Optimalizace spotřebitele a poptávka

Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů – standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální kombinaci statků v rámci svých tržních možností (tzn. v závislosti na svém disponibilním důchodu a cenách statků) a svých preferencí Optimum nastává tehdy, když s daným omezením dosahujeme na nejvíce preferovaný a zároveň dosažitelný koš - bod (E) Y H BL Plocha pod touto úsečkou (trojúhelník HJ) je soubor tržních příležitostí (veškeré dosažitelné kombinace). Průsečík s osou x představuje situaci, kdy spotřebitel vynakládá celý svůj důchod na statek x. IC1, IC2, IC3 jsou indiferenční křivky. E IC3 IC2 IC1 J X

Optimum spotřebitele Optimální spotřebitelská kombinace odpovídá bodu dotyku linie rozpočtu a indiferenční křivky (rozpočtové omezení je tečnou IC). Podmínka optima (rovnováhy) spotřebitele je (sklony jsou si rovny): nebo Poměr mezní užitečnosti a ceny je možno přímo zkoumat pouze v případě kardinalistické verze. MUX Px = MUY PY MUX MUY = PX PY

Mezní užitek – přebytek spotřebitele MU, P rovnováha spotřebitele při nákupu jednoho druhu statku rovnováha spotřebitele se nachází v bodě E MU ochota spotřebitele zaplatit se odvíjí od jeho mezního užitku – za všechny předchozí jednotky je spotřebitel ochoten zaplatit vyšší cenu, než kterou skutečně zaplatit musí (20,-) – je tedy motivován zvyšovat svou spotřebu, neboť stále získává „něco navíc“ (přebytek) E pokud by překročil 4 spotřebované jednotky, obětuje více, než kolik získává – spotřebitel není motivován zvyšovat svou spotřebu nad 4 jednotky P=20 při 4. jednotce nezíská nic navíc ani nic neztrácí – zde maximalizuje svůj přebytek (rozdíl mezi ochotou zaplatit a nutností zaplatit), tj. zde maximalizuje ono „něco navíc“ 4 Q

Přebytek spotřebitele Přebytek spotřebitele (CS – Consumer´s Surplus) je rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten maximálně zaplatit, a částkou, kterou skutečně platí CS = TU(X) – PX∙X TU(X) … celkový užitek ze spotřeby rovnovážného množství statku X PX.X… jsou celkové výdaje nutné na získání rovnovážného množství statku X

Poptávka Poptávka ukazuje závislost poptávaného množství statku na jeho ceně. Poptávka ukazuje, jak se mění kupované množství statku v závislosti na jeho měnící se ceně. Ovšem při nezměněném důchodu kupujícího a při nezměněných cenách ostatních statků. Křivka poptávky v zásadě kopíruje křivku mezního užitku. Poptávané množství je číslo (bod na křivce). Poptávka je funkce. Obecně platí, že funkce poptávky je funkcí důchodu a cen 𝑥1=𝑓(𝐼,𝑝1,𝑝2) ( tzv. Marshallovská poptávka)

Poptávka - křivka poptávky Při různých cenách chce člověk kupovat různý počet dní statků. Spojením těchto bodů dostáváme křivku jeho poptávky. cena Kč 1400 1200 4 6 množství

Charakteristika individuální poptávky Individuální poptávka (poptávka jednoho spotřebitele) po daném statku či službě závisí (mimo jiné) na těchto faktorech: Cena daného statku či služby růst ceny vede ke snížení poptávaného množství Disponibilní důchod spotřebitele pokles důchodu ovlivní nejen výši, ale i strukturu spotřeby Důchodový efekt – růst ceny komodity  pokles reálného důchodu (při konstantním nominálním) Substituční efekt – růst ceny komodity  růst spotřeby jiné (relativně levnější) komodity

Další faktory ovlivňující poptávku druh produkce – nezbytná a špičková vs. zbytná a nahraditelná podíl produktu na výdajích spotřebitele – čím vyšší podíl, tím vyšší elasticita ceny ostatních statků - substituty a komplementární produkce Zvýšení poptávky po substitutech a snížení poptávky po komplementech Substitut - produkce, která je schopna nahradit svými užitnými vlastnostmi produkt dosud spotřebovávaný (např. rohlík a houska) Komplementární produkt (doplňující) umožňuje používání (spotřebu) jiného produktu, např. benzín, umožňuje používat automobil. spotřebitelské preference a očekávání (móda) – může posouvat křivku poptávky doleva i doprava Důležité: rozlišovat posun po křivce (= změna poptávaného množství) a posun křivky (= změna poptávky) (preference a očekávání bereme za neměnné)

Vliv změny důchodu na poptávku Předpoklad: mění se pouze disponibilní důchod (I), ceny statků a ostatní faktory jsou neměnné. změní-li se důchod, posouvá se linie rozpočtu ↑I → posun BL a bodu optima od počátku, ↓I → posun BL a bodu optima k počátku Důchodová spotřební křivka (ICC = Income Consumption Curve) množina bodů optima spotřebitele při různých úrovních důchodu (nebo Income Epansion Path, IEP – důchodová stezka expanze) Změna důchodu vede k posunu linie rozpočtu a tím se může zvýšit (snížit) celkový užitek.

