Základy soustružení – 2.část

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VRTÁNÍ.
Advertisements

Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
STROJÍRENSKÁ TECHNOLOGIE strojní obrábění 1 – frézování
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ FRÉZOVÁNÍ I. Ing. Iveta Mičíková
Frézování tvarových ploch
DTB TECHNOLOGIE OBRÁBĚNÍ
Frézování drážek.
Frézování ozubených kol - test
Frézování závitů.
STROJNÍ OBRÁBĚNÍ SOUSTRUŽENÍ I. Ing. Iveta Mičíková
Digitální učební materiál
Strojírenství Strojírenská technologie Teorie obrábění (ST 49)
STROJÍRENSTVÍ Strojírenská technologie Soustružení (ST44)
Frézování drážek ve šroubovici - test
Tato prezentace byla vytvořena
Frézování drážek ve šroubovici
Tato prezentace byla vytvořena
Tato prezentace byla vytvořena
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
Tato prezentace byla vytvořena
Soustružení vnějších válcových ploch
Upínání nástrojů a obrobků na frézkách
Frézování ozubených kol
Frézy, upínání nástrojů a obrobků - test
Základy frézování, druhy frézek - test
Základy soustružení - test
Ultrazvukové obrábění, obrábění paprskem vody - test.
Tváření kovů – protlačování, tažení plechu
Stříhání - test. Stříhání - test Stříhání - test A třískové dělení materiálu, při kterém nevzniká žádný odpad B beztřískové dělení materiálu, při kterém.
Sekání a probíjení - test. A buď k oddělování tlustých třísek nebo k oddělování materiálu, přičem úhel břitu je v rozmezí 10-20° B ke zpevňování povrchové.
Sekání a probíjení. Sekání dochází buď k oddělování tlustých třísek nebo k dělení materiálu dochází buď k oddělování tlustých třísek nebo k dělení materiálu.
Teorie frézování.
Stříhání.
Základy metalografie - příprava vzorku
Soustružením obvykle zhotovujeme součásti kruhového průřezu.
Základy soustružení – 3.část. Základy soustružení A navineme-li úhel na válec, popřípadě kužel konkrétního profilu B navineme-li těleso závitového profilu.
Broušení na plocho a na kulato - test. Broušení na plocho a na kulato - test Broušení na plocho a na kulato - test A ● k dosažení vysoké geometrické přesnosti,
Tváření kovů – kování v praxi
Broušení rovinných ploch a úkosů 2. část. Při broušení rovinných ploch obvodem kotouče je strojní čas dán vztahem: Při broušení rovinných ploch obvodem.
Broušení drážek a zápichů
Soustružení složitých vnějších válcových ploch s osazením
Vrtání, vyhrubování, vystružování děr na soustruhu
Teorie soustružení - test
Význam ručního a strojního zpracování kovů
Základy soustružení.
Tváření kovů – válcování, tažení drátu
Teorie soustružení - základní pojmy
Řezání vnějších závitů
Obráběcí nástroj, řezné úhly
Tváření kovů – test č.1.
Hoblování a obrážení.
Pilování.
Upínání nástrojů a obrobků na frézkách
Bezhroté broušení.
Frézování drážek ve šroubovici
Frézování pomoci dělícího přístroje
Ruční tváření plechu v praxi 3.část
Frézy, upínání nástrojů a obrobků - test
Broušení stupňovitých povrchů
Dokončovací práce - broušení na plocho
Základy metalografie - test
Strojní obrábění – Praktická úloha 1
Frézky rovinné a speciální
Ročník: 2. a 3. Vzdělávací obor: Strojírenská technologie , DIC
Broušení rotačních tvarových ploch
Řezání vnitřních závitů
Název školy Střední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu
Bc. Martin Šindelář SPŠ Na Třebešíně 2299
Transkript prezentace:

Základy soustružení – 2.část

1. Obvodovou rychlost obrobku vypočítáme ze vztahu: Základy soustružení 1. Obvodovou rychlost obrobku vypočítáme ze vztahu: A A v = π.d.n / 1000 ( m/min ) B v = 1000 / π.d.n ( mm/min ) C v = 1000.d / π.n ( m/min ) D v = π.d / 1000.n ( mm/min )

2. Nástrojové řezné úhly jsou ty: Základy soustružení 2. Nástrojové řezné úhly jsou ty: A se kterými obrábíme B které nabrousíme B C které se nikdy neotupí D se kterými pouze vrtáme

