„Vyplatí“ se nákladná léčba z pohledu sociálních rozpočtů?

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Centrová léčba roku několik poznámek
Advertisements

DŮSLEDKY SOCIÁLNÍCH UDÁLOSTÍ V RODINĚ Šimon Plecháček.
Životní úroveň (II. část)
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Zabezpečení v případě nemoci a svízelných sociálních situacích Mgr. Hana Svobodová.
Úvod do systému důchodového pojištění v ČR Mgr. Terezie Pemová.
Sociální pojištění Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Sociální zabezpečení a důchodová politika
Dnešní možnosti zdravotních pojišťoven při nákupu zdravotní péče Vladimír Kothera generální ředitel Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE Kladno, září 2005.
Organizace sociální správy
Reforma zdravotnictví ČSSD Zdravotnický systém potřebuje postupné úpravy a změny, tedy evoluční způsob reformy. Pravicové strany se v posledních letech.
Učíme se podnikat Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.00/
Sociální událost Mgr. Terezie Pemová.
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ „Zdravotnictví nejvyšší kvality dostupné pro všechny!“ MUDr. David Rath.
Hmotná nouze 29. června 2010 Bc. Ivana Šťastná vedoucí OSV
Právo sociálního zabezpečení J.Kožiak. Předmět úpravy  Pojem Právní odvětví, které upravuje pomoc občanům v tíživé společenské situaci z veřejných zdrojů.
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Léčiva u vzácných onemocnění (v kontextu dalších informací) PharmDr. Josef Suchopár Infopharm, a.s. Praha,
OSVČ – zdravotní pojištění 2014 Každý občan ČR a cizinec s přechodným či trvalým pobytem v ČR musí být zdravotně pojištěn Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném.
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
Alokační efektivita klíčových hráčů ve zdravotnictví Užitek pacienta Zdraví, uzdravení vnímané subjektivně Fyzická, psychická a sociální pohoda Zdraví,
OSVČ – sociální zabezpečení 2014
Novela zákona o důchodovém pojištění (I. etapa důchodové reformy) Technická novela nového zákona o nemocenském pojištění Petr Nečas ministr práce a sociálních.
INVALIDITA JAKO SOCIÁLNÍ UDÁLOST
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Důchodové pojištění JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
TÉMA 10 VÝDAJE NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ. Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může.
Analýza nákladové efektivity: panitumumab+mFOLFOX6 vs
Studie dopadů ukončení těžby lomu ČSA zpracovaná pro HSRM v roce 2015.
OSVČ – zdravotní pojištění 2014
OSVČ – zdravotní pojištění 2014 Každý občan ČR a cizinec s přechodným či trvalým pobytem v ČR musí být zdravotně pojištěn Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném.
Sociální pojištění Veřejný systém založený na rozpočtovém, nikoli pojistném principu. SZ a VZP.
Konference let Czechmed 22.Března. Otevření konference Uslyšíme – O HTA – O zákonu o ZP – O úhradových systémech zdravotnických prostředků a jejich.
„Problémy rodinné péče o osoby se zdravotním postižením“ Projekt „Nejsme chudinky, jsme hrdinky“ V Praze 30. září 2014.
Systém sociálního zabezpečení Úvod. Používané zkratky ÚP – úřad práce OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná OBZP – osoba bez zdanitelných příjmů ČSSZ.
1 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Roztroušená skleróza z hlediska lékařské posudkové služby ČSSZ MUDr. Vlastislav Kaplan Vrchní ředitel úseku lékařské.
Rozpočty obcí a krajů v roce 2009 v návaznosti na aktuální ekonomický vývoj Ministerstvo financí ČR Praha červen 2009 Jan Zikl ředitel odboru financování.
Doc. Vladimír Rogalewicz, CSc. CzechHTA, České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství, Kladno Využití.
Léková politika v České republice Mgr. Filip Vrubel odbor farmacie
Projekt MŠMTEU peníze středním školám Název projektu školyICT do života školy Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ ŠablonaIII/2 Sada41 AnotaceSociální.
Proč by měl dát zaměstnavatel šanci pracovat člověku po ukončení léčby aneb legislativou dané motivační nástroje Hana Potměšilová 23. října 2015, PRAHA.
Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno Číslo a název projektu:CZ.1.07/1.5.00/ – Investice do vzdělání nesou nejvyšší.
Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění …možný přínos moderní léčby Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment.
Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Biologická léčba doc. MUDr. Martin Vališ, PhD.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Financování zdravotnictví Financování zdravotnictví je odvozené od zdravotní politiky státu, ta vychází z: Stanovených.
ZÁKONNÁ POJIŠTĚNÍ - teorie Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková.
Odborné sociální poradenství. Konzultační telefonické hodiny: po – st; 9 – 12 hodin. Osobní schůzky musí být předem dohodnuty vzhledem k hygienicko-epidemiologickému.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Náklady a přínosy léčby diabetu Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment
Ekonomické a sociální aspekty diabetu MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA 20. květen 2014.
ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA Úvod do problematiky, dosažené výsledky Josef Vymazal.
Makroekonomické aspekty demografického vývoje doc. Ing. Miroslav Kuře, CSC., Ing. Lucie Marková, Ph.D. SVŠES.
„Vyplatí“ se nákladná léčba?
Rozvoj inovací v kontextu finančních možností českého zdravotnictví
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Správa sociálního zabezpečení
Jak se léčí MM v ČR = data z Registru Monoklonálních Gamapathií (RMG)
Sociální systém České republiky
Název školy : Základní škola a mateřská škola,
Sociální politika EU Dávky v nemoci.
Farmakoekonomické analýzy RS v České republice odkud a kam jdeme?
„Stárnutí populace – analýza nákladů zdravotního a sociálního systému“
Kontaktní pracoviště v Mostě
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Transkript prezentace:

