Autorskoprávní, soutěžní a etické aspekty přebírání obsahu v tradičních médiích a na internetu Právnická fakulta Univerzity Karlovy předmět: Mediální právo JUDr. Dagmar Hartmanová

Tisk dotčená práva právo autorské (slovesná díla, fotografie, grafiky, kresby) právo vydavatele k periodiku jako databázi (§ 88 a násl. AZ) aktuálně v rámci EU – návrh zavedení zvláštního práva vydavatele regulace tiskový zákon (+ obecné předpisy) povinná evidence u MK ČR (volný přístup na trh) odpovědnost za obsah periodického tisku odpovídá vydavatel (§ 4 TiskZ) vydavatel neodpovídá podle TiskZ za pravdivost údajů obsažených v reklamě a v inzerci uveřejněné v periodickém tisku (§ 5 TiskZ) profesní organizace Unie vydavatelů (www.uvdt.cz) ABC ČR Kancelář ověřování nákladu tisku (www.abccr.cz)

Vysílání dotčená práva právo autorské + práva související s právem autorským právo vysílatele k vlastnímu vysílání regulace zákon o provozování vysílání (+ obecné předpisy) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání - orgán dohledu pro pozemní vysílání licence udělovaná RRTV odpovědnost provozovatel je povinen provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní účet a na vlastní odpovědnost a nést odpovědnost za obsah vysílání [§ 32 odst. 1 písm. a) ZRTV] povinnosti stanovené v § 32 odst. 1 ZRTV ve vztahu k pořadům je provozovatel vysílání povinen plnit rovněž ve vztahu ke všem dalším částem vysílání, nestanoví-li zákon jinak (§ 32 odst. 5 ZRTV) profesní organizace Asociace televizních organizací (www.ato.cz) Asociace provozovatelů soukromého vysílání (www.apsv.cz)

Internet dotčená práva právo autorské + práva související s právem autorským právo provozovatele k webu jako databázi (§ 88 a násl. AZ) regulace obecné předpisy – pro AVMS zákon č. 132/2010 Sb. o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání – orgán evidence a dohledu nad AVMS odpovědnost odpovědnost podle obecných předpisů, vyjma AVMS – speciální úprava (odpovědnost poskytovatele podle zákona č. 132/2010 Sb.) omezení odpovědnosti – obsah ukládaný třetími osobami (sociální sítě, diskuze, blogy, user generated content - § 5 zákona č. 480/2004 Sb.) profesní organizace Sdružení pro internetový rozvoj (www.spir.cz)

autorské dílo (§ 2 AZ) = dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (! část díla, název i jména postav) fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem, jsou chráněny jako dílo fotografické. dílem není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. ochrana se nevztahuje na úřední dílo - právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, … státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany [§ 3 písm. a) AZ]

databáze (§ 88 a násl. AZ) = soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření zvláštní práva k databázi přísluší pořizovateli databáze, pokud pořízení, ověření nebo předvedení obsahu databáze představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany (§ 88a odst. 1 AZ) pořizovatel databáze má právo na vytěžování (= přepis) nebo na zužitkování (zpřístupnění) celého obsahu databáze nebo její kvalitativně nebo kvantitativně podstatné části a právo udělit jinému oprávnění k výkonu tohoto práva (§ 90 odst. 1 AZ) opakované a systematické vytěžování nebo zužitkování nepodstatných částí obsahu databáze a jiné jednání, které není běžné, přiměřené a je na újmu oprávněným zájmům pořizovatele databáze, není dovoleno (§ 90 odst. 5 AZ)

související práva právo výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu = výkon herce, zpěváka, hudebníka, tanečníka, dirigenta, sbormistra, režiséra nebo jiné osoby, která hraje, zpívá, recituje, předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo a výtvory tradiční lidové kultury (§ 67 odst. 1 AZ) právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu = výlučně sluchem vnímatelný záznam zvuků výkonu výkonného umělce či jiných zvuků, nebo jejich vyjádření (§ 75 odst. 1 AZ) právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu = záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem pohybu, ať již doprovázených zvukem, či nikoli, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem (§ 79 odst. 1 AZ) právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání = výsledek šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření rozhlasem nebo televizí pro příjem veřejností (§ 83 odst. 1 AZ) ! Souběh ochrany (§ 105 AZ): Právo autorské není dotčeno právy souvisejícími s právem autorským ani právem pořizovatele databáze k jím pořízené databázi.

