Věda, která se zabývá zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem pečetí. Sfragistika Z řec. sfragis – pečeť Věda, která se zabývá zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem pečetí. Pečeť je znamení (obrázek) či text otištěný do hmoty, která je schopna je uchovat. Určuje právní osobu a slouží většinou k zjišťování správnosti písemného pořízení. Sfragistika je většinou vázána na diplomatiku.

Historie sfragistiky Jako věda vzniká v polovině 18. stol., rozvíjí se v polovině 19. stol. (sbírky odlitků pečetí). U nás se jí zabývali např. August Sedláček (+1926) – vydal atlas šlechtických pečetí a Václav Vojtíšek (+ 1974) – věnoval se městské sfragistice. Pečetidla – razidlo, kterým se otiskovala pečeť. Zachována hlavně u institucí (měst, cechů,..). U jednotlivců pečetidla po jejich smrti likvidována, aby se zabránilo padělání. Pečeti užívány už v Egyptě a dalších starověkých státech ( ve 4. tis. př. n. l.)

August Sedláček a Václav Vojtíšek Václav Vojtíšek (narozen 1883 v Praze – zemřel1974 tamtéž) byl český historik, archivář, profesor na Univerzitě Karlově a akademik Československé akademie věd. Od roku 1903 studoval historii a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě UK, od roku 1911 pracoval v Archivu hlavního města Prahy. Po roce 1918 byl činný v archivu a knihovně pražské univerzity. Od roku 1921 byl ředitel městského archivu. V roce 1949 odešel do penze. Ve svém díle se zaměřoval především na pomocné vědy historické, zejména kodikologii, heraldiku, byl také v komisi pro vytvoření československého státního znaku atd. Dále se věnoval dějinám měst. August Sedláček (1843 – 1926) – autor Hradů, zámků…, znalec šlechtické heraldiky

Funkce pečetí Sama o sobě jako pověření či legitimace úředních osob (např. půhon – předvolání před soud) Slouží k uzavírání písemností – pro utajení obsahu Přitištěním či přivěšením k písemnosti potvrzuje pravost listiny Poznámka: Od konce středověku vedle pečeti i podpisy, v 17. století začínají pečeti mizet, nahrazují je razítka

Druhy pečetí , tvary Tvar pečeti: různorodý (většinou ale kulatý, oválný nebo štítovitý) Velikost: voskové – od 5 do 150 mm v průměru, většinou kolem 100 mm. Kovové – 20 – 50 mm Buly – pečeti kovové – olovo (papežové, benátští vládci, Byzanc, rytířské řády), pozlacené (stříbrné – jen zřídka), zlaté buly – u významných králů (Přemysl Otakar II., Karel IV. atd.) Voskové pečeti: barvený vosk – červená barva přednější, zelená, černá nejnižší. Často v pouzdrech, papírových či dřevěných.

Vosková pečeť nadačního panství Hořice – průměr pečeti 25 mm, v centru pečeti znak Strozziů (tři turecké půlměsíce) Městské muzeum Hořice

Alianční znak Petra Strozziho a jeho ženy Marie Kateřiny Strozziové Pečeť je v dřevěném pouzdře, dole je víčko na přiklopení a tím uchránění pečeti - Průměr pečeti i s pouzdrem 80 mm (Městské muzeum Hořice)

Pečeť Univerzity Karlovy Na pečeti je vyobrazen sv. Václav a před ním klečí Karel IV. Kolem je latinsky opis: SIGILLVM UNIVERSITATIS SCHOLARIVM STVDII PRAGENSIS

Zlatá bula sicilská Známá a významná listina od císaře Fridricha II. pro český stát je pečetěna zlatou pečetí – bulou.

Zlatá pečeť – bula Karla IV. pro pražského arcibiskupa

Listina Karla IV. pro pražského arcibiskupa ve které mu uděluje privilegium korunovat české krále.

Pečetidla, typy pečetí Pečetidla: z oceli (pro kovové pečeti), ze stříbra a z bronzu, zlata, mosazi i ze dřeva Pečeti mincovní – oboustranné (avers – přední strana, revers – zadní strana) Pečeti jednostranné Významné osobnosti více pečetí: např. králové – majestátní (sedí na trůně), jezdecká – na koni Kdy první pečeti? – Panovnické - u nás od Vladislava II. (1140 – 1172), šlechtické od r. 1189 – šlechtic Hroznata ( Blahoslavený Hroznata byl český šlechtic, narozený kolem roku 1160 nebo1170 jako syn Hroznatovce Sezemy, číšníka královny Judity, Hroznata jako jeden z prvních použil i svoji pečeť (trojice jeleních paroží). Městské – 1247 Brno, 1251 - Litoměřice

Stříbrné pečetidlo hořické z 16. stol.

