Druhořadé volby ve Francii

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Druhořadé volby UK EU volby I přes pozdější vstup volí od r Volební systém poměrného zastoupení Jistá nedůvěra voličů v anglosaském světě.
Advertisements

Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.04/
Příprava, řízení a realizace programů a projektů ERDF a KF ÚVOD DO PROBLEMATIKY Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název.
Volby VY_32_INOVACE_29-12 volební systémy.
Volební systém České republiky
O. s. Fórum 50 % Usiluje o společnost s vyrovnaným zastoupením mužů a žen ve veřejném životě.
Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.. VOLBY V ČESKÉ.
Prezidentské volby v USA (v porovnání s ČR)
VOLEBNÍ SYSTÉMY.
Venezuela 4. května Venezuela před Chávezem Dlouhodobá tradice demokracie – Chávez devátým demokraticky zvoleným prezidentem v řadě Dlouhodobá tradice.
Volby Tomáš Divacký 4KA 2011/2012.
Dělba moci.
Politický systém Itálie
Stranický euroskepticismus v zemích EU
Národ, národní identita a národní hrdost v Evropě
Charakteristické rysy československé demokracie
VY_32_INOVACE_29-14 TEST 4 VOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY.
Většinový systém (senát) Poměrný systém (PS)
Veřejná volba a volební systémy
Michal Dosoudil Obsah prezentace  Úvodní info o Rumunsku  Situace na rumunské politické scéně r  Původní volební systém  Návrhy nových.
Název školy: Základní škola Městec Králové
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek.  Sociální ◦ Politika ◦ Práce ◦ Událost ◦ Vyloučení ◦ Zabezpečení  Sociální politika: ◦ Objekt ◦ Subjekt ◦ Nástroj:
POLITOLOGIE TEST Co nepatří mezi základní funkci voleb ? A.Legitimizování moci B.Výchova voličů C.Finanční zisk pro politické strany D.Sestavování.
Renata Moučková Gabriela Sedláková Markéta Černá
Irsko.
Volby , Brno Připravily: Martina Gecová Dominika Prokešová
LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ POLITIKA VEP ZS 2007_2008. Kritéria členění veřejné politiky Segmenty veřejného zájmu (VeP obranná, kulturní, vzdělávací, energetická,
Politický systém FRANCIE
Venezuela Venezuela před Chávezem Dlouhodobá tradice demokracie – Chávez devátým demokraticky zvoleným prezidentem v řadě Dlouhodobá tradice.
ANOTACE OBJASNIT POJMY OBEC, MĚSTO, ZASTUPITELSTVO, RADA, STAROSTA, MĚSTSKÝ ÚŘAD. VÝUKOVÝ MATERIÁL.
Datum: Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM: VY_32_INOVACE_055 Jméno autora: Blanka Zbožínková Název.
Jak a kam volíme u nás?. Ve volbách vybírají své politické ……………………………….., kteří reprezentují jejich ……………………………….. (Dufek,
Číslo projektuOP VK Název projektuModerní škola Název školySoukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. PředmětObčanská nauka (klíčová.
Kočí Kristýna UČO: Oficiální název: Španělské království Hlavní město: Madrid Rozloha: km² Počet obyvatel: 46 milionů.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr. PSP ČR, PS PČR, v Ústavě České republiky označovaná jen jako Poslanecká.
Nástroje na podporu vyrovnaného zastoupení žen a mužů v politice: zkušenost České republiky Radan Šafařík Odd. rovnosti žen a mužů Sekce pro lidská práva.
Zdroj obrázků: VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY volby jsou hlavním mechanismem demokracie, kdy občané volí své zástupce, kteří reprezentují.
Průvodní list Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Prezentace Určen pro: 2. ročník oborů Technické lyceum,
Volby a volební systém ČR. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně.
VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY Prvky volebního systému jsou: Volební obvody – jejich velikost = kolik mandátů lze získat a tvar Volební obvody – jejich velikost.
Prostorová analýza voleb Senátní volby
Druhořadé volby v Itálii
Regionální politika ČR
Druhořadé volby SRN
Jak se volí americký prezident
Prostorová analýza voleb Senátní volby
Multimediální prezentace vzdělávacích oblastí ŠVP
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Ernest Seifert Název materiálu:
Volební systémy na Ukrajině
Druhořadé volby ve Francii
Název školy: Základní škola speciální Litvínov, Šafaříkova 991
REGIONÁLNÍ VEŘEJNÝ ZÁJEM
Volební geografie Itálie
Volební geografie USA POL
ČÍSLO PROJEKTU ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY AUTOR TÉMATICKÝ CELEK
Druhořadé volby UK
EU_32_sada1_13_SV_Prezidentské volby_Cup
Druhořadé volby v Itálii
Úvod, základní principy a cíle
Volební geografie Francie
Volební geografie Francie
Volební geografie – Velká Británie
Druhořadé volby SRN
Druhořadé volby ve Španělsku
Politická geografie Volební systém ČR
Výchova k občanství Volby jako základ demokracie
Život v demokracii DEMOKRACIE FORMY STÁTU kdo moc vykonává:
Volby prezidenta
Volební geografie Itálie
POLITICKÝ SYSTÉM NĚMECKA
Transkript prezentace:

