Operační systémy Současné unixové systémy © Milan Keršláger 10.10.2017 http://www.pslib.cz/ke/slajdy http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/

Odvozené unixové systémy mnoho firem vyvíjelo vlastní unixové OS UN*X – označení pro (odvozené) unixové systémy následují jednu z hlavních větví (SYSV a BSD) v současné době jsou hlavní UNI*X systémy: Linux – dle distribuce se blíží SYSV nebo BSD BSD nástupci FreeBSD – nejvíce se blíží Linuxu, ale jedna báze kódu NetBSD – důraz na portabilitu OpenBSD – důraz na bezpečnost málo komponent, starší verze, malý výkon zajímavé projekty → OpenSSH

Souvislosti Linuxu (dnes) označení pro celý (unixový) systém využívá open source software (OSS) jádro OS nestačí (+kompilátor, utility, editory, ...) využívá volně dostupné OSS projekty (Internet) chráněno různými OSS licencemi snaha o volně šiřitelný systém, který je dostupný placení, může sloužit k zábavě, studiu, výuce, komerční činnosti → distribuce Linuxu společný vývoj → vytváření komunity teorie investice úsilí a zpětného získání lepší verze

Open source software vyžaduje splnění různých podmínek využívání software i zdrojového kódu bez restrikcí dostupnost zdrojového kódu možnost úprav a následné redistribuce detaily viz „Open Source Definition“ pozor na podobně znějící „open“ licence, které jsou však restriktivní (např. od Microsoftu) zastřešuje různé znějící licence certifikace ostatních licencí jako „open source“

Tržiště a katedrála týká se vývoje software klasický text (Eric S. Raymond: The Kathedral and the Bazaar) OSS používá model tržiště (též přeneseně bazar) každý přinese (zveřejní) svoji část kódu ze všeho jsou vybírány lepší varianty diskuze nad podobou kódu, časté přepisování kódu IRC, elektronické e-mailové konference firmy používají model katedrála hierarchická struktura kopírující řízení podniku méně pružná, produkuje bobtnající kód (bloatware)

Licenční politika licence stanovuje podmínky užití každý program vlastní licenci distribuce obsahuje typicky pouze free software lze volně používat, upravovat, redistribuovat dodatečně lze doinstalovat uzavřený software např. Flash player, MP3 kodeky, DivX, H.264, … distribuce lze též prodávat pokud někdo zaplatí... je nutné zveřejnit zdrojové kódy (vyžadují licence)

Sdružení GNU starší, než Linux (1983) cílem vyvinout volně šiřitelný unixový OS začali editorem (Emacs) dále kompilátor, GNU libc, unixové utility, ... dodnes nemá vlastní jádro OS → Linux vytvořili licence GPL, LGPL, GFDL dnes ho řídí FSF (Free Software Foundation) Richard Stallman kontroverzní zakladatel → z GNU politikum nově teze o „svobodném software“ původně „free software“, význam slova free je ale široký

GPL licence software nejen pro činnost, ale i pro vzdělání dovoleno studování kódu i jeho použití použití kódu → GPL licence i na zbytek virální licence „nakažlivost“ se nelíbí firmám mnoho projektů raději BSD-like licenci LGPL – aby GPL knihovna nenakazila program GFDL – pro dokumentaci nové verze licence podle libovůle FSF kontroverzní přídavky

Free software myšlenka od GNU licence od GNU vyhovují, též BSD a další přísnější podmínky, než pro OSS konflikt s komerčními zájmy výrobce hardware nechce zveřejnit kód firmware ochrana ochranné známky (Firefox vs. Iceweasel) dochází k omezování uživatele v distribuci nesmí být některý software

BSD licence nevyžaduje téměř nic kód lze volně použít nutno pouze zmínit, že je obsažen BSD kód oblíbené pro firmy například MS Windows obsahuje BSD kód (TCP/IP) neférové vůči původním vývojářům dali zdarma vlastní práci, ale nezískali za to nic

Vznik Linuxu 1991 – Linus Torvalds student univerzity v Helsinkách chtěl systém bez placení licence jádro napsal v rámci předmětu „operační systémy“ zdrojové kódy uložil na FTP server komunitní vývoj různí lidé mu posílali opravy Linus opravy posoudil, začlenil a výsledek zveřejnil postupným vývojem došlo k rychlému zlepšování tzv. bazarový styl vývoje (proti katedrále)

Linux fenomén 90. let 20. století volně šiřitelné unixové jádro pro PC licence GPLv2 s výjimkou (nenakazí programy) Linus je přirozený respektovaný vůdce je nadaný programátor, má komunikační schopnosti GNU nebylo schopné vytvořit vlastní OS GNU Hurd nad mikrojádrem MACH64 stále ve vývoji těží z efektivity open source software v mnoha ohledech vynikající kanibalizace komerčních UNIXů

Dnešní vývoj jádra Linuxu Linux označuje nejen jádro, ale celý systém Linus vydává nové verze jádra stále komunitní vývoj, model bazaru příspěvky komerčních firem firma Red Hat, Inc. → komerční distribuce též další firmy (IBM, Sun, AMD, Novell, Intel, ...) platí vývojáře, kteří přispívají každá část jádra má správce (maintainer) kdokoliv může poslat správci opravu bude-li dobrá, pošle ji Linusovi (systém důvěry)

Distribuce úhledné balení (instalační DVD) uživatel nemusí shánět komponenty na Internetu využívá samostatné open source projekty několik hlavních distribucí Fedora → čelní vývoj pro Red Hat Enterprise Linux Debian → komunitní vývoj Ubuntu → vychází z Debianu, firma Canonical Mandriva, OpenSUSE, Slackware, CentOS, … … a mnoho menších distribucí vydávání aktualizací bezpečnostní aktualizace, opravy chyb, vylepšení...

Komerční Linux distribuce „se zárukou“ (je jich více) Red Hat Enterprise Linux firma Red Hat, Inc. poskytuje SLA, vyžadováno pro Oracle, SAP, … klony zdarma: CentOS, Scientific Linux, … SUSE Linux Enterprise Server (SLES) firma Novell (koupil SUSE) kupuje se služba, ne vlastní systém stejně dnes postupují i komerční softwarové firmy např. pronájem software pro firmy (Microsoft)

Uživatel Linuxu vybere si distribuci podle toho, čemu rozumí „přítel na telefonu“ podle funkčnosti na svém hardware podle zaměření distribuce server, desktop, výuka, vývoj software, Live CD, ... stáhne z Internetu a používá bez omezení nainstaluje zapojuje se do komunity řešení problémů, hlášení chyb, národní prostředí...

Současná úroveň Linuxu již dlouho jako osvědčený server Google, burzy, Titanic, výpočetní clustery, ... vyspělý kancelářský systém kancelářský software (OpenOffice, Koffice) WWW: Firefox, Opera, Chromium, Konqueror, ...) e-mail, vývojová prostředí, grafika problematické hraní her málo nativních her, některé ve Wine mobilní telefony (Android, Maemo, MeeGo, ...)