základní princip autorského práva § 12 odst. 1 AZ: autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem. (vztahuje nejen na dílo jako celek, ale i jeho části) výjimky a omezení (§ 29 a násl. AZ) lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v AZ a pouze tehdy, pokud takové užití není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora *platí i pro související práva, neplatí pro databáze

citace (§ 31 AZ) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, … vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. ! citovat lze jen ze zveřejněných děl x zpravodajská licence dle § 34 písm. b) AZ platí i pro díla nezveřejněná

zpravodajská licence (§ 34 AZ) Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije … b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu, c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno, d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno; je vždy nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech podle písmen b) a d) nemožné.

mezinárodní právo - RÚB Citace - článek 10 odst. 1 a 3: (1) Citace z díla, které bylo oprávněně zpřístupněno veřejnosti včetně citací z novinových článků a z časopisů ve formě tiskových přehledů, jsou dovoleny s podmínkou, že jsou v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu odůvodněném sledovaným účelem. (3) Při citacích a užití podle předchozích odstavců je nutno uvést pramen a autorovo jméno, je-li toto jméno v pramenu obsaženo. Zpravodajská licence - článek 10bis: (1) Zákonodárstvím států Unie se vyhrazuje, aby dovolila rozmnožovat tiskem, vysílat rozhlasem či televizí nebo přenášet na veřejnost po drátě články o aktuálních hospodářských, politických nebo náboženských otázkách uveřejněné v novinách nebo časopisech nebo díla téže povahy vysílaná rozhlasem či televizí, pokud rozmnožování, vysílání rozhlasem či televizí nebo takový přenos není výslovně vyhrazen. Vždy je však nutno zřetelně uvést pramen; právní následky porušení této povinnosti určují právní předpisy státu, kde se uplatňuje nárok na ochranu. (2) Rovněž se vyhrazuje zákonodárstvím států Unie stanovit podmínky, za nichž mohou být při zpravodajství o aktuálních událostech fotografií, filmem, vysíláním rozhlasem či televizí nebo přenosem na veřejnost po drátě rozmnožována a zpřístupňována veřejnosti v míře odůvodněné sledovaným informačním účelem literární nebo umělecká díla při takové události zhlédnutá nebo vyslechnutá.

vývoj úpravy v RÚB 1886: Článek 7 – povinná bezúplatná licence pro rozmnožování Články z novin a časopisů vydaných v jakémkoliv státě Unie mohou být rozmnožovány v originálním znění či v překladu v ostatních státech Unie, pokud to autoři či vydavatelé výslovně nezakázali. Pro časopisy je dostačující, pokud je zákaz uveden v obecných pravidlech na začátku každého vydání časopisu. Tento zákaz se v žádném případě netýká článků politické diskuze, denních zpráv nebo různých informací. 1896: Z článku 7 byly vyjmuty články vycházející na pokračování, včetně povídek a přidána povinnost při nezapovězeném převzetí uvést zdroj: Články vycházející na pokračování, včetně povídek, vydané v novinách či časopisech v některém ze státu Unie, nemohou být rozmnožovány v originále či překladu v jiných státech bez svolení autorů nebo jejich oprávněných zástupců. Toto ustanovení platí stejně i pro ostatních články v novinách nebo časopisech, pokud autoři nebo vydavatelé výslovně v novinách nebo časopise samotném uvedli, že je rozmnožování zakázáno. Pro časopisy je dostačující, pokud je zákaz uveden v obecných pravidlech na začátku každého vydání časopisu. V případě absence zákazu mohou být takové články rozmnožovány za podmínky, že je uveden zdroj. Tento zákaz se v žádném případě netýká článků politické diskuze, denních zpráv nebo různých informací.

