SÍDLA Sídlo - územně oddělené seskupení budov - slouží k trvalému pobytu lidí - základní jednotka sídelního systému - základní centrum lidské aktivity.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SÍDLA jsou základní centra lidské aktivity,
Advertisements

Křížovka k tématu sídla.
Život na venkově.
Rozmístění obyvatelstva na Zemi
Jádrové a periferní oblasti
SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ STÁTY SEVERU A JIHU.
SÍDLA.
ZÁKLADNÍ ETAPY ROZVOJE
Městská sídla, proces urbanizace, suburbanizace
SVĚTOVÁ EKONOMIKA.
Ing. David Slavata, Ph.D. Trh nemovitostí
Obyvatelstvo Evropy.
SÍDLA Sídlo - územně oddělené seskupení budov - slouží k trvalému pobytu lidí - základní jednotka sídelního systému - základní centrum lidské aktivity.
Sídla.
Demografie je věda, která se zabývá:
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Určujeme podle několika hledisek:
SÍDLA.
Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín GEOGRAFIE SÍDEL – MĚSTSKÉ OSÍDLENÍ.
Název Sídla - městská sídla Předmět, ročník Zeměpis, 2. ročník
Sídla.
Tento Digitální učební materiál vznikl díky finanční podpoře EU- OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Není – li uvedeno jinak, je tento materiál zpracován.
Světové hospodářství.
Urbanizační procesy a vnitřní prostorová struktura města
USA United States of America
Teorie optimální velikosti města
Světové hospodářství • propojení národních ekonomik prostřednictvím mezinárodních integrací • předpoklady rozvoje: světové ekonomické integrace světové.
OBYVATELSTVO AMERIKY.
Urbanizační procesy Evropský sociální fond
VENKOVSKÁ SÍDLA SÍDLA:
Teorie centrálních míst
KRAJE ČR HLAVNÍ MĚSTO PRAHA.
Společenské a hospodářské prostředí
Název Sídla - venkovská sídla Předmět, ročník Zeměpis, 2. ročník
Sídla. místo koncentrace hospodářství a ubytování obyvatelstva - jde o základní centrum lidské aktivity. Studiem sídelních útvarů se zabývá věda zvaná.
Př í jemce Z á kladn í š kola, Třebechovice pod Orebem, okres Hradec Kr á lov é Registračn í č í slo projektuCZ.1.07/1.1.05/ N á zev projektu Digitalizace.
Sídla -venkovská sídla a jejich funkce města – definice, funkce, urbanizace, suburbanizace, … struktura měst Andrea Pivná 4.Z.
SÍDELNÍ STRUKTURA ČESKÁ REPUBLIKA.
Sídelní struktura jako faktor regionálního rozvoje
SUBURBANIZACE.
Venkovská sídla Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Bc. Jana Kloučková.
POLOHA, ROZLOHA A LIDNATOST
KANADA Státní uspořádání: F _ _ _ _ _ _ E _ _ provincií a _ teritoria
SUCHOZEMSKÉ EKOSYSTÉMY V
OBYVATELSTVO AMERIKY.
Teorie optimální velikosti města
Urbanizace a urbanismus
Společenské a hospodářské prostředí
místem koncentrace hospodářské činnosti a ubytování obyvatelstva.
 Venkov, venkovská obec  Město 2  Pozdější vývojový stupeň, více dynamický  sídelní útvar, který se určitými znaky (kritérii) odlišuje od vesnice.
Venkov Rozvoj venkova.
Hospodářství.
Světové hospodářství.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Severní Amerika – charakteristika obyvatelstva, hospodářství Číslo vzdělávacího materiálu: ICT8.
ČÍSLO PROJEKTU : CZ.1.07/1.4.00/ NÁZEV : VY_32_INOVACE_26_10_Z9_Skála AUTOR : Mgr. Aleš Skála TÉMA : Co je a co není město? Základní škola Libina,
EVROPA OBYVATELSTVO. Obyvatelstvo Evropy počet obyvatel – asi 730 mil. (2009) prognóza – obyvatel bude ubývat přírůstek z mezikontinentálního stěhování.
Sídla ČR B. Hofmanová. Opakování pojmů: 1.Připomeň a vysvětli pojmy: obec, sídlo, město, vesnice, velkoměsto 2.Co rozumíš pod pojmy: urbanizace, suburbanizace,
Rozmístění obyvatelstva na Zemi
Hospodářství jádrové a periferní oblasti
Země rozvojové 22% 36% 40% vyspělé 61% 73% 76% svět 34%
Hospodářství (ekonomika)
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚSTÍ NAD LABEM, HLAVNÍ 193,
Sídla.
POLOHA, ROZLOHA A LIDNATOST
REGIONALIZMUS A REGIONY
Autor: Mgr. Michaela Čapková Datum: Název: VY_52_INOVACE_29_ZEMĚPIS
Osídlení VY_32_Inovace_18KR-1
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Demografie je věda, která se zabývá:
Česká republika - kraje
Transkript prezentace:

