Biologie, 2. ročník, Botanika ROSTLINNÁ PLETIVA II. Biologie, 2. ročník, Botanika

Vysvětlete, jakou funkci mají dělivá pletiva? zajišťují vznik nových buněk obecně se označují jako meristemy vyskytují se nejčastěji v zárodku nebo na vrcholových částech rostlin rozlišujeme: protomeristemy, primární meristemy a sekundární meristemy

Třídění rostlinných pletiv podle jejich funkce krycí nasávací provětrávací vodivá vyměšovací zásobní asimilační

Pletiva krycí pokrývají povrch rostlinných orgánů chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí obecně se označují jako pokožka

Pletiva krycí Epidermis Rhizodermis tvořena 1 vrstvou parenchymatických buněk často prostoupena kutinem někdy prostoupena i vosky může produkovat trichomy ochrana mechanická a před ztrátou vody tvořena 1 vrstvou parenchymatických buněk netvoří kutikulu, vosky, trichomy neobsahuje průduchy dobře propustná pro vodu

Pletiva krycí z epidermis vyrůstají jednobuněčné nebo vícebuněčné chlupy – trichomy rozmanitý tvar, délka nebo hustota různé funkce, např. krycí (fialka), žlaznaté (pelargonie), žahavé (kopřiva)

Obr.1:pokožka listu huseníčku rolního Pletiva krycí Obr.1:pokožka listu huseníčku rolního

Pletiva provětrávací zprostředkovávají spojení rostlinných pletiv s okolím podílí sena výměně plynných látek při fotosyntéze, dýchání a výparu vody

Pletiva provětrávací Průduch (stoma) v nadzemních částech rostliny umožňuje výměnu plynů a vody – transpiraci vyrovnává vnitřní tlak rostliny – turgor zavírání probíhá při nedostatku vody, otvírání při nadbytku vody

Pletiva provětrávací

Obr.2: průduch na pokožce rajčete Pletiva provětrávací Obr.2: průduch na pokožce rajčete

Pletiva provětrávací Čočinka (lenticela) obdoba průduchů jsou umístěny v korku neuzavírají se - nepohyblivé na zimu zarůstají

Pletiva nasávací Kořenové vlášení výběžky pokožkových buněk rhizodermis buňky jsou velmi tenkostěnné a tím umožňují dobrý průchod půdní vody do buněk

Pletiva nasávací Haustoria přeměněné kořeny rostlin – u parazitů získávají z hostitele vodu a minerální látky.

Pletiva vyměšovací Vodní skuliny - hydatody podobnou stavbu jako průduchy nemohou se uzavírat vytlačuje se jimi přebytečná voda v kapalném stavu když je vzduch nasycen vodními parami

Pletiva vyměšovací Obr.3: hydatody a gutace

Pletiva vyměšovací Mléčnice obsahují ve vakuole mléčnou šťávu – latex vyskytují se pryšcovitých, mákovitných nebo zvonkovitých rostlin Medníky vyskytují se na květním lůžku, korunních či okvětních lístcích vylučují sladké cukerné roztoky, které lákají opilovače

Pletiva vodivá Vyvinuly se na základě přechodu rostlin na souš jsou tvořeny soubory cévních svazků hlavním úkolem je vést: vodu minerální látky látky vzniklé při fotosyntéze

Pletiva vodivá

Pletiva vodivá Přivádí roztoky minerálních látek z půdy. Dřevní část (xylém) Funkce Přivádí roztoky minerálních látek z půdy. Vede je směrem ke stonkům a listům. transpirační proud – od kořenů k listům- voda + min. látky

Pletiva vodivá Dřevní část (xylém) Stavba Tvořena 4 druhy buněk: cévami – neživé, úzké a trubicovité, příčné stěny bez proděravění cévicemi – neživé, široké a trubicovité, přehrádky zcela rozpuštěny dřevními vlákny dřevním parenchymem

Pletiva vodivá

Pletiva vodivá Obr.4: xylém

Pletiva vodivá Lýková část (floém) Funkce Odvádí produkty fotosyntézy – asimiláty. Vede je k místům přímé spotřeby (vzrostné části) a také k místům jejich ukládání. asimilační proud – od listů do míst spotřeby, ukládání

Pletiva vodivá Tvořena 4 druhy buněk: Lýková část (floém) Stavba Tvořena 4 druhy buněk: sítkové – protáhlé, příčné stěny jsou proděravělé, jen jednu sezónu průvodní buňky lýková vlákna lýkový parenchym

Pletiva vodivá

Pletiva vodivá Obr.5: floém

Pletiva vodivá Typy cévních svazků Soustředné (koncentrické) – jedna část obklopuje druhou (lýkostředné – jednoděložné, dřevostředné – kapradiny) Paprsčité (radiální) – oddělené dřevní a lýkové části se střídají Bočné (kolaterální) – dřevo a lýko jsou umístěny hned za sebou Dvoubočné (bikolaterální – mají dvě lýkové části, mezi nimiž je část dřevní (lilkovité

Pletiva vodivá

Pletiva vodivá

Elektronické zdroje ( obrázky, video): Použitá literatura: KUBÁT, Karel a kol. Botanika. 1.vyd. Praha: Scientia, 1998, 231 s. ISBN 80-7183-053-4. KINCL, Lubomír a kol. Biologie rostlin. 3.vyd. Praha: Fortuna, 2003, 256 s. ISBN 80-7168-736-7. Elektronické zdroje ( obrázky, video): Obr.1: BOUTET, Emmanuel. Wikimedia commons.org [online]. [cit. 20.8.2013]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arabidopsis-epiderm-and-trichome-2.jpg> Obr.2: AUTOR NEZNÁMÝ. Wikipedia.org[online]. [cit. 20.8.2013]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tomato_leaf_stomate_cropped_and_scaled.jpg>. Obr.3: ELDHARDT, Noah. Wiikimedia commons.org [online]. [cit. 20.8.2013]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Guttation_ne.jpg >. Obr.4: KELVINSONG. Wikimedia commons.org [online]. [cit.20.8.2013]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Botana_curus_X_dicot_xylem_2_400%C3%97.png>. Obr.5: CLEMATIS. Wikimedia commons.org [online]. [cit.20.8.2013]. Dostupný na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Phloem.jpg>.