KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ BOŽENA NĚMCOVÁ Mgr. Michal Oblouk ČESKÝ REALISMUS KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ BOŽENA NĚMCOVÁ Mgr. Michal Oblouk

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ (1821 – 1856)

ŽIVOT K. H. BOROVSKÉHO básník a novinář, zakladatel české žurnalistiky, satiry a literární kritiky, překladatel narodil se jako Karel Havlíček v Borové u Přibyslavi v kupecké rodině studoval gymnázium v Německém Brodě, poté filozofii v Praze toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, proto vstoupil do kněžského semináře (pro své názory byl vyloučen – stal se kritikem církve) působil v Moskvě (1843 – 1844) jako vychovatel u významného profesora r. 1846 se stal redaktorem Pražských novin (příloha Česká včela), o dva roky později byl nucen odejít a založil vlastní – Národní noviny podílel se na organizaci Všeslovanského sjezdu, r. 1848 byl zvolen poslancem říšského sněmu a národního výboru (stoupenec austroslavismu)

ŽIVOT K. H. BOROVSKÉHO od r. 1849 vystupoval radikálně proti vládě, Národní noviny byly zakázány, založil časopis Slovan (ten byl nucen r. 1851 přestat vydávat) byl pronásledován a souzen, r. 1851 policejně odvezen do vyhnanství do tyrolského Brixenu, o rok později za ním přijela manželka s dcerou Zdeňkou, byl pod stálým policejním dozorem a byla sledována veškerá jeho korespondence, hmotnou nouzí rodina netrpěla (pronajali si domek) r. 1854 se do Čech vrací manželka s dcerou, Havlíček až o rok později (mezitím zemřela jeho manželka) po návratu se ocitl bez práce a peněz, žil v Německém Brodě zemřel v Praze na tuberkulózu, jeho pohřbu se zúčastnilo velké množství lidí (B. Němcová údajně dala na jeho rakev trnovou korunu jako symbol mučednictví)

DÍLO K. H. BOROVSKÉHO Epigramy – krátké, satiricky útočné básně s pointou, jeho kritický poměr k životu a světu, 5 oddílů – ironicky věnovány Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu Obrazy z Rus – cyklus cestopisných črt, kritika carské vlády, zaostalosti Epištoly kutnohorské – kritika církve Tyrolské elegie – satira, skládá se z 9 zpěvů, název je ironickou nadsázkou; dílo je humorným a satirickým popisem jeho zatčení a internace v Brixenu, kritizuje policii, společenský systém, používá skutečných jmen a příhod, celé dílo je psáno v pravidelných rýmovaných čtyřverších

DÍLO K. H. BOROVSKÉHO Křest sv. Vladimíra – torzo satiry, inspirace: Nestorův letopis, příběh boha Peruna (slovanský bůh hromu), car chtěl, aby mu na jeho svátek Perun zahřměl na oslavu, ale ten to odmítl splnit, car dal Peruna chytit a utopit, Havlíček zde ironizuje moc státního aparátu, který může poroučet i bohu, psáno čtivým, hovorovým jazykem Král Lávra - alegorická satirická skladba, námětem je stará irská pověst o králi s oslíma ušima, ale předělaná do českého prostředí (narážky na dobovou situaci), král se nechává jednou ročně ostříhat a holiče vždy nechá popravit, milost udělí Kukulínovi, který tajemství pošeptá do staré vrby

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ

BOŽENA NĚMCOVÁ (1820 – 1862)

ŽIVOT B. NĚMCOVÉ spisovatelka (povídkářka), sběratelka lidové slovesnosti, novinářka, zakladatelka novodobé české prózy narodila se ve Vídni jako Barbora Panklová (dcera panského kočího a služky) rodina se brzy přestěhovala do Ratibořic, kde rodiče pracovali na zámku r. 1825 se k nim přistěhovala babička Magdalena Novotná, která spisovatelku velmi ovlivnila školu navštěvovala v České Skalici r. 1837 byla provdána za úředníka finanční stráže Josefa Němce (manželství nebylo šťastné, měli spolu tři syny – Hynka, Karla, Jaroslava - a dceru Theodoru), manžel byl často služebně překládán a s ním se stěhovala i rodina – Josefov, Litomyšl, Polná, Praha (zde začala pod vlivem V. B. Nebeského a K. J. Erbena psát česky), Domažlice, Nymburk, Červený Kostelec, Uhry