Druhořadé volby ve Francii pink@fss.muni.cz

Volby do EP Volí se pravidelně od roku 1979 Volební systém založen na poměrném zastoupení, osm obvodů 15 – 5 mandátů Počet mandátů se pohybuje od 81 – 74 Od roku 2004 8 volebních obvodů D´Hondtův dělitel, 5% omezovací kl. Tradiční „aréna“ pro a proti evropských stran, Zelení + UDF Mod. Dem., FN

2009 Účast dosáhal historického minima 40.65% Proprezidentské hnutí UMP bylo jasným vítězem 27,9% Jen dvakrát v historii, kdy EP volby vyhrála vládnoucí strana PS ztratila polovinu svých křesel a voličů 16.5% 2009 - 28.9% 2004: nejhorší výsledek od roku 1994 Daniel Cohn-Bendit - Ekologická Evropa nečekaně získala stejně jako PS 16,3% François Bayrou a MoDem (centristi) se umístilo až na čtvrtém místě Minimální odezva euroskeptických stran (Libertas nepřekročilo 5%) Jean-Marie Le Pen a FN ztratila čtyři ze sedmi křesel

EP 2004 - 2009 Strana Počet/% hlasů 04 Mandáty 04 Počet/% hlasů 09 UMP - vláda 2856368/16,64% 17 4798921/27,87% 29 PS 4960756/28,90% 31 2837674/16,48% 14 Zelení 1271394/7,41% 6 2802950/16,28% Modem(centr.) 2053446/11,96% 11 1455225/8,45% FDG (PCF 04) 1009976/5,88% 3 1114872/6,47% 4 FN 1684947/9,81% 7 1091681/6,34% NPA 440134/2,56% 840713/4,88% Libertas - 826269/4,80% MPF 1145839/6,67%

2014 74 křesel, mírný nárůst z reformy 2013 Nárůst mandátů v centrální oblasti Dva roky po prezidentských a parlamentních volbách Oslabená UMP, vládní PS, propady Vítěz FN, poprvé, 24,85% a 24 křesel Udržení si pozic MoDem a Levice

EP 2014 FN 4712461 24,86 24 UMP 3943819 20,81 20 PS 2650357 13,98 13 MoDem 1884565 9,94 7 Les Verts 1696442 8,95 6 Front de gauche 1252730 6,61 4

Regionální uspořádání Postupné začleňování do systému, první náznaky 1956, 1964, 1972 – Regionální rada, 1974 volí svého předsedu Historické okolnosti (Alsasko, Bretaň, Korsika a ostatní) 16. 3. 1986 – první volby, mandát na 6 roků, společně s volbami do AN Poměrný volební systém, 5% klauzule Kompetence v oblasti školství, sociálních služeb, rozvoj, částečně doprava Nejslabší volené těleso

Regiony a jejich vnímání 2006 33% obyvatel nezná jméno svého regionu 21% obyvatel je přesvědčena o dominantním vlivu města na jejich běžný život 12% považuje za klíčový region 6% je přesvědčeno o nejvyšším vlivu departementální úrovně Ile – de – France a Korsika mají zvláštní status

Regionální volby 2003, novelizace volebního zákona, změna pravidel Zavedení smíšeného volebního systému Nutnost kandidatury v „domácím kraji“ Dvě omezovací klauzule, inspirace ve volebním systému do komunálních zastupitelstev nad 3500 obyvatel Počet mandátů je odvozen od populace 43 – 209 Sdílení volebního data (kantonální a dep.)