Hořické pečetidlo z poloviny 19. století

Vladislav II. (1140 – 1172) Účast na 2 Vladislav II. (1140 – 1172) Účast na 2. křížové výpravě, bitva u Milána 1158, 1. pečeť u nás Čechové překračují řeku Addu roku 1158. Císař Fridrich Barbarossa vyzval všechny přátele, aby mu pomohli pokořit odbojný Milán. Vladislav mu přivedl 10.000 bojovníků (ilustrace Josefa Mathausera – 1846 – 1917)

Šlechtic blahoslavený Hroznata 1 Šlechtic blahoslavený Hroznata 1. šlechtická pečeť u nás 1189, socha světce v klášteře v Teplé

Jezdecká pečeť Jana Lucemburského

Jezdecká pečeť Přemysla Otakara II.

Jezdecká pečeť Zikmunda Lucemburského

Majestátní pečeť Přemysla Otakara II.

Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad

Pečeť Přemysla Otakara I. Kresba pečeti od Augusta Sedláčka, významného znalce české sfragistiky

Upevnění pečetí Přitisknutá pečeť: do pergamenu se vyřízl kříž a tam se přitiskla pečeť – lámala se Přivěšená pečeť: na šňůrce, která se provlékla pergamenem a spojené konce se zatavily do pečeti Zavěšená pečeť: z listiny se vyřízl proužek a ne něj se připevnila pečeť (byl to znak určité závislosti, nebo když se muselo použít na jedné listině hodně pečetí) Slepá pečeť: přímo vyražená na papír

Pečeť Marie Terezie pod listinou pro město Poličku Příklad přivěšené pečeti (Muzeum v Poličce)

Zakládací listina města Poličky z roku 1265 potvrzena králem Vladislavem Jagellonským– faksimile (muzeum v Poličce) Příklad zavěšení pečetí

Protestní list české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa 2 Protestní list české a moravské šlechty proti upálení Jana Husa 2. září 1415 Zavěšené pečeti

Pečeť města Hořice (vosková pečeť a kresba)

Pečeti městeček Miletína a Mlázovic (Městské muzeum Hořice)

Pečeť cechů zednického a kamenického (vlevo) a kolářského a tesařského (vpravo) (Městské muzeum Hořice)

Pečeti cechu ševcovského (vlevo) a krejčovského a postřihačského (vpravo) (Městské muzeum Hořice)

Pečeť cechu kovářského, kolářského, bednářského a zámečnického

Sfragistika - test 1. Čím se zabývá sfragistika? 2. Co je to pečeť? 3. Na kterou vědu je sfragistika zcela jasně vázána? 4. Kteří historikové se u nás zabývali sfragistikou a jakou oblastí konkrétně? 5. Co jsou to pečetidla a proč se některá nezachovala? 6. Odkdy jsou známy pečeti? 7. Uveď tři funkce pečeti. 8. Co od 17. století začíná nahrazovat pečeti?

Sfragistika – test - pokračování 9. Jaké byly tvary pečetí? 10. Jaké známe dva druhy pečetí a jaké měly rozměry? 11. Z jakého materiálu byly buly? 12. Jaký byl rozdíl v barvách voskových pečetí? 13. Z čeho se vyráběla pečetidla? 14. Které pečeti se nazývají mincovní? 15. Jaké dva hlavní druhy pečetí měli panovníci? 16. Od jaké doby a jakého panovníka se objevují panovnické pečeti? 17. U kterého šlechtice a z jaké doby je doložena první šlechtická pečeť a kdy a u jakého města první městská pečeť?

Sfragistika – test - řešení 1. Čím se zabývá sfragistika? - Zhotovováním, vznikem, funkcí a vývojem pečetí – 3 body 2. Co je to pečeť? – Je to znamení (obrázek) či text otištěný do hmoty, která je schopna je uchovat – 2 body 3. Na kterou vědu je sfragistika zcela jasně vázána? – Na diplomatiku – 1 bod 4. Kteří historikové se u nás zabývali sfragistikou a jakou oblastí konkrétně? – August Sedláček – šlechtickou a Václav Vojtíšek – městskou – 4 body 5. Co jsou to pečetidla a proč se některá nezachovala? – Razidla, jimiž se otiskovala pečeť, nezachovala se u jednotlivců (panovníků, šlechticů), protože po jejich smrti byla likvidována, aby se nemohla zneužít – 3 body 6. Odkdy jsou známy pečeti? – Od starověku (od 4. tisíciletí př. n. l.) – 1 bod 7. Uveď tři funkce pečeti. – 1) utajení obsahu listiny 2) ověření pravosti listiny 3) sloužila jako pověření (průkazka) – 3 body 8. Co od 17. století začíná nahrazovat pečeti? – Razítka – 1 bod

