Osudové „historické“ osmičky

Osudové osmičky v našich dějinách Cílem mého příspěvku je představit nejdůležitější výročí v příštím roce, které mají relevantní vztah k moderním dějinám českých zemí Záměrně pomíjím další významná výročí, která si rovněž zaslouží naši pozornost – rok 1278 – bitva na Moravském poli a porážka Přemysla Otakara II., rok 1348 – založení pražské univerzity; rok 1458-nástup Jiřího z Poděbrad na trůn; rok 1618 – 400 let od druhé pražské defenstrace, jež stojí na počátku třicetiletého válečného konfliktu v Evropě, který je ukončen v roce 1648 a spojen také s událostmi na pražské půdě Naše historie má přitom kolem 40 významných dat s číslem 8 na konci

1848 Rok 1848-49 přinesl řadu revolučních vystoupení namířených proti evropským monarchistickým zřízením s cílem realizovat liberální a demokratické představy-nejživější na jihu ve středu Evropy a ve Francii; tyto snahy však byly konzervativními silami potlačeny, ovšem přispěly k rozmachu národního a liberálního myšlení v pozdějších obdobích České země-staly se také součástí revoluční vlny – přispěla k petrifikaci národního českého uvědomění, stejně jako k vytváření prostoru česko-německých tenzí Ve výuce je dobré připomenout význam pro utváření národní identity i demokraticko-ústavního uspořádání (Kroměřížský sněm 1848-49)

1868 – Národní divadlo a české národní poutě a tábory Reakce na rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 – pořádání velkých táborů lidu, položení základního kamene pro stavbu Národního divadla Národní divadlo zastupuje celek vlasti – o tom svědčí iniciace vzniku stavby – položení několika symbolických základních kamenů, které symbolizují národní jednotu a představují naši kulturní paměť V této době se také rozvíjí nové interpretace našich národních tradic – na Moravě se do popředí dostává cyrilometodějská (po jubileu 1863) a v Čechách husovská a husitská (1868-pouť do Kostnice apod.) Tyto kontexty lze zmínit také jako součást výuky

1918 – etablování moderního československého státu Pro příští rok nejdůležitější osmičkové výročí – 100 let československého státu a vytvoření parlamentně-demokratického systému, který se stal jedním z inspirací pro budování demokratického systému po roce 1989 Důležité je v této souvislosti také připomenutí osoby prvního prezidenta T. G. Masaryka jako postavy, která rozhodně vstupovala do všech důležitých zápasů, které podstupoval jak v rámci vědecké, společenské, tak i politické činnosti. Ve výuce lze využít odkaz na tyto události v rámci akcentace demokratických hodnot, protože v současnosti jsme svědky tendencí k jejich oslabování a také svědky krizových jevů ve vztahu k současné podobě demokracie

1938 – přijetí Mnichovské dohody Na tragickém vyústění v podobě přijetí mnichovské dohody vnitropolitické a zahraničněpolitické krize v roce 1938 se podílelo hned několik faktorů- především vyhrocování česko-německého vztahu, národní radikalizace v důsledku ekonomické krize a agresivní politiky Německa, kde v roce 1933 nastoupil totalitní režim Vedle přijetí mnichovské dohody se do vývoje české společnosti promítl následný vznik druhé republiky, jež byla postavena na nedemokratických principech Ve výuce je možné analyzovat a rozebrat příčiny proměny politické i společenské situace pod vlivem krizové situace; je to inspirace i pro dnešní situace, kde můžeme rovněž pozorovat některé protidemokratické fenomény

1948 – nástup komunistického režimu Nastolení komunistické hegemoniální moci v roce 1948 bylo také výsledkem souběžného působení několika faktorů: jednak bylo etablování režimu ovlivněno poválečnou geopolitickou situací, danou rozdělením Evropy železnou oponou do dvou mocenských bloků; jednak se na něm podílely i vnitropolitické důvody, dané posilováním pozic KSČ a problémy nekomunistických stran na tento vývoj reagovat Všechny tyto faktory mohou být předmětem výuky a analýzy příčin, proč se poválečná velmi okleštěná demokracie změnila v diktátorský režim

1968 – Pražské jaro Otázky Pražského jara, mimo jiné dalšího „osmičkového“ výročí, jehož připomínání je oficiálně podporováno také českou vládou (samozřejmě společně s výročím roku 1918), nabízí také širokou škálu otázek a podnětů: mj. napětí mezi konzervativním a reformním křídlem; kontexty geopolitické situace, tenze v oblasti česko- slovenského vztahu; probouzení občanské společnosti po 20 letech vlády jedné strany ad. Stejně důležité je si v rámci výuky připomenout i události po srpnové invaze a proměnu společnosti z reformního entuziasmu do normalizační letargie