SÍDLA Sídlo - územně oddělené seskupení budov - slouží k trvalému pobytu lidí - základní jednotka sídelního systému - základní centrum lidské aktivity (člověk pracuje - bydlí - odpočívá) = samota - vesnice - město - velkoměsto (samota - dříve: horská chata, bouda pastevců, zemědělská usedlost, mlýn, myslivna, železniční strážní domek, ... - dnes: motel, benzínová pumpa, vědecká stanice) věda: geografie sídel - zákonitosti rozmístění a prostorové zvláštnosti sídel

vývoj: přírodní - skalní převisy, jeskyně, skrýše na stromech, kmeny stromů = sběr plodů, lov zvěře, rybaření - primitivní kmeny Kalahari, vnitrozemí Austrálie, ostrovy Melanésie umělé stavby ◦ jednoduché: primitivní chýše z přírodních materiálů dané oblasti (kámen - hlína - rákos - dřevo - bambus) + stany = pastevectví - kočovný způsob života: sobi (sever) - ovce, koně (stepi) + obdělávání půdy - dnes Inuité (Eskymáci), Indiáni, původní obyvatelé Sibiře ◦ moderní = sídla venkovského osídlení (Evropa 4 000 let př.n.l.) sídla městského typu - od neolitu = centra správní, kultovní - útočiště obyvatelstva (vál- ky) Sídelní poměry = ukazatel hospodářské a technické úrovně státu.

- později: těžba dřeva, surovin rozdělení: dočasná (přechodná) - v hospodářsky okrajových zónách (primitivní hospodaření, pastevectví) jednoduchá - lovci zvěře (rovník) - kočovní pastevci (step, polopouště) moderní - výzkumníci, přenosné montované stavby (S Rusko, Kanada) trvalá venkovská (sídla vesnického typu - nestředisková sídla) - samota, osada, vesnice méně obydlí (domů - víceposchoďových), obyvatel = menší zalidnění funkce - dříve: spojeny s prvovýrobou (primérem) = hospodaření na půdě (rolnictví, pastevectví) - rozdělení pozemků - později: těžba dřeva, surovin rybolov, lov kožešinové zvěře - dnes: hlavně ve VZ obytná (v zázemí měst - dojížďka za pra- cí) rekreační (pro obyvatele měst) dopravní (v oblasti dopravních uzlů - na hlavních dopravních tazích - zaměstnání)

typy: rozptýlená (disperzní; samotové osídlení) - převažují v SA, JA, Austrálii (velké farmy, pozemky) skupinová (skupinové osídlení) - Evropa, Afrika, Asie (menší pozemky) - půdorys: - vliv terénní poměry, hustota sídel, druh hospodaření, obrana liniové (silniční, potoční, poříční) návesní - stagnace, úpadek nepravidelný (komplikovaný) - vývoj, Evropa (19. a 20. století) - výstavba dalších ulic (k železnici, průmyslové- mu závodu) Celosvětově více lidí žije ve městech: 50,5 % (2010) Rozvojové Země Afriky, Asie (JV) = 60-80 % - život se nemění po staletí - problémy Vyspělé Země = změna způsobu života, zaměstnání - městské rysy

městská (sídla městského typu) - město - velkoměsto (v ČR nad 100 000) - světové velkoměsto (nad 1 mil.; 343) - megaměsto (světové velkoměsto nad 10 mil.; 21) - koncentrace nejúčinnějších ekonomických aktivit (průmysl, služ- by, obchod) - vývojově mladší - starověk: Čína, Indie, Egypt, Přední východ (Jericho = 8. tis. př.n.l.), Evropa (Řím, Athény, Marseille) - středověk - vznik většiny měst vymezení: městská práva (panovník) minimální počet obyvatel (5 000; ČR 2 000; Japonsko 50 000; Skandinávie = sta) charakter zástavby a podíl vícepatrových do- mů zaměstnanost v terciéru, kvartéru (60-75 %) vybavenost službami (pro město a jeho okolí) funkce: většinou polyfunkční x monofunkční průmyslová - obchodní - dopravní - těžební - administrativní - vysoko- školská - vojenská - lázeňská - rekreační (zábavná) - náboženská poutní místa

metropole = hlavní města států světové metropole = centra hospodářství nadstátního a celosvětového významu Charakteristika velkých měst: Vyspělé Země městské jádro (city) zóny: bydlení - různé kvality průmyslu skladového hospodářství terminály - vše propojeno dopravními liniemi různého řádu - tendence: přesun z centra na okraj měst: výroba, sklady, bydlení

Rozvojoívé Země městské jádro - menší, méně luxusní obytná sídliště chudinské čtvrti - slums [slams] (angl.) - favela (Brazílie) - ranchos [rančos] (LA) - problémy: hygiena, pitná voda, nezaměstnanost, kriminalita, ... tržiště dopravní systémy často neexistují

proces urbanizace (poměšťování) = růst celkového počtu a podílu obyvatel žijících ve městech - růst měst (venkov → město; za prací, kulturou, vzděláním, službami) = formování a rozvoj městského způsobu života - dlouhodobý proces, související se vznikem industriální společnosti hlavní činitelé rozvoje: průmysl (dříve) služby (dnes) fáze urbanizačního procesu: I: Urbanizace 1/ rostou všechna města 2/ rostou některá města 3/ rostou určitá města + jejich blízké zázemí - aglomerace II. Suburbanizace - na okraj města → satelitní sídliště (Západní Evropa, ČR - Praha, Brno, Středočeský kraj, stále více i menší sídla) III. Deurbanizace - pokles počtu obyvatel ve středu měst a stagnace v předměstí IV. Reurbanizace - znovuobnovení obytné funkce centra města (byty, administrativně obchodní centra, odpočinkové zóny)

