Vzpomínkový akt u obelisku Karla Filipa Schwarzenberga 20. října 2013 od 14:00 u památníku nad dnešním Letním kinem, za účasti potomka (pravnuk pravnuka), Karla Schwarzenberga. Rotary Klub Karlovy Vary spolu se Statutárním městem Karlovy Vary uspořádal vzpomínkový akt u příležitosti 200. výročí bitvy u Lipska a 195 let existence památníku Karla Filipa Schwarzenberga v Karlových Varech.

Bitva národů u Lipska v roce 1813 /16.-19.10 1813/ Na Bitvu národů v roce 1813 upomíná nejmonumentálnější pomník Německa památník „ Bitvy národů „ dokončený v roce 1913, od německého architekta Bruno Schmitze. Koaličním vojskům velel kníže Karel Filip Schwarzenberg, autorem spojeneckých plánů byl náčelník jeho štábu maršál Jan Radecký z Radče Karel Filip za to vítězství dostal od Františka I. Velký kříž Marie Terezie, od Alexandra I. Velký kříž svatého Jiří od Fridricha Viléma III. Černou orlici.

Právě před 200 lety, v říjnu 1813, se v bitvě u Lipska střetla spojenecká vojska s armádou císaře Napoleona I. Bitva u Lipska se odehrála ve dnech 14. až 19. října 1813 a nese název bitva národů právem. Na obou stranách se jí celkem zúčastnilo téměř půl milionu vojáků a bylo nasazeno takřka 2.000 děl. To bitvu u Lipska řadí na první místo mezi bitvami, které proběhly v Evropě, ale i ve světě před rokem 1914. Odpovídaly tomu i ztráty. Přímo na bojišti padlo 50.000 vojáků, dalších 80.000 bylo zraněno. Většina z nich pak kvůli nedostatku náležité lékařské péče zraněním podlehla. Byla zde poražena Napoleonova armáda, která čítala asi 200.000 mužů - Francouzů. Na straně  spojenců byli Rakušané, Prusové, Švédové, Rusové. Symbolicky se s dvěma raketovými bateriemi této bitvy zúčastnili i Britové. Spojenci využili své převahy v poměru 3 : 2 a uštědřili Napoleonově armádě rozhodující porážku. Toto vítězství zasadilo definitivní ránu takzvanému napoleonskému systému. De facto znamenalo konec Napoleonovy diktatury v evropském měřítku. Navzdory porážce měl francouzský císař Napoleon ještě šanci zachovat francouzský trůn. Mezi spojenci totiž panovaly značné rozpory o poválečném uspořádání Francie. Ovšem to by musel Napoleon přistoupit na mírová jednání, což neudělal. Po dvou letech tak skončila jeho sláva v pověstném blátě u Waterloo. Češi brali vítězství za své i proto, že vrchním velitelem spojeneckých armád v bitvě u Lipska byl polní maršál Karel ze Schwarzenberga, který byl chápán jako český šlechtic. Byla tam také řada dalších českých generálů. Šéfem štábu byl (pozdější legenda rakouských vojsk) Radecký.

Na počest polního maršála knížete Karla Schwarzenberga nechali postavit v roce 1818 rakouští důstojníci na kraji lesa v parku nedaleko Poštovního dvora, původní pamětní obelisk Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 30. června 1818 během lázeňské návštěvy knížete Karla Filipa Schwarzenberga v K.Varech Přestože bitva u Lipska přinesla Karlu Filipu Schwarzenbergovi světovou slávu a proslulost, sám si uvědomoval, že válka je především hrůzným násilím: „Korunuje-li můj podnik úspěch, pojímá mě při tom hrozný děs, přes krev a mrtvoly nejde cesta k mému štěstí.“ Původní obelisk z leštěného syenitu byl obnoven v roce 1891 jako žulový. Obnovu tehdy financoval pravnuk pravnuka polního maršála, kníže Karel Schwarzenberg.

20. října 2013

Prezident klubu Jiří Prokop položil kytici k pomníku maršála Karla Filipa Schwarzenberga