Svoboda pohybu služeb, kapitálu a plateb Prezentace 2017

Svoboda poskytování služeb

Definice služeb v právu EU Pojem (podle definice SFEU) služby – aktivity (průmyslové nebo obchodní povahy, řemeslníků či svobodných povolání), které jsou obvykle prováděny za úplatu přeshraniční prvek poskytovatelem a příjemcem služby musí být osoby usídlené v různých členských státech, jeden z nich se přemísťuje přes hranice s cílem získat (poskytnout) služby nebo služby jsou poskytované přes hranice aniž by se příjemce nebo poskytovatel služeb přemístil

TŘI REŽIMY POSKYTOVÁNÍ PŘESHRANIČNÍCH SLUŽEB : Případy svobody poskytovat služby přes hranice -např. právník nebo poradce, který se etabloval v jednom členském státě cestuje ke klientovi, který je rezidentem v jiném členském státě, s cílem poskytovat služby tam. Případy svobody přijímat služby za hranicemi – uznávána od judikátu Luisi a Carbone z toku 1984 – spotřebitel cestuje do jiného členského státu pro příjem služby (např. služby poskytované hotely, nemocnicemi nebo servisní garáží pro turisty

TŘI REŽIMY POSKYTOVÁNÍ PŘESHRANIČNÍCH SLUŽEB : Případ svobody překračování samotných služeb – upravena od přijetí judikátu Sacchi v roce 1974 – je to služba sama, která přechází přes hranice do jiného členského státu. (nikoliv poskytovatel nebo příjemce služby). Původně to ovlivnilo zejména přeshraniční vysílání rozhlasových a televizních programů. Nicméně stále vice nabývají na významu služby internetu, call center apod.

Dočasnost poskytování přeshraničních služeb volný pohyb služeb se liší od svobody usazování poskytovatel si nezřizuje sídlo za účelem poskytování služeb PODMÍNKOU JE: dočasná povaha co se týče trvání poskytované služby pravidelnosti poskytované služby (opakování nebo kontinuita) ALE : může být spojena s i určitou infrastrukturou (např. kanceláří) ESD - Smlouva samotná nenabízí pravidla k abstraktnímu určení doby trvání nebo frekvence, při jejímž překročení již poskytování služeb není v rozsahu připuštěném Smlouvou

Dočasnost poskytování přeshraničních služeb V tom je rozdíl mezi svobodou poskytování služeb a svobodou usazení (podnikání) Kde poskytování není dočasné, musí být poskytovatel usazen (zřídít trvalé sídlo) Judikát ESD GEBHARD C-55/94 Státní příslušník členského státu, který soustavně provozuje odbornou činnost v jiném členském státě, kde si zřídil odbornou základnu a poskytuje služby především osobám pobývajícím v tomto členském státě, spadá pod ustanovení o právu usazování, nikoli o službách."

Rozlišení usazování a poskytování služeb Rozsudek ESD ve věci C-55/94 Gebhard: „ Dočasný charakter činnosti musí být interpretován z hlediska trvání, pravidelnosti, občasnosti a kontinuity dotčené činnosti. Dočasný charakter nevylučuje možnost, aby se poskytovatel služby vybavil určitou infrastrukturou v hostitelském členském státě (např. kanceláří), pokud je tato infrastruktura nezbytná pro poskytnutí dotčených služeb."

Rozlišení usazování a poskytování služeb Použití právních předpisů cílového členského státu: Rozsudek ESD ve věci C-55/94 Gebhard: „ Pokud je v hostitelském členském státě zahájení nebo výkon určité činnosti podmíněno splněním určitých podmínek, státní příslušník jiného členského státu [který v hostitelském státě hodlá provozovat služby] jim v zásadě musí vyhovět."

MOHOU STÁTY JEDNOSTRANNĚ OMEZIT VOLNÝ POHYB SLUŽEB PŘES HRANICE ? Článek 56 SFEU omezení volného pohybu služeb v EU je obecně zakázáno přípustné výjimky - stejné jako v případě omezení volného pohybu osob činnosti představující výkon veřejné správy (notář) ochrana veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví usnadněno vzájemným uznáváním diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci judikatura vykládá problémy spojené s volným pohyb služeb souběžně s volným pohybu zboží (osob) Zejména v případě služby poskytované přes hranice bez přemístění příjemce nebo poskytovatele.

