REFORMACE A rekatolizace

Habsburská převaha ve střední Evropě 1519 – Karel V. po Maxmiliánu I. – císařem Svaté říše římské i španělským králem → linie španělská → Habsburkové = nejmocnější panovnický rod 1526 – Ferdinand I. – česká a uherská koruna → linie rakouská postavení ve střední Evropě problematické (Turci, reformace) Francie má pocit ohrožení z obklíčení

Reformace v Německu nespokojenost s církevními poměry – majetek, moc, nemorálnost, korupce, nedůvěra k církvi největší kritik církve – Martin Luther 1517 – Wittenberg → 95 tezí proti celibátu – oženil se s bývalou jeptiškou přeložil bibli do němčiny prohlášen kacířem, útočiště u saského kurfiřta na hradě Wartburg

Reformace v Německu v 16. stol. Lutherovy teze: základ víry = bible proti odpustkům pod obojí Lutherovi stoupenci = luteráni, * samostatné církve

Luterská reformace Luther – velký ohlas u sedláků Tomáš Müntzer v čele 1524 - 1526 německé selské války proti robotě, útlaku, dávkám, cílem rovnost, přidali se měšťané → poražena lidové pojetí reformace návštěva Prahy, pokračovatel husitů Müntzer popraven

Luterská reformace císař Karel V. – snaha o návrat ke katolicismu (1529 → sněm ve Špýru o zavržení luteránství, protest proti hlasování o víře → protestanti) * šmalkaldské jednoty = vojenský obranný spolek luteránů císař Karel V. (+ Ferdinand I.) x protestanti, šmalkaldská válka, luteráni poraženi, 1547 kompromis, v opozici proti císaři i katolíci 1555 – mír v Augsburgu = zrovnoprávnění: „Čí zem, toho víra“, o náboženství rozhodovala vrchnost, svoboda vyznání jen pro šlechtu Karel V. se vzdal trůnu

Reformace ve Švýcarsku Ulrich Zwingli – počátek švýcarské reformace

Reformace ve Švýcarsku Jan Kalvín – další reformátor, * ve Francii 1536 – Basilej – hlavní zásady Kalvínova učení: základem nauka o predestinaci (předurčení) osudu člověka bohem, úkolem života práce a podnikání, mravnost, střídmost velmi přísné – proti hře, tanci, zábavě, sochám, obrazům, kněžským rouchům Kalvínovi přívrženci = kalvinisté, podnikavé měšťanstvo a šlechta centrem Ženeva („protestantský Řím“) dohled nad veškerým životem – konzistoř, upalování odpůrců (Miguel Servet - * malý krevní oběh) Kde: Švýcarsko, Nizozemí, Francie – hugenoti, Anglie – puritáni, S Amerika

Nekatolíci v českých zemích od husitských válek – převaha kališnictví (utrakvismus) vlivem Lutherova učení → rozdělení: a) novokališníci – přívrženci Luthera, Němci v pohraničí b) starokališníci – zastánci kompaktát dále jednota bratrská – nejvíce pronásledována novokřtěnci (křest až v dospělosti, Hubmair) vyhnaní z Německa, příchod na jih Čech a Moravy, ovocnářství, hrnčířství → habánská keramika

Katolická reforma katolická církev – obavy ze ztráty vlivu → snaha zastavit reformaci + vnitřní proměna katolické církve = katolická reforma = protireformace 1545-1563 – Tridentský koncil v S Itálii nedosáhl dohody s nekatolíky přijat katolický program – přísnější kázeň zdobení kostelů i kněžská roucha (ornáty), zpověď a rozhřešení procesí a poutě

Jezuitský řád snaha o katolickou obnovu Tovaryšstvo Ježíšovo 1540 zakladatel Ignác z Loyoly, Španěl, šlechtic, voják, boje s Francií, zraněn, studium, heslo: „K větší slávě boží“ jezuité: učitelé, misionáři dalším řádem piaristé v 17. stol. příchod jezuitů do Čech: 1556 za Ferdinanda I.

Náboženská situace v Evropě 16. stol. evangelík = křesťan, ale příznivec nekatolického vyznání národním jazykem, oslabení významu kněží, proti obrazům, důraz na zpěv a kázání, proti odpustkům i zpovědi mezi katolíky a evangelíky – netolerance

Gregoriánský kalendář 1582 papež Řehoř XIII. nahrazen nepřesný juliánský kalendář vypuštěno 10 dní v Čechách 1584 v Rusku 1918