ŽIVOT B. NĚMCOVÉ měla několik mimomanželských poměrů r. 1852 odjela za manželem do Uher, přitom navštívila Slovensko, kam se v 50. letech opakovaně vracela r. 1853 jí zemřel syn Hynek, manžel byl odvolán z funkce, a proto musela hledat pomoc u známých v Praze, manželství se dostalo do krize (spory o budoucnost dětí, hádky, fyzické násilí) r. 1861 odchází od manžela do Litomyšle, v té době ale byla již vážně nemocná a finanční nouze a zdravotní stav ji donutily k návratu do Prahy k manželovi, umírá na vyčerpání a podlomené zdraví 21. ledna 1862, pohřbena je na Vyšehradě celý život žila v ponižující chudobě a často i v hladu, byla nucena opakovaně žádat o pomoc v českých vlasteneckých kruzích

DÍLO B. NĚMCOVÉ Obrazy z okolí domažlického - publicistická próza, snaha o zachycení folklóru, obyčejů a zvyků Národní báchorky a pověsti – např. O hloupém Honzovi, O kohoutkovi a slepičce, O Smolíčkovi, Chytrá horákyně, Princ a večernice, Pyšná princezna, O princezně se zlatou hvězdou na čele, O dvanácti měsíčkách, O perníkové chaloupce, Čert a Káča, Princ Bajaja, Sůl nad zlato, Sedmero krkavců, O Popelce, Čertův švagr, Neohrožený Mikeš,… Slovenské pohádky a pověsti

DÍLO B. NĚMCOVÉ - povídky Chudí lidé, Dobrý člověk, Pan učitel, Chyže pod horami, Karla, V zámku a podzámčí, Pohorská vesnice Divá Bára - Bára žila se svým otcem, obecním pastýřem, na kraji vesnice Vestec bez maminky. Odmalička byla jiná než ostatní děvčata. Nebála se bouřky, uměla plavat a měla obrovskou sílu, byla opálená od sluníčka i ošlehaná od větru, ráda chodila bosa. Lidé se jí začali vyhýbat. Jedinými přáteli Báry byli Elška z fary, kostelníkův Josífek a pes Lišaj. Když se Elška vrátila z Prahy, svěřila se Báře, že se v Praze zamilovala do mladého lékaře. Elščina teta jí ale našla jiného ženicha – správce sousedního panství. Bára se rozhodla, že Elšce pomůže. Věděla, že se správce v noci bojí, a tak se převlékla za strašidlo a u hřbitova jej vyděsila. Její přestrojení však bylo odhaleno a Báře byl uložen krutý trest – musela přespat na hřbitově v márnici. Ráno ke hřbitovu přišel myslivec a dozvěděl se, co se Báře stalo. Myslivec se jí přiznal, že ji miluje, a požádal ji o ruku. Bára se tak ze hřbitova vrátila šťastná, se svým budoucím mužem. Elška si pak také vzala doktora kterého milovala.

BABIČKA psáno po smrti syna Hynka (spisovatelka v psaní tohoto díla patrně hledala útěchu) popisuje zde vzpomínky na šťastné dětství prožité v ratibořickém údolí ústřední postavou díla je babička – stala se symbolem dobra a lásky kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo, další kapitoly popisují život na samotě a obyvatele ratibořického údolí (Proškovi, Barunka, Jan, Vilém, Adélka, Kristla, Jakub, Viktorka, paní kněžna, komtesa Hortenzie, Sultán a Tyrl) babička svojí morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi, a to ze všech vrstev dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt 2 dějová pásma: od 1. do 8. kapitoly příjezd babičky, popis její světničky, všedního dne, od 8. kapitoly obraz Starého Bělidla v proměnách čtyř ročních období

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Havl%C3%AD%C4%8Dek_Borovsk%C3%BD http://malirgronych.webnode.cz/osobnosti-planety/havlicek-borovsky-karel/ http://vera-tydlitatova.eblog.cz/karel-havlicek-borovsky-a-nacionalni-kyc http://www.slatinanadupou.cz/kultura/literatura/babicka-bozena-nemcova.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BEena_N%C4%9Bmcov%C3%A1 http://www.suedtirol-ferien.it/cgi-bin/smoz/daten_lesen.pl?suedtirol-camping,uk,Ferienorte,Brixen,Brixen,dat/Italien/Trentino-Suedtirol/Suedtirol http://www.topzine.cz/ctenarsky-denik-bozena-nemcova-babicka/ http://www.novemestonm.cz/pro-turisty/okoli-noveho-mesta-nad-metuji/okoli-noveho-mesta-nad-metuji.html http://vlast.cz/platidla-ceske-republiky/ http://www.luciesterbova.estranky.cz/fotoalbum/fotky-z-cest-a-vyletu/babiccino-udoli-a-ceska-skalice/socha-bozeny-nemcove-v-ceske-skalici.jpg.html http://www.atlasceska.cz/kralovehradecky-kraj/ceska-skalice-ratiborice/galerie/ http://weby.istudio.cz/aktivni/kralovehradecky/web/cz/pamatky/?vyber=6&id_oblast=3 https://cs.wikipedia.org/wiki/Div%C3%A1_B%C3%A1ra