STAROVĚKÝ ŘÍM

DĚLENÍ DOBA KRÁLOVSKÁ REPUBLIKA CÍSAŘSTVÍ ROZDĚLENÍ ŘÍŠE ZÁPADOŘÍMSKÁ ŘÍŠE ZANIKLA R. 476 VÝCHODOŘÍMSKÁ ŘÍŠE ZANIKLA R. 1453 (BYZANC)

POLOHA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Středozemní moře Apeninský poloostrov, pohoří Apeniny Teplé, vlhké podnebí Řecká kolonizace: osady a městské státy

POČÁTKY MĚSTSKÉHO STÁTU ITALIKOVÉ: střední Itálie (kol. r. 1000 př. n. l.) Dolní tok Tiberu: Latinové Rodové zřízení, zemědělství a chov dobytka Osady podmaněny Etrusky: spojení osad u Tiberu, počátky města Říma, etruské písmo

ETRUSKOVÉ Neznámý původ Obchod s Řeky a Foiničany Noví přistěhovalci = živobytí, bezpečí Hospodářský rozvoj = Rozpad rodového zřízení Vláda králů, rodová šlechta chce omezit jejich moc Šlechta a lid vypudili etruského krále = Řím se stal republikou

SPOLEČENSKÉ ROZDĚLENÍ Plebejové: Potomci přistěhovalců Byli osobně svobodní Vojenská služba Neplnoprávní občané = nesmějí vykonávat úřady Živí se řemesly či obchodem Patricijové: Potomci původních římských rodů Plnoprávní občané Zastávají státní úřady Statkáři vlastnící nejlepší půdu

SPRÁVA REPUBLIKY Dva konzulové = voleni na dobu jednoho roku, nejvyšší velitelé vojska, soudní pravomoc Diktátor = vládl v době zvýšeného nebezpečí pro stát, neomezená pravomoc (pouze na 6 měsíců) Sněm občanský = scházel se podle setnin (římské vojenské oddíly) Rozhoduje o volbě úředníků, válce a míru. Pravomoc soudní, schvalování zákonů Senát: poradní sbor konzula, později větší moc

Vývoj Říma do ovládnutí Itálie Patricijové mají výsadní postavení = Plebejové jsou proti nim bezbranní Tribuni lidu: Plebejové si prosadili volbu vlastních úředníků = hájí práva plebejů, nedotknutelní Veto: Tribun může zamítnout jakékoli rozhodnutí konzulů, škodí-li podle nich plebejům Sepsány první zákony: soudní úředníci nesmějí rozhodovat svévolně

Společenské změny Plebejové mohou být voleni i jako konzulové Úřady čestné: vykonávány bezplatně = přístupné jen pro bohaté plebeje Nové dělení: bohatí - úřednická šlechta (úředníci, senátoři) a chudí (zemědělci, řemeslníci) Ženy a otroci bez práv Půda: bohatí statkáři x drobní rolníci x bezzemci Patron: bohatý majitel půdy a klient (člověk pod ochranou patrona)

OVLÁDNUTÍ APENINSKÉHO POLOOSTROVA Keltové = obléhají Řím, odtáhli s výkupným Etruskové a Latinové = útoky, loupeživé nájezdy, snaha zastavit moc Říma = porážka přímé podmanění odbojných území, některé kmeny získávají jako spojenci římské občanství Dobytí řeckých měst na jihu (Tarent) = Řím dobyl celou Itálii 272 př.n.l.