1908: Článek 9 - omezení pouze na převzetí z novin do novin a denní zprávy jsou vyloučeny z ochrany Články vycházející na pokračování, včetně povídek, a všechna další díla literární, vědecká nebo umělecká bez ohledu na jejich obsah, vydaná v novinách či časopisech v některém ze státu Unie, nemohou být rozmnožována v originále či překladu v jiných státech bez svolení autorů. S výjimkou článku vycházejících na pokračování a povídek, jakýkoliv novinový článek může být rozmnožován jinými novinami, pokud není rozmnožování výslovně zakázáno. Musí být však uveden zdroj; právní důsledky porušení této povinnosti se řídí právními předpisy státu, kde je ochrana uplatňována. Ochrana podle Úmluvy se nevztahuje na denní zprávy a různé informace, které jsou pouhými údaji. 1928: Článek 9 (1) Články vycházející na pokračování, včetně povídek, a všechna další díla literární, vědecká nebo umělecká bez ohledu na jejich obsah, vydaná v novinách či časopisech v některém ze státu Unie, nemohou být rozmnožována v originále či překladu v jiných státech bez svolení autorů. (2) Články o aktuálních hospodářských, politických nebo náboženských otázkách mohou být rozmnožovány tiskem, pokud není rozmnožování výslovně vyhrazeno. Musí být však uveden zdroj; právní důsledky porušení této povinnosti se řídí právními předpisy státu, kde je ochrana uplatňována. (3) Ochrana podle Úmluvy se nevztahuje na denní zprávy a různé informace, které jsou pouhými údaji.

1948: drobné formulační změny + přidán článek 10bis Zákonodárstvím států Unie se vyhrazuje, aby určila podmínky, za nichž mohou být zaznamenány, rozmnožovány a sdělovány veřejnosti krátké části literárních a uměleckých děl za účelem zpravodajství o aktuálních událostech prostředky fotografie, filmu nebo rozhlasového vysílání. 1967: změna výjimky z mandatorní na fakultativní 1963 – silný tlak na úplné vypuštění výjimky ze strany Mezinárodního svazu novinářů (stačí zachovat právo citace, převzetí celých článků je překonané) došlo k posunu „denních zpráv“ do článku 2 odst. 8 Úmluvy (není ochrana) zpravodajská licence posunuta do článku 10bis (dnešní znění) – do odst. 2 přidáno omezení „informačním účelem“ 1967: citace – zásadní změna rozšíření z původního omezení pro vyučovací a vědecké účely na jakýkoliv účel za předpokladu naplnění „poctivých zvyklostí“ + citace z novin a časopisů (přidáno už revizí v roce 1948) (od roku 1948 povinnost uvádět zdroj)

evropské právo článek 5 odst. 3 písm. c) a d) Směrnice o informační společnosti: dovolené výjimky z práva na rozmnožování, rozšiřování a sdělování: c) rozmnožování tiskem, sdělování veřejnosti nebo zpřístupňování zveřejněných článků o aktuálních hospodářských, politických nebo náboženských tématech nebo vysílaných děl nebo jiných předmětů ochrany stejné povahy v případech, kdy takové užití není výslovně vyhrazeno a pokud je uveden zdroj včetně jména autora, nebo užití děl nebo jiných předmětů ochrany ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu opodstatněném informativním účelem a pokud je uveden zdroj včetně jména autora, je-li to možné; d) citáty pro takové účely, jako je kritika nebo recenze, za předpokladu, že se vztahují k dílu nebo jinému předmětu ochrany, které již byly oprávněným způsobem zpřístupněny veřejnosti, že uvádějí zdroj včetně jména autora, je-li to možné, a že jejich užití je v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem;