„Vyplatí“ se nákladná léčba z pohledu sociálních rozpočtů? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

změna paradigmatu financování zdravotnictví VOLUME-BASED HEALTHCARE VALUE-BASED HEALTHCARE Hodnotou je maximální dostupnost zdravotních služeb, neomezený přístup a hustá síť poskytovatelů; koncept „švédského stolu“ Platím, protože poskytovatel „je“ a potřebuje „udržet kapacitu“ Nezáleží na objemu, ale na výsledku, nejvyšší hodnotou je dosažení zdraví/kompenzace Platím za výkon/dosažení jednotky efektu „Pay for performance“ Hodnotím náklady ve vztahu k výsledkům!

vyplatí se…ale komu? Záleží na perspektivě pohledu pacient: mortalita (předčasné úmrtí), morbidita (=hlavně kvalita života) a časná invalidita/ztráta produktivity zdravotní systém: snížení výskytu komplikací/hospitalizací, vyšší efektivita sociální systém: úspora nákladů (invalidita, pracovní neschopnost, dávky v nemoci, aj…) celá společnost: zvýšení práceschopnosti/produktivity = přímý ekonomický přínos pro společnost – prodloužení let života ve zdraví (HYE) Nové technologie/léky nebudou šetřit náklady, ale přinášejí vyšší kvalitu a efektivitu do systému zdravotního pojištění

vstup technologií/intervencí do systému v ČR léky zdrav. prostředky přístroje intervence /výkony vakcíny /prevence transparentní systém částečně NE pravidla ANO minimálně důvody k (ne)zařazení poměr náklady /přínosy HTA nepřímé/ sociální náklady

HTA obsahuje celospolečenskou perspektivu 1. Současné použití technologie 2. Popis nové/hodnocené technologie 3. Bezpečnost 4. Účinnost 5. Náklady a nákladová efektivita 6. Etické aspekty 7. Organizační aspekty 8. Sociální aspekty 9. Právní aspekty Zdroj: Core Model EUnetHTA

Kolik nás stojí NEMOC? (2015) Výdaje státního rozpočtu Zdravotní pojištění /zdravotní pojišťovny 248 mld. Kč Invalidita 44,3 mld. Kč Nemocenské pojištění 24,1 mld. Kč Nepojistné systémy 23,1 mld. Kč dávky pro OZP – 1,9 mld. PnP – 21,2 mld. Zdroj: MPSV v roce 2015 cca 420 tis. invalidních důchodců, 1,53 mil. případů pracovní neschopnosti

Predikce počtu invalidních důchodů

NEPŘÍMÉ (SOCIÁLNÍ) NÁKLADY = POHLED SPOLEČNOSTI NA ONEMOCNĚNÍ Zkrácení očekávané délky života/předčasné úmrtí Ztráta podílu na HDP a jiných hodnotách Ztráta produktivity Invalidita a předčasný odchod do důchodu Pracovní neschopnost = „absenteeism“ Snížení pracovního výkonu = „presenteeism“ Invalidní důchody Nemocenské dávky Sociální dávky (sociální podpora, příspěvek na péči, hmotná nouze,..) Ošetřovatelská a neformální péče Pohled sociálních rozpočtů

PRACOVNÍ STATUS A PRODUKTIVITA Zaměstnaný Nezaměstnaný Krátkodobá prac. neschopnost Neschopnost pracovat, Nezaměstnanost, Předčasná invalidita (I.-III. Stupeň), Dobrovolná nezaměstnanost Dlouhodobá prac. neschopnost Produktivita Občasný absentismus Normální Presentismus Permanentní absentismus