ARMÁDA ARMÁDA = postupně budováno stabilní vojsko Podmínkou vlastnit majetek (náklady na zbroj) Legie = oddíly pěchoty a jízdy Později v armádě i bezzemci, služba v armádě placená za žold, výstroj zdarma, stálá armáda

PUNSKÉ VÁLKY 264-146 př. n. l. Boj o ovládnutí Středozemního moře (Římané vs. Kartaginci-Punové) Kartágo: městský stát v severní Africe: Fénický původ, osady na Sicílii, snaha ovládnout řecká města, námořní obchod Římská armáda: silná pěchota Kartaginská armáda: válečné loďstvo, žoldnéři z cizích etnik (placeni za boj)

1. Punská válka 264-241 př. n. l. Boj o osady na Sicílii Boje na moři: Římané budují loďstvo, obklíčí a porazí u Sicílie kartaginské lodě Kartágo musí Římanům přenechat Sicílii, Korsiku a Sardinii

2. Punská válka 218-201 př. n .l. Kartágo obsazuje Hispánii – Španělsko (stříbro) Odvetné tažení proti Římanům v čele s kartaginským vojevůdcem Hannibalem 218 př. n. l. přechod přes Alpy se slony a útok ze severu římský vojevůdce Scipio porazil Kartágo Kartágo musí rozpustit armádu, Římu vydat loďstvo, bez souhlasu Říma nesmí vést ani obrannou válku

3. Punská válka 149-146 př. n. l. Kartágo se brání útoku afrických kmenů = Řím je obvinil z porušení míru (záminka k válce) Kartágo se tři roky brání = nemoci a hlad, poraženi Římany a zotročeni Spojenci v Řecku (Makedonie) a Balkánský poloostrov dobyt Římany Provincie = Sicílie, Sardinie, Korsika, Hispánie, Makedonie, Řecko = Římská říše světovou velmocí

Vznik římského impéria Římské provincie = všechna dobytá území Posádky římského vojska v provinciích Bohatství: slonovina, zlato, stříbro, ovoce, obilí, látky, masti, dovoz otroků Správci: volení úředníci ze senátu, vlastní obohacení správců a obchodníků Otroci: levná pracovní síla, vznik velkostatků

Sociální problémy drobní rolníci: slouží v armádě a jejich hospodářství upadá Bohatí velkostatkáři skupují či zabírají jejich půdu = z rolníků bezzemci, ale volební právo zůstává (občané) Žijí z podpory bohatých Bratři Gracchové: Tribuni lidu, podpora bezzemků Tiberius Gracchus: část státní půdy předat bezzemkům, schváleno zákonem, zabit Gaius Gracchus: levné obilí pro bezzemky, zabit

Krize a povstání otroků Bezzemci nepracují a nesmějí do armády = potulují se a vyvolávají nepokoje Do armády přijati i bezzemci za žold a se zbrojí Služba na 20 let, pak příděl půdy Otroci: přes 100 tis., práce v zemědělství, dílnách, na stavbách silnic a budov, sluhové a těžba v dolech a lomech = tvrdé podmínky, bez práv a důstojnosti

Gladiátoři Boj vycvičených (gladiátorské školy) otroků v aréně = gladiátorské zápasy Život poraženého závisel na vůli lidu a vládce SPARTAKOVO POVSTÁNÍ: útěk gladiátorů ze školy v Capua v čele se Spartakem Útěk z obklíčení na Vesuvu, putování Itálií: cíl Sicílie a Balkán, ale vory zničeny. Spory vůdců Poraženi 71 př. n. l. Padl i Spartakus, 6000 otroků zajato a ukřižováno podél cesty

KRIZE A PÁD REPUBLIKY

Občanská válka a konec republiky Žoldnéřská armáda: chrání hranice, drží pořádek v zemi, potlačuje otroky a zasahuje do dění v zemi Bohatí senátoři, zneužívající moc vs. Chudí, chtějí vlastní půdu, ne jen obilí Nejednota senátu, zájmy politiků = občanské války s podporou žoldnéřů

GAIUS JULIUS CAESAR Vynikající vojevůdce, politik a řečník Konzul, správce provincie Galie Občanská válka proti nepřátelům v senátu = neomezený diktátor na doživotí, senát omezen Podpora Octaviana, adoptovaného syna Caesara = konec republiky (triumvirát) Caesar r. 44 př. n. l. zavražděn v Senátu Boj o Egypt a následnictví po Caesarovi