Epidemiologie Úvod do epidemiologie Ukazatele orální epidemiologie Měření frekvence nemocí v populaci Diagnostické testy Epidemiologické studie Rizika v epidemiologii

Epidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a událostí, které mají vztah ke zdraví v určených populačních skupinách a výsledků svého studia využívá ke zvládnutí zdravotních problémů pro SL stěžejní vědecká disciplína ( popis a analýza zdrav. stavu, úvahy o determinantách zdraví a možnostech jejího příznivého ovlivnění…)

Epidemiologie původně: studium infekčních chorob původ ve starořečtině – epi- demos - logos ( nad –lidstvo-věda) → nauka, zkoumající zákonitosti ohrožení lidí hromadnými onemocnění . původně: studium infekčních chorob dnes: studium všech nemocí bez ohledu na etiologii, především zhoubné novotvary a kardiovaskulární nemoci Počátky epidemiologie a její samotný název se připisují Hippokratovi( řecký lékař a filozof), jeho dílo vide supra je příkladem epidemiologického myšlení a racionálního náhledu na příčiny nemocí v úrovni znalostí své doby. V e své knize vysvětluje vznik nemocí na základě působení faktorů vnějšího prostředí – tento jeho názor/ zdrav a přirozený názo rse udržoval po dlouhá staletí( ač omezen neznalostí řady přirodních zákonů).

Počátky epidemiologie Hippokrates z Kósu (460-377 př.n.l.) – morální ideál lékaře- „otec medicíny″. „ O vzduchu, vodách a místech″ ( první učebnice epidemiologie) - nemoci vysvětluje působením faktorů zevního prostředí - zakladatel ekologicky pojaté epidemiologie

Hippokrates Medicína je nepochybně nejšlechetnější ze všech umění Koho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda Snaha udržet si zdraví: nejíst do sytosti, nebát se námahy Je zbytečné léčit oko bez hlavy, hlavu bez těla a tělo bez duše Nejsi-li ochoten změnit svůj život, není Ti pomoci

Epidemiologie 3 předpoklady: nemoci se neobjevují náhodou s nemocemi jsou spojeny faktory, kt.lze identifikovat studiem populace a jejích podskupin v urč. lokalitě a čase získané poznatky mohou vést k opatřením, které přispějí ke zvládnutí zdravotních problémů

Dělení epidemiologie Deskriptivní epidemiologie - jaké je zdraví populace? Analytická epidemiologie - proč je zdraví takové? Experimentální epidemiologie – jak zdraví zlepšit?

Zaměření epidemiologie (1) Sledovat zdravotní stav populace: měřit frekvenci výskytu onemocnění zjišťovat distribuci výskytu onemocnění z pohledu osob, místa, času Analyzovat zdravotní stav populace: zkoumat etiologii onemocnění měřit vztah (asociaci) mezi onemocněním a jeho příčinami sledovat trendy ve vývoji, ev.předpovídat frekvenci výskytu onemocnění

Zaměření epidemiologie (2) Zlepšovat zdravotní stav populace: reagovat na epidemie nemocí vyhodnocovat diagnostické a léčebné postupy, a efektivitu nových léčiv zavádět do praxe nové poznatky medicíny založené na důkazu (Evidence Based Medicine), tzn.neprovádět lékařskou činnost jen na základě osobních zkušeností, ale využívat výsledků výzkumných studií navrhovat, event. realizovat preventivní (a jiná) opatření vedoucí k eliminaci (resp.eradikaci) onemocnění

Zdraví Jak hodnotíme zdraví populace? údaje o zemřelých údaje o nemocných  negativní vymezení Def.WHO: Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci. Nemoc – snáze měřitelná než zdraví!!!

