Mrazové sruby Balvanové moře Alžběta BRYCHTOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci katedra geografie 2006

kryogenní tvary tvary způsobené vlivem mrazového zvětrávání na principu skupenské přeměny vody v puklinách hornin (při mrznutí zvětšuje objem až o 9%) dochází k mrazovému tříštění (kongelifrakce, gelivace) intenzivní v dobře zvrstvených, rozpukaných či pórovitých horninách balvanové moře, balvanový proud, kryoplanační terasy a plošiny, mrazový srub, skalní hradba, polygonální půdy, thufury…

mrazový srub

mrazový srub >> kryoplanační terasy terasovité tvary na svazích, které vznikají kryogenními pochody skládají se z plošiny terasy a stupně stupeň může mít tvar skalní stěny (mrazový srub), sklon 80 – 90° příkrého svahu pokrytého ostrohrannými úlomky skalních hornin (mrazový sráz), sklon 15 – 30° sklon plošiny 1 – 12°

mrazový srub >> charakteristika skalní stupeň vzniklý mrazovým zvětráváním a odnosem sklon 80 - 90° , někdy jsou stěny až převislé výška i šířka různá (několik metrů až desítek metrů) nejrozsáhlejší kryoplanační terasy s mohutnými mrazovými sruby zjištěny na Urale a Sibiři (několik kilometrů) nezřídka vzniká na čele vrstev nebo v závislosti na vertikálních puklinách

mrazový srub >> výskyt v celé oblasti pleistocenní a současné periglaciální zóny vázány na odolné horniny (zejména ruly, křemence, pískovce, vápence a další), v kterých se může udržet

mrazový srub >> rozšíření v současné době v severní části Evropy, Asie, Ameriky, v Antarktidě, jižní části Jižní Ameriky a ve vysokohorských oblastech celého světa na území ČR: CHKO Šumava (oblast Plechého), NP Krkonoše, CHKO Žďárské vrchy, CHKO Jeseníky (Petrovy kameny, Břidličná), … na území SK: NP Nízké Tatry (Kráľova hora), CHKO Malá Fatra, …

Petrovy kameny

balvanové moře

balvanové moře >> objasnění pojmu v minulosti označována jakákoliv rozsáhlejší nahromadění větších úlomků hornin bez ohledu na vznik a situování v terénu názory nejsou ani teď zcela jednotné doporučené použití termínu: balvanové plošné akumulace na temenech horských hřbetů a na mírných svazích, vzniklé buď úplným kryogenním nebo termogenním rozpadem rozsáhlých skalních výchozů

balvanové moře >> charakteristika naprostá většina se vytvořila v periglaciálních podmínkách starších čtvrtohor pomaleji tvorba probíhá i v současnosti dělíme na balvanová moře autochtonní, alochtonní suťová pole – tvary podobné balvanovým mořím, méně stabilní, na příkřejších svazích (> 20°)

balvanové moře autochtonní výskyt na místě vzniku vrcholové partie horských oblastí velmi mírné svahy do 5 -8° v bezprostřední blízkosti odlučné oblasti mocnost několik decimetrů až metrů tvrdé horniny s kvádrovým, deskovým či sloupovitým rozpadem (žuly, ruly, svory, křemence) výskyt ve středohorských a vysokohorských polohách celého světa, v subpolárních oblastech zvláště v místech skalních výchozů, jež nebyla v pleistocénu pokryta kontinentálním ledovcem

balvanové moře autochtonní výskyt ve středohorských a vysokohorských polohách celého světa, v subpolárních oblastech zvláště v místech skalních výchozů, jež nebyla v pleistocénu pokryta kontinentálním ledovcem území ČR: Krkonoše (Vysoké kolo, Malý Špičák,...), Nízké Tatry (Chopok, Ďumbier), Hrubý Jeseník (Břidličná)

balvanové moře alochtonní častá ve vrcholových partiích tvořených tvrdými horninami s kvádrovitým, deskovitým, popř. sloupovitým rozpadem (žula, rula, svor, křemence, andezity,…) kameny přemístěny soliflukcí materiál plovoucí v hlinitém materiálu, často zarostlý vegetací mocnost několik metrů až desítek metrů spíše na úpatích mírných svahů na území SK: Andezitové kamenné more u Malé Lehotky v pohoří Pohronský Inovec (vniklo rozpadem lávového proudu)

balvanové moře >> blokové moře akumulace velkých bloků (přes 1 m) na území SK: Kamenné more u Vyhne v CHKO Štiavické vrchy (ryolitové balvany a bloky větší než 3 m, na vzniku se též podílelo zemětřesení)

balvanové moře >> význam značné překážky v přechodech horských hřebenů balvanová moře větší mocnosti mají mikroklimatický význam – drží stálou teplotu prostory mezi balvany slouží za úkryt mnoha druhům horské zvířeny

seznam použité literatury Fluviální procesy [online] Poslední aktualizace 2006 [cit. 30. 10. 2006] Přístupné z : http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky/10_kapitola.htm Periglaciální jevy [online] Poslední aktualizace 2001 [cit. 30. 10. 2006] Přístupné z : http://www.geoinformatics.upol.cz/studium/bakalarky/Husakova2001/CHKOJeseniky/page9.html Rubín, J., Balatka, B. a kol.: Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Academia, Praha, 1986, 383 s. title photo by Petr Chmelař 