Modernizace trati SŽDC č. 120 Matěj Štél, DMŽ4 šk. r. 2016 – 2017 Dobrý den, jmenuji se Matěj Štél a připravil jsem si prezentaci k obhajobě maturitní práce na téma Modernizace trati SŽDC č. 120. Vedoucí práce: Ing. Radek Bajer Oponent práce: Ing. Petr Hospodarz

Obsah Úvod Charakteristika a význam trati Současný stav Plánovaná modernizace trati Praha – Kladno a napojení na letiště Závěr Práce se skládá z 5 částí. První je Úvod, následuje stať tvořená třemi kapitolami o významu trati, jejím současném stavu a plánované modernizaci, práce končí závěrem.

Charakteristika trati Praha Masarykovo nádraží – Kladno – Rakovník (73 km) jednokolejná, neelektrifikovaná, dráha celostátní nejvyšší rychlost 80 km/h 49 přejezdů největší sklon 24 ‰ 15 stanic, 5 zastávek Železniční trať dle knižního jízdního řádu označená číslem 120 je ve vlastnictví České republiky a provozuje ji státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Trať spojuje významná středočeská města Rakovník a především Kladno s Prahou. Měří 73 km, a kromě mezistaničního úseku P. Masarykovo nádraží – P.-Bubny je v celé délceneelektrifikovaná a jednokolejná. Patří do kategorie drah celostátních. Nejvyšší rychlost je 80 km za hodinu, strojvedoucí však musí počítat se sklonem až 24‰, který se nachází mezi stanicemi Praha-Dejvice a Praha-Veleslavín. Trať čtyřicet devětkrát úrovňově kříží pozemní komunikace. A cestujícím slouží 15 stanic a 5 zastávek.

Zde můžete spatřit průběh trati na mapě můžete spatřit trať č Zde můžete spatřit průběh trati na mapě můžete spatřit trať č. 120 modře zvýrazněnou. zdroj: mapy.cz

Historie trati r. 1831 vznik koňské dráhy Bruska – Lány r. 1853 vznik Buštěhradské dráhy r. 1868 – napojení na státní dráhy r. 1924 – provoz pod ČSD r. 1992 – zapojení do PID Dějiny dnešní trati č. 120 začínají roku 1831, kdy došlo k zprovoznění koňské dráhy Bruska – Lány určené zejména k dopravě dřeva a uhlí. Přibližně po dvaceti letech provozu ji společnost Buštěhradská dráha přestavěla na parostrojní železnici. Roku 1868 byla trať prodloužena do Bubnů, kde došlo k napojení na železniční síť tehdejšího Rakouska-Uherska. V roce 1924 převzaly soukromou Buštěhradskou dráhu Československé státní dráhy. Moderní historie trati se začala psát na přelomu 20. a 21. století, když je roku 1992 část trati začleněna do PID a v roce 2002 definitivně ukončena těžba uhlí na Kladně.

Význam trati v průběhu doby zásadní změna významu dnes zejména osobní doprava – ČD, a.s. jediné přímé spojení kolejovou dopravou Prahy a Kladna Pražská integrovaná doprava: Praha – Kamenné Žehrovice osobní vlaky: S5 Praha – Kladno , S50 Kladno - Rakovník spěšné vlaky: R 45 Praha – Kladno rychlíky: R24 Praha – Rakovník nákladní doprava v omezeném rozsahu Význam trati se od doby jejího vzniku značně proměnil. Jak jsem říkal u předchozího snímku, trať byla zbudována především za účelem přepravy uhlí. Postupem času se však zvýšily požadavky na osobní dopravu a naopak uhlí se již netěží. V současnosti spočívá tedy hlavní význam trati v osobní dopravě mezi Prahou a Kladnem. Je to jediné spojení kolejovou dopravou Prahy s Kladnem, největším městem Středočeského kraje. Úsek Praha M. n. až K. Žehrovice je zařazen do Pražské integrované dopravy. Mezi Prahou a Kladnem jezdí osobní vlaky označené jako linka S5, spěšné vlaky linky R45 a až do Rakovníka rychlíky R24. Úsek Kladno – Rakovník obsluhují osobní vlaky linky S50. Význam nákladní dopravy je značně omezen. Vybrané stanice obsluhují manipulační vlaky ČD Carga. V úseku Hostivice – Lužná trať také využívají ucelené vlaky dopravce SD-KD.

