advokátní kanceláře, projektové kanceláře a developeři Následování multinacionálních společnosti do nových teritorií Posilování komparativní výhody důvěrnosti a omezování okruhu obchodního tajemství Překonávání barier lepší znalosti domácího prostředí 29

Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic Multinacionální společnosti k tomuto účelu tradičně používají metodu tzv. upravené čisté současné hodnoty. - má čtyři základní části: určení nákladů investičního projektu, odhad diskontovaného cash – flow po zdanění, Odhad zůstatkové hodnoty investice po ukončení projektu zahrnutí specifických zahraničních vlivů. 30

Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic čistá současná hodnota /NPV/ : NPV = - SR0 * C0 + Σt=1 SRet x CFet x (1 – TF)/ (1+DRD)t + ΣSRte x (Dt+ IReF,t x NPt) x TF /(1 + DRD)t + SRej * SVej / (1 + DRD)j 31

Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic čistá současná hodnota /NPV/ Kde proměnné jsou: SR0 – devizový kurs výchozího období C0 - Náklady projektu ve výchozím období denominované v zahraniční měně SRet - očekávaná hodnota devizového kursu CFet - očekávané cash flow v příštích obdobích, TF - zahraniční daňová sazba DRD - domácí diskontní sazba Dt - odpisy v zahraniční měně 32

Propočet efektivnosti zahraničních přímých investic čistá současná hodnota /NPV/ Kde proměnné jsou / 2 /: IReF,t - očekávaná zahraniční úroková míra NPt – nesplacená jistina z úvěru v zahraniční měně SRej – hodnota devizového kursu Svej - očekávaná zbytková hodnota investice / tržní cena/ 33

Problémy mezinárodního zdanění – zdanění na konsolidované bázi Zdanění dceřiných společností buďto na konsolidované bázi, nebo při transferu zisku mateřské firmě Rozdílná definice daňového základu Vyšší zahraniční zdanění oproti nižšímu domácímu se nevrací – zápočet prostý Zdanění na územním základě : Útěk do daňových rájů Daňové úniky podfakturací transferových cen

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) investiční pobídkou veřejná podpora ve formě 1. slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu, 2. převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu, 3. hmotné podpory vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu, 4. hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu, nebo 5. hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci,

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách b) investiční akcí 1. zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu, 2. vybudování nebo rozšíření technologického centra, nebo 3. zahájení nebo rozšíření činnosti centra strategických služeb, c) zahájením prací souvisejících s realizací investiční akce zahájení stavebních prací, zahájení pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku bez nákladů na pořízení dokumentace potřebné pro vydání stavebního povolení či pro ohlášení stavby, nebo učinění právního úkonu zavazujícího k pořízení strojního zařízení,

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů d) strategickou investiční akcí 1. investiční akce ve výrobě schválená vládou, přičemž částka způsobilých nákladů je minimálně 500 000 000 Kč, z nichž alespoň 250 000 000 Kč je vynaloženo na pořízení strojního zařízení určeného pro výrobní účely, a je vytvořeno alespoň 500 nových pracovních míst, 2. investiční akce v oblasti technologických center schválená vládou, přičemž částka způsobilých nákladů je minimálně 200 000 000 Kč, z nichž alespoň 100 000 000 Kč je vynaloženo na pořízení strojního zařízení, a je vytvořeno alespoň 120 nových pracovních míst,

Formy investičních pobídek v České republice Novinkou je zavedení institutu strategické investiční akce. kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. Tato podpora se týká zpracovatelského průmyslu a technologických center. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, bude rozhodovat Vláda České republiky.

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů v znění 1.5.2015 1. května 2015 nabyla účinnosti nejnovější úprava zákona o investičních pobídkách, která zavádí nové typy investičních pobídek a zároveň odstraňuje řadu limitujících překážek v rámci zákona o investičních pobídkách a souvisejících zákonů. Na základě zákona č. 72/2000 Sb. mohou investoři, kteří umístí nebo rozšíří svou investici na území České republiky, získat podporu ve formě investičních pobídek. Mezi podporované oblasti aktuálně patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. V rámci center strategických služeb se podpora rozšíří i na datová centra a call centra.

Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů v znění 1.5.2015 Podporované oblasti: -- Zpracovatelský průmysl zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu -- Technologická centra vybudování nebo rozšíření výzkumně-vývojového centra -- Centra strategických služeb zahájení nebo rozšíření činnosti - centra sdílených služeb - centra pro tvorbu software - high-tech opravárenského centra - datového centra - centra zákaznické podpory (call centra) http://www.czechinvest.org/data/files/brozura-investicnich-pobidek-3297-cz.pdf

Podpora přímých investic - investiční pobídky, rámcové požadavky Sleva na dani z příjmu na 10 let Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst – 200 tis. Kč/ prac. Hmotná podpora rekvalifikace / 35%/ Zvýhodnění ceny technického vybavení území /sítě/ a pozemků pro výstavbu Podmínky: Investice do high-tech odvětví, či zařízení Investovat minim. 200 mil.Kč do území s mírou nezaměstnanosti o 25% vyšší, než průměrná, atd Otázka diskriminace domácích investorů

Czechinvest – výsledky 1998 - 2014 Od roku 1998 do roku 2014 zaregistrovala agentura CzechInvest 924 rozhodnutí o příslibu investiční pobídky v celkové hodnotě 730 miliard korun a 170 tisíc pracovních míst. Necelou polovinu žádostí předložily české společnosti na rozšíření svých činností v České republice. Nejvíc žádostí o investiční pobídky bylo předloženo v  automobilovém a strojírenském sektoru.

