Přetváření zemin
Přetváření zemin Mezi nejdůležitější technické vlastnosti v mechanice zemin patří přetvárné vlastnosti – určují stlačení zeminy (sedání) tj. deformaci zeminy. Stlačitelnost je způsobena svislým napětím vneseném do zeminy Popsány deformačními parametry Zkoušky na neporušených vzorcích
Deformační charakteristiky Modul pružnosti (Youngův modul) Modul přetvárnosti Eodemetrický modul Poissonovo číslo Moduly reakce podloží
Budeme uvažovat zatěžování zeminy v jednom směru - svisle Modul pružnosti Budeme uvažovat zatěžování zeminy v jednom směru - svisle Platí Hookův zákon s = E e s .... napětí e .... poměrná deformace E .... Youngův modul
Deformační charakteristiky závislost
Plynulé zatěžování
modul pružnosti E = tg a = Ds/Depr modul přetvárnosti (základní) Edef = tg b = Ds/De tečnový modul přetvárnosti Edef,t = tg bt = Ds/De
Eoed edometrický modul přetvárnosti C, C10 součinitel stlačitelnosti závislost Eoed edometrický modul přetvárnosti C, C10 součinitel stlačitelnosti mv koeficient objemové stlačitelnosti Zakládání staveb Brno 2006
závislost av číslo stlačitelnosti Cc index stlačitelnosti Cr index rekomprese
Deformační křivka jílovité zeminy Zakládání staveb Brno 2006
Poissonovo číslo Hornina K0 žula rula křemence pískovce K0 žula 0,10 – 0,14 0,11 – 0,16 rula 0,15 – 0,30 0,18 – 0,43 křemence 0,10 – 015 0,11 – 0,18 pískovce 0,13 – 0,17 0,15 – 0,21 křemité břidlice 0,10 – 0,15 jílovité břidlice 0,25 – 0,30 0,33 – 0,43 zvětralé jílovité břidlice 0,30 0,43 písky, štěrkopísky 0,33 – 0,36 0,49 – 0,56 tuhý jíl 0,40 – 0,45 0,57 – 0,82
Schema edometru
Edometr
Oedometer
Edometrický modul Dsef/De = Eoed
Pokud nahradíme deformační křivku pro určitý interval blízkých napětí s1ef - s2ef sečnou, můžeme závislost považovat za lineární Edometrický modul přetvárnosti Eoed je tedy sečnový modul, platný pro určitý interval napětí s1ef - s2ef na deformační křivce De = (Dsef ):
Přibližné odvození pokud nemáme k dispozici výsledky edometrické zkoušky
Součinitel stlačitelnosti C Pokud vztah mezi efektivním napětím a poměrným stlačením zeminy znázorníme v semilogaritmickém měřítku, má tento vztah často podobu přímky. Sklon této přímky se považuje za charakteristiku deformačních vlastností zeminy při jednoosé deformaci a je charakterizován jako součinitel stlačitelnosti C:
V inženýrské praxi se občas používá pro vynesení napětí sef místo přirozeného logaritmu (základ e) logaritmus desítkový (základ 10). V tomto případě je zvykem značit součinitel stlačitelnosti s dolním indexem 10: C10.
Rozsahy součinitele stlačitelnosti C Zemina Součinitel stlačitelnosti C [-] Sprašová hlína 15 – 45 Jíl podle konzistence 30 – 120 Hlinité zeminy 60 – 150 Středně ulehlé a ulehlé písky 150 – 200 Písek se štěrkem > 250
Polní zkoušky Zatěžování deskou Presiometr
Sedání
Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy vytěsnění vody z pórů přemístění zrn zeminy deformace zrn zeminy Zakládání staveb Brno 2006
Typy sedání okamžité sedání (počáteční) pouze smyková přetvoření, jen změna tvaru zeminy primární sedání (konsolidační) přemístěním a stlačením zrn zeminy se vytěsní voda z pórů sekundární sedání (creepové) dotvarovává se skelet zeminy za konstantního efektivního napětí Zakládán staveb Brno 2006
Sedání Celková svislá deformace (např. povrchu) vzniklá vnějším přitížením se nazývá sedání
Šikmá věž Pisa
Rovnoměrné sedání může být nepříjemné změna povrchu terénu Nerovnoměrné sedání vyvolá napětí v konstrukci zapříčiní naklonění otázka provozuschopnosti
KONEČNÉ SEDÁNÍ s – konečné (celkové) sedání si – okamžité sedání sc – konsolidační (primární sedání) ss – sekundární sedání
OKAMŽITÉ SEDÁNÍ Způsobeno smykovým přetvořením nedochází ke změně objemu zeminy mění se tvar objemu zeminy Zemina % si z konečného sedání Písek 70 – 90 % Tuhý jíl 40 – 60 % Měkký jíl 10 – 25 %
