vnější přírodní činitelé „architekti krajiny“

obsah vnější přírodní činitelé činnost tekoucích vod části vodního toku dešťová voda a voda z tajícího sněhu kontrolní otázky teplota vzduchu led kořeny rostlin vítr

vnější přírodní činitelé zemský povrch rozrušují a zarovnávají „architekti krajiny“ všechno na Zemi je v neustálém vývoji hlavní vnější přírodní činitelé: dešťová voda a voda z tajícího sněhu, teplota vzduchu, led, kořeny rostlin, vítr, vodní toky

vnější přírodní činitelé způsobují zvětrávání hornin rozpad na stále menší části - zvětraliny způsobují erozi odnášení - transport zvětralin a jejich ukládání působí i na výtvory lidské společnosti, stejně tak člověk může ovlivnit působení přírodních činitelů

dešťová voda a voda z tajícího ledu mechanicky: obrušuje, vymílá, splavuje půdu chemicky: v atmosféře se mísí vodní páry s CO₂ (oxid uhličitý) a dalšími plyny (z výfuků, z komínů…) vzniká kyselý déšť proniká do hornin, které vlhnou, měknou, rozpadají se velké přívaly vody odplavení půdy, záplavy, eroze

následky silného prudkého deště lesy zasažené kyselými dešti

teplota vzduchu během roku se mění i o desítky °C teplo horniny se roztahují chlad horniny se smršťují v horninách vzniká tlak horniny pukají a drolí se

led velký účinek na pukání hornin led má větší objem než voda voda, která se dostane mezi horniny a zmrzne, puklinu rozšíří hornina se rozpadá

kořeny rostlin působí na horniny dvojím způsobem: pronikají do puklin rozšiřují je naleptávají je

vítr obrušuje přízemní části skal a balvany unášeným prachem a pískem v závětří se unášený materiál ukládá pohyblivé písčité pahorky = přesypy přesypy najdeme v pouštích i na písčitém mořském pobřeží

činnost tekoucích vod působí na zemský povrch dvojím způsobem: rozrušují a vymílají povrch vzniká tak říční koryto každé řeky nově tvoří zemský povrch ukládáním unášeného materiálu nánosy - např. Hamburk byl původně přístav, dnes je ve vnitrozemí

řeka Rio Grande řeka Bystřice

části vodního toku vodní tok má tři části – horní, střední, dolní horní tok velký sklon voda protéká řekou velkou rychlostí a má velkou sílu přenáší množství materiálu, posunuje i velké kameny a obrušuje je valouny říční údolí ve tvaru „V“ převládá eroze minimum usazenin

voda už tolik neobrušuje, posunuje menší valouny a unáší písek střední tok již není tak prudký voda už tolik neobrušuje, posunuje menší valouny a unáší písek říční údolí již plošší říční koryto - tvar písmene „U“ projevuje se eroze i sedimentace = usazování často se tvoří meandry = zákrut řeky, způsobený boční erozí - – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé meandr, typický pro střední tok Vltavy, zde zatopený vodní nádrží Štěchovice

dolní tok řeka teče pomalu říční údolí velmi ploché převaha sedimentace voda přenáší pouze malé valounky a písek ukládá je zejména v zákrutech řeky vznikají říční nánosy nánosy často rozdělují tok na několik ramen při ústí řeky do oceánu/moře – někdy náplavová rovina = delta (např. Nil, Amazonka) mnoho vodní toků končí také nálevkou (např. Labe)

delta řeky Nil řeka Labe ústící nálevkou

kontrolní otázky Vyjmenuj některé vnější přírodní činitele dešťová a tekoucí voda, led, vítr, kořeny rostlin Proč je nazýváme „architekti“ krajiny? rozrušují, zarovnávají, a tím přetvářejí zemský povrch Jak působí na horniny teplota vzduchu? změnami; za tepla se roztahují, při chladu smršťují -> rozpad Jak vzniká koryto řeky? rozrušením a vymíláním povrchu tekoucí vodou V které části má vodní tok největší erozní sílu? v horní - ve střední - v dolní Co je to meandr a v jaké části toku se s ním setkáme? zákruty řeky; na středním toku