Vznik a vývoj Tragédie představitelé ANTICKÉ DIVADLO Vznik a vývoj Tragédie představitelé

ANTICKÉ DRAMA divadlo nejoblíbenějším druhem lit.tvorby plnilo funkci náboženskou, výchovnou a někdy i zábavnou VÝHODY velký počet diváků(10-20 000) divák nemusel umět číst a psát časově méně náročné mohlo reagovat na aktuální problémy

TRAGÉDIE - obecně hra s vážným obsahem, v němž se hlavní hrdina dostává do nesmiřitelného konfliktu se silami mocnějšími než je on sám: bohové – osud – společnost –svědomí hrdina musí nějaký čin vykonat, přestože ví, že jej čeká trest -obvyklé podléhá, někdy umírá

původně hry nebyly zapisovány (1000/30) divadlo spojovalo slovo mluvené, tanec, zpěv tragédie se vyvinula z obřadních zpěvů na počest boha Dionýsa DITHYRAMB = písně s mytologickými náměty - postupnou dialogizací mezi pěvcem a sborem se vyvinula hra na motivy ř.mýtů

Antická tragédie - čerpá z mytologie forma: verš děj se nečlení na dějství, ale má daný sled: expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa většina tragédií se skládá ze 3 částí + satyrské drama (trilogie-tetralogie) účinkuje chór spojuje mluvené slovo, zpěv a tanec

SATYRSKÉ DRAMA hrálo se po skončení tragédie, jako 4.část k trilogii autor zpracoval námět i humorně, aby se zmírnil tíživý dojem z tragédie

Zákon tří jednot formuloval ARISTOTELES v Poetice JEDNOTA DĚJE – pouze 1 ústřední zápletka MÍSTA – odehrává se na 1 místě (nesmí překročit hranice města) ČASU – nesmí trvat déle než 24 hod.

Chór později má úlohu jedné postavy: = zpočátku sbor, který zpíval a přednášel dithyramby později má úlohu jedné postavy: komentuje, popisuje, vysvětluje děj může jen doprovázet, pozorovat, ale zasahovat do děje, posunovat jej

Herci - pouze muži, několik rolí - masky (persony) - paruky - zdobná roucha

AISCHYLOS SOFOKLES EURIPIDES

Divadla THEATRON = stupňovitý, terasovitý půlkruhový prostor pro diváky ORCHESTRA = kruhový / půlkruhový prostor dole uprostřed hlediště, kde původně vystupoval pouze chór, později i herci.

theatron orchestra SKENÉ = divadelní budova se sloupovím, balkony a branami, která uzavírala orchestru - později před ní vzniklo PROSCÉNIUM, vyvýšené nad orchestrou, kde vystupovali jednotliví herci

„antický divadelní maraton“ 5 dní (1.den dithyramby, 2.den komedie, 3.-5.den tragédie) od rána do večera (15-17 kusů) 10 členů poroty (hlasovalo jen 5 – los) - CHORÉGOVÉ – vybráni z bohatých občanů, „sponzor“ - ARCHONT – vybíral básníky a přidělil je „sponzorům“, organizátor „festivalu“ BÁSNÍK = režisér, nenacvičoval s chórem chorégovi přidělen básník a básníkovi jeho hlavní HEREC 1 básník napsal 1x komedii/3x tragédii + satyr.drama

AISCHYLOS pokládán za zakladatele antické tragédie pocházel ze urozené rodiny, účast ve slavných bojích (Marathón, u Salaminy) na 1.úspěchy musel dlouho čekat, pak se stal národním básníkem a učitelem napsal 90 her, dochováno 7 dramat NÁMĚTY A/ historické - Peršané B/ mytologické – Sedm proti Thébám, Upoutaný Prométheus, Prosebnice

Postavy AGAMEMNON + KLYTAIMESTRA (Kassandra) (Aigisthos) děti: IFIGENIE ORESTES ELEKTRA APOLLON ERYNIE PALLAS ATHÉNA (Lítice) - AREOPAG

AISCHYLOS: Orestea jediná dochovaná starořecká trilogie soubor tří tragédií z okruhu bájí o prokletí Tantalova rodu první dvě části v rovině mýtů, zobrazují vznik zločinu motivovaného krevní mstou za předchozí smrt a jeho následné potrestání konflikt mravních norem: cti matku x pomsti otce

SOFOKLES - básník a dramatik (123 her/7) zpočátku i sám hrál na jevišti zavedl na scénu 3.herce upustil od skládání trilogií, psal samostatné hry zavádí princip deus ex machina kladl důraz na samostatný čin, uplatnění vlastní vůle

Tematika (Sofokles) mytologie odehrává se v rovině mezilidských vztahů hájí staré ideály občanské etiky

POSTAVY (Sofokles) hrdinové jednají samostatně zřídka vystupují bohové (potlačil mocnou roli bohů) x osud (síla osudu, bezmocnost člověka) povznáší ty, co ukazují úctu k vlasti, rodině, bohům hrdinové netrpí následky rodových prokletí, svobodněji řeší obtížné situace, které jim nastolil osud

„Král Oidipus“ je příběhem o síle osudu, naplňujícího se skrze skutky, jimiž se mu lidé snaží vyhnout provinění proti své vůli, nevědomky, přesto za něj trpí v přítomném ději je postupně odhalována minulost s ní související čím víc se snaží vyhnout osudu, tím více se naplňuje

Díla „Antigona“ „Král Oidipus“ „Elektra“