SCHOLASTIKA II. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0950 Označení materiálu VY_32_INOVACE_mix2_zsv19 Soubor  zsv19_scholastika_II.pptx Název školy Gymnázium Kladno Autor Mgr. Jiří Beran, Mgr. Marie Kohoutová Anotace Prezentace seznamuje s představiteli a filosofickými názory rané a vrcholné scholastiky. Předmět Základy společenských věd Tematická oblast Křesťanská filosofie Téma Scholastika II Očekávané výstupy Seznámit s myšlenkami, představiteli rané scholastiky, vlivem a vznikem mnišských řádů v období vrcholné scholastiky. Klíčová slova Filosofie, křesťanství, scholastika, františkáni, dominikáni Druh učebního materiálu prezentace Cílová skupina vyšší stupeň osmiletého gymnázia, čtyřleté gymnázium Ověřeno 19.3.2014, SSV Zdroje uvedeny na konci dokumentu.

SCHOLASTIKA II. RANÁ SCHOLASTIKA VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA ALBERT VELIKÝ

ANSELM Z CANTERBURY (1034 -1109) Raná scholastika ANSELM Z CANTERBURY (1034 -1109) - italský mnich, benediktin, arcibiskup, otec scholastiky - snaží se vymezit vztah mezi vírou a rozumem - důkazem boží existence je filosofování a výsledkem filosofování je víra - rozum dokáže myslet i na něco většího, nad danou skutečnost - vše, na co myslíme, má reálný základ „Věřím proto, abych rozuměl“

ANSELM Z CANTERBURY (1034 -1109)

Raná scholastika PIERRE ABÉLARD ( 1079 – 1142 ) - teolog, filosof - znám spíše díky milostnému vztahu s Elois, námět pro četná milostná díla literátů. Hrobka v Paříži. - zabýval se logikou, etikou, filosofií - jasné rozlišení filosofie a rozumu proti teologii a víře - vztah rozumu a víry - protichůdná stanoviska (sic et non) - rozum hledá závěr - intence (záměr) - čin je dobrý nebo zlý podle intence - dialektika = nauka o správném, svobodném myšlení - rozum má být v určitých oblastech svobodný nemá být vázán určitou autoritou = církev = konflikt - odmítá dogma svaté trojice - MODALISMUS - dílo: Historie mých běd, Dialektika, Křesťanská teologie

PIERRE ABÉLARD (1079 – 1142)

Vrcholná scholastika 13.století můžeme charakterizovat jako století dvou proudů ovlivněných mnišskými řády Františkánů a Dominikánů FRANTIŠKÁNI - mnišský řád žebravých mnichů = minorité - hlavní úkoly: duchovní služba, misionářská činnost, kázání zakladatel František z Assisi(1182-1226) - Giovanni Bernardone - v mládí vedl bohémský život, později volí sám chudobu, víru, lásku k člověku, k přírodě, návrat k chudobě a k původním křesťanským hodnotám. Tím chtěl zachránit rozkládající se hříšný svět

František z Assisi (1182-1226)

Jan Fidanza (1221-1274) – řádové jméno Bonaventura Vrcholná scholastika Jan Fidanza (1221-1274) – řádové jméno Bonaventura - zabývá se člověkem, lidským životem, vztahem Bůh a člověk - život člověka je cestou k Bohu, poznává ho v přírodě i ve svém nitru - poznávání podstaty skutečnosti je poznáváním boží myšlenky, která je ze skutečnosti, čím více člověk pozná svět, tím více se přibližuje Bohu - upřednostňuje vůli před rozumem „Nejprve toužíme a chceme poznat, pak teprve začíná rozumová aktivita.“

Jan Fidanza (1221-1274)

Vrcholná scholastika DOMINIKÁNI - Vznikají jako odezva na rozmáhající se kacířská hnutí - Cíl věnovat se osvětě, vědecké práci - Hlavním posláním se stala kazatelská, misijní, studijní činnost - Řád bratří kazatelů (domini canes = psi boží) - Důležitá role při obraně čistoty víry - inkvizice - Zakladatel Domingo de Guzmán - sv.Dominik

Domingo de Guzmán (1170 – 1221)

Vrcholná scholastika Albert Veliký ( Albert z Bollstadtu) „doctor universalis“ - Šlechtický původ, němec, studuje na universitě v Padově svobodná umění (přírodovědu, medicínu, Aristotelovu filosofii), teologii v Bologni. - Vstupuje do dominikánského řádu (oblíbený učitel) - Stal se řadovým provinciálem a hájil řád před papežem - Jmenován biskupem v Řezně - Na vlastní žádost z úřadu uvolněn, v klášteře žil pro svou vědeckou a spisovatelskou činnost Dílo - spisy vydány souborně, značná část komentáře k dílům Aristotelovým. První té doby, kdo odkryl všechny části aristotelovské filosofie. Snaží se doplnit mezery ve filosofii.

Albert Veliký (1207 – 1280)

Vrcholná scholastika Albert Veliký svá vlastní pozorování využil i v přírodovědě, botanice, zoologii, chemii. - pro přírodovědné znalosti mu připisováno nadpřirozené vědění = Veliký a univerzální učenec - materiál chtěl zformovat v jednotný systém v díle „Sumě teologické.“ Sám nedokončil – teprve jeho žák T. Akvinský.

Zdroje Vlastní poznámky, výpisky [1] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit. 1.12.2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anselm_of_Canterbury.jpg [2] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit. 1.12.2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Abelard_and_Heloise.jpeg [3] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit. 1.12.2012]. Dostupný pod licencí Creative Commonsna WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:San_Francesco.jpg [4] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit. 1.12.2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AlbertusMagnus.jpg [5] AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia cz [online]. [cit. 1.12.2012]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:San_Domenico82.jpg