SÍDLA Sídlo - územně oddělené seskupení budov - slouží k trvalému pobytu lidí - základní jednotka sídelního systému - základní centrum lidské aktivity (člověk pracuje - bydlí - odpočívá) = samota - vesnice - město - velkoměsto (samota - dříve: horská chata, bouda pastevců, zemědělská usedlost, mlýn, myslivna, železniční strážní domek, ... - dnes: motel, benzínová pumpa, vědecká stanice) věda: geografie sídel - zákonitosti rozmístění a prostorové zvláštnosti sídel

vývoj: přírodní - skalní převisy, jeskyně, skrýše na stromech, kmeny stromů = sběr plodů, lov zvěře, rybaření - primitivní kmeny Kalahari, vnitrozemí Austrálie, ostrovy Melanésie umělé stavby ◦ jednoduché: primitivní chýše z přírodních materiálů dané oblasti (kámen - hlína - rákos - dřevo - bambus) + stany = pastevectví - kočovný způsob života: sobi (sever) - ovce, koně (stepi) + obdělávání půdy - dnes Inuité (Eskymáci), Indiáni, původní obyvatelé Sibiře ◦ moderní = sídla venkovského osídlení (Evropa 4 000 let př.n.l.) sídla městského typu - od neolitu = centra správní, kultovní - útočiště obyvatelstva (vál- ky) Sídelní poměry = ukazatel hospodářské a technické úrovně státu.

- později: těžba dřeva, surovin rozdělení: dočasná (přechodná) - v hospodářsky okrajových zónách (primitivní hospodaření, pastevectví) jednoduchá - lovci zvěře (rovník) - kočovní pastevci (step, polopouště) moderní - výzkumníci, přenosné montované stavby (S Rusko, Kanada) trvalá venkovská (sídla vesnického typu - nestředisková sídla) - samota, osada, vesnice méně obydlí (domů - víceposchoďových), obyvatel = menší zalidnění funkce - dříve: spojeny s prvovýrobou (primérem) = hospodaření na půdě (rolnictví, pastevectví) - rozdělení pozemků - později: těžba dřeva, surovin rybolov, lov kožešinové zvěře - dnes: hlavně ve VZ obytná (v zázemí měst - dojížďka za pra- cí) rekreační (pro obyvatele měst) dopravní (v oblasti dopravních uzlů - na hlavních dopravních tazích - zaměstnání)

typy: rozptýlená (disperzní; samotové osídlení) - převažují v SA, JA, Austrálii (velké farmy, pozemky) skupinová (skupinové osídlení) - Evropa, Afrika, Asie (menší pozemky) - půdorys: - vliv terénní poměry, hustota sídel, druh hospodaření, obrana liniové (silniční, potoční, poříční) návesní - stagnace, úpadek nepravidelný (komplikovaný) - vývoj, Evropa (19. a 20. století) - výstavba dalších ulic (k železnici, průmyslové- mu závodu) Celosvětově více lidí žije ve městech: 50,5 % (2010) Rozvojové Země Afriky, Asie (JV) = 60-80 % - život se nemění po staletí - problémy Vyspělé Země = změna způsobu života, zaměstnání - městské rysy