Současný stav zastaralé a nejednotné zabezpečovací zařízení SZZ: TZZ: 2. kategorie – 11 stanic (elektromechanické, mechanické) 3. kategorie – 4 stanice (elektronické, reléové stavědlo) TZZ: 1. kategorie – telefonické dorozumívání (34 km) 2. kategorie – hradlový poloautomatický blok (12 km) 3. kategorie – automatické hradlo (27 km) Význam trati se změnil zásadně, její stav se však mění pomaleji. Zab. zař na této trati je poměrně zastaralé a vlivem různých dílčích rekonstrukcí nejednotné. Zabezpečovací zařízení 2. kat.: P. –Bubny, P.-Veleslavín, Hostivice, Jeneč, Unhošť, Kladno, Kamenné Žehrovice, Nové Strašecí, Řevničov, Lužná u R., Rakovník, 3. kat.: P. Mas. n., P.-Dejvice, P.-Ruzyně, Stochov. Traťové zabezpečovací zařízení je zastoupeno všemi třemi kategoriemi. Na největší části trati od Hostivic po Kamenné Žehrovice se dosud provoz zabezpečuje telefonickým dorozumíváním. Donedávna ta tomu bylo až do Rakovníka, ale v úsecích K. žehrovice – Stochov, Stochov – Nové Strašecí a Řevničov – Lužná je dnes instalováno automatické hradlo s návěstním bodem. Automatické hradlo bez oddílových návěstidel se nachází mezi Masarykovým nádražím a Bubny a v úseku Veleslavín – Ruzyně. Od Buben po Veleslavín a mezi Ruzyní a Hostivicemi dožívá hradlový poloautoblok.

Rekonstrukce trati č. 120 moderní dopravní spojení Praha s Kladnem a ruzyňským letištěm plánování již přes 20 let v 90. letech projekt PraK r. 2015 – studie proveditelnosti schválení varianty R1spěš Ministerstvem dopravy Celková modernizace části trati č. 120, úseku Praha – Kladno, se připravuje několik desítek let. Součástí této stavby by mělo být i zřízení železniční trati na Letiště Václava Havla v Ruzyni. Projektování začalo v devadesátých letech projektem PraK, poté následovaly roky dohadů. Postupem času došlo k vypracování studie proveditelnosti, na jejímž základě byla roku 2015 Ministerstvem dopravy vybrána varianta nazvaná R1spěš. Ta by měla být dále zpracována a realizována.

Cílový stav dvojkolejná elektrifikovaná (3kV DC) železniční trať mezi Prahou a Kladnem nová trať v úseku Praha-Ruzyně – Letiště Václava Havla se zastávkou Praha-Dlouhá Míle a stanicí Praha-Letiště Václava Havla tunely v úsecích Výstaviště – Dejvice a Dejvice – Veleslavín nové zastávky: Praha-Výstaviště, Praha-Liboc, Hostivice-Jeneček, Malé Přítočno, Pletený Újezd zabezpečovací zařízení 3. kategorie pokrytí signálem GSM-R Po rekonstrukci by mezi Prahou a Kladnem měla vést dvojkolejná železniční trať elektrifikovaná stejnosměrnou soustavou o napětí 3 kilovolty. Za stanicí Praha-Ruzyně by měla odbočovat nová trať se zastávkou Praha-Dlouhá Míle do stanice Praha-Letiště Václava Havla. Trať mezi stanicemi Bubny – Dejvice a Dejvice – Veleslavín by měla být zahloubena. Na stávající trati se počítá se zřízením pěti nových zastávek, a to P.-Výstaviště, P.-Liboc, Hostivice-Jeneček, Malé Přítočno a Pletený Újezd. Veškeré staniční i traťové zab. zař. bude 3. kategorie. Trať má být pokryta signálem GSM-R.

zdroj: http://www.praha6.cz/

Provoz po modernizaci Praha – Kladno: 4 páry vlaků za hodinu (2 spěšné, 2 osobní) Praha – letiště: 6 párů vlaků za hodinu Praha – Rakovník: 1 pár rychlíků za 2 hodiny veškerá vozidla – elektrická trakce osobní a spěšné vlaky el. jednotky s 420 místy k sezení Na pražském úseku tratě by mělo jezdit 10 párů vlaků za hodinu, z toho 4 mezi Prahou a Kladnem a 6 mezi Prahou a letištěm. Interval mezi spoji na letiště tak bude 10 minut. U rakovnických rychlíků se s nárůstem spojů nepočítá. Všechna vozidla osobní dopravy by měla být elektrické trakce. Pro osobní a spěšné vlaky se uvažuje s elektrickou jednotkou o 420 sedadlech.

Výstaviště, zdroj: http://www.szdc.cz Toto je vizualizace zastávky výstaviště z webových stránek SŽDC, s. o. Výstaviště, zdroj: http://www.szdc.cz

Dlouhá Míle, zdroj: http://www.szdc.cz/ Takto by měla pro změnu vypadat zastávka Dlouhá míle z nadhledu. Dlouhá Míle, zdroj: http://www.szdc.cz/

Srovnání se současným stavem zvýšení kapacity dráhy zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy rozšíření významu trati opuštění trati dopravními zaměstnanci Oproti současnému stavu by modernizace měla výstavbou druhé trať. koleje přinést nárůst kapacity dráhy, nové zab. zař. zvýšení bezpečnosti dopravy a tyto dva aspekty dohromady zvýšení plynulosti dopravy. S vystavbou nového úseku se rozšíří význam trati. Naopak dálkové řízení způsobí zrušení pracovišť dopravních zaměstnanců ve stanicí a ty budou chátrat.

Použitá literatura text vlastní maturitní práce www.gvd.cz www.szdc.cz

Konec prezentace, děkuji za pozornost.