soutěžní aspekty § 2972 NOZ: Kdo se účastní hospodářské soutěže (soutěžitel), nesmí při soutěžní činnosti, ani při sdružování k výkonu soutěžní činnosti, vlastní účast v hospodářské soutěži nekalou soutěží zneužívat, ani účast jiných v hospodářské soutěži omezovat. § 2976 NOZ: Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje. vydavatelé, provozovatelé vysílání a internetových služeb = soutěžitelé (i napříč jednotlivými mediatypy) x osoby, které se soutěže neúčastní (osobní stránky, sociální sítě apod.) trhy: čtenářský (divácký, uživatelský) x reklamní protisoutěžní charakter: užívám obsah, za jehož pořízení jsem nic nezaplatil (šetřím náklady) x odebírám návštěvnost (sledovanost) a tím získávám reklamní či distribuční příjmy předpokladem protisoutěžní povahy je větší rozsah (či soustavnost)

přebírání obsahu z tisku právní úprava se v čase nemění, ale mění se technologie před rokem 1990 – přirozená ochrana převzetí = fyzický „přepis“ (časové a technické problémy – např. nemožnost převzetí fotografií) po roce 1990: počítače (zpracování v elektronické podobě) + nástup monitoringu médií (Anopress, Newton) internetová podoba „tradičních“, hlavně tištěných médií (např. Mladá fronta DNES → iDNES.cz) nové tisíciletí: digitální vydání tištěných titulů (zpřístupnění v čase „D-1“, tzn. předvečer prodeje na stánku) zpravodajské agentury – (zprávy „MF DNES: …“) → následně uváděné: „ČTK: …“)

přebírání obsahu ve vysílání zpravodajství a publicistika je doménou veřejnoprávních médií – přebírají je spíš internetové „televize“ komerční televize – investují spíše do zábavy aktuální kauza – O2TV – exkluzivní licence na vysílání ligy mistrů ve fotbale (předběžné opatření proti kabelovým a satelitním operátorům – blokace zahraničních vysílatelů) rozhlasové vysílání – OSA/INTERGRAM – rovný přístup k obsahu pro všechny provozovatele ______________________________________________ HbbTv – není vysíláním ve smyslu zákona č. 231/2001 Sb. = mimo regulaci RRTV (využití programatické reklamy)

způsoby přebírání obsahu na internetu tradiční = pořízení rozmnoženiny (části) díla a její zpřístupnění na internetové stránce rozesílání prostřednictvím e-mailu (zpravodajské přehledy) framing (rámování) – zobrazení (části) cizí stránky hypertextové odkazy agregátory zpráv Otázky: Přebírání není problém, když je obsah stejně zpřístupňován zadarmo a může ho vidět každý, ne? Jde vůbec o užití díla u framingu, odkazů a agregátorů?

kauzy Google Google News tzv. agregátor zpráv – cizí obsah vybraný editorem Google Google Images zobrazení fotografií a grafiky bez jakékoliv souvislosti se zdrojovou stránkou (změna cca 2012) ? jde o porušení autorských práv, neoprávněné vytěžování databáze a nekalé soutěžní jednání? ? kolik zaměstnává Google novinářů? ? jaké jsou náklady Google na pořízení obsahu? odpověď Google – stránky nemusíte indexovat (= nebudeme na nich vyhledávat) x vyhledávání (obecně) – nemalý zdroj návštěvnosti

etický kodex SPIR Sdružení pro internetový rozvoj v České republice, z.s.p.o. (SPIR) je profesní sdružení působící v oblasti internetu od roku 2000 členové – významní poskytovatelé obsahu na internetu (vydavatelské domy, operátoři, provozovatelé vysílání kromě ČT, reklamní agentury) Etický kodex přebírání zpráv na internetu 2012: zásady přebírání obsahu výklad příslušných ustanovení autorského zákona správné zdrojování využívání obsahu RSS kanálů ochrana svobody internetové diskuze Aktuálně největší problém: Adblocking

