Polsko-litevská unie Mgr. Jiří Žilka

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_3.DE.03 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: květen 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Počátky novověku Materiál slouží k seznámení žáků s obdobím vzniku a trvání polsko-litevské unie. Sleduje základní charakteristiky období let 1385 (krevská unie) až 1795 (poslední dělení Polska), periodizaci, seznamuje žáky s důležitými panovníky a osobnostmi. Obrazový materiál je vhodný také k seznámení žáků s dobovými reáliemi (oblékání, výzbroj…). Je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Polsko-litevská unie 1385 – 1795

Vznik litevského velkoknížectví na počátku 13. století největší rozmach za knížete Mendonga (zemř. 1263) zakladatel nové dynastie Gedymin (1315-40) Olgerd (1341-1377) připojil k Litvě Volyň, Kyjev a Smolensko Jagiello (1377-1434)

Jagellonská dynastie 1386 - 1572

Vladislav II. Jagiełło (1386-1434) 1377-1401 velkoknížetem litevským zakladatel polsko-litevského státu na základě krevské unie přijal v únoru 1386 křest po sňatku s Hedvikou z Anjou (dcera Ludvíka I. Velikého) korunován polským králem Polsko-litevská unie zaměřena proti vlivu a působení řádu německých rytířů v oblasti Pobaltí 1.

Erb Vladislava II. jako polského krále 2.

Bitva u Grunwaldu (Tannenbergu) 1410 Vladislav II. porazil řád německých rytířů, který vedl neschopný velmistr Ulrich von Jungingen na straně polské a litevské šlechty bojovali i Češi – Jan Sokol z Lamberka, Jan Žižka jedna z největších bitev středověké Evropy 3. Vladislav II. modlící se před bitvou

Vladislav III. Varnenčík (1434 – 1444) od 1440 i králem uherským 1444 zabit Turky v bitvě u Varny (Varnenčík) 4. Tumba Vladislava III. v katedrále na Wawelu v Krakově

Kazimír IV. Veliký (1447 – 1492) 1466 mír v Toruni s německými rytíři východní Prusko lénem polské koruny uděleno Řádu závislost Řádu na Jagelloncích Jiří z Poděbrad s ním jedná o spolku a nástupnictví (s pominutím vlastních synů) jeho ženou Alžběta Rakouská („matka králů“) nejstarší syn Vladislav II. Jagellonský králem českým i uherským Jan I. Albrecht králem polským Alexander velkoknížetem litevským a králem polským Zikmund I. Starý králem polským

Období posledních Jagellonců Kvůli vnitřním sporům nevýrazná zahraniční politika Snahy o prosazení politických požadavků šlechty – šlechta vystoupila s požadavky omezujícími moc panovníka (požadavek volitelnosti krále), církve a měst Převaha šlechty nad královskou mocí i nad magnáty 1569 lublinská unie – Polsko a Litva spojeny v jediný stát = Rzeczpospolita 1572 – vymření rodu Jagellonců (Zikmund II. August)

Období volených králů 1572 - 1795

Jindřich z Valois (1573 – 1574) bratr francouzského krále Karla IX. 5. bratr francouzského krále Karla IX. od 1574 francouzský král Jindřichovy artikuly královská moc omezena volebními podmínkami Polsko je šlechtickou republikou s voleným králem

Štěpán Báthory (1575 – 1586) sedmihradský vévoda 6. sedmihradský vévoda oženil se s Annou Jagellonskou, dcerou Zikmunda I. Starého, sestrou Zikmunda II. Augusta po jeho smrti bezvládí nástupcem na polském a litevském trůně se stal jeho synovec Zikmund III. Vasa, syn švédského krále Jana III. Vasy

Vasovci na polském trůně 1587 - 1668 1587

Zikmund III. Vasa (1587 – 1632) 1592 nastoupil i na švédský trůn, možnost vytvořit personální unii švédští stavové a luteránská církev odmítali stavovské povstání, které Zikmunda vyhnalo 1604 ze Švédska, přerostlo ve švédsko-polskou válku, v níž šlo stále více o obsazení východních břehů Baltu než o nástupnictví na trůn 1596 brestská unie – pravoslavní Litvané uvedeni do katolické církve (uniati), zachovali si obřady odpor ukrajinské církve a kozáků

Vladislav IV. Vasa (1632 – 1648) Doba vrcholu polské expanze na východ 1610 dobyl Moskvu 1610 – 1613 byl zvoleným ruským carem, do roku 1634 carem titulárním Po svém vyhnání vedl další války s Ruskem 7.

