Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3569 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu: VY_32_INOVACE_16-08_Vnitřní a vnější geologické děje Autor: Mgr. Věra Vlková Ročník: 9. Datum vytvoření: 19. 2. 2014 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Vlková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematická oblast: Přírodopis pro 8. a 9. třídu Předmět: Přírodopis Výstižný popis způsobu využití, metodické pokyny: Žáci se seznamují s vnitřními geologickými ději (pohyby litosférických desek, zemětřesení, vrásy, zlomy, sopečná činnost) a s vnějšími geologickými ději (zvětrávání, činnost tekoucí a mořské vody, činnost větru). Klíčová slova: pohyby litosférických desek, zemětřesení, vrásy, zlomy, sopečná činnost, zvětrávání, činnost tekoucí a mořské vody, činnost větru Druh učebního materiálu: prezentace
Vnitřní geologické děje
děje vyvolané vnitřní energií Země se projevují ve všech zemských sférách včetně jejího povrchu, jejich hlavním znakem je teplo a pohyb hmot; část vnitřní energie si Země ponechala z počátečních období vývoje (přibližně před 4,7 miliardy let), kdy docházelo ke shlukování kosmických částic; vnitřní geologické děje mají za následek vznik vyvřelých a přeměněných hornin, pohyb litosférických desek, vznik pohoří, zdvih nebo pokles pevniny i další poruchy zemské kůry; většina vnitřních geologických dějů probíhá v dlouhých časových obdobích bez možnosti přímého pozorování, výjimkou jsou krátkodobé procesy – sopečná činnost a zemětřesení, ty naopak patří k nejzřetelnějším projevům vnitřní energie na zemském povrchu;
Pohyby litosférických desek litosféra není souvislá, ale skládá se z různě velkých pevných desek, které navzájem mění polohu, litosférické desky jsou vzájemně odděleny hlubokomořskými příkopy a pásemnými pohořími; podél hloubkových zlomů stoupá ze zemského pláště roztavená horninová hmota, která se pod povrchem nebo na dně oceánu ochlazuje a tuhne, jejím hromaděním vzniká nová zemská kůra a dochází k odtlačování sousedních desek a k jejich pohybu; hlavními důkazy pohybu litosférických desek je podobnost přilehlých částí světadílů, nálezy zkamenělin stejných rostlin a živočichů na pevninách nyní od sebe vzdálených;
Poruchy zemské kůry VRÁSY jsou to zprohýbané vrstvy hornin vzniklé dlouhodobým působením bočního tlaku; ZLOMY vznikají porušením souvislosti horninové masy, podél těchto poruch dochází tlakovými nebo tahovými silami k pohybu horninových ker; 1
VZNIK POHOŘÍ VRÁSNĚNÍM většina pohoří vznikla vrásněním, vrásnění nemusí tvořit pouze jednoduché vrásy – výrazný a dlouhodobý boční tlak vede k porušení mohutných horninových mas a k jejich přesouvání na vzdálenost i několik desítek kilometrů, tyto přesmyky se nazývají příkrovy; ZEMĚTŘESENÍ je to krátkodobý, ale výrazný projev vnitřní energie Země, dochází při něm k otřesům zemské kůry, místo, kde vzniká se nazývá hypocentrum, intenzita zemětřesení se měří Richterovou stupnicí v rozsahu 0–9 stupňů; 2
souvisí se vznikem a pohybem magmatu; SOPEČNÁ ČINNOST souvisí se vznikem a pohybem magmatu; místem vzniku magmatu je magmatický krb, který je ve spodní části litosféry, s kráterem ho spojuje sopečný komín; magma stoupá vzhůru působením tlakových sil plynů, chladnutím magma tuhne ve vyvřelé horniny; magma vytékající na zemský povrch je láva; 3
Vnější geologické děje
projevují se přetvářením zemského povrchu, hlavními činiteli jsou voda (tekoucí, mořská, v podobě ledů a ledovců), zemská gravitace, vítr, organismy (včetně člověka); u většiny lze rozlišit činnost rušivou (rozrušování části zemského povrchu) a tvořivou (přenos ukládání zvětralin); výmolná rušivá činnost se nazývá eroze, ta spolu s odnosem rozrušených částic hornin vede ke snižování zemského povrchu a k odkrývání podložních hornin – denudaci; 4
Zvětrávání je při něm narušován povrch hornin; mechanické zvětrávání vede k rozpadu horniny (např. následkem výrazných teplotních výkyvů v průběhu dne a noci), mrazové zvětrávání (voda pronikne do puklin a zmrznutím zvětší svůj objem); hlavním činitelem chemického zvětrávání je voda, kyslík a oxid uhličitý; proces zvětrávání je předpokladem vzniku půdy; 5
Činnost tekoucí vody rušivá činnost vody se projevuje zejména vymíláním zemského povrchu a odnosem částic půdy a hornin – vodní erozí, tvořivou činností vznikají naplaveniny – vrstvy úlomkových usazenin; soustředný odtok vody v korytě je vodní tok – potok, řeka, rušivá činnost se projevuje zejména na horním roku, kde má řeka větší spád a vymílá koryto do hloubky i do stran; 6