rozhodnutí soudního dvora EU SGAE - rozhodnutí C‑306/05 ze 7. 12.2006 zpřístupňování vysílání na hotelovém pokoji pojem „nová veřejnost“ Svensson - rozhodnutí C‑466/12 z 13.2.2014 hypertextové odkazy – jedná se o užití díla jeho sdělováním veřejnosti? BestWatter - rozhodnutí C-348/13 z 21. 10. 2014 framing – jedná se o užití díla jeho sdělováním veřejnosti? GS Media BV – rozhodnutí C‑160/15 z 8.9.2016 Hypertextové odkazy na nelegální zdroj - – jedná se o užití díla jeho sdělováním veřejnosti?

z odůvodnění rozhodnutí SGAE 41  Jak totiž vysvětluje průvodce Bernskou úmluvou, výkladový dokument vypracovaný WIPO, který, aniž by byl právně závazný, nicméně přispívá k výkladu uvedené úmluvy, autor tím, že udělí souhlas k vysílání svého díla rozhlasem či televizí, zohledňuje pouze přímé uživatele, to znamená držitele přijímačů, kteří jednotlivě nebo v soukromém či rodinném kruhu přijímají jednotlivé pořady. Podle tohoto průvodce, jakmile k tomuto příjmu dochází pro širší okruh obecenstva nezávislým aktem, prostřednictvím kterého je vysílané dílo sdělováno nové veřejnosti, a někdy i za účelem dosažení zisku, může využívat poslechu nebo sledování díla nová část veřejnosti přijímající pořad a sdělování pořadu prostřednictvím tlampačů nebo podobných zařízení již není pouhým příjmem samotného pořadu. Jak uvádí zmíněný průvodce, tento veřejný příjem dává podnět k využití výlučného práva autora ke svolení tohoto příjmu.

z odůvodnění rozhodnutí Svensson 27 Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že pokud všichni uživatelé jiné stránky, kterým byla dotčená díla sdělena prostřednictvím hypertextového odkazu, mohli mít přímý přístup k těmto dílům na stránce, na které byla tato díla sdělena prvotně, a to bez zásahu provozovatele této jiné stránky, je třeba mít za to, že uživatelé stránky spravované posledně uvedeným provozovatelem jsou potenciálními adresáty prvotního sdělení, a tedy součástí veřejnosti, kterou nositelé autorského práva brali v potaz při udílení svolení k prvotnímu sdělení. 28 Svolení nositelů autorského práva k takovému sdělování veřejnosti, jako je sdělování dotčené v původním řízení, tedy není při neexistenci nové veřejnosti nutné.

29 Takové zjištění nemůže být zpochybněno v případě, že by předkládající soud shledal, což ze spisu jasně nevyplývá, že kliknou-li uživatelé internetu na dotčený odkaz, dílo se zobrazí takovým způsobem, že sice vyvolá dojem, že je zobrazováno na stránce, na které se tento odkaz nachází, avšak ve skutečnosti pochází z jiné internetové stránky. 30 Tato další okolnost totiž nijak nemění závěr, že skutečnost, že je na jedné stránce uveden hypertextový odkaz na chráněné dílo, které je zveřejněné a volně přístupné na jiné stránce, má za následek zpřístupnění uvedeného díla uživatelům první stránky, a představuje tedy sdělování veřejnosti. Avšak vzhledem k tomu, že neexistuje nová veřejnost, svolení nositelů autorského práva není každopádně k takovému sdělování veřejnosti nutné.

