Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 16; 17; 18 Phillipsovy křivky, protekcionizmus, integrace

16) Phillipsova křivka Obsah. 2. PC v krátkém období 1. Původní Phillipsova křivka 2. PC v krátkém období 3. PC v dlouhém období 4. PC a adaptivní očekávání 5. PC a racionální očekávání

Big Mac inflace Investiční magazín 3/2012 s.3 ISSN 1804 - 9753 BigMac < π BigMac > π vykazují nižší inflaci rychleji zdražují potraviny rychleji zdražují hamburgry

16) Phillipsovy křivky Phillipsova křivka vyjadřuje logiku vztahu mezi inflací a nezaměstnaností. Platí zejména v ekonomice produkující blízko úrovně Y*. Snaha o snížení nezaměstnanosti obvykle vede přes zvýšení mezd, které má přilákat dosud nezaměstnané. Růst mezd zvyšuje náklady firem a vede k růstu cenové hladiny. To odpovídá klesajícímu tvaru Phillipsovy křivky PC.

Vztah inflace a nezaměstnanosti. Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je jednou z ústředních relací makroekonomie. Již v roce 1926 se tímto vztahem zabýval americký ekonom Irving Fisher. Ze statistických dat odvodil, že tato vazba má významnou korelaci. Je autorem teze: „Klíčem k problému nezaměstnanosti je zabezpečení stabilní kupní síly měny resp. stabilní míry inflace.“

Phillipsova křivka objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem keynesiánského směru Albamem Williamem Phillipsem *1914 †1975, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd ve Velké Británii na údajích z let 1861-1957. Zjistil, že jde o nepřímou úměrnost: snížením nezaměstnanosti doprovází k růstu nominálních mezd a naopak.

Původní mzdová Phillipsova křivka.

Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza Gauss Carl Friedrich ٭1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom V r. 1801 vypočetl přesně dráhu planetky Céres na základě pouhých 3 měření Disquisitiones aritmeticae Giseppe Piazzi (٭ 1746 †1826) Italský řeholník theatin, matematik a astronom . objevil 1. 1. 1801 trpasličí planetku Ceres 4,6 roku 960 x 932 km

12500 km 3500 km 4,6 roku Dawn kosmická loď 2007 – 2011 - 2015 960 x 932 km Dawn kosmická loď 2007 – 2011 - 2015

Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza y = a + b.x      

Metoda nejmenších čtverců. Regresní a korelační analýza Gauss Carl Friedrich ٭1777 †1855 německý matematik, fyzik, geofyzik a astronom

Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

Vztah mezi inflací a nezaměstnaností ČR

16) Původní Phillipsova křivka vyjadřuje klesající závislost mezi mírou nezaměstnanosti a tempem růstu nominálních mezd gw . Vzroste-li u nad u0 je tempo gw záporné a nominální mzdy klesají.

1. Původní (mzdová) Phillipsova křivka Původní mzdová empirická Phillipsova křivka s tempem růstu mezd z roku 1958  gw = - a.(u – u*) = (w𝑡 - w𝑡−1)/ w𝑡−1 𝒈𝒘 … tempo růstu nominálních mezd (mzdová inflace); w𝑡 … značí nominální mzdové sazby v současném období; w𝑡−1 … značí nominální mzdové sazby v předchozím období; a … koeficient citlivosti změny nominálních mezd k procentní míře nezaměstnanosti (sklon PC – Philipsovi křivky, někdy se též epsylon 𝜀); 𝑢 je skutečná míra nezaměstnanosti; 𝑢∗ je přirozená míra nezaměstnanosti dle M.Friedman 1968.

16) Phillipsovy křivky Phillipsova křivka byla později upravena jako vztah mezi poklesem nezaměstnanosti a růstem cenové hladiny tj. inflací. Záměna nominálních mezd na míru inflace vycházela z faktu, že mzdové náklady jsou nejvýznamnější část nákladů.