Křivka individuální poptávky ICC Standardní tvar ICC - důchodové spotřební křivky Y ICC je souborem kombinací, při nichž spotřebitel maximalizuje užitek, při různých úrovních důchodu. ICC S růstem důchodu roste rovnoměrně spotřeba obou „dobrých“ statků E3 E2 E1 X

ICC– nezbytný a luxusní statek Statek X je nezbytný – jeho spotřeba roste pomaleji než důchod Statek X je luxusní – jeho spotřeba roste rychleji než důchod

ICC – méněcenný statek Y ICC E2 E1 X Statek X je méněcenný – s růstem důchodu jeho spotřeba klesá

ICC – změna poměru cen statků Graf znázorňuje pokles ceny statku X, a proto si spotřebitel může dovolit větší nákup. ICC se posunula doprava. Y ICC ICC' X Na ICC je konstantní poměr cen, při změně poměru cen se mění sklon linií rozpočtu a tím se mění i tvar ICC. Změní-li se poměr cen obou statků (zlevní statek X), bude ICC plošší. Pokud by zlevnil statek Y, ICC by byla strmější

Vliv změny ceny statku na poptávané množství Předpoklady: mění se cena statku X, cena statku Y je neměnná nemění se důchod spotřebitele linie rozpočtu se pootáčí v důsledku změny poměru cen obou statků Cenová spotřební křivka PCC (Price Consumption Curve) (nebo cenová stezka expanze - Price Expansion Path) Vznikne spojením bodů optima pro jednotlivé úrovně ceny statku X PCC je souborem kombinací maximalizující užitečnost při různých cenách statku X.

Cenová spotřební křivka PCC je množina bodů optima spotřebitele při různých cenách jednoho ze spotřebovávaných statků Y H PCC E3 E1 E2 X

Vlastnosti PCC S poklesem ceny se PCC dostává do oblasti s vyšší užitečností. Je-li PCC klesající (E1-E2), potom s poklesem ceny statku X spotřebitel nakupuje více statku X a méně Y. Je-li PCC (E2-E3)rostoucí nakupuje více statků X i Y. Existuje-li jen rohové řešení optima spotřebitele (X=0) a bod optima je v bodě H, je tento bod počátkem PCC a PCC na něj nikdy nevystoupí. Body na křivce PCC jsou základem pro odvození křivky poptávky. Tu získáme naneseme-li na osu y cenu statku X (Px) a na ose x vyneseme příslušná množství statku X. Při změně ceny se pohybujeme po křivce PCC a tím i po křivce poptávky.

Odvození křivky poptávky z PCC X1 X2 X3 X P1 P2 dX P3 X X1 X2 X3

Odvození křivky poptávky z PCC změna ceny daného statku vede k posunu po cenové spotřební křivce, což v konečném důsledku znamená posun po křivce individuální poptávky. Klesne-li tedy cena statku x, pak se spotřebitel posune po cenové spotřební křivce směrem doprava a tentýž pohyb provede také po individuální poptávkové křivce. změna důchodu spotřebitele způsobí naopak posun cenové spotřební křivky, což se následně projeví také v posunu křivky individuální poptávky. Také v tomto případě platí, že tento posun bude stejnoměrný, tj. růst spotřebitelova důchodu posune směrem doprava jak cenovou spotřební křivku, tak křivku individuální poptávky.

Substituční a důchodový efekt Vliv cenové změny můžeme rozdělit na tyto dva efekty: Substituční efekt - SE - znamená změnu poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším. (Jde o posun po indiferenční křivce tzn. změnu MRSC, při zachování stejné užitečnosti) je vždy negativní, tzn. ↓P → ↑X a naopak, posun po IC Důchodový efekt – IE -znamená změnu poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (kupní síly), tzn. změnu indiferenční křivky a tedy užitečnosti. je negativní pro normální statky, pozitivní pro méněcenné (↓P→↓X a naopak), posun na vyšší IC, zvyšuje spotřebu všech „dobrých“ statků Celkový efekt - TE = SE + IE

SE a IE – normální statky Posun z A do B – substituční efekt, nemění se úroveň užitku Posun z B do C – důchodový efekt, přechod na vyšší IC A Posun z A do C – celkový efekt, součet SE a IE C B U2 U1 X SE IE TE

SE a IE – méněcenný statek Důchodový efekt působí proti substitučnímu – celkový efekt je potom menší než v případě normálních statků Y C A B U2 U1 X SE IE TE

Giffenův paradox jde o podmnožinu méněcenných statků s poklesem ceny klesá jeho spotřeba a naopak → křivka poptávky je pozitivně skloněná jde o statky, které se značně podílí na výdajích spotřebitele, slouží k uspokojení základních potřeb a současně k nim neexistují blízké substituty důležitou roli hrají očekávání do budoucna např. základní potraviny, pohonné hmoty v době ropných krizí

SE a IE – Giffenův statek Y C A B U2 U1 X SE IE Důchodový efekt působí proti substitučnímu a dokonce jej převáží – výsledný celkový efekt je potom kladný, tzn. s poklesem ceny statku X klesá i jeho poptávané množství TE

Elasticita poptávky

Cenová elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky - poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen % změna poptávaného množství cenová elasticita poptávky = ------------------------------------------- % změna ceny Cenovou elasticitu poptávky měříme koeficientem cenové elasticity poptávky. Udává o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží o jedno procento. Vyjádření procentuální změny - změnu ceny (množství) vztahujeme k průměru hodnot (jednoznačnost vyjádření).