31   Naproti tomu v případě, kdy hypertextový odkaz umožňuje uživatelům stránky, na které se tento odkaz nachází, obejít omezující opatření, která byla na stránce, na které se nachází chráněné dílo, přijata za účelem omezení přístupu veřejnosti k tomuto dílu pouze na předplatitele této stránky, a představuje tak zásah, bez kterého by uvedení uživatelé nemohli mít šířená díla k dispozici, je třeba všechny tyto uživatele považovat za novou veřejnost, kterou nositelé autorského práva nebrali v potaz při udílení svolení k prvotnímu sdělení, takže svolení nositelů je k takovému sdělování veřejnosti nutné. Tak je tomu zejména tehdy, není-li již dílo zpřístupněno veřejnosti na stránce, na které bylo sděleno prvotně, nebo je-li napříště na této stránce zpřístupněno pouze pro omezenou veřejnost, zatímco na jiné internetové stránce je přístupné bez svolení nositelů autorského práva. 32   … čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29 musí být vykládán v tom smyslu, že skutečnost, že jsou na jedné internetové stránce uvedeny hypertextové odkazy na díla, která jsou volně dostupná na jiné internetové stránce, nepředstavuje sdělování veřejnosti podle tohoto ustanovení.

rozhodnutí BestWatter Pouhou skutečnost, že chráněné dílo, volně dostupné na internetové stránce, je vloženo na jinou internetovou stránku prostřednictvím odkazu používajícího techniku „framing“, nelze kvalifikovat jako „sdělování veřejnosti“ ve smyslu čl. 3 odst. 1 Směrnice o informační společnosti, jestliže tím dotčené dílo není sdělováno nové veřejnosti a ke sdělení nedochází za použití specifické technologie, která se liší od technologie původního sdělování. (! analogie GS Media BV – nelegální zdroj)

rozhodnutí GS Media BV Článek 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti musí být vykládán v tom smyslu, že za účelem posouzení, zda umístění hypertextových odkazů na internetové stránce na chráněná díla, která jsou volně dostupná na jiné internetové stránce bez souhlasu nositele autorského práva, představuje „sdělování veřejnosti“ ve smyslu tohoto ustanovení, je třeba určit, zda byly tyto odkazy poskytnuty nikoli za účelem dosažení zisku osobou, která nevěděla nebo nemohla rozumně vědět o protiprávní povaze zveřejnění těchto děl na této jiné internetové stránce, nebo zda naopak byly poskytnuty za účelem dosažení zisku, v kterémžto případě musí být taková znalost presumována.

sociální sítě právní režim – zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti provozovatel poskytuje prostor uživatelům k ukládání (+ zpřístupňování obsahu) provozovatel nekontroluje obsah a primárně za něj neodpovídá (povinnost odstranit jej v případě upozornění na právní závadnost) → nebezpečí „fake news“ → nebezpečí obsahu, který porušuje práva třetích osob provozovatel může upravovat pravidla pro přebírání obsahu (! většinou bez záruky za práva nositele majetkových autorských práv a práv souvisejících) – např. youtube

sociální sítě jako zdroj obsahu proč je to aktuálně taková debata? informace a fotografie „no name“ osob informace veřejně známých osobách a od nich (ověřené, lehce dostupné, krátké) = úspora nákladů platí stejná pravidla jako u ostatních zdrojů je třeba rozlišovat míru „soukromého charakteru“ (twitter x fcb) rozhodnutí Ústavního soudu (III.ÚS 3844/13 z 30.10.2014): Povaha sociální sítě Facebook není jednoznačně soukromá či veřejná. Vždy záleží na konkrétních uživatelích, jakým způsobem si míru soukromí na svém profilu, případně přímo u jednotlivých příspěvků, nastaví. Prostřednictvím této sítě může uživatel komunikovat pouze s jediným dalším uživatelem, a to aniž by tuto komunikaci mohli vidět, či do ní zasahovat, ostatní uživatelé. Taková komunikace by pak jistě mohla být považována za ryze soukromou, byť uskutečněnou prostřednictvím sociální sítě využívané miliardou uživatelů.

Otázky? Děkuji za pozornost.