16) Phillipsovy křivky - odvození na základě růstu cenové hladiny, mezd a produktivity práce. Tempo růstu mezd …. gw = ΔW/W, Inflace tj. tempo růstu cenové hladiny ...  = Δ P/P Tempo růstu produktivity práce …  Za předpokladu ceteris paribus ostatních VF platí:  = gw - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa produktivity práce.

16) Phillipsovy křivky - odvození Pro intenzivní vývoj platí  = gw - , míra inflace je dána rozdílem tempa růstu mezd a tempa růstu produktivity práce. Pro extenzivní vývoj platí  = gw = 0, míra inflace je rovna tempu růstu mezd.

16) Phillipsovy křivky - příklad Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit ? %.

16) Phillipsovy křivky - příklad Produktivita práce roste o 3 %, mzdy o 5 %. V takovém případě jsou náklady/vstupy firem vyšší než příjmy/výstupy, firmy budou tedy zvyšovat ceny, což se odrazí v růsti cenové hladiny. Inflace přitom bude činit  = gw -  = 5 – 3 = 2 %

16) Phillipsovy křivky - příklad π = gw-  gw= π +   = gw- π

16) Phillipsovy křivky - příklad

16) Phillipsovy křivky - příklad

3) Phillipsovy křivky - příklad

16) Phillipsovy křivky - příklad

16) Phillipsovy křivky - příklad

16) Phillipsovy křivky - příklad

16) Phillipsovy křivky - příklad

16) Phillipsovy křivky - příklad

16) Phillipsovy křivky - příklad

16) Phillipsovy křivky - příklad

16) Přirozená míra nezaměstnanosti odpovídá dlouhodobé rovnováze na agregátním trhu práce při plném využití zdrojů. Je stabilní z hlediska očekávání. Očekávaná inflace = skutečná inflace. Frikční a strukturální nezaměstnanost je součástí přirozené míry nezaměstnanosti. Cyklická nikoliv. Přirozená míra nezaměstnanosti zahrnuje jen nezaměstnanost dobrovolnou.

16) Phillipsovy křivky - odvození Inflace je vždy peněžním jevem. K tomu, aby firmy mohly např. při 3% tempu produktivity práce zvyšovat mzdy např. o 5 %, musí CB zvyšovat množství peněz v oběhu, tj. nabídku peněz o 5 % (při stálé rychlosti obratu peněz). Jinak nebudou mít firmy peněžní prostředky na zvýšené mzdy. Firmy by musely zvýšené mzdy, pokrýt penězi z prodeje jiných aktiv, které vlastní, což by vedlo k poklesu cen těchto aktiv. Nedocházelo by k růstu všech cen a nemohli bychom hovořit o inflaci.

Větší mzdy větší poptávka posun křivky agregátní poptávky 16) Odvození Phillipsovy křivky na základě posunu křivky agregátní poptávky a nabídky. Větší mzdy větší poptávka posun křivky agregátní poptávky u1 a u2 … míry nezaměstnanosti při produktu Y1, respektive Y2 Posun křivky agregátní poptávky vede k růstu výstupu a tím poklesu nezaměstnanosti, zároveň však vede k růstu cenové hladiny, a tedy i k vyšší inflaci

16) Krátkodobá klesající PK π Y u

16) Krátkodobá klesající PK π π1 P1 Y1 Y u1 u

16) Krátkodobá klesající PK π AD1 AS π1 P1 Y1 Y u1 u

16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 AS π1 P1 Y1 Y u1 u

16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 AS π2 P2 π1 P1 Y1 Y2 Y u2 u1 u

16) Krátkodobá klesající PK AD2 P π AD1 PK AS π2 P2 π1 P1 Y1 Y2 Y u2 u1 u

16) Phillipsovy křivky Phillipsova křivka byla přijata s nadšením – vypadalo to, že si lze vybrat mezi dvěma zly, buď nezaměstnanost nebo inflace. Ukázalo se ale, že Phillipsova křivka může nabývat různých tvarů – může být jak klesající, tak svislá nebo i rostoucí. Ekonomická teorie se shoduje v tom, že v dlouhém období je Philipsova křivka svislá, klesající tvar křivky je možný jen v krátkém období - tzv. krátkodobá Phillipsova křivka SPC.