městská (sídla městského typu) - město - velkoměsto (v ČR nad 100 000) - světové velkoměsto (nad 1 mil.; 343) - megaměsto (světové velkoměsto nad 10 mil.; 21) - koncentrace nejúčinnějších ekonomických aktivit (průmysl, služ- by, obchod) - vývojově mladší - starověk: Čína, Indie, Egypt, Přední východ (Jericho = 8. tis. př.n.l.), Evropa (Řím, Athény, Marseille) - středověk - vznik většiny měst vymezení: městská práva (panovník) minimální počet obyvatel (5 000; ČR 2 000; Japonsko 50 000; Skandinávie = sta) charakter zástavby a podíl vícepatrových do- mů zaměstnanost v terciéru, kvartéru (60-75 %) vybavenost službami (pro město a jeho okolí) funkce: většinou polyfunkční x monofunkční průmyslová - obchodní - dopravní - těžební - administrativní - vysoko- školská - vojenská - lázeňská - rekreační (zábavná) - náboženská poutní místa

metropole = hlavní města států světové metropole = centra hospodářství nadstátního a celosvětového významu Charakteristika velkých měst: Vyspělé Země městské jádro (city) zóny: bydlení - různé kvality průmyslu skladového hospodářství terminály - vše propojeno dopravními liniemi různého řádu - tendence: přesun z centra na okraj měst: výroba, sklady, bydlení

Rozvojoívé Země městské jádro - menší, méně luxusní obytná sídliště chudinské čtvrti - slums [slams] (angl.) - favela (Brazílie) - ranchos [rančos] (LA) - problémy: hygiena, pitná voda, nezaměstnanost, kriminalita, ... tržiště dopravní systémy často neexistují

proces urbanizace (poměšťování) = růst celkového počtu a podílu obyvatel žijících ve městech - růst měst (venkov → město; za prací, kulturou, vzděláním, službami) = formování a rozvoj městského způsobu života - dlouhodobý proces, související se vznikem industriální společnosti hlavní činitelé rozvoje: průmysl (dříve) služby (dnes) fáze urbanizačního procesu: I: Urbanizace 1/ rostou všechna města 2/ rostou některá města 3/ rostou určitá města + jejich blízké zázemí - aglomerace II. Suburbanizace - na okraj města → satelitní sídliště (Západní Evropa, ČR - Praha, Brno, Středočeský kraj, stále více i menší sídla) III. Deurbanizace - pokles počtu obyvatel ve středu měst a stagnace v předměstí IV. Reurbanizace - znovuobnovení obytné funkce centra města (byty, administrativně obchodní centra, odpočinkové zóny)

Město U ← --------------------- ↓ --------------------- → D Venkov S R ← --------------------- Předměstí --------------------- → D VZ - už proběhl (do poloviny 20. století), zpomaluje se (města již neros- tou, nevznikají nová) RZ - probíhá, sílí - vysoké tempo urbanizace = problémy velkých měst státy: Singapur, Vatikán, Monako 100 % Belgie 97 % Kuvajt 96 % Británie 92 % San Marino, Izrael, Island 90 % ČR 74,6 %

velkoměsto roste → aglomerace centrum - zázemí = intenzivní hospodářské vztahy, hustá doprava sídelní - seskupení sídel s jedním nebo více jádry (centry) městská - kolem jednoho velkého centra rostou sídla další - sou- visle zastavěné území → konurbace (souměstí) - územní seskupení aglomerací a měst s vysokou hustotou zalidnění, nemá jednotné centrum (podél dopravních tahů) = centra hospodářského, politického a kulturního rozvoje státu, světadílu) Porúří (SRN: Düsseldorf, Duisburg, Essen, Bo- chum, Dortmund) → megalopolis - vysoce urbanizovaná rozsáhlá území, srůstáním aglomerací a konurbací USA - severovýchod: Boston, NY, Philadelphie, Baltimore, Washington, Norfolk = 60 mil. - západ: San Diego, LA, San Francisco Japonsko - východ Honšú (Čiba, Tokio, Jokohama)

