ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk

SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE 90. LET rozvoj průmyslu v českých zemích – růst měst, prohloubení politické krize, vrcholí národně politický boj s Vídní (nedořešeno úsilí o politickou svobodu národa), sociální rozpory – radikalizace dělnictva i inteligence skepse a pocity hořkého zklamání, rozchod kultury s vládnoucí společností, program negace dosavadních společenských a uměleckých ideálů starší generace (představitelka národně obrozeneckých tradic) x mladší generace (vliv zahraniční literatury, zvl. francouzských prokletých básníků, obdiv k individualismu, nové způsoby vyjádření, projevy moderních uměleckých směrů)

ČESKÁ MODERNA 1895 – vyšel Manifest České moderny v časopise Rozhledy generace básníků, literárních kritiků a politických novinářů v české literatuře v 90. letech 19. a na počátku 20. století 1895 – vyšel Manifest České moderny v časopise Rozhledy autoři – J. S. Machar, F. X. Šalda (literární kritik), podepsali ho např. A. Sova, O. Březina, V. Mrštík volné sdružení spisovatelů, bez jednotného uměleckého programu různorodost umělecká i názorová – důraz na individualitu, osobité pojetí tvorby jednotící prvek = nonkonformismus, rozchod s vládnoucí politikou, polemické srážky s představiteli politiky (proti církvi, mladočechům) návaznost na Havlíčka a Nerudu, útoky proti lumírovcům i realistům kritizovali nacionalismus, žádali všeobecné hlasovací právo, podporovali dělnické hnutí a ženskou emancipaci pronikání nových uměleckých směrů = tvůrčí inspirace, ne napodobování nové pojetí literární kritiky (svébytná literární tvorba)

JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942) - básník (autor politické poezie), satirik a publicista, spoluautor Manifestu České moderny, představitel kritického realismu narodil se v Kolíně v rodině mlynáře vystudoval gymnázium v Praze po roční vojenské službě odešel jako bankovní úředník do Vídně, kde zůstal přes 30 let sblížil se s Masarykem a stal se členem Realistické strany, na Masarykovo přání se po r. 1918 vrátil do Československa přijal úřad generálního inspektora československé armády, funkce se však r. 1924 vzdal, protože měl názorové rozpory s Masarykem, později se stal stoupencem krajní pravice patřil mezi svobodné zednáře, byl také navržen na Nobelovu cenu za literaturu zemřel v Praze

MACHAROVO DÍLO Confiteor I. – III. – z lat. zpovídám se, vyznávám, sbírka politické a společenské lyriky Čtyři knihy sonetů – společenská lyrika, kritika české společnosti, měšťanství, jednání politiků a falešné morálky Tristium Vindobona – Žalozpěvy z Vídně, politická poezie, vrchol Macharova díla, poukázal na neutěšené postavení národa v Rakousko-Uhersku, na znehybnění českého politického a národního života a vady našeho národního života Zde by měly kvést růže – veršované povídky, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti Svědomím věků – devítidílný básnický cyklus, věnuje se historickému vývoji morálky

ANTONÍN SOVA (1864 – 1928)

ŽIVOT A. SOVY básník a prozaik, impresionista a symbolista obliba jižních Čech a Vysočiny – básník české krajiny narodil se v Pacově v rodině venkovského učitele maturoval na gymnáziu v Písku, poté odešel do Prahy studovat práva, ale pro nedostatek peněz se musel vrátit domů díky A. Heydukovi a J. Vrchlickému se uchytil v Ottově slovníku naučném aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy r. 1892 navštívil Itálii r. 1895 podepsal Manifest České moderny v letech 1898 – 1920 byl 1. ředitelem pražské Městské knihovny (navštívil knihovny v Německu a Belgii) před 1. světovou válkou se u něj projevila těžká a bolestná choroba (nejspíš syfilis), která mu nakonec znemožnila volný pohyb zemřel v Pacově

SOVOVO DÍLO Květy intimních nálad – impresionistická přírodní lyrika, obrazy české krajiny, do krajiny promítá své duševní stavy Z mého kraje – subjektivní a přírodní lyrika, básnický portrét rodného kraje, Pacovska a Lukavecka Zlomená duše - symbolistická sbírka, rozpor mezi snem a skutečností, v tomto díle se rozchází se společností, psáno volným veršem Vybouřené smutky, Údolí Nového království, Ještě jednou se vrátíme – symbolistické sbírky Zpěvy domova - vlastenecká poezie, reakce na 1. světovou válku, odpor k válce, obavy o osud národa, přimknutí k základním hodnotám - rodině, tradici a české krajině Ivův román – psychologický román

OTOKAR BŘEZINA (1868 – 1929)

