Versailleská konference Poválečné uspořádání světa Versailleská konference
11.11.1918 v 11:00 hod. Německo podepsalo v Compiegne smlouvu o příměří První světová válka skončila vítězstvím Dohody (díky ekonomické a vojenské převaze) Válka zasáhla do všech oblastí lidského života a způsobila hluboké změny společenské, ekonomické, politické,... Změnila mapu světa a předurčila další vývoj 20.století Ekonomickým vítězem války se staly Spojené státy (na válce nejvíce vydělaly a nebyly válkou zasaženy), význam Evropy se zmenšil, libru nahradil dolar
Územní změny Zanikly čtyři monarchistické říše: Rakousko-Uhersko, německé císařství, turecká osmanská říše a carské Rusko Rakousko-Uhersko se rozpadlo na sedm států: Nástupnické státy: Rakousko, Maďarsko, Československo, Jugoslávie, Polsko Ostatní území připadlo Rumunsku a Itálii
Z Ruska se vyčlenily samostatné Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko Obnovené Polsko (zaniklo v 18.stol.) vzniklo na bývalém území Německa, Rakouska-Uherska a Ruska (zvláštní statut město Gdaňsk) Německo ztratilo význam i své kolonie V Rusku vypukla bolševická revoluce a napsala se první kapitola tragického experimentu s komunismem
Rozdělené Polsko
Woodrow Wilson Americký prezident Velký vliv na poválečné uspořádání Evropy Již 8.1.1918 předložil svůj mírový program v čtrnácti bodech- zde formuloval požadavky, z nichž mnohé se po válce realizovaly, Např. bod 10: autonomii pro národy podunajské monarchie (zde se ve skutečnosti vyvinula až k samostatnosti)
Versailleská konference Mírová jednání 1919 Hlavní slovo a rozhodování- USA (prezident Wilson), Británie (premiér David Lloyd George), Francie (Georges Clemenceau) Malé státy neměly na rozhodování vliv /Rusko nebylo zastoupeno V Evropě válkou nejvíce získala Francie Mírové podmínky byly pro poražené velmi tvrdé- velké územní ztráty+vysoké válečné kontribuce Poraženým státům se mírové podmínky zdály nespravedlivé a toužily po odplatě
„velká čtyřka“- zástupci Velké Británie, Francie, Itálie a USA
Zrcadlový sál ve Versailles
Německo Ztratilo 13% z předválečného území a 10% obyvatelstva (Alsasko, Lotrinsko Francii, část Šlesvicka Dánsku, Hlučínsko Československu, Poznaňsko Polsku) a všechny kolonie Sársko na 15 let pod správu Společnosti národů Vojenská omezení: levý břeh Rýna 15 let okupován Dohodou, pravý břeh Rýna do hloubky 5O km demilitarizován, zrušena všeobecná branná povinnost, tonáž válečného loďstva omezena, armáda zredukována, zákaz ponorek, tanků, vzducholodí, dělostřelectva Jako viník rozpoutání války mělo Německo zaplatit velmi vysoké reparace
Územní ztráty Německa po válce
Afrika po válce
tečky: demilitarizovaná území
Postupně byly podepsány mírové smlouvy se spojenci Německa (Rakouskem, Tureckem, Bulharskem a Maďarskem) Řada současníků versaillský systém kritizovala- příliš těžké podmínky pro Německo (anexe, kontribuce) a nevyřešena otázka národnostních menšin francouzský maršál Foch: Obsahoval zárodky budoucích sporů „Tohle není mír, to je příměří na 20 let“
Malá Dohoda: spojenecké smlouvy mezi Československem, Jugoslávií a Rumunskem Státy dohody spojovala obava z revizionistických snah Habsburků a rozpínavosti Německa a Itálie Orientovaly se na Francii
Washigtonská mírová konference 1921- 1922 Měla zajistit rovnováhu na Dálném východě a Tichomoří do 1936 Ve skutečnosti porušena za 10 let japonskou agresí
Vznik Společnosti národů Cíl: udržení míru a bezpečnosti ve světě Zakládajících- 45 států, první mezinárodní organizace iniciativa prezidenta Wilsona, USA se však členem nestaly pro odpor v Kongresu Sídlo: Ženeva Záruku světového míru nenaplnila- nedokázala účinně zasáhnout proti státům, které porušovaly mezinárodní právo
První zasedání Společnosti národů 1920
Po válce- hospodářský rozvrat a společenská krize Všeobecný nedostatek (zejména potravin) zasáhl nejvíce poražené země- nespokojenost, sociální napětí, někde revoluční vření Nejradikálnější situace Maďarsko (1921 se pokusil Karel Habsburský vrátit na trůn) a Německo 1918/19: svržen císař Vilém II., pokus o socialistickou revoluci podle sovětského vzoru- potlačen 6.2.1919- Německo vyhlášeno republikou (tzv. Výmarská- 1919-1933)
Vyhlášení německé republiky
Leden 1918 – prosinec 1920- pandemie tzv španělské chřipky, odhaduje se 50-100 milionů obětí (3-5% světové populace), zatím jedna z nejfatálnějších epidemií, souvislost s válkou –podvýživa, zhoršené hygienické podmínky