NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov AUTOR: Marcela Schmiedhamerová NÁZEV: VY_32_INOVACE_14_Vlastivěda 4.ročník TEMA: Rytířské turnaje. ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.4.00/21.1262

Anotace: Prezentace je určena k seznámení žáků s učivem o středověkých rytířích, jak probíhal obřad pasování, co bylo součástí rytířské výzbroje a jak rytířské turnaje probíhaly. Žáci mají okamžitou zpětnou vazbu při práci s interaktivní tabulí. Správná odpověď se objeví po kliknutí.

Rytířské turnaje Středověký rytíř K nejoblíbenějším zábavám královských dvorů patřily rytířské turnaje. Rytíři se střetávali ve dvojicích nebo ve skupinách jako ve skutečném boji a prokazovali svou statečnost a bojové umění. Středověký rytíř Rytíř si nezískával slávu jen vojenským uměním a svou statečností, mezi rytíři se vysoce cenila mravní ctnost, kterou se zavázali dodržovat při obřadu pasování. Rytíř měl – věrně sloužit králi, ochraňovat vdovy a sirotky a hájit ty, kterým bylo nespravedlivě ubližováno.

Obřad pasování na rytíře Jak se stát rytířem? Výchova mladého šlechtice, který se měl stát rytířem trvala dlouhá léta. Páže Již v sedmi letech byl chlapec poslán k cizímu šlechtickému dvoru, kde se učil správnému chování a věrné službě pánovi. Panoš Ve čtrnácti letech se z pážete stává panoš, který již směl nosit meč. Učil se jezdit na koni, šermovat, střílet z luku a zápasit. Se svým pánem jezdil na lov a do bitev. Staral se o pánovu zbroj před bitvou nebo turnajem a pomáhal mu s oblékáním. Obřad pasování na rytíře Na rytíře byl šlechtic pasován v jedenadvaceti letech. Obřad pasování se konal v kostele před oltářem, rytíř byl oblečen do bílého roucha a nebyl ozbrojen. Jeho meč ležel na oltáři. Při pasování poklekl před krále, ten jej udeřil na rameno plochou stranou meče, součástí byla také přísaha, že bude dodržovat v boji všechny rytířské ctnosti.

Co patřilo k výzbroji rytíře? K výzbroji jezdce na koni patřilo kopí a meč, jezdec byl chráněn těžkým kovovým brněním, přilbicí a štítem. Kroužkové brnění Kroužkové brnění chránilo bojovníka před údery nepřítele, vyrábělo se ze svinutého drátu, který se rozstříhal, aby vznikly malé kroužky a oba konce se spojily nýtem. Jedna taková košile měla asi 12 000 spojených kroužků a vážila asi 10 kilogramů. Přilbice Přilbice chránila celou hlavu jezdce, její nevýhodou byly úzké výřezy pro oči, které poskytovaly jen malý výhled. Kopí Kopí bylo dlouhé až tři metry a rytíř s ním útočil na počátku bitvy. Meč Meč byl nejdůležitější osobní zbraní a sloužil pro boj zblízka, meč směl nosit pouze šlechtic.

Kdy se turnaje konaly a jak probíhaly? Čabraka Přes koně byla přehozena čabraka vyrobena ze silného sukna nebo kůže a byla zdobená rodovým znakem šlechtice. Kdy se turnaje konaly a jak probíhaly? Turnaje se konaly při slavnostních příležitostech, jakými byly třeba korunovace, svatba krále nebo návštěva cizího panovníka. Rytíř na koni chráněný těžkým brněním měl při turnajovém vystoupení předvést své válečnické umění a odvahu. Jeho úkolem bylo při jízdě v plném trysku shodit soupeře ze sedla pomoci dlouhého dřevěného kopí nebo své kopí o protivníka zlomit. Současně bylo třeba úder soupeřova kopí vydržet a nespadnout ze sedla. Tvrdý boj plný nebezpečí vedl často k těžkým zraněním nebo i k smrtelným úrazům.

Použité zdroje: /citace 2012-10-1/ Obrázky byly vytvořeny v otevřené galerii Microsoft Office. Text je vytvořen autorem materiálu.