16) Krátkodobá rostoucí PK Negativní nabídkový šok posune křivku agregátní nabídky, čímž dojde k růstu cenové hladiny a poklesu HDP. Míra inflace pak roste spolu s mírou nezaměstnanosti. 70 leta růst cen ropy stagflace

16) Krátkodobá rostoucí PK π Y u

16) Krátkodobá rostoucí PK π π1 P1 Y1 Y u1 u

16) Krátkodobá rostoucí PK π AD AS1 π1 P1 Y1 Y u1 u

16) Krátkodobá rostoucí PK π AD AS2 AS1 π1 P1 Y1 Y u1 u

16) Krátkodobá rostoucí PK π AD AS2 AS1 π2 P2 π1 P1 Y2 Y1 Y u1 u2 u

16) Krátkodobá rostoucí PK Menší produkt Y2vyvolá větší nezaměstnanost u2. P π AD AS2 PK AS1 π2 P2 π1 P1 Y2 Y1 Y u1 u2 u

Dlouhodobá PK LRPC je svislá na úrovni u*. 16) Krátkodobá svislá PK Pozitivní poptávkový šok posune křivku agregátní poptávky. Pokud je krátkodobá křivka agregátní nabídky svislá na úrovni Y*, potom dochází pouze k růstu cenové hladiny a tudíž inflace. Y* ani u* se nemění. Dlouhodobá PK LRPC je svislá na úrovni u*. Ať je inflace jakákoliv, tak u se v dlouhém období vrací u na úroveň u*.

16) Phillipsovy křivky Konkrétní tvar Phillipsovy křivky je dán řadou okolností: např. tvarem křivky agregátní nabídky, inflačními očekáváními, výší inflace (mírná, pádivá, hyperinflace) atd.

16) Podstata inflačního očekávání Vývoj inflace ovlivňují inflační očekávání. Pokud lidé očekávají inflaci např. 10 %, přizpůsobí tomu růst mezd a cen dalších vstupů i výstupů. Aby cenová hladina vzrostla o 10 %, musí množství peněz v oběhu vzrůst také o 10 % - pokud množství peněz v oběhu neroste a dojde k růstu všech cen o 10 %, není dostatek peněz na nákup všech dosud nakupovaných statků. Poptávka se posune doleva dolů, což způsobí pokles jejich cen. Nedochází tedy k růstu všech cen, tj. cenové hladiny.

16) Adaptivní očekávání obecně vychází z minulého vývoje – pokud byla v minulosti inflace např. 10 %, lidé si na tuto inflaci zvyknou a zahrnou ji do růstu stávajících cen vstupů (včetně mezd) i výstupů. Očekávaná míra inflace tak bude 10 %.

16) Adaptivní očekávání Pokud množství peněz roste ve stejném poměru jako inflační očekávání, tak v jeho důsledku dojde hned k růstu všech cen. Teorie inflačního očekávání zdůvodňuje také proč tento růst nepovede k růstu produkce tj. HDP

Křivka agregátní nabídky tak bude svislá i v krátkém období. 16) Adaptivní očekávání Pokud hned se zvýšením množství peněz v oběhu dojde k růstu cenové hladiny, protože tento růst cenové hladiny všechny subjekty očekávají a učiní ho, nemají firmy ani vlastníci VF důvod zvyšovat svou nabídku. Obdrží sice více za své výstupy, ale rovněž více zaplatí za vstupy. Křivka agregátní nabídky tak bude svislá i v krátkém období.

