Kmen: členovci II. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou a systémem korýšů a dalších členovců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

třída Korýši (podkmen žabernatí)

Základní pojmy článkované tělo článkované končetiny chitin svlékání krunýř klepeta tykadlové žlázy perloočky plankton destruent skákací vidlice

uhličitanu vápenatého při růstu ji svléká (1x za rok) řády: stejnonožci různonožci desetinožci perloočky buchanky tělo: - hlavohruď + zadeček - kostra z chitinu a uhličitanu vápenatého při růstu ji svléká (1x za rok)

Rak říční čisté vody, až 25 cm

1. pár kráčivých končetin – klepeta 4 páry k pohybu stavba těla: pár kusadel u úst, 2 páry čelistí + 3 páry čelistních nožek - 2 páry tykadel 1. pár kráčivých končetin – klepeta 4 páry k pohybu 6ti článkový zadeček s ocasní ploutvičkou (každý článek nese 1 pár končetin)

cévní soustava: otevřená, vakovité srdce na hřbetě dýchací soustava: dýchá žábrami (podkmen žabernatí)

nervová soustava: hmat, čich, vylučovací soustava: tykadlové žlázy (na základním článku delších tykadel) nervová soustava: hmat, čich, v prvním článku kratších tykadel statocysta – buňky s brvami + zrnka písku – vnímá polohu Schopnost regenerace: doroste klepeto

složené oči (na pohyblivých stopkách)

Rozmnožování: oddělené pohlaví vnější oplození – sameček nalepí spermie na spodek zadečku samičky, ta naklade až 200 vajíček – oplozená si pak nalepí na zadečkové nožky – malí raci se 10-14 ještě drží samičky

Třída: Korýši vodní (moře i sladké vody), výjimečně suchozemští hlavohruď a zadeček, tělo kryté krunýřem tvořeným chitinem a uhličitanem vápenatým → vnější kostra krunýř neroste na hlavohrudi jsou dva páry tykadel, kusadla, čelisti a čelistní nožky, oči na stopkách, jeden pár klepet a čtyři páry kráčivých končetin obrázek 2

Třída: Korýši trávicí soustava začíná ústním otvorem, pokračuje jícnem, žaludkem, střevem a končí řitním otvorem dýchání – většinou pomocí žaber cévní soustava otevřená vylučování pomocí tykadlových žláz na základním článku delších tykadel nervová soustava žebříčkovitá dobře vyvinutý hmat a čich (tykadla), složené oči na stopkách rozmnožování pohlavní, oplození vnější, oddělená pohlaví ♀ oplozená vajíčka přilepuje na spodek ocasu

Zápis do sešitu Třída: Korýši vodní, výjimečně suchozemští hlavohruď - na hlavohrudi dva páry tykadel, kusadla, čelisti a čelistní nožky, oči na stopkách, jeden pár klepet a čtyři páry kráčivých končetin 6ti článkový zadeček s ocasní ploutvičkou tělo kryté krunýřem (chitin a uhličitan vápenatý) → vnější kostra, krunýř neroste, 1x ročně svléká TS trubicovitá - ústní otvor, jícen, žaludek, střevo a řitní otvor DS – většinou žábry CS otevřená vylučování – tykadlové žlázy na delších tykadlech NS žebříčkovitá - dobře vyvinutý hmat a čich (tykadla), složené oči na stopkách rozmnožování pohlavní, oplození vnější, oddělená pohlaví ♀ oplozená vajíčka přilepuje na spodek ocasu

i mírně znečištěné vody užší klepeta než R.říční Rak bahenní i mírně znečištěné vody užší klepeta než R.říční drobní vodní živ., zahnívající zbytky Rak říční

Rak kamenáč

Beruška vodní

Blešivec potoční

Kapřivec plochý

Humr evropský až 70 cm, má klepeta

Langusta obecná až 50 cm, nemá klepeta

Krevety: lovena pro jídlo

Kreveta čistič čistí těla murén, ryb

Kreveta jednorohá Kreveta ostnitá 200 - 400 m hloubka 40 m hloubka

Krab obecný U krabů schopnost regenerovat části končetin – spojeno s automonií – odvržení poškozeného klepeta nebo končetiny Zadeček ohnutý pod širokou hlavohruď, jedno klepeto bývá větší