Největší města mil. Soul 10,23 São Paulo 10,02 Bombaj (Mumbaí) 9,93 Jakarta 9,11 Moskva 8,37 Istanbul 8,28 Ciudad de Mexico 8,24 Shanghai 8,21 Tokio 7,97 New York 7,38

Největší aglomerace mil. (2009) 1. Tōkyō (Tokio, Japonsko) 36,7 2. Delhi (Dilí, Indie) 22,2 3. São Paulo (Brazílie) 20,3 4. Munbaí (Bombaj, Indie) 20,0 5. Ciudad de Mexico (Mexiko) 19,5 6. New York City (USA) 19,4 7. Shangai (Šanghaj, Čína) 16,6 8. Los Angeles (USA) 15,8 9. Kolkata (Kalkata, Indie) 15,6 10. Dháka (Bangladéš) 14,6

sídelní systémy - tvořeny jednotlivými sídly a jejich vzájemnými vazbami - součástmi jsou aglomerace, konurbace, megalopole - vazby (výrobní - dopravní - obchodní) - neustálý tok lidí, zboží, energií, informací propojení město - zázemí: dostředivé odstředivé město poskytuje zázemí: pracovní příležitosti úroveň vybavenosti služby zázemí poskytuje městu: lidský potenciál suroviny zemědělské produkty rekreaci

hierarchické uspořádání (řádovostní) - projevem je velikostní rozrůznění sídel (počet obyvatel) - vytváří se vztahy podřízenosti a nadřazenosti (menší či větší výz- nam) - vyplívají z rozsahu funkcí, které sídlo poskytuje svému zázemí → sídla středisková → sídla nestředisková (sídla 1. nebo 2. řádu) - čím větší sídlo, tím větší rozsah poskytovaných služeb a větší záze- mí, které je ovlivňováno jsou značně stabilní, přesto dochází ke změnám - sídla vznikají, rozvíjejí se i zanikají (ztráta funkce - vojenská, přírodní katastrofa, konec těžby, ztráta výhodné dopravní polohy, ...)

sídelní systémy - tvořeny jednotlivými sídly a jejich vzájemnými vazbami - součástmi jsou aglomerace, konurbace, megalopole - vazby (výrobní - dopravní - obchodní) - neustálý tok lidí, zboží, energií, informací propojení město - zázemí: dostředivé (dojížďka za prací, službami, kulturou, vzděláním) odstředivé (vyjížďka za rekreací) město poskytuje zázemí: pracovní příležitosti (sektory sekundární, terciární, kvartární) úroveň vybavenosti (různé typy škol, zdravotnická zařízení, úřa- dy, kulturu, sport) služby zázemí poskytuje městu: lidský potenciál suroviny zemědělské produkty rekreaci

hierarchické uspořádání (řádovostní) - projevem je velikostní rozrůznění sídel (počet obyvatel) - vytváří se vztahy podřízenosti a nadřazenosti (menší či větší výz- nam) - vyplívají z rozsahu funkcí, které sídlo poskytuje svému zázemí → sídla středisková → sídla nestředisková (sídla 1. nebo 2. řádu) - čím větší sídlo, tím větší rozsah poskytovaných služeb a větší záze- mí, které je ovlivňováno jsou značně stabilní, přesto dochází ke změnám - sídla vznikají, rozvíjejí se i zanikají (ztráta funkce - vojenská, přírodní katastrofa, konec těžby, ztráta výhodné dopravní polohy, ...)