Jednostranné omezení volného pohybu služeb přes hranice –veřejné služby Výslovnou výjimkou ze svobody pohybu služeb jsou činnosti, které jsou vykonávány (poskytovány) v členském státě, ať už trvale či dočasně , a souvisejí s výkonem veřejné moci /veřejné služby / (článek 62 SFEU ve spojení s články 51 SFEU) Např. vydávání stavebního povolení autorizovaným architektem, zjišťování pozůstalosti notářem z pověření soudu

přípustné omezení volného pohybu služeb přes hranice státy Smlouva výjimečně připouští výslovnou diskriminaci s hlediskem na státní příslušnost poskytovatele, pokud jde o určité, jestliže ji lze ospravedlnit určením zvláštního režimu poskytování služeb těmito osobami důvody ochrany veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví. (judikáty ESD - hazardní hry, loterie)

Směrnice na podporu liberalizace pohybu služeb Přijata řada sektorálních směrnic, jež podporují liberalizaci pohybu služeb: jako v případě ustanovení upravujících svobodu usazování, od 80. let 20. století došlo k opuštění detailních odvětvových harmonizačních směrnic a ve prospěch sektorálně pojímaného vzájemného uznávání odborné kvalifikace a diplomů, jakož i osvědčení o odborné způsobilosti.

Směrnice na podporu liberalizace pohybu služeb Směrnice o vysílání pracovníků (96/71/ES) z roku 1996 umožňuje členským státům uplatňovat určité základní prvky z oblasti ochrany migrujících pracovníků na pracovníky, kteří byli dočasně vyslaní do zahraničí jejich zaměstnavatelem, sídlícím v jiném členském státě, za účelem poskytování služeb tito tedy v zásadě podléhají ustanovením pracovního práva jejich domovské (vysílající) země.

SMĚRNICE NA PODPORU LIBERALIZACE POHYBU SLUŽEB Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (směrnice 2010/13/EU) zavádí režim minimálních standardů pro televizní a rozhlasové vysílání a poskytování služeb online Směrnice také používá jednoznačný princip "země původu", je-li služba je licencována v jednom členském státě, má právo být vysílána v kterémkoli jiném členském státě.

Směrnice o službách v EU - 2006 Povinnost transpozice do národního práva byla do konce roku 2009 Horizontální charakter rámcová směrnice velký rozsah služeb pokrytých směrnicí (obchod a maloprodej, stavebnictví, řemesla, poradenské služby, právní a daňové poradenství, realitní agenti, strojírenství, turismus, zábavní služby

Směrnice o službách v EU - 2006 Hlavní pilíře: Zjednodušení administrativy ( jediná kontaktní místa, procedury využívající elektronických prostředků) Usazení poskytovatele služby může být požadováno jen naléhavými důvody obecného zájmu a proporcionálními tomuto zájmu Zajištění svobody poskytovat služby administrativní spolupráci mezi ČS navzájem (mezi úřady států)

směrnice 2006 o službách - rozsah použití Prvotní výjimky: finanční služby, telekomunikace, doprava. Následně sjednané další výjimky: zdravotní služby (včetně úhrady zdravotnických služeb) některé sociální služby audiovizuální služby dočasné pracovní agentury soukromé bezpečnostní služby, služby poskytované notáři sázkové služby

Směrnice 2006 o službách - zjednodušení administrativy Obecná povinnost přezkoumat a zjednodušit postupy a formality Jediná kontaktní místa (JKM) - článek 6 – poskytovatelé služeb musí mít možnost získat všechny relevantní informace a dokončit veškeré procedury a formality vztahující se k přístupu a výkonu služeb s využitím JKM Procedury s využití elektronických prostředků (čl. 8) – ČS jsou povinny umožnit dokončení všech formalit a procedur za použití elektronických prostředků , zahrnujíce v to poskytovetele služeb z jiných ČS

Směrnice EU o službách 2006 - zjednodušení administrativy Úprava administrativní spolupráce mezi členskými státy komunikace přímo mezi úřady jednotlivých členských států prostřednictvím elektronického systému výměny informací pro vnitřní trh (tzv. IMI systém) Snižuje potřebu kontaktovat a administrativně zatěžovat jednotlivé podnikatele Nařízení Rady EU a EP č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu

Směrnice 2006 o službách – spolupráce mezi státy Podniká pan Helbig v Německu legálně? Ano systém IMI