3. Úhel špičky soustružnického nože εr při obrábění bývá: Základy soustružení 3. Úhel špičky soustružnického nože εr při obrábění bývá: A bez sražení či zaoblení D B zaoblen, především k vůli dobrému odchodu třísky C zkosen, má fazetku, která dobře odvádí teplo D zaoblen i zkosen, především k vůli kvalitě obrobené plochy ( nevytváříme mikroskopický závit ) a především z hlediska trvanlivosti nástroje

4. Úhel nastavení hlavního ostří má vliv : Základy soustružení 4. Úhel nastavení hlavního ostří má vliv : A na tvar třísky a její délku D B na velikost tangenciální složky řezné síly C na průhyb obrobku, nikoliv však na tloušťku třísky D tvar třísky, její tloušťku, na velikost radiální složky řezné síly a tím na průhyb obrobku

5. Ubírací nůž stranový má úhel nastavení hlavního ostří: Základy soustružení 5. Ubírací nůž stranový má úhel nastavení hlavního ostří: A 0° C B 45° C 90° D 120°

6. Úhel čela γo může při obrábění nabývat: Základy soustružení 6. Úhel čela γo může při obrábění nabývat: A pouze kladných hodnot C B i záporných hodnot, obrábíme-li velmi měkké materiály C i záporných hodnot, obrábíme-li velmi tvrdé materiály D pouze záporných hodnot

7. Typické pro čelní plochu nástroje je to že: Základy soustružení 7. Typické pro čelní plochu nástroje je to že: A po čelní ploše odchází tříska A B se při obrábění vůbec neopotřebovává C nedochází ke styku s obráběným materiálem D se nikdy nebrousí

D Základy soustružení 8. Podbrus αo je: A úhel břitu, pohybuje se v rozmezí od +3° do +12 ° D B úhel řezu, pohybuje se v rozmezí od +30° do +82 ° C úhel čela, pohybuje se v rozmezí od +23° do +52 ° D úhel hřbetu, pohybuje se v rozmezí od +3° do +12 °

9. Úhel řezu δo je dán součtem úhlů: Základy soustružení 9. Úhel řezu δo je dán součtem úhlů: A αo + βo A B αo + γo C αo + γo + βo D γo + βo

10. Úhel sklonu hlavního ostří ovlivňuje: Základy soustružení 10. Úhel sklonu hlavního ostří ovlivňuje: A velikost tření B B odvíjení třísky směrem k obrobku nebo od obrobku C velikost ovlivňuje tření D drsnost obrobené plochy

Základy soustružení 11. Změnou nastavení nástroje nad osu obrábění se při soustružení vnějších válcových ploch: A úhel αo zvětšuje a úhel γo zmenšuje C B úhel αo zmenšuje a úhel βo rovněž zmenšuje C úhel αo zmenšuje a úhel γo zvětšuje D úhel αo i úhel γo se zvětšují

Základy soustružení 12. Při vytočení nástroje kolem svislé osy se nejvýrazněji mění nástrojové úhly na pracovní a to: A alfa D B gama C lambda D kappa

A Základy soustružení 13. Tříska plynulá: A se tvoří z pravidla při obrábění měkkého a houževnatého materiálu A B vzniká při obrábění tvrdých a tvárných materiálů C se tvoří při obrábění tvrdých a křehkých materiálů D se tvoří z pravidla při obrábění nekovových materiálů

Základy soustružení 15. Z hlediska bezpečnosti práce při obrábění je nejpříznivější tříska: A plynulá C B plynulá a článkovitá C článkovitá D plynulá a drobivá

Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER Použité zdroje: KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Technologie soustružení. 1.vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1998. ISBN 80-7200-239-2. KOCMAN, K., PROKOP, K. Technologie obrábění. Brno: Akademické nakladatelství CERN Brno, s.r.o., 2001. 274 s. ISBN 80-214-196-2. LEINVEBER, Jan a Pavel VÁVRA. Strojnické tabulky: pomocná učebnice pro školy technického zaměření. 5., upr. vyd. Úvaly: Albra, 2011, xiv, 927 s. ISBN 978-80-7361-081-4. HLUCHÝ, Miroslav, Jan KOLOUCH a Rudolf PAŇÁK. Strojírenská technologie 2. 2., upr. vyd. Praha: Scientia, 2001, 316 s. ISBN 80-718-3244-8. HLUCHÝ, Miroslav, Rudolf PAŇÁK a Oldřich MODRÁČEK. Strojírenská technologie 1. 3., přeprac. vyd. Praha: Scientia, 2002, 173 s. ISBN 80-718-3265-0.220 s. ISBN 807183-024-0