Město U ← --------------------- ↓ --------------------- → D Venkov S R ← --------------------- Předměstí --------------------- → D VZ - už proběhl (do poloviny 20. století), zpomaluje se (města již neros- tou, nevznikají nová) RZ - probíhá, sílí - vysoké tempo urbanizace = problémy velkých měst státy: Singapur, Vatikán, Monako 100 % Belgie 97 % Kuvajt 96 % Británie 92 % San Marino, Izrael, Island 90 % ČR 74,6 %

velkoměsto roste → aglomerace centrum - zázemí = intenzivní hospodářské vztahy, hustá doprava sídelní - seskupení sídel s jedním nebo více jádry (centry) městská - kolem jednoho velkého centra rostou sídla další - sou- visle zastavěné území → konurbace (souměstí) - územní seskupení aglomerací a měst s vysokou hustotou zalidnění, nemá jednotné centrum (podél dopravních tahů) = centra hospodářského, politického a kulturního rozvoje státu, světadílu) Porúří (SRN: Düsseldorf, Duisburg, Essen, Bo- chum, Dortmund) → megalopolis - vysoce urbanizovaná rozsáhlá území, srůstáním aglomerací a konurbací USA - severovýchod: Boston, NY, Philadelphie, Baltimore, Washington, Norfolk = 60 mil. - západ: San Diego, LA, San Francisco Japonsko - východ Honšú (Čiba, Tokio, Jokohama)

Největší města mil. Soul 10,23 São Paulo 10,02 Bombaj (Mumbaí) 9,93 Jakarta 9,11 Moskva 8,37 Istanbul 8,28 Ciudad de Mexico 8,24 Shanghai 8,21 Tokio 7,97 New York 7,38

Největší aglomerace mil. (2009) 1. Tōkyō (Tokio, Japonsko) 36,7 2. Delhi (Dilí, Indie) 22,2 3. São Paulo (Brazílie) 20,3 4. Munbaí (Bombaj, Indie) 20,0 5. Ciudad de Mexico (Mexiko) 19,5 6. New York City (USA) 19,4 7. Shangai (Šanghaj, Čína) 16,6 8. Los Angeles (USA) 15,8 9. Kolkata (Kalkata, Indie) 15,6 10. Dháka (Bangladéš) 14,6

sídelní systémy - tvořeny jednotlivými sídly a jejich vzájemnými vazbami - součástmi jsou aglomerace, konurbace, megalopole - vazby (výrobní - dopravní - obchodní) - neustálý tok lidí, zboží, energií, informací propojení město - zázemí: dostředivé odstředivé město poskytuje zázemí: pracovní příležitosti úroveň vybavenosti služby zázemí poskytuje městu: lidský potenciál suroviny zemědělské produkty rekreaci

hierarchické uspořádání (řádovostní) - projevem je velikostní rozrůznění sídel (počet obyvatel) - vytváří se vztahy podřízenosti a nadřazenosti (menší či větší výz- nam) - vyplívají z rozsahu funkcí, které sídlo poskytuje svému zázemí → sídla středisková → sídla nestředisková (sídla 1. nebo 2. řádu) - čím větší sídlo, tím větší rozsah poskytovaných služeb a větší záze- mí, které je ovlivňováno jsou značně stabilní, přesto dochází ke změnám - sídla vznikají, rozvíjejí se i zanikají (ztráta funkce - vojenská, přírodní katastrofa, konec těžby, ztráta výhodné dopravní polohy, ...)

sídelní systémy - tvořeny jednotlivými sídly a jejich vzájemnými vazbami - součástmi jsou aglomerace, konurbace, megalopole - vazby (výrobní - dopravní - obchodní) - neustálý tok lidí, zboží, energií, informací propojení město - zázemí: dostředivé (dojížďka za prací, službami, kulturou, vzděláním) odstředivé (vyjížďka za rekreací) město poskytuje zázemí: pracovní příležitosti (sektory sekundární, terciární, kvartární) úroveň vybavenosti (různé typy škol, zdravotnická zařízení, úřa- dy, kulturu, sport) služby zázemí poskytuje městu: lidský potenciál suroviny zemědělské produkty rekreaci

hierarchické uspořádání (řádovostní) - projevem je velikostní rozrůznění sídel (počet obyvatel) - vytváří se vztahy podřízenosti a nadřazenosti (menší či větší výz- nam) - vyplívají z rozsahu funkcí, které sídlo poskytuje svému zázemí → sídla středisková → sídla nestředisková (sídla 1. nebo 2. řádu) - čím větší sídlo, tím větší rozsah poskytovaných služeb a větší záze- mí, které je ovlivňováno jsou značně stabilní, přesto dochází ke změnám - sídla vznikají, rozvíjejí se i zanikají (ztráta funkce - vojenská, přírodní katastrofa, konec těžby, ztráta výhodné dopravní polohy, ...)