Jan II. Kazimír Vasa (1648 – 1668) poslední polský Vasovec 8. poslední polský Vasovec 1652 – liberum veto, sněm se usnesl, že k zavržení nového zákona stačí jediný hlas proti („niepozwalam“) Povstání Bohdana Chmelnického (1648- 1654)

Bohdan Zenobius Chmelnický vůdce kozácké vzpoury proti polsko-litevské nadvládě na Ukrajině bránil Ukrajinu proti Tatarům od r. 1648 byl hejtmanem ukrajinských kozáků razil vlastní mince 9.

prosazoval protipolskou diplomacii proti kozákům vyslána polská vojska, Chmelnický je s pomocí tatarského prince Tuhaj Beje porazil do čela polských vojsk postavil kníže Jeremiáš Wisniowiecki, kozáci rozdrceni a Chmelnický nucen hledat ochranu u ruského cara rusko-polské boje

neblaze se zapsal do historie jako iniciátor brutálních pogromů na Židy 1654 byla Ukrajina začleněna do moskevského státu, kozáci ztratili samostatnost po ukončení bojů byla Ukrajina rozdělena mezi Rusko a Polsko-litevský stát hranicí se stala přibližně řeka Dněpr, která tak rozdělila Ukrajinu na tzv. „Levobřežní“ a „Pravobřežní“

Poslední vladaři svobodného Polska 1668 - 1795

Michal Wiśniowiecki (1669 – 1673) syn Jeremijáše Wiśniowieckého turecké vpády Polsko uznalo sultánovu svrchovanost nad „pravobřežní“ Ukrajinou

Jan III. Sobieski (1674 – 1696) považován za posledního z velkých polských králů 1683 táhl v čele spojených polsko-litevsko-německo- rakouských jednotek na pomoc Turky obležené Vídni v bitvě u Vídně rozdrtil turecká vojska vedená pašou Kara Mustafou a zastavil turecký postup do Evropy ve vnitrostátní politice neuspěl – jeho snahy upevnit královskou moc a prosadit nástupnictví pro svého syna zcela selhaly.

10. Jan III. Sobieski 11. Jan III. Sobieski v bitvě u Vídně

Stanislav II. August Poniatowski (1764 – 1795) zvolen králem na nátlak Ruska (byl polským vyslancem na dvoře Kateřiny II.) pomocí Ruska provedl reformy k upevnění státního aparátu o vnitřní politice Polska rozhodovali jeho silnější sousedé, jejich pomoci se dovolávaly vzájemně soupeřící šlechtické skupiny proběhlo trojí dělení Polska dožil v ruském exilu

Dělení Polska (1772 – 1795) Návrh na dělení polských území předložil roku 1769 pruský král Fridrich II. Trojím dělením Polska (1772, 1793, 1795) přestal polský stát existovat největší část obsadilo Rusko – území Litvy, Běloruska, Ukrajiny k Rakousku byla připojena Halič a Krakovsko k Prusku Velkopolsko (Varšavské velkovévodství) a Mazovsko

12.

Povstání Tadeusze Kościuzska mezi 2. a 3. dělením (1794) šlechticko-měšťanské povstání pokoušel získat některými úlevami venkovské obyvatelstvo povstání bylo poraženo pruskými a ruskými vojsky vedenými generálem Suvorovem

Závěrečné opakování Ve kterém století vzniklo litevské velkoknížectví? Bitva u Grunwaldu. Lublinská unie. Brestská unie. Jmenuj vasovské krále na polském trůně. Kdo to byl Bohdan Chmelnický? Který polský král pomohl Vídni obležené Turky a kterého roku? Ve kterých letech proběhlo trojí dělení Polska? Kdo to byl Tadeusz Kościuzsko?

Zdroje MATEJKO, Jan. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wladyslaw_Jagiello.jpg AVALOKITESVARA. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Coat_of_Arms_of_Vladislav_Jagaila_as_king_of_Poland.svg?uselang=cs MATEJKO, Jan. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jagiello_z_Witoldem.jpg PIWOWARSKI, Cezary. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Warnenczyk_grob_CP.jpg?uselang=cs COURT, Jean De. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anjou_1570louvre.jpg KOBER, Martin. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kober_Stephen_Bathory.jpg RUBENS, Peter Paul. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rubens_W%C5%82adys%C5%82aw_Vasa_%28detail%29.jpg SCHULTZ, Daniel. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jan_Kazimierz_by_Daniel_Schultz.jpg?uselang=cs ORLONOV, Artur. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bohdan_Khmelnytsky.jpg?uselang=cs ANONYMNÍ. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Portret_Jana_III.jpg?uselang=cs KOSSAK, Juliusz. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:King_John_III_Sobieski_blessing_Polish_attack_on_Turks_in_Vienna_1683.PNG?usserlang =cs AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit. 22.5.2013]. Dostupný na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Partitions_of_Poland.png

Literatura KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, 2008. ISBN 978-802-5306-055. KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978-808-6761-701. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis II. v kostce: pro střední školy : [novověk, dějiny nové doby]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. ISBN 80-253-0604-6. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Pavel SLEPIČKA. Odmaturuj! z dějepisu 2. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 256 s. ISBN 80-735-8069-1. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN 80-735- 8059-4.

Konec