Volební systém – reg. V případě, že nikdo nezíská více jak 50% v prvním kole, koná se kolo druhé Tři kategorie úspěšnosti: 5% - 10% Eliminace, fůze, samostatná participace v druhém kole 75% mandátů se poměrně rozdělí 25% mandátů připadne vítězi Bipolární rozložení a eliminace krajních tendencí Od 2010 změny, především v podobě regionů

Volební účast

Volební účast Prezidentské Parlamentní Regionální Evropské 1995 78,38 - 1997 68,0 1999 46,80 2002 71,6 60,3 2004 60,84 42,78 2007 83,8 60,4 2009 40,65 2010 46,33 2012 79,48 57,22   2014 42,43 2015 49,91

NN – NR, NR-RR, NN - RR Celkem homogenní volební výsledky Žádné velké regionální rozdíly Tři výjimky: Korsika, Alsasko, Limusinsko Rozdíly při regionálních volbách lze vysvětlit protivládní a pro-opoziční náladou Jasný sankční potenciál

Shoda – rozdílnost

Vládní a opoziční strany

Regionální strany

Regionální volby 2010 – AN 2007 Strana AN % AN 07 Reg. % Reg. 10 UMP 39,54 11 860 600 26,02 5 066 942 PS 24,73 7 293 492 29,14 5 673 912 Vert 3,25 845 977 12,18 2 372 379 FN 4,29 1 116 136 11,42 2 223 800 FG (PCF) 1 115 663 4,06 881345

Francie – regiony

Regionální volby 2015 – AN 2012 Strana AN % AN 12 Reg. % Reg.15 Les Répub./ UMP 27,12 7 037 268 26,65 5 785 224 PS 29,35 7 618 326 23,12 5 019 795 Vert 5,46 1 418 264 2,80 607 758 FN 13,6 3 528 663 27,73 6 018 904 FG (PCF) 6,91 1 793 192 5,84 1 137 250

I. Kolo 2015

2015 PS-PRG LR-UDI FN DLF EELV PCF/FDG LO UPR Volební účast Francie   PS-PRG LR-UDI FN DLF EELV PCF/FDG LO UPR Volební účast Francie 23,12 26,84 27,73 3,81 3,83 4,06 1,49 0,87 49,91  Haute F. 18,12 24,97 40,64 2,39 - 1,75 54,81 Normand. 23,52 27,91 27,71 4,14 6,14 7,04 49,95 IdFran. 25,19 30,51 18,41 6,57 8,03 6,63 1,40 0,94 45,90 GrandE. 16,11 25,83 36,06 4,78 6,70 3,07 1,48 1,23 47,92 Bretag. 34,92 23,46 18,17 2,90 3,74 1,37 51,58 PdLoire 25,75 33,49 21,35 4,09 7,82 3,33 1,47 49,97 Centre 24,31 26,25 30,48 4,58 6,60 4,59 1,70 49,54 Bour.FC 22,99 24,00 31,48 5,17 3,92 4,62 1,51 0,92 50,56 NAcq. 30,39 27,19 23,23 3,35 5,60 4,85 1,41 50,97 AuRhAlp. 23,93 31,73 25,52 2,85 6,90 5,39 1,25 Occitanie 24,41 18,84 31,83 3,91 10,26 1,81 0,71 52,24 PACA 16,59 26,48 40,55 1,95 6,54 0,61 51,91

II. Kolo 2015 PS-PRG LR-UDI FN Volební účast Francie 32,12 40,24 27,10   PS-PRG LR-UDI FN Volební účast Francie 32,12 40,24 27,10 58,41 Hauts-de- France - 57,77 42,23 61,24 Normandie 36,08 36,42 27,50 Île-de-France 42,18 43,80 14,02 54,46 Grand Est „15,51“ 48,40 59,02 Bretagne 51,41 29,72 18,87 Pays-de-la-Loire 37,56 42,70 17,74 Centre 35,42 34,59 30,00 59,22 Bourgogne-FC 34,67 32,89 32,44 61,15 Nouv. Acquitanie 44,27 34,06 21,67 57,78 Auver.Rhone-Alp. 36,84 40,62 22,55 57,68 Occitanie 21,32 44,81 33,87 62,02 PACA 45,22 60,32

II. Kolo 2015

Závěrem Přítomnost poměrného volebního systému Postupné etablování menších stran (FN, Zelení atd.) Vzhledem k pravidlům ne tak ideální prostředí pro „regionalisty“ Odlišné institucionální prostředí na Korsice Výjimky potvrzující pravidlo – vítězství v EP volbách u vládní strany