- váhy jednotlivých studií

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Statistická indukce Teorie odhadu.
Advertisements

Testování statistických hypotéz
NORMOVANÉ NORMÁLNÍ ROZDĚLENÍ
Jiří Šafr jiri.safr(zavináč)seznam.cz
EDA pro časové řady.
Odhady parametrů základního souboru
Výpočet a interpretace ukazatelů asociace v epidemiologických studiích
Charakteristiky variability
Získávání informací Získání informací o reálném systému
Statistika Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
CHYBY MĚŘENÍ.
Tloušťková struktura porostu
Obsah statistiky Jana Zvárová
8. listopadu 2004Statistika (D360P03Z) 6. předn.1 chování výběrového průměru nechť X 1, X 2,…,X n jsou nezávislé náhodné veličiny s libovolným rozdělením.
Odhady parametrů základního souboru
Odhady parametrů základního souboru. A) GNR B) neznámé r. ZS (přesné parametry) : ,   VS (odhady parametrů): x, s x.
Odhady odhady bodové a intervalové odhady
Diskrétní rozdělení Karel Zvára 1.
Experimentální design
Testy významnosti Karel Mach. Princip (podstata): Potvrzení H O Vyvrácení H O →přijmutí H 1 (H A ) Ptáme se:  1.) Pochází zkoumaný výběr (jeho x, s 2.
Další spojitá rozdělení pravděpodobnosti
Test dobré shody Fisherův přesný test McNemar test
Pohled z ptačí perspektivy
ADDS cviceni Pavlina Kuranova. Fischerův exaktní test.
Metrologie   Přednáška č. 5 Nejistoty měření.
MATEMATICKÁ STATISTIKA
Základy matematické statistiky. Nechť je dána náhodná veličina X (“věk žadatele o hypotéku“) X je definována rozdělením pravděpodobností, s nimiž nastanou.
Praktikum elementární analýzy dat Třídění 2. a 3. stupně UK FHS Řízení a supervize (LS 2012) Jiří Šafr jiri.safr(zavináč)seznam.cz poslední aktualizace.
 Zkoumáním fyzikálních objektů (např. polí, těles) zjišťujeme že:  zkoumané objekty mají dané vlastnosti,  nacházejí se v určitých stavech,  na nich.
Hodnocení přesnosti měření a vytyčování
Biostatistika 8. přednáška
PSY717 – statistická analýza dat
Reprezentativita: chyba výběru Jindřich Krejčí Management sociálních dat a datové archivy Kurz ISS FSV UK.
Jak statistika dokazuje závislost
Statistické odhady (inference) Výběr Nepotřebujeme sníst celého vola jenom proto, abychom poznali, že to jde ztuha. Samuel Johnson (anglický básník a.
Aplikovaná statistika 2. Veronika Svobodová
Inferenční statistika - úvod
Aplikovaná statistika 2.
Popisné charakteristiky statistických souborů. ZS - přesné parametry (nelze je měřením zjistit) VS - výběrové charakteristiky (slouží jako odhad skutečných.
Testování hypotéz Testování hypotéz o rozdílu průměrů  t-test pro nezávislé výběry  t-test pro závislé výběry.
Ústav lékařské informatiky, 2. LF UK 2008 STATISTIKA II.
Testování hypotéz Otestujte,… Ověřte,… Prokažte,… že střední věk (tj.  ) …činí 40 let (= 40) …je alespoň 40 let (≥ 40)
Odhady odhady bodové a intervalové odhady
Jednovýběrový a párový t - test
INDUKTIVNÍ STATISTIKA
Hodnocení diagnostických testů
Etapy stat.šetření Plán šetření Sběr dat
Některá rozdělení náhodných veličin
Induktivní statistika - úvod
Reprezentativita: chyba výběru Jindřich Krejčí
Základy statistické indukce
Induktivní statistika
Induktivní statistika
t-test Počítání t-testu t statistika Měření velikosti efektu
Induktivní statistika
Odhady parametrů základního souboru
Popisná analýza v programu Statistica
Induktivní statistika
Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky
Úvod do statistického testování
Hodnocení závislosti STAT metody pro posouzení závislosti – jiné pro:
ORDINÁLNÍ VELIČINY Měření variability ordinálních proměnných
Typy proměnných Kvalitativní/kategorická binární - ano/ne
Neparametrické testy pro porovnání polohy
7. Kontingenční tabulky a χ2 test
Induktivní statistika
Výpočet a interpretace ukazatelů asociace v epidemiologických studiích
Základy statistiky.
Základy popisné statistiky
Princip max. věrohodnosti - odhad parametrů
Transkript prezentace:

- váhy jednotlivých studií Data synthesis Test homogenity (Q test, I2 index vyjadřující stupeň heterogenity) Vážený průměrný rozdíl (WMD) – rozdíl mezi dvěma průměry (di) vážený přesností studie. Přesnost studie koresponduje s velikostí směrodatné odchylky (s variabilitou proměnné v dané studii). - váhy jednotlivých studií - rozptyl (SD2) Standardizovaný průměrný rozdíl (SMD) – rozdíl mezi průměry obou ramen studie dělený společnou směrodatnou odchylkou. Analýza podle původního léčebného záměru (intention to treat analysis) – za exponované subjekty se považují všechny osoby, které byly na začátku studie randomizací zařazeny do experimentální skupiny a za neexponované se považují všechny subjekty zařazené do kontrolní skupiny bez ohledu na to, jaký byl jejich další osud a jaké se jim dostalo intervence ve skutečnosti (“once randomized, always analyzed”). Je vhodná při hledání odpovědi, který typ léčby považovat za nejúčinnější v okamžiku, kdy se musí léčba zahájit. 1