Sfragistika – test – pokrač. - řešení 9. Jaké byly tvary pečetí? – Kulaté,oválné, štítovité – 3 body 10. Jaké známe dva druhy pečetí a jaké měly rozměry? – Voskové (průměr od 5 do 150 mm) a kovové – buly (průměr od 20 do 50 mm) – 6 bodů 11. Z jakého materiálu byly buly? – Z olova, pozlaceného stříbra, ze zlata – 3 body 12. Jaký byl rozdíl v barvách voskových pečetí? – Nejvýznamnější byla červená, dále zelená, nejnižší černá pečeť – 3 body 13. Z čeho se vyráběla pečetidla? – Z oceli (pro buly), ze stříbra, zlata, bronzu, mosazi a dřeva – 4 body 14. Které pečeti se nazývají mincovní? – Oboustranné (mají avers a revers) – 1 bod 15. Jaké dva hlavní druhy pečetí měli panovníci? – Jezdecké (panovník na koni) a majestátní (panovník na trůně) – 3 body 16. Od jaké doby a jakého panovníka se objevují panovnické pečeti? – Od druhé poloviny 12. století od Vladislava II. Přemyslovce – 2 body 17. U kterého šlechtice a z jaké doby je doložena první šlechtická pečeť a kdy a u jakého města první městská pečeť? – U Hroznaty r. 1189 (konec 12. stol.) a u města Brna r. 1247 (pol. 13. stol.) – 4 body

Použitá literatura Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. http://cs.wikipedia.org Použité obrázky: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/August_Sedlacek_Vilimek.jpg?uselang=cs – August Sedláček – volné dílo – str.3 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/73/Pe%C4%8De%C5%A5_Univerzity_Karlovy_v_Praze.jpg?uselang=cs – Pečeť Univerzity Karlovy – volné dílo – str. 8 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9d/Golden_Bull_of_Sicily.jpg?uselang=cs Zlatá bula sicilská Císař Fridrich II. povyšuje českého panovníka trvale na krále a určuje jeho práva a povinnosti tzv. Zlatá bula – volné dílo – str. 9 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/39/Listina_Karel_IV.jpg?uselang=cs – Listina Karla IV., ve které uděluje pražskému arcibiskupovi privilegium korunovat české krále. – Podle českého Autorského zákona (Zákon č. 121/2000 Sb., § 3, odstavec a) jde o dílo vyňaté z ochrany dle práva autorského. - volné dílo – str. 10, 11 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/Adda1.jpg?uselang=cs Čechové překračují řeku Addu roku 1158. Císař Bedřich Barbarossa vyzval všechny přátele, aby mu pomohli pokořiti vzpupný Milán. Vladislav mu přivedl 10.000 bojovníků. – volné dílo – str. 15 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/40/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Tepl%C3%A1_-_Blahoslaven%C3%BD_Hroznata_03.JPG?uselang=cs Socha blahoslaveného Hroznaty v Teplé – autor Levap75 – str. 16

http://upload. wikimedia. org/wikipedia/commons/1/15/HonzikLuc_pecet http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/15/HonzikLuc_pecet.jpg?uselang=cs – Jezdecká pečeť Jana Lucemburského – volné dílo – str. 17 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c2/PecetpoII.jpg?uselang=cs – Pečeť Přemysla Otakara II. – jezdecká – autor uvolňuje jako volné dílo – str. 18 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a7/Zikmund_jezdec.jpg?uselang=cs – Jezdecká pečeť Zikmunda Lucemburského – volné dílo – str. 19 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/PO2.jpg?uselang=cs – Pečeť Přemysla Otakara II. majestátní – volné dílo – str. 20 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/13/Majest%C3%A1tn%C3%AD_pe%C4%8De%C5%A5_Ji%C5%99%C3%ADho_z_Pod%C4%9Bbrad.gif?uselang=cs –Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad - Miroslav Plaček, Peter Futák, Páni z Kunštátu - Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu Podle českého Autorského zákona (Zákon č. 121/2000 Sb., § 3, odstavec a) jde o dílo vyňaté z ochrany dle práva autorského.- volné dílo – str. 21 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/01/PO1_jezdecka.jpg?uselang=cs – Jezdecká pečeť Přemysla Otakara I. – kresba August Sedláček – volné dílo – str. 22 http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/39/Protestn%C3%AD_list_%C4%8Desk%C3%A9_a_moravsk%C3%A9_%C5%A1lechty.jpg?uselang=cs - Protestní list české a moravské šlechty proti upálení mistra Jana Husa z 2. září 1415 – volné dílo – str. 26 Fota autora