Ekonomie 1 Bakaláři Sedmá přednáška Oligopol, monopol Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz +420 603 185 174

Obsah Druhy monopolů Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru Monopol na základě státní regulace Monopol v důsledku ekonomické výhodnosti – přirozený monopol Dočasný monopol v důsledku inovace Škodlivost monopolu

Konkurence

Podmínky dokonalé konkurence 1. Velké množství prodávajících a kupujících: produkce každé firmy je jen „kapkou v moři“ v celkové produkci.

Podmínky dokonalé konkurence 2. Volný vstup výrobců do odvětví a volný výstup z odvětví: neexistují žádné bariéry vstupu do odvětví či výstupu z odvětví.

Podmínky dokonalé konkurence 3. Homogenní produkt: statky firem se neliší svou kvalitou ani dalšími vlastnostmi. Pokud se produkty liší, konkurují si jen do určité míry.

Podmínky dokonalé konkurence 4. Dokonalá informovanost kupujících: jen v případě dokonalé informovanosti si každý kupující může vybrat nejlepšího prodávajícího.

Podmínky dokonalé konkurence 5. Nulové náklady na změnu dodavatele: statky všech jsou pro každého spotřebitele k dispozici všude.

Podmínky dokonalé konkurence 1. Velké množství prodávajících a kupujících: produkce každé firmy je jen „kapkou v moři“ v celkové produkci. 2. Volný vstup výrobců do odvětví a volný výstup z odvětví: neexistují žádné bariéry vstupu do odvětví či výstupu z odvětví. 3. Homogenní produkt: statky firem se neliší svou kvalitou ani dalšími vlastnostmi. Pokud se produkty liší, konkurují si jen do určité míry. 4. Dokonalá informovanost kupujících: jen v případě dokonalé informovanosti si každý kupující může vybrat nejlepšího prodávajícího. 5. Nulové náklady na změnu dodavatele: statky všech jsou pro každého spotřebitele k dispozici všude.

Rovnováha firmy v dokonale konkurenčním prostředí

Rovnováha firmy v nedokonalé konkurence

Typy nedokonalé konkurence Ekonomická teorie rozlišuje tři základní typy nedokonalé konkurence. Jedná se o: monopolistickou konkurenci oligopol monopol

Monopolistická konkurence V odvětví monopolistické konkurence je snadný vstup firem do odvětví. Jednotlivé firmy nabízejí ale diferencovaný produkt, přičemž náklady na změnu dodavatele jsou pro spotřebitele nenulové.

Oligopol Zpravidla několik velkých firem Vysoké náklady na vstup do odvětví => i v dlouhém období může být ekonomický zisk kladný. Co se stane, pokud je vstup do odvětví příliš velký. Dynamičnost konkurence v oligopolu.

Monopol Jediný výrobce na trhu. Záleží na vymezení trhu!! Prostor a čas. O monopolu má potom obecně smysl hovořit jen tehdy, pokud statek nemá blízké substituty, a pokud vstup na trh není dlouhodobě volný.

Co je to monopol ? Pojmem monopol se označuje situace, kdy na určitém trhu působí jediná firma (producent, výrobce).

Druhy monopolů Monopol může vzniknout z několika důvodů: monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF, monopol vytvořený na základě státní regulace, monopol v důsledku ekonomické, výhodnosti dočasné monopoly v důsledku inovace

Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF vzniká pokud zboží produkované vlastníkem VF nemá nějaký blízký substitut, a pokud vstup do odvětví, který VF používá, není volný.

Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF Renta v důsledku monopolu jedinečného VF je rovna rozdílu mezi příjmem vlastníka daného VF a nejlepším dalším možným příjmem (tedy náklady obětované příležitosti).

Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného VF Pokud daný jedinečný faktor nemůže získat nikdo jiný, pokud produkt, k jehož produkci je VF používán, nemá blízké substituty, a pokud vstup do odvětví není volný, je tato krátkodobá rovnováha firmy zároveň i dlouhodobou rovnováhou firmy.

Monopol na základě státní regulace Pokud stát či jeho součást někomu udělí právo být jediným producentem na daném trhu, nebo pokud toto právo daná osoba získá aplikací právního nebo obdobného předpisu či rozhodnutí, je daný producent monopolistou.

Monopol na základě státní regulace Pokud někdo získá např. právo jako jediný vyrábět nějaký sýr v jižních Čechách, ale v ostatních regionech je vstup do odvětví volný a není zakázán dovoz do daného regionu, lze jen stěží hovořit o monopolu. Hovořit o monopolu má smysl jen tehdy, pokud na daném území nemůže statek ani jeho blízké substituty produkovat či dovážet jiná osoba.

Monopol na základě státní regulace Obvyklým argumentem pro to, aby nějaká firma získala právo být na daném trhu monopolistou, je argument ochrany spotřebitele, zajištění dostupných služeb pro spotřebitele, snížení nezaměstnanosti apod. Skutečným důvodem je ale většinou zájem daného monopolisty.

Monopol na základě státní regulace Typickým příkladem monopolu vzniklého na základě rozhodnutí státu (v daném případě přímo ze zákona) je monopol České pošty - Česká pošta má monopol na doručování některých zásilek.