Stav tuzemských investic v zahraničí k 31. 12. 2014

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2014 teritoriální struktura

České přímé investice v zahraničí k 31.12.2014 odvětvová struktura

Stav zahraničních přímých investic v České republice k 31. 12. 2014:

Přímé zahraniční investice v České republice k 31. 12 Přímé zahraniční investice v České republice k 31.12.2014 teritoriální struktura

Přímé zahraniční investice v České republice k 31. 12 Přímé zahraniční investice v České republice k 31.12.2014 odvětvová struktura

Appendix .

Metody country ratingu Názorová analýza / delphi technique/ Faktorová analýza / checklist approach/ Inspekční návštěvy/

Praktické měření politického a ekonomického rizika faktorová analýza Hodnocení rizika zemí (politické i ekonomické riziko) v International Country Risk Guide Handbook. International Country Risk (ICR) je kalkulován jako vážený průměr, kde 50% podíl mají politická rizika, 25% finanční rizika a 25% ekonomická rizika. Politické riziko PR je počítáno na základě 13 indikátorů ohodnocených 6 – 12 body v celkovém součtu 100 bodů. 51

Praktické měření politického a ekonomického rizika –politické riziko ekonomická očekávání vs. realita (12 bodů), selhání ekonomických záměrů vlády (12 bodů), stabilita politického vedení (12 bodů), zahraniční konflikty (10 bodů), korupce ve vládě (6 bodů), význam armády v politice (6 bodů), význam náboženství v politice (6 bodů), síla právní tradice (6 bodů), nebezpečí rasových a národnostních nepokojů (6 bodů), nebezpečí politického terorismu (6 bodů), nebezpečí občanské války (6 bodů), rozvinutost politického systému (6 bodů), kvalita byrokratického aparátu (6 bodů). 52

Praktické měření politického a ekonomického rizika Finanční riziko FR je reprezentováno pěti indikátory při celkovém součtu 50 bodů. Jedná se o tyto indikátory: možnost platební neschopnosti nebo nepříznivé restrukturalizace dluhu (10 bodů), odklad splatných dodavatelských úvěrů (10 bodů), možnost neuznání závazků vládou (10 bodů), možnost ztrát z devizové kontroly (10 bodů), vyvlastnění soukromých investic (10 bodů). 53

Praktické měření politického a ekonomického rizika Ekonomické riziko ER je sledováno na základě šesti indikátorů o celkovém součtu 50 bodů. Jedná se o tyto indikátory: riziko inflace (10 bodů), dluhová služba v poměru k ročnímu exportu zboží a služeb (10 bodů), krytí měsíčního importu čistými devizovými rezervami (10 bodů), platební disciplína importérů (10 bodů), podíl exportu zboží a služeb na obratu běžné bilance (10 bodů), procentní poměr mezi černým a oficiálním kursem (5 bodů). 54

Praktické měření politického a ekonomického rizika Konečný výpočet rizika země : ICR = 0,5 (PR + FR + ER) celkový součet 100 bodů - 0 bodů. Rizikovost investic lze hodnotit v jednotlivých zemích podle následujících kategorií: velmi vysoké riziko - od 0,0 do 49,5 bodu, vysoké riziko - od 50,0 do 59,5 bodu, mírné riziko - od 60,0 do 69,5 bodu, nízké riziko - od 70,0 do 84,5 bodu, velmi nízké riziko - od 85,0 do 100 bodů. 55

Symbolika dlouhodobého a krátkodobého ratingu Stupně Standard and Poors, Duff and Phelps atd. /Moodys, CRA/ Od AAA do BBB investiční stupeň Od BB do D Spekulativní stupeň Každý stupeň je možno rozdělit znaménkem +, bez a – Krátkodobý rating Prime /Aaa až A/ až Not Prime /Caa až D/ Stanovení rizikové premie: Rozdíl mezi rizikovou a bezrizikovou reálnou úrokovou sazbou

Symbolika dlouhodobého a krátkodobého ratingu Stanovení rizikové premie: Rozdíl mezi rizikovou a bezrizikovou reálnou úrokovou sazbou RpXXX=RIRf,XXX-RIRf,AAA Rizikové prémie k výnosovým úrokovým mírám: AAA vlády a centr banky 10-20 basic points korporace 30-40 AA vlády a centrální banky 30-50 korporace 50-80 A vlády a centrální banky 60-100 BBB 120- a více

Obrana přímých investic proti politickým a ekonomickým rizikům Kontrola klíčových výrobních postupů Založení společného podniku Místní dluh Pojištění zahraničních investic