16) Adaptivní očekávání Teorie inflačního očekávání rovněž vysvětlují, proč k inflaci dochází, i když je u na své přirozené míře u* a HDP na úrovni Y*. Pokud lidé i za této situace předpokládají, že poroste míra inflace, a pokud k tomu skutečně dojde, že bude docházet k růstu peněžní zásoby, bude inflace růst.

16) Adaptivní očekávání Předpokládejme, že ekonomika je na PK SPC1 v bodě A. Vláda zvýší vládní výdaje, což vede k růstu produktu, ke snížení u a růstu π v bodu B. Na vyšší π si lidé časem zvyknou, zahrnou ji do svých očekávání a cen. To vede k posunu křivky agregátní nabídky doprava nahoru, takže se při novém produktu vrátí u na původní úroveň, ale při vyšší cenové hladině. PK se posouvá do polohy SPC2.

Inflační očekávání lze rozdělit na: 16) Adaptivní očekávání Inflační očekávání lze rozdělit na: adaptivní inflační očekávání a racionální inflační očekávání. současnost

16) Racionální očekávání Vycházíme z bodu A, kde je vysoká 1. CB se ji rozhodne snížit a omezí množství peněz v oběhu. Dojde k poklesu cenové hladiny. Nominální mzdy ale na tento pokles cen hned nezareagují (jsou strnulé), respektive v případě jejich poklesu se zaměstnanci domnívají, že klesají jen jejich mzdy a nikoliv všechny ceny.

16) Racionální očekávání Oba faktory vedou k tomu, že se snižuje množství zaměstnaných osob (a klesá HDP), takže roste míra nezaměstnanosti, na Phillipsově křivce se posouváme do bodu B. Časem však nominální mzdy klesnou, respektive zaměstnanci zjistí, že klesly všechny ceny.

16) Racionální očekávání To vede k růstu množství zaměstnaných osob, poklesu nezaměstnanosti, růstu produktu při nižší cenové hladině, takže krátkodobá Phillipsova křivka se posouvá do leva dolů z polohy SPC1 do polohy SPC2. Hodnoty nezaměstnanosti a inflace se přesunou do bodu C. Celý proces lze dále opakovat. Dlouhodobá Phillipsova křivka je i zde svislá.

16) Racionální očekávání Racionální očekávání vycházejí nejen z minulého vývoje, ale i z informací o pravděpodobném budoucím vývoji. Důvodem je zamezení případným budoucím ztrátám. Teorie racionálních očekávání je jednou z nejvýznamnějších makroekonomických teorií posledních cca 25 let. Uplatňuje se nejen při vysvětlování tvaru Phillipsovy křivky, nýbrž také chování akciových (či efektivních) trhů. Teorie racionálních očekávání připouští, že se lidé mohou ve svých očekáváních mýlit. Pokud by se mýlila většina lidí, tak dojde k přizpůsobení jejich očekávání, tak aby jim budoucí vývoj odpovídal.

16) Racionální očekávání Teorie racionálních očekávání zdůrazňuje, že lidé se ze svých chyb, učí. Tj. neopakují stejné chyby, nedělají systematické chyby. Pokud skutečný vývoj HDP, množství peněz v oběhu bude odpovídat lidmi očekávané hodnotě inflace, tak se vývoj cenové hladiny nebude lišit, pak se nebude měnit rozsah jejich nabídky, úrovně HDP a nezaměstnanosti. Phillipsova křivka tak bude svislá. Budou-li dané jevy budou nastávat hned, bude svislá PK i v krátkém období.

16) Racionální očekávání Teorie racionálních očekávání nepracuje s cenovými strnulostmi, které, jak byl řečeno, mohou vést k rostoucí křivce agregátní nabídky a k nepřímo úměrnému tvaru PK. Teorie racionálního očekávání předpokládá, že ceny jsou převážně pružné a že jsou schopny reagovat na změnu inflačního očekávání.