KONSOLIDAČNÍ SEDÁNÍ Způsobeno normálovým a smykovým přetvořením dochází ke změně objemu zeminy přemisťování a stlačování zrn časově závislé (u nesoudržných propustných zemin rychlé) zatížení v rovnováze s odporem na kontaktu zrn voda se vytlačuje do míst menšího tlaku (vymizení pórového tlaku) zemina konsoliduje
SEKUNDÁRNÍ SEDÁNÍ Způsobeno reologickým přetvářením pevné fáze významné u kašovitých a plastických zemin
OKAMŽITÉ SEDÁNÍ – NESOUDRŽNÉ ZEMINY Výpočet je komplikován nelineární tuhostí závisející na napjatostním stavu Používají se empirické a semiempirické metody: Alpanova, Schultze a Sherifa, Terzaghiho a Pecka, Scmertmanna, Burlanda a Burbidge,Meyerhofova, dilatometrická aproximace
OKAMŽITÉ SEDÁNÍ SOUDRŽNÉ ZEMINY Pro výpočet se používá teorie pružnosti, vhodná zejména pro nasycené jíly, jílové břidlice Metody výpočtu: teorie pružnosti, Janbuova, Perlofova, Kaye a Cavagnarova
Konsolidační sedání
Konsolidace znázorněná pomocí izochrón
Konsolidační sedání Vrstva nasyceného jílu (Sr=1) v píscích je zatížena. Předpokládáme, že voda může ze zatížené vrstvy proudit horní i spodní částí vrstvy. počátku zatížení tj. v době hned po aplikaci zatížení dojde k okamžitému sedání, tj. změně tvaru. Není zatím změna napětí pórového a efektivního. Δσv Δuv + Δσv’ = H = H + H
Konsolidační sedání Čas od zatížení narůstá t > 0 Voda je volně z pórů vytlačována a přestává přenášet zatížení Pórové napětí klesá a efektivní narůstá Δσv = Δuv + Δσv’ H = H + H
Konsolidační sedání V čase t = ∞ tj. na konci sedání Pórové napětí je v rovnováze (předpokládá se , že většinou vymizí) a vnesené zatížení přenášejí pouze zrna zeminy Tento proces je časově závislý a trvá týdny, měsíce či roky Δσv = Δuv + Δσv’ H = H + H
Jednoosá stlačitelnost Z rozšířeného Hookova zákona a za předpokladu nulového bočního přetvoření platí pro svislé poměrné přetvoření normálně konsolidovaných zemin vztah:
Vliv historie zatížení normálně konsolidované zeminy překonsolidované zeminy
Konsolidační křivka Log s Závislost čísla pórovitosti na logaritmu zatížení Cr = Index opětovného stlačení – rekomprese tj. sklon křivky Cc = Index stlačitelnosti – tj. sklon křivky e Cr Log s
Překonsolidované – normálně konsolidované Překonsolidované – v minulosti byla zemina zatížena více než dnes Normálně konsolidované současné zatížení je maximální V tomto bodu zlomu křivky se hodnota napětí nazývá překonsolidační napětí σ’c . To je maximální napětí, které kdy bylo v zemině e σ’c Log s
Vliv historie zatížení normálně konsolidované zeminy překonsolidované zeminy Zakládání staveb Brno 2006
Stupeň překonsolidace OCR OCR < 1 neskonsolidované (např. násyp) OCR = 1 normálně konsolidované OCR > 1 překonsolidované Zakládání staveb Brno 2006
Určení překonsolidačního napětí: Casagrande Zakládání staveb Brno 2006
DH : 1) f(s / e ) 2) f(s / e ) Výpočet sedání Zakládání staveb Brno 2006
Normálně konsolidované zeminy σv’= σc’ ΔH = Cc H / (1 + e0) log [(σv’+ Δσv) / σv’] Geostatická napjatost (OCR = 1) e Napětí po aplikaci zatížení σc’ Log s
Překonsolidované zeminy sor+ Dsz > sc ΔH = Cr H / (1 + e0) log σc’ / σv’ + CcH / (1+e0) log [(σv’+ Δσv) / σc’] Zakládání staveb Brno 2006
Log s Geostatické napětí Napětí po aplikaci zatížení Překonsolidované zeminy – (σv’+ Δσv) < σc’ ΔH = Cr H / (1 + e0) log [(σv’+ Δσv) / σv’] Geostatické napětí e Napětí po aplikaci zatížení σc’ Log s
Vliv historie zatížení zeminy na sedání Zakládání staveb Brno 2006
Sekundární sedání Zakládání staveb Brno 2006
Index sekundární stlačitelnosti Zakládání staveb Brno 2006
Pomocí součinitele stlačitelnosti Pomocí indexu stlačitelnosti Metody výpočtu sedání ČSN 73 1001 Pomocí součinitele stlačitelnosti Pomocí indexu stlačitelnosti NEN (Buismann, Ladde) Soft soil model Teorie Janbu - nelineární f(s / e ) Pomocí dilatometru Zakládání staveb Brno 2006
ČSN 73 1001
Strukturní pevnost
% sor