50. Jaderná fyzika II.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VY_32_INOVACE_18 - JADRNÁ ENERGIE
Advertisements

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět : Fyzika Ročník : 9.
CHEMIE
Jaderná energie.
Rozpadový zákon Radioaktivní uhlík 11C se rozpadá s poločasem rozpadu T=20 minut. Jaká část radioaktivního uhlíku zůstane z původního množství po uplynutí.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Umělá radioaktivita a rozpadové řady
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,
Vlastnosti atomových jader
50. Jaderná fyzika II.
Rozpadový zákon, rozpadová konstanta, poločas rozpadu Aleš Bílík, 4.C.
Jaderné záření Iveta Neradová Jan Voříšek Michaela Belková
ZKOUMÁ VYUŽITÍ ENERGIE ATOMŮ
REFERÁT na ZÁŘENÍ Kristina Kuboková 4.C.
Fy-kvarta Yveta Ančincová
Radioaktivita Obecný úvod.
RADIOAKTIVNÍ ZÁŘENÍ Fotoelektrický jev byl poprvé popsán v roce 1887 Heinrichem Hertzem. Pozoroval z pohledu tehdejší fyziky nevysvětlitelné chování elektromagnetického.
Jaderná fyzika a stavba hmoty
Radioaktivita.
JADERNÁ ENERGIE Co už víme o atomech Atomová jádra Radioaktivita
2. ročník učebních oborů 4. Fyzika atomu.
Zdravotnický asistent, první ročník Stavba atomu Radioaktivita Autor: Mgr. Veronika Novosadová Vytvořeno: jaro 2012 SZŠ a VOŠZ Zlín ZA, 1. ročník / Stavba.
Jana Brabencová, Martin Brdek, Michal Jirovský, Filip Pertlík
Název projektu: Škola a sport
Radioaktivita,radioaktivní rozpad
8.5 Radioaktivita a ochrana před zářením
Kompendium fyziky pro 8. a 9. ročník
Jaderná energie Radioaktivita.
Radioaktivita.
Jaderná energie.
RADIOAKTIVITA. Radioaktivitou nazýváme vlastnost některých atomových jader samovolně se štěpit a vysílat (vyzařovat) tak záření nebo částice a tím se.
22. JADERNÁ FYZIKA.
Jaderná energie.
Využití jaderného záření
Jaderné záření -využití
1 Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_FYZIKA1_11 Tematická.
Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/ Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová.
Elektronická učebnice - II
VY_32_INOVACE_16 - JADERNÁ ENERGIE - VYUŽITÍ
Nové modulové výukové a inovativní programy - zvýšení kvality ve vzdělávání Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.
Kolik atomů obsahuje 5 mg uhlíku 11C ?
Pavel Vlček ZŠ Jenišovice VY_32_INOVACE_348
Ionizující záření v medicíně
Atomy Každé těleso je tvořeno malými, které se nedají dělit, nazýváme je atomy Látky jednoduché nazíváme prvky Látky složené nazýváme sloučeniny Při spojování.
Radioaktivita Autor: Mgr. Eliška Vokáčová
Záření alfa a beta Vznikají při radioaktivním rozpadu některých jader.
Neseďte u toho komplu tolik !
Tento materiál byl vytvořen jako učební dokument projektu inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost VY_32_INOVACE_C3 – 20.
Původ Vesmíru Kde se vzala hmota? Proč jme zde? Kam směřujeme?
JADERNÁ FYZIKA.
Jaderné reakce (Učebnice strana 133 – 135) Jádra některých nuklidů jsou nestabilní a bez vnějšího zásahu se samovolně přeměňují za současného vysílání.
Radioaktivita. Struktura prezentace otázky na úvod výklad příklad/praktická aplikace otázky k zopakování shrnutí.
NÁZEV ŠKOLY: 2. ZÁKLADNÍ ŠKOLA, RAKOVNÍK, HUSOVO NÁMĚSTÍ 3
Název školy Základní škola Šumvald, okres Olomouc Číslo projektu
Atomová jádra, radioaktivita
Časový průběh radioaktivní přeměny
AUTOR: Jiří Toman NÁZEV: VY_32_INOVACE_24_08 Jaderná energie-test
Atomová jádra, radioaktivita
Atomová jádra, radioaktivita
Radioaktivita.
Radioaktivní záření, detekce a jeho vlastnosti
RADIOAKTIVITA Tato práce je šířena pod licencí CC BY-SA 3.0. Odkazy a citace jsou platné k datu vytvoření této práce. VY_32_INOVACE_17_32.
Název školy: Gymnázium, Roudnice nad Labem, Havlíčkova 175, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště AUTOR: Ing. Renata Kremlicová NÁZEV: Radioaktivita TÉMATICKÝ CELEK: Energie.
19. Atomová fyzika, jaderná fyzika
Radioaktivita radioaktivita je samovolná schopnost některých druhů atomových jader přeměňovat se na jádra stálejší a emitovat přitom tzv. radioaktivní.
Radioaktivita
OBECNÁ CHEMIE STAVBA HMOTY Ing. Alena Hejtmánková, CSc. Katedra chemie
NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ AUTOR: Mgr. Tomáš.
Radioaktivita.
Transkript prezentace:

50. Jaderná fyzika II

Zákony zachování při jaderných reakcích Je-li jaderná přeměna vyvolaná srážkou atomového jádra s jinými jádry nebo částicemi, hovoříme o jaderné reakci. Jaderné reakce zapisujeme podobně jako chemické reakce rovnicemi. U jaderných reakcí musí být splněny zákony zachování. Jsou to experimentálně ověřené obecné vztahy, které odrážejí podstatné vlastnosti a symetrie hmoty, prostoru a času. Jsou to: - zákon zachování energie - zákon zachování hybnosti - zákon zachování elektrického náboje - zákon zachování počtu nukleonů Jaderné reakce rozlišujeme endoenergetické (energii zvnějšku dodáváme) a exoenergetické (energie se uvolňuje)