Krab říční zavlečen do Evropy z Asie, kdysi i v Labi, až 10 cm šířka

Velekrab japonský rozpětí nohou až 3,6 m, štíhlé nohy a klepeta, Tichý oceán kolem Japonska, od 30 m hloubky, měkkýši

největší členovec světa

Krab houslista sameček jedno klepeto výrazně větší – k lákání samičky, máváním odhání ostatní samce – pohyby „houslisty“

Poustevník měkký dlouhý zadeček, využívá prázdné ulity plžů, jak roste musí je měnit

Poustevník palmový ostrovy Indického a Tichého oc., až 4 kg, mladé kokosové ořechy, vylezou pro ně i na strom

řád Stejnonožci – Beruška vodní 1,5 cm, spadlé listy, zbytky rostlin, potoky, rybníky, i v jeskyních

řád Stejnonožci – Stínka obecná 1,5 cm, rostlinné zbytky, má žábry – potřebuje vlhko, pod kameny, vlhká místa, stáčí se

řád Stejnonožci – Svinka obecná

řád Různonožci – Blešivec potoční 2,5 cm, plavou na boku, přežívají i mimo vodu, skáčou, zetlelé listí, zbytky drobných živočichů

řád Perloočky řád Buchanky součást planktonu (jezera, rybníky) Hrotnatka obecná (Dafnie), 3-4 mm větvený 2.pár tykadel - pohyb Buchanka obecná, tykadla k pohybu, samička 2 váčky s vajíčky v době rozmnožování

řád Žábronožci – Žábronožka letní 1,5 cm, ve slaných jezerech po celém světě, vajíčka mimo vodu vydrží až 5 let

řád Listonožky – Listonoh letní 4 cm, podobný pulci, 70 párů nohou, v kalužích, po celém světě

Zápis do sešitu Sladkovodní korýši rak říční, kamenáč, bahenní hrotnatka obecná řád perloočky součást planktonu buchanka obecná řád buchanky beruška vodní blešivec potoční listonoh jarní Žábronožka letní Kapřivec plochý

Zápis do sešitu Mořští korýši humr evropský langusta obecná rak poustevníček = poustevníček mořský měkký zadeček má zasunutý do ulity plže, symbióza se sasankou krab říční velekrab japonský garnát obecný kreveta baltická

Zápis do sešitu Suchozemští korýši stínka obecná svinka obecná

OPAKOVÁNÍ Sladkovodní korýši Mořští korýši Třída: Korýši vodní, výjimečně suchozemští hlavohruď a zadeček, tělo kryté krunýřem (chitin a uhličitan vápenatý) → vnější kostra, krunýř neroste na hlavohrudi dva páry tykadel, kusadla, čelisti a čelistní nožky, oči na stopkách, jeden pár klepet a čtyři páry kráčivých končetin TS trubicovitá DS – většinou žábry CS otevřená vylučování – tykadlové žlázy na delších tykadlech NS žebříčkovitá dobře vyvinutý hmat a čich (tykadla), složené oči na stopkách rozmnožování pohlavní, oplození vnější, oddělená pohlaví ♀ oplozená vajíčka přilepuje na spodek ocasu Sladkovodní korýši rak říční hrotnatka obecná řád perloočky součást planktonu buchanka obecná řád buchanky beruška vodní blešivec potoční Mořští korýši humr evropský langusta obecná rak poustevníček = poustevníček mořský měkký zadeček má zasunutý do ulity plže, symbióza se sasankou krab říční velekrab japonský garnát obecný kreveta baltická Suchozemští korýši stínka obecná svinka obecná

Otázky a úkoly Z čeho se skládá krunýř raka? Co je to plankton? Kteří korýši jsou součástí planktonu? Jak říkáme vztahu mezi rakem poustevníčkem a mořskou sasankou? U kterých organismů kromě členovců se ještě vyskytuje chitin?

Zdroje Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis 1 : pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přepracované vydání. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2002. 104 s. ISBN 80-7235-068-4. [2013-01-16] Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2013-01-16] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty. obr. 1 – humr evropský http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/72/Homarus_gammarus_03.JPG/640px-Homarus_gammarus_03.JPG obr. 2 – mnohonožka dvoupásá http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Ommatoiulus_sabulosus.JPG obr. 3 – stonožka škvorová http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/90/Steinl%C3%A4ufer_%28Lithobius_forficatus%29_1.jpg/640px-Steinl%C3%A4ufer_%28Lithobius_forficatus%29_1.jpg obr. 4 – mákovka vodní http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/PoduraAquatica.jpg/640px-PoduraAquatica.jpg