VY_32_INOVACE_Racek_01-1-09-Systemy Důlní větrání VY_32_INOVACE_Racek_01-1-09-Systemy Autor: Mgr. Ing. Ladislav Ráček Tento výukový materiál byl zpracován v rámci projektu EU peníze středním školám - OP VK 1.5. CZ.1.07/1.5.00/34.0195 – Individualizace a inovace výuky
Anotace V tomto materiálu se žáci seznámí s 3 systémy větrání – centrální, diagonální a kombinovaný. U všech systémů se seznámí s výhodami a nevýhodami.
Centrální systém větrání Jáma vtažná a výdušná jsou situovány blízko sebe, uprostřed důlního pole. Větry se vtahují úvodní jámou, proudí po hlavním překopu, z něhož se pak oddělují do jednotlivých větrních oddělení, ovětrají příslušná pracoviště a postupně od hranic důlního pole se vracejí zpět a spojují se na hlavním výdušném překopu, odkud jsou pak vedeny do výdušné jámy.
Výhody Jako výhodu vidíme: obě jámy jsou v jednom ohradníku, výdušná jáma je lépe využitelná, na nově otevřeném patře se dosáhne rychle větrního spojení pro vytvoření PVP.
Nevýhody Nevýhody: dlouhé větrní cesty a tím i větší odpory, na jejichž překonání je zapotřebí větší tlakový spád a tím i výkonnější ventilátor, je třeba udržovat díla při dobývání do pole, jsou větší větrní ztráty mezi oběma jámami, je větší zkrat mezi těmito jámami.
Diagonální systém větrání Vtažná jáma je situována doprostřed důlního pole a výdušné jámy jsou na obvodu důlního pole.
Výhody Výhody: větry mají jednodušší cestu, jsou kratší odpory větrních větví jsou menší je menší i deprese je menší výkon ventilátoru na výdušné jámě, rozdělení jednotlivých větrních oddělení je jednodušší v případě havárie je ohrožena jen menší část dolu.
Nevýhody Nevýhody: je zde zapotřebí více výdušných jam, jsou větší investiční náklady, zvětšují se zásoby užitkového nerostu v ohradnících jam, výdušné jámy jsou většinou mimo závod, nedají se pak použít pro těžbu.
Kombinovaný systém větrání Tohoto způsobu lze využít, když je důlní pole rozsáhlé. Jedna výdušná jáma je situována v blízkosti úvodní jámy a další mohou být na hranicích důlního pole. Tento systém v sobě spojuje výhody i nevýhody centrálního a diagonálního větrání.
POUŽITÁ LITERATURA PROKOP, Pavel. Větrání hlubinných dolů. Ostrava: ES VŠB, 1985. SUCHAN, Libor. Větrání hlubokých dolů. 1. vydání. Praha: SNTL, 1984.