16) Racionální očekávání Tyto předpoklady jsou poněkud diskutabilní. Cenové strnulosti, se kterými se můžeme prakticky setkat, totiž vedou, jak jsme si výše ukázali a řekli, k rostoucímu tvaru křivky agregátní nabídky a mohou tedy způsobovat nepřímo úměrný tvar (krátkodobé) Phillipsovy křivky.

16) Racionální očekávání Teorie racionálních očekávání říká, že na změnu inflace ihned zareaguji a přizpůsobí této inflaci své ceny výstupů a výstupů. Toto přizpůsobení povede k tomu, že reálná cena vstupů ani výstupů se nezmění, takže není žádný důvod ke změně produktu/výstupu HDP a tím ani míry nezaměstnanosti. Čili teorie racionálních očekávání říká, že Phillipsova křivka je v krátkém období rovněž svislá, protože se míra nezaměstnanosti nemění, dochází jen ke změně cenové hladiny (inflace).

16) Posuďte pravdivost výroků Phillipsova křivka neříká, že růst inflace bude doprovázen poklesem míry nezaměstnanosti . Deflace znamená pokles míry inflace . Přirozená míra nezaměstnanosti je neslučitelná s mírou inflace vyšší, než je očekávaná míra inflace. Dobrovolná nezaměstnanost je součástí přirozené nezaměstnanosti.

16) Posuďte pravdivost výroků Nutnou podmínkou pro ztotožnění mzdové inflace (původní Phillipsova křivka) a cenové inflace (modifikovaná Phillipsova křivka) je nulové tempo růstu produktivity práce. Dlouhodobá Phillipsova křivka udává, že přirozená míra nezaměstnanosti je slučitelná s jakoukoliv mírou inflace.

16) Phillipsova křivka - anketa Je-li inflace nulová, potom v ekonomice nastala: deflace , desinflace , cenová stabilita, recese , boom , cenová mobilita .

16) Phillipsova křivka - anketa Je-li inflace nulová, potom v ekonomice nastala: deflace, desinflace, cenová stabilita, recese, boom, cenová mobilita.

16) Phillipsova křivka - anketa Za předpokladu, že se nominální HDP mezi roky 1. a 2. zdvojnásobil a cenová hladina také: reálný HDP se nezměnil, reálný HDP poklesne , reálný HDP vzroste , hodnota zboží a služeb se nezmění , reálný HDP bude kolísat .

16) Phillipsova křivka - anketa Za předpokladu, že se nominální HDP mezi roky 1. a 2. zdvojnásobil a cenová hladina také: reálný HDP se nezměnil reálný HDP poklesne reálný HDP vzroste hodnota zboží a služeb se nezmění reálný HDP bude kolísat

16) Phillipsova křivka - anketa Jestliže je míra inflace vyšší než očekávaná:: Věřitelé získávají na vrub dlužníků a pracující získávají na vrub zaměstnavatelů . Dlužníci získávají na vrub věřitelů a pracující získávají na vrub zaměstnavatelů . Věřitelé získávají na vrub dlužníků a zaměstnavatelé na vrub pracujících . Dlužníci získávají na vrub věřitelů a zaměstnavatelé na vrub pracujících.

16) Phillipsova křivka - anketa Jestliže je míra inflace vyšší než očekávaná:: Věřitelé získávají na vrub dlužníků a pracující získávají na vrub zaměstnavatelů . Dlužníci získávají na vrub věřitelů a pracující získávají na vrub zaměstnavatelů . Věřitelé získávají na vrub dlužníků a zaměstnavatelé na vrub pracujících . Dlužníci získávají na vrub věřitelů a zaměstnavatelé na vrub pracujících.