Činnost mořské vody rušivá činnost se projevuje zejména na pobřeží neustálým pohybem mořské vody – přílivem, odlivem, a především příbojem; dochází k rozrušování pobřežních skal, řícení podemletých balvanů – ty se pohybem vody rozpadají a obrušují na valouny, štěrk, písek a jílové bahno; ukládáním úlomků na pobřeží se tvoří pláž; 7 8
Činnost ledovců ledovce jsou výrazným erozním činitelem, který vytváří charakteristické tvary reliéfu; na tvořivou činnost ledovce má zásadní vliv teplota samotného ledovcového tělesa, jeho podkladu a okolí jeho povrchu – ledovec potřebuje: nízkou teplotu a dostatek sněhových srážek; ledovce vznikají v oblastech, kde je trvalý sníh => polární oblasti + vysoká pohoří; na sníh napadne další => stlačování => zpevnění => firn (už ledové krystalky) => další stlačování => souvislý led; velká tíha a tlak sestupující ledovcové masy vytváří typické ledovcové údolí tvaru U, které může ledovec vyhloubit až do několikasetmetrové hloubky;
Působení zemské gravitace Činnost organizmů rušivá činnost – mechanický rozpad a chemický rozklad – kořeny rostlin, živočichové – tvoří chodbičky v půdě; tvořivá – nahromadění odumřelých těl, koster a schránek -> organogenní usazeniny (uhlí, rašelina ,vápenec…), tvorba korálových útesů; Působení zemské gravitace sesuvy půdy (hlavně po dešti)
Činnost větru vítr se jako geologický činitel uplatňuje především v suchých oblastech (stepi, pouště), kde zemský povrch není chráněn rostlinným pokryvem; z mořských, říčních i ledovcových nánosů vítr odnáší jemné částice a přemisťuje je místy do značných vzdáleností; touto větrnou erozí se tvoří členité útvary, např. převisy, dutiny, hřibovité tvary a viklany; 9
Činnost člověka Člověk utváří vzhled krajiny: těžba dřeva, uhlí (hlavně hnědého => měsíční krajiny); znečišťování ovzduší => kyselé deště; stavba měst, komunikací; zalesňování; ochrana živočichů; 10
Opakování Které děje patří do vnitřních geologických dějů? Pohyby litosférických desek, poruchy zemské kůry (vrásy, zlomy, vnik pohoří vrásněním, zemětřesení, sopečná činnost). Které děje patří do vnějších geologických dějů? Zvětrávání, činnost tekoucí vody, činnost mořské vody, činnost ledovců, činnost větru, působení zemské gravitace, činnost organizmů, činnost člověka. Co je to zemětřesení? Je to krátkodobý, ale výrazný projev vnitřní energie Země, dochází při něm k otřesům zemské kůry.
Opakování Jak se nazývá stupnice, kterou se měří síla zemětřesení? Richterova stupnice. Co jsou to vrásy? Jsou to zprohýbané vrstvy hornin vzniklé dlouhodobým působením bočního tlaku. Jak vznikají zlomy? Vznikají porušením souvislosti horninové masy, podél těchto poruch dochází tlakovými nebo tahovými silami k pohybu horninových ker. Jak se nazývá magma vytékající na zemský povrch? Láva.
Použité zdroje: Rainbow Basin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2008 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rainbow_Basin.JPG 2010 Haiti earthquake damage4. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2010 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2010_Haiti_earthquake_damage4.jpg Colima volcano aero colors adjusted. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2010 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colima_volcano_aero_colors_adjusted.JPG Glacial iceberg in Argentina. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Glacial_iceberg_in_Argentina.jpg Im Salar de Uyuni. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2005 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Im_Salar_de_Uyuni.jpg Eroze u Prerova nad Labem. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2008 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eroze_u_Prerova_nad_Labem.jpg Bay of Fundy High Tide. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bay_of_Fundy_High_Tide.jpg Bay of Fundy Low Tide. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bay_of_Fundy_Low_Tide.jpg Viklan11. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2006 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Viklan11.jpg Bombay22. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2014-02-19]. Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bombay22.jpg