Radioaktivita I. Radioaktivita je schopnost atomových jader vysílat záření a nestabilní atomová jádra se tím postupně mění na stabilní jádra jiných prvků. Radioaktivitu objevil v roce 1896 Henri Becquerel u solí uranu. K objasnění podstaty radioaktivity zásadním způsobem přispěli Pierre Curie a Marie Curie (všichni NC za F 1903, MC ještě NC za Ch 1911). Radioaktivita se běžně rozděluje na radioaktivitu přirozenou a umělou. Přirozená radioaktivita je důsledkem samovolného rozpadu atomového jádra. Přirozeně radioaktivních je mnoho látek v přírodě (takové látky se pak označují jako radioaktivní látky), včetně tkání živých organismů.

Radioaktivita II. Umělou radioaktivitu získají prvky transmutací, vlivem řetězové reakce nebo působením urychlených částic. Umělá radioaktivita je podmíněna přeměnou jádra, která je způsobena vnějším vlivem. Takováto jádra v přírodě běžně neexistují, ale byla vytvořena uměle. Zákonitosti rozpadu těchto uměle vytvořených jader jsou shodné se zákony popisujícími rozpad přirozeně radioaktivních jader. Umělá radioaktivita byla objevena v r. 1934 (Frederic a Irene Joliot-Curie, NC za Ch 1935) při ostřelování hliníku částicemi α:

Druhy jaderného záření I. Záření, které při radioaktivním rozpadu vzniká, je čtyř druhů, které označujeme jako α, β, γ a neutronové záření. α – proud jader atomu He. Částice α mají velkou kinetickou energii (2-8 MeV) a silné ionizační účinky. Vychylují se v el. i mg. poli a jsou pohlcené již listem papíru nebo několika cm vzduchu. Zářič α částic však může být nebezpečný při vdechnutí nebo požití – působí uvnitř organismu. β- proud elektronů o energii až 10 MeV emitovaných z jádra. Pohybují se rychlostí blízkou rychlosti světla. Vychylují se v el. i mg. poli a jsou pohlcované tenkým plechem. Některé radionuklidy vyzařují místo elektronů pozitrony a potom hovoříme o β+ rozpadu

Druhy jaderného záření II. γ – nejpronikavější, lze jej zeslabit olověnou deskou nebo silnou vrstvou železobetonu. Ani v el. ani v mg. poli se neodchyluje – jedná se o elmg vlnění. Má silné ionizační účinky a v důsledku fotoefektu uvolňuje z látek nabité částice. Radioaktivní záření γ samostatně neexistuje, ale doprovází záření α nebo β. Kromě těchto tří druhů záření existuje i další druh – Neutronové záření – vzniká např. v jaderných reaktorech nebo při jaderné explozi. Jedná se o proud rychle letících neutronů o vysoké pronikavosti (nenese el náboj, neztrácí energii ionizací …). Reaguje pouze s atomovými jádry a to pružnými nebo nepružnými srážkami. K ochraně před tímto zářením je třeba použít materiály obsahující jádra vodíku a lehkých prvků – voda, těžká voda, parafín, beton …)

Radioaktivní přeměna Radionuklidy vysílají radioaktivní záření a přeměňují se na stabilní nuklidy. Počet radioaktivních přeměn za 1 s udává aktivitu zářiče (jednotka Bq – becquerel) Zákon radioaktivního rozpadu udává počet nerozpadlých jader N radionuklidu v čase t: λ … přeměnová konstanta N0 … počet jader v t=0 s Poločas přeměny (rozpadu) T je doba, za kterou se rozpadne polovina původního počtu jader

Zákon radioaktivní přeměny – Aktivita zářiče Pro aktivitu vzorku můžeme psát A = A0 . e – λ.t resp. A = A0 . 0,5 t/T nebo A = λ . N Zákon radioaktivní přeměny – - časová závislost

Přeměnové řady Rozpadová řada (přeměnová řada nebo radioaktivní řada) popisuje postupný radioaktivní rozpad nestabilních jader těžkých prvků. Rozpad v těchto řadách probíhá vždy vyzařováním částic alfa (jader helia) nebo beta (elektronů). S výjimkou neptuniové řady začínají všechny základní řady relativně stabilním, v přírodě se běžně vyskytujícím izotopem (ze skupiny aktinoidů), s poločasem rozpadu nad půl miliardy let. Na konci každé rozpadové řady je stabilní izotop. Známé jsou čtyři základní rozpadové řady: Uranová, začínající uranem 238U a končící olovem 206Pb Aktinuranová, začínající uranem 235U a končící olovem 207Pb Thoriová, začínající thoriem 232Th a končící olovem 208Pb Neptuniová, (umělá) začínající plutoniem 241Pu a končící vismutem 209Bi Poznatky o radioaktivních rozpadech a poločasu rozpadu se využívají např. v archeologii → radiouhlíková metoda. Tělo je tvořeno především C (uhlíkem): 12C 13C 14C - z čehož poslední uhlík je radioaktivní, pokud je organismus "naživu", poměr mezi izotopy je stálý, když organismus uhyne, 14C se začne rozpadat a poměr se začne měnit.

Využití radionuklidů Radiouhlíková metoda Kontrola tloušťky válcovaného materiálu Diagnostické účely Léčení zhoubných nádorů Termočlánky k výrobě elektřiny Metoda značených atomů (botanika, medicína)