16) Phillipsova křivka - anketa Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění: očekávaná míra inflace , setrvačná míra inflace , anticipovaná míra inflace , platí všechny výše uvedené možnosti

16) Phillipsova křivka - anketa Krátkodobá Phillipsova křivka předpokládá, že se nemění: očekávaná míra inflace , setrvačná míra inflace , anticipovaná míra inflace , platí všechny výše uvedené možnosti

16) Phillipsova křivka - anketa Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolává: nulovou inflaci , decelerující inflaci , akcelerující inflaci, neplatí žádná z výše uvedené možnosti .

16) Phillipsova křivka - anketa Snaha vlády udržovat nezaměstnanost pod její přirozenou mírou vyvolává: nulovou inflaci , decelerující inflaci , akcelerující inflaci, neplatí žádná z výše uvedené možnosti .

16) Phillipsova křivka - anketa Frikční nezaměstnanost souvisí zejména s: nesouladem nabídky práce a poptávky po práci z hlediska jejich struktury , nízkými sociálními dávkami , nízkou mobilitou pracovní síly , hospodářským cyklem , ani jedna dosavadní odpověď není správná.

16) Phillipsova křivka - anketa Frikční nezaměstnanost souvisí zejména s: nesouladem nabídky práce a poptávky po práci z hlediska jejich struktury , nízkými sociálními dávkami , nízkou mobilitou pracovní síly , hospodářským cyklem , ani jedna dosavadní odpověď není správná.

16) Phillipsova křivka - anketa Setrvačná inflace souvisí s: pádivou inflací , plíživou inflací , hyperinflací , inflačními očekáváními, ani jedna dosavadní odpověď není správná.

16) Phillipsova křivka - anketa Setrvačná inflace souvisí s: pálivou inflací , plíživou inflací , hyperinflací , inflačními očekáváními, ani jedna dosavadní odpověď není správná.

16) Phillipsova křivka - anketa Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořena: frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnaností , dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností , frikční a dobrovolnou nezaměstnaností , cyklickou a nedobrovolnou nezaměstnaností , ani jedna dosavadní odpověď není správná.

16) Phillipsova křivka - anketa Přirozená míra nezaměstnanosti je tvořena: frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnaností , dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnaností , frikční a dobrovolnou nezaměstnaností , cyklickou a nedobrovolnou nezaměstnaností , ani jedna dosavadní odpověď není správná.

Obsah. 17) Protekcionismus nebo volný obchod 1. Nástroje a cíle protekcionizmu 2. Důsledky protekcionizmu a tzv. oprávněný protekcionizmus 3. Společná obchodní politika a proexportní politika 4. Ovlivňování mezinárodního pohybu kapitálu 4. Regulace měnových kurzů (pro B bez faktorů)

Protekcionizmus Protekcionismus (ochranářství) představuje taková opatření vlády, která znamenají omezení zahraniční konkurence vůči domácím výrobcům. Nástroji jsou cla a mimocelní bariéry. Clo je specifickou daní uvalenou na dovážené (případně i vyvážené) statky. Mimocelní bariéry se snaží omezit množství dovážených (případně vyvážených) statků.

Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Nástroje protekcionismu: - nástroje umožňující nebo omezující dovoz zboží a služeb v podobě cel, dovozních kvót, technických, hygienických a dalších požadavků na statky (mimocelní bariéry, neviditelné překážky) - nástroje omezující volný pohyb kapitálu, - nástroje omezující volný pohyb osob přes hranice, - pevný nebo pružný devizových kurs, - nástroje koordinující ekonomickou/hospodářskou politiku.

Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Ekonomické cíle protekcionismu: - vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla, - strukturální problémy – rozvoj či útlum určitých odvětví, - zvýšení konkurenceschopnosti Neekonomické cíle protekcionismu - ekologické, - strategické …. aj.