Otázky a příklady kap.7, str. 152; př.1 Státní regulace: Pošta – hrabě Paara; Vzájemná nevraživost rodiny Taxisů, kteří si z organizování poštovských služeb dokázali udělat zlatý důl, a habsburských císařů vyvrcholila na počátku 17. stol. A tak v roce 1622 získala nejvyšší dvorský poštovní úřad ve Vídni rodina Paarů, když Ferdinand II. vrchním dvorním poštmistrem jmenoval Kryštofa Paara.

Otázky a příklady kap.7, str. 152; př.1 Státní regulace: Pošta – hr. Paara; Úřad vrchního dvorního poštmistra byl v rodině Paarů dědičným od roku 1628 do roku 1743, kdy záležitosti pošty byly převedeny do kompetence dvorské komory, tj. státu. Po roce 1743 tak Paarům zbyl již jen čestný titul vrchního dvorního poštmistra, který byl už oddělen od skutečného výkonu této funkce.

Praha-Běchovice

Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Jsou speciální případy vysoké ekonomické výhodnosti, kde existují vysoké náklady na vstup do odvětví, produkce zde může být prakticky neomezená. Je tedy logické (přirozené), že tak vzniká monopol. Proto se nazývá přirozený monopol.

Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti S přirozeným monopolem se setkáme zejména v síťových odvětvích, kde jsou vysoké náklady na vybudování sítí (rozvody elektřiny, plynu, tepla, vody. Druhá rozvodná sít by náklady znásobila, bude jí protékat menší množství média. Náklady na jednotku by se zvýšily.

Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Zejména v síťových odvětvích platí, že statky produkované monopolem, mají jen nedokonalé substituty, čili spotřebitel je často na daného producenta (chce-li např. odebírat elektřinu, vodu apod.) odkázán.

Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Typickým příkladem jsou počítačové programy, s vysokými náklady na vstup do odvětví v podobě vývoje programu, a to bez ohledu na vysoký počet prodaných programů. Přitom, čím více majitelů počítačů používá stejný program, tím vyšší kompatibilita přenosu dat apod.

Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Pokud stát reguluje monopol administrativně, stanoví mu např. jak se má chovat k zákazníkům, že nesmí diskriminovat apod. Problémem je, zda je stát schopen účinně kontrolovat, zda monopoly pravidla regulace dodržují, a zda je schopen účinně sankcionovat jejich porušení.

Přirozený monopol v důsledku ekonomické výhodnosti Přirozený monopol vzniká v situaci, kdy je výhodné aby na trhu působila jediná firma. Přirozený monopol má neustále klesající křivky průměrných nákladů AC i mezních nákladů MC, přičemž křivka MC klesá rychleji než křivka AC.

Dočasný monopol v důsledku inovace Monopol na základě inovace vzniká, pokud nějaká firma díky inovaci přijde jako jediná na daném trhu s něčím novým. Monopol na základě inovace trvá obvykle jen přechodnou dobu.

patent - vynález

Dočasný monopol v důsledku inovace Role těchto monopolů je většinou pozitivní, a výhoda vyplývající z monopolního postavení je odměnou za inovaci. Monopolista dosahuje kladného ekonomického zisku, který je odměnou za riziko spojené s inovací – nikde není řečeno, že inovace bude úspěšná, že bude poptávka, že hledání úspornější výrobní techniky povede k cíli

Dočasný monopol v důsledku inovace Tyto inovace jsou prospěšné i pro spotřebitele, protože rozšiřují množství statků, které si mohou koupit, snižují ceny stávajících statků, zvyšují jejich kvalitu apod.

Dočasný monopol v důsledku inovace U dočasného monopolu není nabízené množství společensky neefektivní. Pokud by dočasný monopolista nabízel větší množství statků, než množství statků, pro které se jeho mezní náklady rovnají mezním příjmům, snižoval by svůj ekonomický zisk, a přicházel by tím o odměnu z inovace.

Škodlivost monopolu je nutno prověřovat vždy zcela individuálně. Monopol, stejně jako ostatní případy nedokonalé konkurence, prodává v bodě své rovnováhy za cenu, která je vyšší než mezní náklady, a nevyrábí v minimu průměrných nákladů.

Monopol tedy může způsobovat stagnaci, zaostávání apod. Škodlivost monopolu Neefektivita monopolu ve všech případech kromě dočasného monopolu vzniklého v důsledku inovace spočívá v tom, že nedostatek konkurence monopol nenutí, aby usiloval o zvyšování a udržování kvality svých statků, aby inovoval apod. Monopol tedy může způsobovat stagnaci, zaostávání apod.

Monopol může využívat svoji sílu. Škodlivost monopolu Monopol může využívat svoji sílu. Může spotřebitele nutit uzavírat pro ně nevýhodné smlouvy, nutit je k odběru statků za spotřebitelsky nevýhodných podmínek. Nemají-li spotřebitelé na výběr, musí na tyto podmínky přistoupit, zejména pokud nejsou vhodné substituty.

Ekonomie 1, bakalářský kurz VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz Děkuji za pozornost.