Příčiny nemocí a jejich studium (1) → nejvýznamnější oblast epidemiologie Etiologie – soubor poznatků o příčinách nemoci (záležitost činitelů zevního prostředí) Patogeneze – racionální výklad vnitřního fyziologického mechanismu vedoucího od zdraví k nemoci (proces biologický) Etiopatogeneze – představuje úzkou návaznost obou procesů Problematika vzniku nemocí a výklad je

Příčiny nemocí a jejich studium (2) Studium etiologie a patogeneze jednotlivých nemocí je předmětem zkoumání příslušných lékařských oborů - epidemiologie speciální Obecné zásady všeobecně použitelné při studiu všech nemocí - epidemiologie obecná

Příčiny nemocí a jejich studium (3) Dvě krajní schémata: Jedna příčina → mnoho následků Mnoho příčin → jeden následek Multifaktoriální koncepce etiologie nemoci dnes všeobecně přijímána. Zjednodušující modely: osoba – místo – čas osoba – etiologický činitel – prostředí osoba – znak – nemoc Pozn.: závěry zobecňovány až po věrohodném ověření v praxi

1. Model osoba - místo - čas Co? Kdo? Kdy? Kde? → sledováním výskytu nemocí na určitých místech a určitém čase lze vysvětlit podstatu zdravotních problémů a přispět k jejich zvládnutí. Příklady epidemiologického myšlení: dr. John Snow –– vypátral zdroj cholery (Londýn, 1854 ) dr. Ignác Filip Semmelweis – objevitel způsobu šíření puerperální sepse (Vídeň, 1847)

Dr. John Snow (1813 – 1858) britský lékař, anesteziolog,zakla-datel moderní epidemiologie 1854 – vypátral zdroj infekce během epidemie cholery v Londýně 2003 – největší lékař všech dob

Dr. John Snow

Dr. Ignác Filip Semmelweis (1818 – 1865) – záchrance matek Rakouský lékař maďarského původu, porodník „ Etiologie, pojem a profylaxe horečky omladnic ″ (1861) Průkopník zásad antisepse a prevence nosokomiálních chorob (umývací protokol rukou a nástrojů – roztok chlor. vápna)

Dr. Ignác Filip Semmelweis a způsob šíření puerperální sepse

2. Model osoba - etiologický činitel - prostředí ( etiologická triáda) Tento model užíván především ke studiu infekčních onem.,etiologická triáda tvořena třemi činiteli: 1. původce nemoci, 2. lidský organismus, 3. zevní prostředí Ad 1. specifický původce nemoci – několikerá ppovaha – a) fyzikální – teplta, záření, hluk, vlhkost, tlak… b) chemické - jedy, nutriční elementy c) biologické – bakterie, viry, plísně, prvoci atp d) sociální - př. Sociálně podmíněný stres Přítomnost samotných původců nemoci obvykle nestačí ke vzniku nemoci, většinou jde o komplex příčin a podmínek, jejichž souhra vede k nemoci Druhá složka triády je sám člověk se svými vlastnostmi aa chováním –tyto značně odlišné Třetí elementem je zevní prostředí – toto má zásadní význam pro vznik nejen infekčních , ale všech nemocí . Celá řada nemocí , o kterých jsme se dříve domnívaoli, že je nelze ovlivnit je ve skutečnosti prevantabilních – jsou totiž zcela nebo částečně deteminovány protředím a lze jim předcházet. V rámci zevního prostředí. – přírodní prostředí – tj. půda, voda, vzduch a podnebí , potrava a mikroprpostředí, kde člověk pracuje a žije Sociální prostředí – tj, fakory ekonomické, politické,kulturní Je historicky doloženo a vědecky ověřeno řadou studií, že chudoba a zaostalost jsou zdrojem naprosté většiyn nemocí. Chudoba a zaostalost – zdroj většiny nemocí !

3. Model osoba – znak- nemoc ověřování hypotéz o závislosti a příčinnosti → epidemiologické studie / existuje vztah (asociace) mezi nemocí a působením určité látky a je příčinný?/ nezbytnost využití statistické metodologie

Model vztahu znaku A a nemoci B osoby s nemocí B bez nemoci B ∑ se znakem A a b a+b bez znaku A c d c+d a+c b+d a+b+c+d