Protekcionizmus v mezinárodním obchodě vysoká zaměstnanost – analýza tržní rovnováhy po zavedení cla,

Protekcionizmus v mezinárodním obchodě Clo - odvetné (retorzní clo) clo používané na dovoz zboží z určité země jako odveta (retorze) za opatření namířená proti zemi dovozce. - antidumpingové [antydampink-, z angl. dumping] ochranné clo před zahraničním dumpingem (cenovým podbízením). Účinek antidampingového cla je sporný. Aby se zabránilo zneužití, je jeho zavedení ztíženo ustanoveními WTO a povoluje se pouze ve výjimečných zdůvodněných případech. - prohibitivní prakticky znemožňující dovoz

Regulace mezinárodního pohybu kapitálu Stabilizace mezinárodního pohybu kapitálu se dosahuje pomocí devizové restrikce, jejímž cílem je zabránit: - rozkolísanosti měnových kurzů, - odlivu měnových rezerv. Doplnění nedostatečných národních úspor - investiční pobídky ke stimulaci přílivu přímých zahraničních investic.

Regulace měnových kurzů Kurzové systémy: - kurzy neregulované (volný floating), - kurzy regulované kurzovými intervencemi z měnových rezerv CB. Formy intervenovaných kurzů: - kurzy fixní, - kurzy s pásmem oscilace (okolo centrálního kurzu), - řízený floating (občasné intervence). Cíle kurzové regulace: vliv kurzu na čistý export. - citlivost reakcí z hlediska času (znehodnocení kurzu domácí měny krátkodobě zhoršuje čistý export, až po ukončení smluv NX roste), - existence substitutů, - vývoj cen doma a v zahraničí, - odvetná opatření ze zahraničí.

Obsah. 18) Ekonomická integrace a Evropská unie 1. Spolupráce v oblasti volného obchodu 2. Mezinárodní ekonomická integrace 3. Jednotná měna 4. EU – historie, cíle společné politiky, hospodářská a měnová unie, nominální a reálná konvergenční kritéria zavedení eura

Formy integrace Vyšší formu mezinárodní ekonomické spolupráce představuje mezinárodní ekonomická integrace. Namísto státních celků vzniká jednotná ekonomika. Toto sjednocování má své formy, mechanismy a přínosy. Integraci lze členit do řady stupňů:

Mezinárodní ekonomická integrace Přínosy sjednocování národních ekonomik: - koordinace obchodních politik usnadňuje prosazování komparativních výhod, - úspora nákladů zjednodušením obchodování a unifikací norem, - úspora nákladů při jednotné měně, - větší stabilita jednotné měny, - výhody velké diverzifikované ekonomiky, - výhody velkého vnitřního trhu. Charakteristika Evropské unie a eurozóny. Předpoklady zavedení eura: - Maastrichtská konvergenční (nominální) kritéria - reálná konvergence (ekonomická úroveň, cenové hladiny, synchronizace hospodářských cyklů).

Jednotná měna Dílčím završením integračních procesů je jednotná měna, která může mít tyto přínosy: stimulační efekt na zahraniční obchod stimulace přílivu přímých zahraničních investic pokles úrokových sazeb a následný růst investičních výdajů: K poklesu úrokových sazeb dochází v důsledku zániku kurzového rizika a vyššího ratingu. zánik některých transakčních nákladů spojených s převodem z jedné měny na druhou zánik nákladů spojených s kurzovými riziky.

Jednotná měna Kdy má smysl zavádět společnou měnu – optimální měnová oblast: 1. Vysoká míra integrace všech trhů. 2. Podobná ekonomická úroveň. 3. Vysoká míra podobnosti struktury hospodářství. 4. Diversifikace výroby. 5. Mobilita pracovních sil.

EU Společné politiky: společná obchodní politika, např. společný celní tarif jednostranné zvýhodnění pro rozvojové země, společná zemědělská politika s cílem udržení vysokého příjmu zemědělců, politika hospodářské a sociální soudržnosti, s cílem vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi regiony EU, politika na ochranu hospodářské soutěže, zejména zákazu státní pomoci, která narušuje konkurenci, a kontrolou fúzí.