Náklady na RA podle závažnosti onemocnění Švédsko UK 300 16 14 250 12 200 UK Sterling (£ 1000) 10 Swedish Kronor (SEK 1000) 150 8 6 100 4 50 2 <0.6 0.6 <1.1 1.1 <1.6 1.6 <2.1 2.1 <2.6 >2.6 <0.6 0.6 <1.1 1.1 <1.6 1.6 <2.1 2.1 <2.6 >2.6 £1 = SEK 15; €1 = SEK 9.3, £0.6 Přímé náklady Nepřímé náklady Kobelt G et al. Arthritis Rheum. 2002;46:2310-9. 10

Nepřímé náklady u psoriázy - ČR Pracovní neschopnost = 18,4% pracovní doby (29 dnů/6 měsíců) Klimeš, Doležal – ISPOR 2010

Ztráta produktivity (pracovně aktivní i neaktivní skupina pacientek)

NÁKLADY SPOJENÉ SE ZTRÁTOU PRODUKTIVITY – PSORIATICKÁ ARTRITIDA Průměrný věk = 43,3 roku, 17 let od diagnózy: Pracovní neschopnost = 6,3 hodiny během 1 týdne (absentismus) Snížení pracovního výkonu o 36% (presentismus) Omezení běžných aktivit o 58%

Pracovní produktivita WPAI (posledních 7 dní) Pacienti léčení biologiky mají meně dnů pracovní neschopnosti a vyšší pracovní výkon, přestože mají závažnější onemocnění (+ PsA)

Účinnost biologické léčby: Práceschopnost pacientů Prof. Pavelka – Jihlava 2016 N = 1 568 Obnovení práceschopnosti pacientů invalidních či v pracovní neschopnosti (N = 391) Práceschopnost při zahájení léčby Obnovení práceschopnosti během dvou let (95% IS): 44,4 % (38,9; 49,8)% Neznámo Plný invalidní důchod Invalidita částečná Nezaměstnanost ze zdravotních důvodů Nemocenská Starobní důchod Mateřská dovolená Student Bez zaměstnání - aktivní hledání práce Práce na zkrácený úvazek Práce na plný úvazek Invalidita či pracovní neschopnost 391 (24,9 %) Podíl pacientů (%) Doba od zahájení léčby (měsíce) Ztráta práceschopnosti pacientů pracujících či práci hledajících (N = 999) Pracující či aktivně hledá práci 999 (63,7 %) Ztráta práceschopnosti během dvou let (95% IS): 14,1 % (11,7; 16,6) % Podíl pacientů (%) Doba od zahájení léčby (měsíce)

Klinické výsledky a kvalita života po 3 měsících léčby

Změna pracovní produktivity po 3 měsících léčby

Nepřímé náklady rostou se zhoršující se funkcí projekt s RÚ

Data ZP (KZP) ambulantní, nemocniční léky ostatní Struktura a tok dat Definovaná kohorta pojištěnců (anonymní identifikátory) Modul sociální péče = nepřímé náklady* Modul zdravotní péče = přímé náklady *…bude nám chybět: prezentismus neformální péče (snaha odhadnout na základě literatury a dříve Provedených obdobných studií; např. COMS a jiné) Modul charakteristik onemocnění (registr ReMuS) = stadium nemoci Např. Rostroušená Skleróza: prvních 1 000 pts., kteří přišli k ambulantnímu ošetření od 1.1. 2015 - údaje od prvního objevení se dg G35 (dvě po sobě jdoucí dg pro odstranění tzv. „false positive“) Pojistné systémy (ČSSZ) invalidní důchody pracovní neschopnost Nepojistné systémy (ÚP) příspěvek na péči, pomůcky, mobilitu Např. EDSS, počty relapsů, schopnost chůze

závěry Náklady na inovativní léčbu rostou…a ještě porostou (=realita) Jejich vstup do úhrady je přísně limitován nejnižší cena/úhrada v EU přísně hodnocené přínosy hranice ochoty platit opožděný vstup (SŘ = cca 16 měsíců) Pokud budem limitovat vstup/objem, budeme snižovat kvalitu péče Je třeba změnit naše zdravotnictví z orientace na objem na orientaci na výkon/výsledky volume-based →→→ value/based Principy “úhrada za výsledek/výkon” (HTA) je nutné aplikovat i na jiné oblasti Pokud nebudeme sledovat nepřímé náklady a výdaje sociálních systémů ve vztahu k diagnózám, budou rozhodnutí o úhradách vždy chybná z pohledu státních financí

Děkuji za pozornost!