Svoboda pohybu kapitálu a plateb

Pohyb kapitálu a plateb – přehled úpravy v právu EU • Současná úprava volného pohybu kapitálu a plateb primárním právu: články 56 - 60 SFEU (hlava III, kapitola 4) • Smlouvou o Evropské unii nahrazeny původní články 67 - 73 (články 73b - 73g s účinností od 1. ledna 1994) • Lisabonská smlouva - přečíslování článků • sekundární právo – menší počet prováděcích předpisů, méně změn • judikatura ESD - ne tak bohatá jako u zboží či osob

Kapitál a platby v rámci vnitřního trhu ES/EU úprava účinná od 1. ledna 1994 (roční „zpoždění“) zákaz omezení pohybu kapitálu a plateb se vztahoval i na pohyb probíhající mezi mezi členskými státy a třetími zeměmi státy si mohly ponechat omezení pohybu kapitálu vůči třetím státům, které měly k 31.12.1993 nejsou zakázána pouze omezení diskriminující, ale v zásadě jsou zakázána všechna omezení přípustná omezení a ochranná opatření upravena čl. 57 - 60 SFEU

Volný pohyb kapitálu v sekundárním právu • přijímány směrnice k provádění ustanovení SES • Směrnice Rady (88/361/EHS) ze dne 24, června 1988, kterou se provádí článek 67 Smlouvy • přijata po rozhodnutí o vytvoření „vnitřního trhu" Jednotným evropských aktem (1986) • datum implementace 1. července 1990 • liberalizovala pohyb kapitálu mezi osobami usídlenými v členských státech • stále platná, význam pro interpretaci pojmů • přímý účinek - čl. 1

Druhy plateb (směrnice 88/361) I přímé investice II. investice do nemovitostí III. operace s cennými papíry běžně obchodovanými na kapitálovém trhu (nezahrnuté pod body I, IV a V) IV. operace s podílovými jednotkami subjektů kolektivního investování V. operace s cennými papíry a jinými nástroji běžně obchodovanými na peněžním trhu VI. operace na běžných a vkladových účtech u finančních institucí

Druhy plateb (směrnice 88/361) VII. úvěry spojené s obchodními transakcemi nebo s poskytováním služeb VIII. finanční půjčky a úvěry IX. ručení, jiné záruky a zástavní práva X. převody z titulu plnění z pojistných smluv XI. osobní pohyb kapitálu ( půjčky, dary a podpory, dědictví ) XII. dovoz a vývoz finančních aktiv (cenné papíry, platební prostředky) XIII. jiný pohyb kapitálu (platby z autorských práv, patenty,…)  

POŽADAVKY NA OPATŘENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ OMEZUJÍCÍ VOLNÝ POHYB KAPITÁLU • státy mohou činit pouze na základě oznámení Radě EU, maximálně na dobu 6 měsíců • delší omezující opatření musí schválit Rada EU • nedostačuje pouhé odvolání se na obecné důvody veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti bez bližšího určení ESD- judikatura: • nedostatečná informovanost adresátů norem je v rozporu s principem právní jistoty • z přijatého opatření musí být zřejmé, za jakých konkrétních podmínek je pohyb kapitálu a plateb omezen (judikáty ESD C-54/99 Église de Scientologie a C- 423/98 Albore )

Omezení pohybu kapitálu a plateb (čl. 57 odst. 2 SFEU) Opatření přijímaná Radou EU na návrh Komise •možnost liberalizovat nebo naopak omezit volný pohyb kapitálu (ve vymezených případech) ve vztahu ke třetím zemím ze strany EU mají pouze orgány EU (nikoliv státy) • pro dosažení liberálnějšího pohybu kapitálu postačuje přijetí opatření kvalifikovanou většinou, k přijetí omezujícího opatření je vyžadována jednomyslnost

Omezení pohybu kapitálu a plateb (čl. 58 odst. 1 SFEU) Přípustná omezení přijímaná členskými státy Článek 58 odst. 1 „1. Článkem 56 není dotčeno právo členských států: a)      uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů, která rozlišují mezi daňovými poplatníky podle místa bydliště nebo podle místa, kde je jejich kapitál investován,

Omezení pohybu kapitálu a plateb (čl. 58 odst. 1 SFEU) b)  učinit všechna nezbytná opatření, jež by zabránila porušování vnitrostátních právních a správních předpisů, zejména v oblasti daňového práva a dohledu nad finančními institucemi, nebo odůvodněná ochranou veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti

Omezení pohybu kapitálu a plateb (čl. 58 odst. 1 SFEU) • upravuje přípustná omezení volného pohybu kapitálu a plateb á podmínky jejich uplatňování ze strany členských států ve vztahu k ostatním členským státům i ke třetím zemím • ustanovení je vykládáno restriktivně, výčet výjimek je taxativní, důkazní břemeno leží na členském státu

Omezení volného pohybu uplatňovaná státy Mezi nejčastější opatření členských států omezující volný pohyb kapitálu patří: a) kontrola pohybu deviz, b) zákaz reklamy na zahraniční kapitálové produkty, c) podmínka, že většinovými akcionáři některých vymezených podniků (např. letecká doprava, zbrojní výroba apod.) mohou být pouze tuzemské subjekty; ve smyslu judikatury SD EU se za nepřípustná omezení volného pohybu kapitálu považují i opatření členského státu, které omezují získané držby akcií, anebo které jiným způsobem omezují možnost zúčastnit se na správě společnosti anebo na její kontrole,

Omezení volného pohybu uplatňovaná státy II omezení pro zahraniční obchodníky s cennými papíry při nabývání akcií tuzemských bank, vyloučení rezidentů z upisování zahraničních cenných papírů, nerovné standardy ochrany investorů z různých členských států, omezení přístupu na burzu cenných papírů, podmínka získaní licence anebo povolení k přístupu na trh s cennými papíry anebo na vydávání dluhopisů bankami, investičními fondy a jinými finančními institucemi.

Omezení pohybu kapitálu a plateb (čl. 58 odst. 1 SFEU) • čl. 58 odst. 1 písm. a) se vztahuje pouze na akty, které byly v platnosti ke konci roku 1993 • čl. 58 odst. 1 písm. b) - obecný základ pro přijímání nových omezujících opatření volného pohybu kapitálu a plateb ze strany členských států

Následky zavedení hospodářské a měnové unie Zrušení ochranných opatření v zemích eurozóny V období od 1. ledna 1999 do začátku třetí etapy evropské měnové unie Články týkající se ochranných opatření na odvrácení krizových situací ve vývoji platební bilance (články 59 a 60 SFEU ) již nemohou být použity státy, které přijaly jednotnou měnu mohou být nadále použity státy, které nepatří do eurozóny  

Následky zavedení hospodářské a měnové unie Platby Harmonizace nákladů vnitrostátních a zahraničních plateb   Nařízení 2560/2001 ze dne 19.12.2001 vyrovnalo náklady na vnitrostátní a zahraniční platby uvnitř eurozóny.

NOVÝ PRÁVNÍ RÁMEC PROVÁDĚNÍ PLATEB Komise navrhla v prosinci 2005 směrnici, která zruší existující právní bariéry vytvořením jednotného platebního prostoru (SEPA) v rámci eurozóny od roku 2010. nová směrnice Rady EU 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu od1.11.2009 začleněna do práva všech členských zemí EU

JEDNOTNÝ PLATEBNÍ PROSTOR Jednotný platební prostor (SEPA) SEPA zahrnuje platební styk v eurech v rámci jednotného evropského prostoru, na základě jednotných technických standardů, obchodní praxe, společné infrastruktury a harmonizované legislativy. SEPA uživatelům poskytuje stejně rychlé, bezpečné a jednoduché bezhotovostní platby v eurech jako v tuzemsku. Národní schémata postupně zcela nahrazena jednotným SEPA schématem - snížení nákladů na platební styk pro poskytovatele plateb 

JEDNOTNÝ PLATEBNÍ PROSTOR Hlavní cíle jednotné postupy při zpracování, jednotné lhůty pro zpracování transferů a inkas, jednotné platební instrumenty v rámci jednotného prostoru, jednotné XML formáty platebních příkazů (formát je závazný při zpracování transakce na úrovni banka-banka, na úrovni banka-klient je pouze doporučený)

Vnitřní trh - shrnutí Volný pohyb zboží Volný pohyb osob Zrušení cel a poplatků s rovnocenným účinkem Zákaz diskriminačního zdanění dovozu Zrušení kvantitativních omezení a ORUKO Volný pohyb osob Ekonomicky činné osoby Migrující pracovníci – výkon práce i vyhledávání příležitostí Samostatně výdělečně činné osoby (fyzické i právnické) – právo usazení Volný pohyb služeb Přeshraniční služby- bez nutnosti usazení Celková liberalizace – zjednodušení administrativy Volný pohyb kapitálu a plateb

Konec prezentace