EU 1. stádium: 1. 7. 1990 – 31. 12. 1993 Formální zakotvení HMU podpisem Maastrichtské smlouvy (nabyla účinnosti 1. 11. 1993). Rozšíření fluktuačního pásma kurzového mechanismu ERM z 2,25 % na 15 %. Zrušena veškerá omezení v pohybu kapitálu mezi členskými státy. Monitorování národních hospodářských politik, koordinace fiskálních politik. 2. stádium: 1. 1. 1994 – 31. 12. 1998 Příprava vytvoření Evropského systému centrálních bank (ECB a národních centrálních bank EU). Stabilizace fluktuací měnových kurzů v rámci ERM. Evropská rada rozhodla o názvu měny „euro,“ o dvoufázovém přechodu k euru („Madridský scénář“). 1. 6. 1998: zahájila činnost Evropská centrální banka 31. 12. 1998: neodvolatelně zafixovány přepočítací koeficienty (fixní „kurzy“ mezi eurem a národní měnou). 3. stádium: od 1. 1. 1999 Zavedení eura (nejprve v bezhotovostní podobě), ECU nahrazena eurem v poměru 1 : 1. ECB provádí jednotnou měnovou politiku Eurosystému (ECB a národní centrální banky zemí eurozóny). ERM se přeměňuje v ERM II. Pakt stability a růstu nabývá účinnosti.

Maastrichtská konvergenční kritéria Kritérium cenové stability: je určeno průměrnou výší míry inflace ve třech zemích EU s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability plus 1,5 p.b. Tento požadavek nízké inflace vyplývá z jednotné měnové politiky pro celou eurozónu. Kritérium udržitelnosti veřejných financí: má vytvořit dostatečný prostor pro fiskální expanzi v případě, kdy dané zemi nebude vyhovovat univerzální měnová politika ECB, zejména tedy při dopadech asymetrických šoků. Kritérium je stanoveno maximálně 3 % deficitu veřejných financí v poměru k HDP a maximálně 60 % veřejného dluhu v poměru k HDP. Kritérium stability měnového kurzu: vyžaduje alespoň dvouleté setrvání dané měny v mechanismu směnných kurzů ERM II s udržováním tzv. normálního fluktuačního rozpětí (zhruba řečeno 15 % oběma směry), aniž by došlo k devalvaci centrální parity k euru. Smyslem tohoto kritéria je projít „zkušebním obdobím“ fixního kurzu a dlouhodobě zakotvit kurzová očekávání. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: znamená požadavek dlouhodobě očekávané nízké míry inflace, kterou očekávání trhů promítají do nízké nominální úrokové sazby. Tato sazba by neměla o více jak 2 p.b. překročit průměr úrokových sazeb tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability.

Reálná konvergence Podobnosti hospodářského vývoje je dosahováno nejen nominální, ale i reálnou konvergencí, kterou je zejména: Sbližování ekonomické úrovně (HDP na 1 obyvatele), které vede ke sbližování výdajové i nákladové stránky ekonomiky. Sbližování cenových hladin, které je důležité z hlediska vývoje inflace. V případě vysokého rozdílu cenových hladin hrozí nebezpečí skokového dohánění nízké cenové hladiny přistupujícího člena k cenové hladině eurozóny. Sladěnost hospodářských cyklů, které jsou v souladu s jednotnou měnovou politikou společné CB měnové unie. Kritéria reálné konvergence odpovídají charakteristikám, jež by měla splňovat optimální měnová oblast.

Děkuji za pozornost. Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.

16) Vztahy mezi cenovou hladinou a inflací   2 100% 3 50% 4 33% 5 25% 6 20% 7 17% 8 14% 9 13% 10 11% 11 10% 12 9% 1   2 100% 3 200% 4 300% 5 400% 6 500% 7 600% 8 700% 9 800% 10 900% 11 1000% 12 1100% řetězový index bazický index