Výpočet relativního rizika (RR – risk ratio) Jev ANO NE Celkem Exponovaná – experimentální skupina a b a + b Neexponovaní - kontrolní skupina c d c + d a + c b + d a + b + c +d Relativní riziko je dáno poměrem rizika výskytu daného jevu u exponované – experimentální skupiny, ku riziku výskytu daného jevu u neexponované – kontrolní skupiny.     -  pokud RR = 1, pak expozice nemá žádný vliv na výskyt jevu. - pokud RR > 1, pak expozice zvyšuje pravděpodobnost výskytu jevu. -  pokud RR < 1, pak expozice snižuje pravděpodobnost výskyt jevu. Podobnou mírou jako odds ratio (OR) je relativní riziko (RR). Relativní riziko je také ukazatel vystihující vztah mezi expozicí rizikovému či protektivnímu faktoru a zdravotním následkem. Relativní riziko je dáno poměrem rizika výskytu daného jevu u exponované – experimentální skupiny, ku riziku výskytu daného jevu u neexponované – kontrolní skupiny. Výpočet RR je dán vzorcem uvedeným na snímku. Pokud RR = 1, pak expozice nemá žádný vliv na výskyt jevu. Pokud RR > 1, pak expozice zvyšuje výskyt jevu (expozice je rizikovým faktorem). Pokud RR < 1, pak expozice snižuje výskyt jevu (expozice je protektivním faktorem). 2

Výpočet RR Pro srovnání: Výpočet OR (odss ratio – poměr šancí) Redukce velikosti adenoidní vegetace Celkem ANO NE Skupina s beclomethasonem 75 (38 %) 122 (62 %) 197 Kontrolní skupina 39 (20 %) 158 (80 %) 114 280 394   Pravděpodobnost, že se redukce vyskytne ve skupině s beclomethasonem je 1,9x větší než pravděpodobnost, že se redukce vyskytne v kontrolní skupině. Výpočet OR je ukázán na příkladu. Vypočítejme odds ratio (OR) v situaci, kdy porovnáváme skupinu dětí se zánětem středního ucha, kterým byla aplikována antibiotika s kontrolní skupinou dětí se zánětem středního ucha, které dostávaly placebo. U dětí byl sledován výskyt bolesti, horečky nebo obojího ve třech až sedmi dnech nemoci (sledovaný jev). Dětí, kterým byla aplikována antibiotika, bylo 270, bolest, horečka nebo obojí se ve třech až sedmi dnech nemoci vyskytovalo u 90 dětí. V kontrolní skupině bylo 29 dětí, bolest, horečka nebo obojí se ve třech až sedmi dnech nemoci vyskytovalo u 140 dětí. Data byla uspořádána do kontingenční tabulky. Pod tabulkou je proveden výpočet OR. Hodnota OR = 0,53 udává, že šance, že se výskyt bolesti, horečky nebo obojího ve třech až sedmi dnech nemoci vyskytne ve skupině s ATB je 0,53x menší než šance, že se tento jev vyskytne v kontrolní skupině. OR < 1, užívání antibiotik snižuje šanci na výskyt sledovaného jevu, tento faktor je tedy protektivní. Pro srovnání: Výpočet OR (odss ratio – poměr šancí) Šance, že se redukce vyskytne ve skupině s beclomethasonem je 2,5x větší než šance, že se redukce vyskytne v kontrolní skupině. 3 3 3

Intervaly spolehlivosti – konfidenční intervaly (CI) Bodové odhady parametru vyšetřované populace závisí na náhodném výběru uskutečněném ve vyšetřované populaci. Proto se při zkoumání neznámých parametrů populace využíváme intervalový odhad. Principem intervalového odhadu parametru základního souboru je ve většině případů nějaký vhodný bodový odhad, který má vlastnosti některé známé náhodné veličiny. Právě na takové náhodné veličině je potom konstrukce tohoto intervalu závislá. Cíl induktivní statistiky – odhadnout na základě náhodného výběru parametry celé zkoumané populace. Interval spolehlivosti je interval, v němž leží hledaný populační parametr s předem zvolenou pravděpodobností (většinou 95% CI). Cílem statistického bádání je často odhadnout populační parametry, například populační průměr či populační směrodatnou odchylku. Interval spolehlivosti je interval, ve kterém leží hodnota parametru s určitou pravděpodobností 1 - α (α > 0 malé). Pravděpodobnost α volíme předem, tradičně α = 0,05, resp α = 0,01. Doplněk do jedné, často násobený stem, se nazývá koeficient spolehlivosti (také spolehlivost odhadu). Konstrukce intervalu spolehlivosti spočívá ve výpočtu dvou statistik – horní a dolní meze, určených tak, aby interval mezi nimi s vysokou pravděpodobností (0,95 nebo 95%, resp. 0,99 nebo 99 %) pokrýval neznámý populační parametr. Intervaly spolehlivosti je možné určit k různým statistikám, např. k odds ratio či k relativnímu riziku.

Děkuji za pozornost…