Diana Šťastná Gymnázium Židlochovice Oktáva, cvičení z biologie Rostlinná pletiva Diana Šťastná Gymnázium Židlochovice Oktáva, cvičení z biologie

Rostlinná pletiva Soubory buněk se stejnou funkci Mají stejný tvar a velikost Histologie – nauka o rostlinných pletivech Rozdělení podle: tvaru a stavby schopnosti dělení původu a převládající funkce

Podle tvaru a stavby Parenchym Aerenchym Tenkostěnné buňky s četnými mezibuněčnými prostory Vyplňuje prostor mezi krycím a vodivým pletivem Aerenchym Tenkostěnné buňky Mezibuněčné prostory jsou větší než objem buňky Pletivo vodních rostlin

Podle tvaru a stavby Prosenchym Jednosměrně protáhlé buňky s šikmými příčnými přepážkami Bez mezibuněčných prostorů Mladší buňky tenkostěnné, starší tlustostěnné Vyskytuje se nejčastěji v cévních svazcích

Podle tvaru a stavby Kolenchym Tenkostěnné buňky Rohový kolenchym – buňky ztloustlé v rozích Deskový kolenchym - buňky mohou mít ztloustlou jednu stěnu Nachází se ve stonku dvouděložných rostlin

Podle tvaru a stavby Sklerenchym Buněčné stěny jsou značně ztloustlé s kanálky pro plazmodesmy Buňky později odumírají a pletivo má funkci mechanické opory Ve stéblech trav, peckách

Podle schopnosti dělení 1. Dělivá Drobné buňky parenchymu s velkými jádry Rozlišujeme: Protomeristém – původní meristém Buňky se neustále dělí, dorůstají po celý život Primární - prvotní meristém Dceřiné buňky postupně ztrácejí dělivou schopnost a mění se v buňky trvalých pletiv.

Podle schopnosti dělení Sekundární – druhotný meristém Vzniká obnovením dělivé funkce trvalého pletiva U druhotně tloustnoucích orgánů (kambium, felogen) Latentní – utajený meristém Primární buňky jsou mezi buňkami trvalých pletiv, uchovávají si dělivou schopnost. Aktivní jen za určitých podmínek (např. řízkování) 2. Trvalá Buňky ztratily schopnost se dělit Vykonávají určitou funkci, ke které jsou přeměněny

Podle původu a převládající funkce: 1. Krycí Dlaždicové buňky, které k sobě těsně přiléhají Chrání před nadměrným vypařováním vody Vnější stěny buněk jsou ztloustlé a kryté tenkou vrstvou kutikuly (nepropustné pro vodu a plyny) Buňky se mohou přeměnit v: Průduchy (stomata) - 2 svěrací buňky s průduchovou štěrbinou - regulují výdej s vodou a plyny Vodní skuliny (hydatody) - vylučují vodu v kapalné stavu (gutace – kontryhel)

Podle původu a převládající funkce: Chlupy (trichomy) Krycí - jsou protažené do špičky, ochranná funkce Žláznaté – zakončeny paličkou, vylučovací funkce Žahavé – na vrcholu chlupu je ztenčené stěna, při dotyku se snadno ulomí - uvnitř žahavá, někdy jedovatá látka působící pálení a svědění Emergence Tentakule – u hmyzožravých rostlin Ostny – vznik přeměnou trichomu

Podle původu a převládající funkce: 2. Vodivá Rozvádí látky na různá místa v rostlině 3. Nasávací Buňky na kořenu vytváří kořenové vlásky, jsou tenkostěnné Propouští vodné roztoky živin 4. Vyměšovací Průduchy, které nemají schopnost se uzavírat, vyměšují kapky

Podle původu a převládající funkce 5. Zpevňovací Kolenchym a sklerenchym, zajišťují pevnost a pružnost 6. Asimilační Parenchym s hodně chloroplasty 7. Zásobní Parenchym a sklerenchym, ve kterých se ukládají zásobní látky

Děkuji za pozornost.