Starověký řím 6. ročník NG

Starověký Řím (753 př. n. l. – 476 n. l.) 753 př. n. l. založení města Řím 476 n. l. pád Západořímské říše Dějiny Říma – rozdělení: království republika císařství

poloha: Apeninský poloostrov povrch a podnebí: teplé podnebí s dostatkem vláhy málo členité pobřeží část povrchu tvoří pohoří Apeniny; na západě a severu nížiny suroviny: dostatek železných rud

na rozdíl od Řeků vytvořili Římané jednotný stát (říši) prostřednictvím říše šířili antickou kulturu do celé Evropy, částí Asie a Afriky; později šíření křesťanství jazyk Římanů: latina

Počátky Říma – římské království (753 – 510 př. n. l.) 12. – 11. stol. pronikání kmenů Italiků na Apeninský poloostrov; náleželi mezi ně i Latinové Etruskové ovlivnili nejvíce počátky římských dějin (7. – 6. stol.) byli vynikající: a) zemědělci (terasovitá pole, odvodnění bažin)

b) řemeslníci (zpracování kovů) c) obchodníci d) námořníci Římané od nich převzali: a) četné náboženské představy b) systém věštění c) důležité stavitelské a sochařské prvky

753 př. n. l. založili Etruskové město Řím pověst o Romulovi a Removi ve skutečnosti město vzniklo na 7 pahorcích z malých vesnic král Servius Tulius – rozdělil římské obyvatelstvo podle výše majetku a územní příslušnosti 510 př. n. l. vyhnán poslední etruský král Řím se stal republikou

Sjednocení Itálie a boje mezi patriciji a plebeji v letech 510 – 270 př. n. l. vedli Římané války proti okolním kmenům a městům v Itálii patřili mezi ně Etruskové, Latinové, Keltové a jihoitalští Řekové Římané zvítězili díky dokonale organizované a vycvičené armádě a skvělé diplomacii (uzavírání spojeneckých smluv)

ovládli celou střední a jižní Itálii ve stejné době se v Římě odehrávaly spory mezi patriciji a plebeji patricijové – potomci rodové šlechty, plnoprávní občané plebejové – přistěhovalci, neplnoprávní občané nakonec plebejové zvítězili a získali plná občanská práva

vznikl patricijsko-plebejský stát ovládaný úřednickou šlechtou

Boj Říma o ovládnutí Středomoří snaha Říma o ovládnutí Středomoří narazila na odpor dalších velmocí – Kartága (fénická obchodní kolonie) a Makedonie Kartágo – opíralo se o námořní loďstvo a pěší žoldnéřskou armádu Řím – jeho vojsko tvořila pěchota, jezdci a zpočátku malý počet lodí s kovovými zobci

války mezi Římem a Kartágem dostaly označení punské války byly celkem tři: 1. punská válka (264 – 241 př. n. l.) Řím zvítězil, získal Sicílii (stala se první římskou provincií) 2. punská válka (218 – 201 př. n. l.) na straně Kartága ji vedl vojevůdce Hannibal, nejprve dobyl Hispánii se zásobami stříbra a mědi,

poté překonal Alpy, porazil Římany v bitvě u Kann (216 př. n. l.) Římané posílili armádu, zvolili nového velitele Scipiona, zvítězil nad Kartáginci v bitvě u Zamy (202 př. n. l.) 3. punská válka (149 – 146 př. n. l.) Kartágo srovnáno se zemí

146 př. n. l. přičlenění Makedonie a Řecka; vytvořeny základy římské říše