Život ve středověku Vlastivěda 4. ročník OP VK 1.4. – dotace č. 3937/21/7.1.4/2011 Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Kateřina Korcová, Ph.D. Číslo a název klíčové aktivity: III/2; Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_VL.KK.4.13

Život člověka ve středověku závisel na tom, v jaké společenské vrstvě se narodil.1, 2

Šlechta – Páni2 Nejbohatší po panovníkovi byla šlechta Patřily jí lesy, pole, louky, rybníky i vesnice Dělila se podle bohatství na pány a zemany Páni bydleli v mohutných hradech, měli poddané, velké panství a patřilo jim i několik vesnic Pořádali hostiny, turnaje a lovy Silné šlechtické rody se snažily omezovat moc panovníka

Šlechta – Zemani2 Zemani bydleli v tvrzích, které byly podobné statkům Vlastnili většinou jen jednu vesnici často chudli a museli sloužit ve vojsku nebo u bohatších pánů

Církev2 K církvi příslušeli vysocí církevní představitelé – arcibiskupové a biskupové a řadoví představitelé církve – kněží a mniši Vlastnila kostely, kláštery, ale i vesnice s poddanými Získávala peníze i za církevní obřady jako křty a pohřby Velice bohatla a mnozí její představitelé žili ve velikém přepychu

Život na vesnici2 Většina lidí v té době žila na vesnici. Byli to poddaní, kteří museli odvádět králi, šlechtě a církvi poddanské dávky v penězích i část úrody – desátek. Nejhůř na tom byli bezzemci, kteří nevlastnili žádnou půdu a museli pracovat na cizím.

Život na vesnici2 Lépe na tom byli bohatí sedláci, ale těch bylo málo Venkovský dům té doby byl ze dřeva s kamennou podezdívkou Měl jen jednu místnost a chlévy Bezzemci žili často v jedné místnosti i se zvířaty, která chovali

Život ve městech3 Nejbohatší obyvatelé měst byli obchodníci, kteří bydleli v honosných domech Hůře na tom byli řemeslníci (kováři, truhláři, obuvníci, krejčí) Ti měli menší domky s dílnou nebo krámkem Nejhůře na tom byla chudina Tvořili ji tovaryši, učedníci a dělníci, kteří pracovali většinou na stavbách, a žebráci

Život ve městech3 Prostí lidé neuměli číst, proto byly krámky označené vývěsními štíty Zelený keř označoval hostinec Velkého rozkvětu dosáhla města za Karla IV Stavěly se městské hradby s branami, které se na noc zavíraly

Život ve městech3 Kromě obytných domů byly ve městech i radnice a kostely Na ulici se konaly jarmarky, kde se dalo koupit domácí i cizokrajné zboží

2, 3

Gotický sloh4

Gotický sloh4 Stavební sloh 14. století, který k nám přišel z Francie Gotické stavby se stavěly co nejvíce do výšky Byly podepřené opěrným systémem zdobených sloupů. Okna měla většinou tvar obdélníku s lomeným obloukem zdobená byla obrazy z barevných sklíček

Gotický sloh4 V gotickém slohu se stavěly nádherné chrámy a kláštery a také mohutné hrady na nepřístupných místech Mnoho gotických staveb u nás nechal postavit Karel IV. K jeho stavitelům patřili Petr Parléř a Matyáš z Arrasu Podíleli se i na stavbě chrámu svatého Víta

Gotický sloh4

Použitá literatura STŘÍBRNÁ, Ivana. Vlastivěda 4. Hlavní události nejstarších českých dějin. Brno: Nová škola, 2010. s. 33. ISBN 978-80-7289-166-5. STŘÍBRNÁ, Ivana. Vlastivěda 4. Hlavní události nejstarších českých dějin. Brno: Nová škola, 2010. s. 30. ISBN 978-80-7289-166-5. STŘÍBRNÁ, Ivana. Vlastivěda 4. Hlavní události nejstarších českých dějin. Brno: Nová škola, 2010. s. 31. ISBN 978-80-7289-166-5. STŘÍBRNÁ, Ivana. Vlastivěda 4. Hlavní události nejstarších českých dějin. Brno: Nová škola, 2010. s. 32. ISBN 978-80-7289-166-5.