Cenová elasticita poptávky Podle velikosti koeficientu cenové elasticity poptávky rozlišujeme: Neelastická poptávka – E dp < 1, změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného zboží Elastická poptávka – E dp > 1,změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného zboží. Jednotkově elastická – E dp = 1, změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu poptávaného zboží Existují dvě krajní možnosti dokonale elastická poptávka – E dp = nekonečnu dokonale neelastická poptávka – E dp = 0

Cenová elasticita poptávky

Elasticita poptávky Faktory ovlivňující elasticitu poptávky Povaha potřeb, které zboží uspokojuje. Elasticita poptávky po statcích uspokojujících základní životní potřeby je nižší než elasticita poptávky po luxusních předmětech. Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Čím je vyšší podíl, tím je vyšší elasticita. Existence a dostupnost substitutů. Čím hojnější a dostupnější substituty, tím je elasticita vyšší. Elasticita poptávky se mění v čase – s prodlužováním času roste elasticita

Různé projevy elasticity poptávky na pokles ceny reagují spotřebitelé velkým zájmem o zboží poptávka málo reaguje na výrazný růst ceny zvýšení ceny přinese na trhu proporcionální snížení poptávky výsledný celkový příjem je vyšší výsledný příjem firmy je vyšší než při původní ceně Celkový příjem zůstane stejný Vliv elasticity na příjem firmy

Vliv elasticity na celkový příjem Elasticita poptávky se mění - v horní části přímky je poptávka elastická, ve spodní části neelastická Celkový příjem - při snižování ceny vstupenek v úseku elastické poptávky roste, při elasticitě poptávky 1 dosahuje svého maxima a v úseku neelastické poptávky při poklesu ceny klesá, ačkoli návštěvnost stále roste

Křížová cenová elasticita poptávky U některých statků platí, že změna ceny jednoho statku vede ke změně poptávky po jiném statku Vyjadřuje souvislost mezi změnami v nakoupeném množství jednoho statku a změnami v ceně jiného statku % změna množství statku X Křížová elasticita= ------------------------------------ % změna ceny statku Z

Důchodová elasticita poptávky vypovídá o citlivosti reakce spotřebitele při nákupu daného statku na změnu jeho disponibilního důchodu (závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele) udává o kolik procent se změní poptávané množství daného statku, jestliže se změní důchod o 1 % % změna poptávaného množství důchodová elasticita = --------------------------- % změna důchodu Je-li větší než 1 znamená, že určitá procentní změna důchodu spotřebitele způsobí větší procentuální změnu poptávaného množství určitého zboží

Důchodová elasticita poptávky Pro normální statky je kladná (eID > 0) Pro luxusní statky je (eID > 1) - spotřeba roste rychleji než důchod podíl ostatních statků na důchodu klesá. Pokud se důchod změní o 1%, poptávka se změní o více než 1%. Pro nezbytné normální statky je (0 < eID < 1) - spotřeba roste pomaleji než důchod. Pokud se důchod změní o 1%, poptávka se změní o méně než 1%. Pro méněcenné statky je (eID < 0) - spotřeba méněcenných statků se zvýšením důchodu klesá. Ukazuje se, že růst příjmu o jednotku nebude rozdělen proporcionálně mezi všechny statky; většinou vzroste nákup zbytnější produkce

Důchodová elasticita poptávky pro nezbytný, luxusní a méněcenný statek PX.X PX.X PX.X EC EC EC I I I Statek X je nezbytný – výdaje na jeho spotřebu rostou pomaleji než důchod Statek X je luxusní – výdaje na jeho spotřebu rostou rychleji než důchod Statek X je méněcenný – výdaje na jeho spotřebu s růstem důchodu klesají EC - Engelova výdajová křivka závislost výdajů na statek X na důchod (I)

K čemu využít elasticitu? Elasticita (zejména cenová) poptávky je pro výrobce důležitá při manipulaci s cenou. Přinese-li výrobci drobné snížení ceny jednoho produktu (a tím i zanedbatelné snížení zisku z tohoto jednoho produktu) zároveň výrazné zvýšení obratu, pak dojde v důsledku tohoto snížení ceny i k nárůstu jím dosahovaného celkového zisku, představujícího součet podstatně většího množství jen o málo menších zisků. Zvlášť výrazného efektu se může dosáhnout v situaci, kdy snížení ceny umožní plné využití dosud ne zcela využívané výrobní kapacity, v důsledku čehož se sníží jednotkové výrobní náklady.