PŘÍLOHA Č. 4 – PROFIL OSOB ŽIJÍCÍCH V DOTÁZANÝCH RODINÁCH Vybrané údaje o cizincích z třetích zemí a jejich rodinách v hlavním městě Praha Charakteristiky cílové skupiny relevantní z hlediska opatření a aktivit Akčního plánu Koncepce hl. m. Prahy pro oblast integrace cizinců PŘÍLOHA Č. 4 – PROFIL OSOB ŽIJÍCÍCH V DOTÁZANÝCH RODINÁCH Pavel Bareš, Jan Kubát, Danica Schebelle, Zdeněk Uherek VÚPSV, v.v.i., EÚ AV ČR, v.v.i. 2016

Věk a pohlaví členů rodiny 1/2 Zkoumaný vzorek byl z podstatné části reprezentován osobami v produktivním věku, a to především střední věkovou kategorií osob ve věku 35-44 let (v ČR žilo 16 dotázaných náležejících do této skupiny osob) a starší věkovou kategorií 45-54 let (v ČR 15 osob); Další početně více zastoupenou skupinou osob byly děti do 6 děti let (informace byly získány o 10 dětech v této věkové kategorii žijících v ČR); Všech šest členů dotázaných rodin žijících v zahraničí bylo v produktivním věku. Pět z nich náleželo do mladších věkových kategorií (jedna osoba byla ve věku 18-26 let a čtyři ve věku od 27 do 34 let) a jedna osoba reprezentovala nejstarší věkovou kategorii osob v produktivním věku (55-64 let); Vzorek dotázaných osob žijících v ČR zahrnoval 30 mužů a 34 žen. Z šesti členů dotázaných rodin v zahraničí, byli čtyři muži a dvě ženy. žijící v ČR žijící v zahraničí celkem celkový počet členů dotázaných rodin 77 8 85 počet získaných vyplněných dotazníků 64 6 70

Věk a pohlaví členů rodiny 2/2

Státní příslušnost členů rodiny 1/2 Přibližně čtvrtina (17 osob, 27 %) dotázaných osob žijících v ČR měla české občanství; Zbývající necelé tři čtvrtiny dotázaných členů rodin žijících v ČR reprezentovaly převážně osoby se státní příslušností Ruské federace, Ukrajiny a Vietnamské socialistické republiky. To odpovídá skutečnosti, že osoby z těchto tří zemí jsou v HMP početně nejvíce zastoupeny. Ze srovnání se zastoupením těchto tří skupin osob ve vzorku a v HMP (při vyhrazení 27 % pro jiné osoby než cizince) vyplynulo, že ve vzorku osob žijících v ČR byli častěji (než by odpovídalo očekávanému zastoupení z celkových přibližně tří čtvrtin osob reprezentujících cizince z třetích zemí) zastoupeni občané Ruska a méně často naopak občané Ukrajiny. Vzhledem k použité kvalitativní metodologii a zvoleným kritériím výběru respondentů (respektive kritériím pro výběr dotazovaných rodin: zkoumaný vzorek byl primárně sestaven na základě okruhu rodin zařazených do šetření a okruh členů rodin byl až následně určen okruhem a skladbou těchto rodin) ale není tento rozdíl zásadní a skladba vzorku dle státní příslušnosti členů rodin celkově velmi dobře odpovídá podílům jednotlivých skupin CTZ v HMP.

Státní příslušnost členů rodiny 2/2

Znalosti českého jazyka u osob žijících v ČR 1/3 Porozumění mluvené češtině bylo jako velmi dobré hodnoceno u přibližně dvou třetin (42) členů dotázaných rodin žijících v ČR; Velmi dobré zvládnutí mluvení českým jazykem bylo zjištěno u necelých dvou třetin (38) dotázaných osob žijících v ČR; Z celkového počtu dotázaných členů rodin žijících v ČR jich více než polovina (35) velmi dobře rozuměla psané češtině a přibližně polovina (33) z nich se se psanou češtinou velmi dobře vyjadřovala; Mluvené ani psané češtině příliš dobře nerozumělo shodně 15 dotázaných členů rodin žijících v ČR. Písemně se českým jazykem příliš dobře nevyjadřovalo 16 osob a ústně 20. Vůbec žádné znalosti potřebné pro porozumění mluvené češtině neměly tři osoby a znalosti potřebné pro porozumění psané češtině vůbec neměli čtyři členové dotázaných rodin; Vůbec žádné znalosti potřebné pro ústní vyjádření neměly dvě osoby a znalosti potřebné pro písemné vyjadřování vůbec nemělo pět osob; Velmi dobré znalosti češtiny mělo i mnoho členů rodin složených jen z cizinců.

Znalosti českého jazyka u osob žijících v ČR 2/3

Znalosti českého jazyka u osob žijících v ČR 3/3