ŽIVOT O. BŘEZINY básník, představitel symbolismu vlastním jménem Václav Jebavý narodil se v Počátkách v rodině venkovského ševce po maturitě složil učitelské zkoušky a stal se učitelem v Nové Říši, později v Jaroměřicích nad Rokytnou v letech 1892–1893 převládá v Březinově rozpoložení deprese, melancholie, pochybnosti o smyslu tvorby - přijal Šaldovy teoretické zásady a zcela odmítl svou dosavadní tvorbu r. 1919 se stal členem České Akademie a získal čestný doktorát Karlovy univerzity r. 1925 odešel do výslužby - učitelství považoval za nutné zlo vedl samotářský život byl osmkrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu zemřel na vrozenou srdeční vadu v Jaroměřicích nad Rokytnou, náhrobek vytvořil Březinův přítel, sochař František Bílek

BŘEZINOVO DÍLO Tajemné dálky – intimní lyrika, píše o svém trpkém mládí (musel si vše zařídit sám) a o zbytku trpkosti svého života, snaží se přiblížit k „dokonalému principu“ a nalézt spojení mezi člověkem a vesmírem Svítání na západě – oxymorón (západ = symbol smrti), naděje v podobě víry, smrt je začátek něčeho nového Větry od pólů - objevuje se velký mysticismus, hledá odpověď na otázku, která tajemná síla řídí svět, odpověď nenajde, ale každý člověk má pocit tajemné viny, překonat vinu pomůže pouze přátelství Stavitelé chrámu – vedle reflexí se vyskytují lyrické básně a monumentální epika, nejgeniálnější jedinci ve společnosti jsou nositelé pokroku Ruce – překonání individualismu, mlhavá představa o sbratření lidstva, každý člověk je nositelem pokroku a je přínosem pro svět

JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC (1871 – 1951) český básník, spisovatel a kritik, přední představitel české dekadence narodil se v Praze jako Josef Karásek vystudoval gymnázium po r. 1891 nastoupil jako úředník k poště, pak byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu v roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou knihovnu a sbírku slovanského umění a grafiky duchovní souznění ho spojovalo s malířem Janem Zrzavým zemřel v Praze na zápal plic dílo: ZAZDĚNÁ OKNA – básnická sbírka SODOMA – sbírka, cenzurou zakázaná

KAREL HLAVÁČEK (1874 – 1898) básník a výtvarník, významný český dekadent a představitel symbolismu narodil se v Praze svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, zde otiskoval své výtvarné kritiky za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy působil jako první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze – Libni zemřel v Praze na tuberkulózu dílo: POZDĚ K RÁNU – baladická melancholická poezie, zajímavá zvuková stavba a melodie MSTIVÁ KANTILÉNA – 12 básní inspirovaných historickou událostí (postavy Gézů – zchudlých potomků nizozemské šlechty ze 16. století)

FRANTIŠEK XAVER ŠALDA (1867 – 1937) český literární kritik, novinář a spisovatel narodil se v Liberci studoval práva, ale studium nedokončil od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na FFUK v Praze bývá považován za vůdčí osobnost literární generace 90. let, byl spoluautorem Manifestu České moderny přispíval do mnoha časopisů, od roku 1925 vydával časopis Tvorba v letech 1928 – 1937 vydával Šaldův zápisník, ve kterém uveřejňoval především své umělecké kritiky a eseje, ale také básně, prózu a politickou publicistiku zemřel v Praze dílo: BOJE O ZÍTŘEK, DUŠE A DÍLO – eseje, úvahy

RUDOLF TĚSNOHLÍDEK (1882 - 1928) - český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel, narodil se v Čáslavi, zemřel v Brně (spáchal sebevraždu - zastřelil se), 8 let žil v Bílovicích nad Svitavou (tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova), dílo: LIŠKA BYSTROUŠKA - lyrická pohádka, podle které napsal Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky RŮŽENA SVOBODOVÁ (1868 - 1920) - česká spisovatelka, její dílo je ovlivněno impresionismem, hlavním hrdinou jejích knih bývá žena nebo dítě, např. PŘETÍŽENÝ KLAS, ČERNÍ MYSLIVCI

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Svatopluk_Machar http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Sova http://cs.wikipedia.org/wiki/Otokar_B%C5%99ezina http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Hlav%C3%A1%C4%8Dek http://muzeum.mestopacov.cz/stranka-2/ http://www.cesky-jazyk.cz/zivotopisy/antonin-sova.html http://otokar-brezina.czechian.net/OB.htm http://basne.webzdarma.cz/brezina_tys_nesla.html https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Xaver_%C5%A0alda https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A1_moderna https://cs.wikipedia.org/wiki/Manifest_%C4%8Desk%C3%A9_moderny https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_T%C4%9Bsnohl%C3%ADdek https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEena_Svobodov%C3%A1 https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Kar%C3%A1sek_ze_Lvovic